Globalizace? Ale co to, k čertu, vlastně je?

od Lydie Junkové

Motto: Být, či nebýt, tázal se Hamlet v době, kdy soukromé sváry
zakrývaly obzor.
Dnes má jeho otázka úplně jiný
rozměr.

O
globalizaci se vedou věcné i vášnivé
spory, Nahlédneme-li k více či méně poučeným zdrojům, dostane
se nám přehršle odpovědí, které se někdy doplňují, jindy vzájemně
vyvracejí, takže není snadné si vybrat…

Zdroje se většinou shodují, že globalizace je komplexní společenský
proces, který zasahuje vícero oblastí, jako
jsou: ekonomická a politická,
kulturní a historická, institucionální, technická a další.Vývoj tohoto procesu se ubírá různými cestami, rozdílnou
rychlostí v různých státech a částech světa.
Globalizace jest – nikoli však už
všemi – považována za podmínku a zároveň stupeň rozvoje lidské společnosti.
Někteří ji mají za cestu do pekel.

Zde se už zjevně ocitáme na tenkém ledě.

Ano, o čem je tu vlastně doopravdy řeč?

V jednom poměrně krátkém zamyšlení (nechci riskovat, že odradím méně
trpělivé čtenáře) arci nevyřešíme všechny ty učené – ani méně učené – debaty a spory. Zůstaňme raději při matičce
zemi. Asi se shodneme v názoru, že – což vidí i ten. kdo by raději
neviděl – svět lidí postupně a nevyhnutelně stále více srůstá, a to v nejrůznějších
sférách a oblastech.

Nebyli bychom však dostatečně
ostrozrací, kdybychom nepostřehli, že zároveň
se svět stále více rozděluje, štěpí,
až praská ve švech.

Co mám na mysli? Vždyť vítězné tažení kapitalismu se zdá smazávat všechny
hranice, sdružovat, „integrovat“ celé státy a jejich pořádky, spojovat
všechny a všechno všemi možnými
druhy komunikace i dopravy! Ba sjednocuje paradoxně a v jistém slova
smyslu i proslulé antiglobalizátory, byť jejich mírné i divoké protesty
vycházejí z naprosto rozdílných základů.

Moderní kapitalismus zbavuje svět ekonomických i sociálních pout,jak by řekl básník.

Dobrá – ale opět pohleďme na věc s druhé strany: tento proces nevyhnutelně rozšiřuje
a prohlubuje nerovnost – mezi státy, mezi kontinenty. Přenechána tomu, co bývá
zjednodušeně nazýváno
automatismem trhů, není moderní civilizace rozhodně vrcholem civilizace. Po
rozpadu státního komunismu, který byl protivníkem, nikoli však
alternativou, zbývá vzít v úvahu skutečně
se nabízející alternativy:
„atlantickou“,
„asijskou“, „evropskou“. Avšak sotva která z nich nabízí řešení
nebezpečně se rozrůstající nerovnosti (daleko přesahující tu, kterou měl
na mysli např. Rousseau), nerovnosti ekonomické, politické, sociální ,
kulturní, vzdělanostní, nerovnosti práv a příležitostí atd., doprovázené
zbídačováním stále početnější části lidstva.

Připomeňme si: země G 7 disponují
více než 68% světového hrubého produktu, ač představují pouze 11% světového
obyvatelstva. Roku 2025 bude na světě žít o dvě miliardy lidí více, z toho
90% v  tzv. rozvojových zemích. A již dnes 1,2 miliardy lidí žijí v absolutní
bídě, v níž denně umírá 30 000 dětí. …

Už dnes narůstá – a bude růst stále více – napětí mezi „vítězi“
globalizace a jejími „poraženými“ obětmi.

Bude-li se kapitalistická expanze (nebo jakkoli ji pojmenujeme) dále rozvíjet
živelně, bez zábran a jakýchkoli regulí, nutně ohrozí, ba podminuje samy
základy demokracie, kterou se tak ráda zaštiťuje.

S globalizací je spojeno velké riziko, že celosvětová výměna všech
produktů , i zábavního průmyslu,
informací všeho druhu včetněvýpotků
pokleslých médií, nekontrolována veřejným míněním a svědomím, vykolejí
svět z pantů.

Tato živelná expanze, prosazovaná bezohlednými zájmy a zájmovými veleskupinami, ohrozí, ne-li znemožní integraci sociální
a kulturní; svým slučováním paradoxně znemožní takové sbližování,
jehož výsledkem nemá být zisk, znemožní vzájemnou toleranci a konec konců
zlidšťování lidí. Bývá to nazýváno humanitární katastrofou. Nebo
sebezáhubou lidského rodu…

Abychom si uvedli jeden jediný, zato však velice názorný příklad:
zač
se to bojuje v Afganistanu? Za demokracii, toleranci, soužití různých náboženství,
proti násilí a terorismu – to nepochybně (byť s fatálním zpožděním)..

Ale nejde také o ropu, o bohatá naleziště ropy v dané oblasti, o možnost její přepravy právě přes Afganistan, čímž se vyřadí 
nežádoucí konkurence?

Víme, nevíme. Avšak jedno je jisté: ať zvítězí, kdo zvítězí, na cestě zůstanou ležet poražení, ty nevinné oběti,
které vždycky dostanou na frak a platí svými životy..

Také taková je tvář neúprosné globalizace.

A jak s ní naložit? Veřejné diskuse všeho druhu nabízejí zatím
rozličná, více či méně reálná nebo utopická dílčí řešení, mnohdy
prázdné bubnování na poplach či působivé projevy krasoduchů.

Zatímco globalizace kráčí mílovými kroky kupředu.

Šťastnou cestu?
Autor: Lydie Junková

Čtěte dále:   Inspirativní Stromovka. Park roku z Humpolce zval na prohlídku s komentářem

olaf

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Bernardova sázka na vítězství fotbalistů České republiky nad Belgií.

Út Říj 23 , 2001
Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard, se rozhodl podpořit snahu českého národního mužstva fotbalistů v kvalifikační baráži o postup na Mistrovství světa v kopané v Japonsku a Jižní Koreji v roce 2002. Čtěte dále:   Veřejná prezentace stoupacího pruhu Humpolec-Rozkoš, doplněno

You May Like

Témata