Máme konec listopadu, ale počasí nám docela přeje a krásné slunečné dny nás přímo vyzívají k procházkám v nádherné podzimní přírodě. Přinášíme Vám tedy jeden luxusní tip na velice krásný a zajímavý výlet na Vysočině. Zveme Vás do míst, kde můžete uprostřed Vysočiny vidět opravdovou divočinu jak někde uprostřed Kanady. A mimo chatové oblasti, na turistu nebo člověka skoro nenarazíte. Teď koncem podzimu tu nenarazite asi ani na chataře. A zažijete tu i pořádný adrenalin.
Za čím jdeme?
Hlavní atrakcí
celého výletu je Trenckova rokle a její vodopády. Turisté často tento kousek
přírody přirovnávají ke Slovenskému ráji. Pokud budete mít dost sil můžete po
cestě ve svahu najít i zříceninu hradu Košikov (bez GPS téměř nemožné, navíc se
nejedná o nic moc zajímavého). Další zříceninou je Mitrov, kde již jsou k vidění
přeci jenom podstatnější zbytky hradu.
Výchozím bodem je malá vesnička Habří vystavěná v
prudkém svahu nad řekou Loučkou. Sejdeme po modré značce krátce k řece a na druhé
straně mostu u rozcestí Habří – lávka (414 m) odbočíme vpravo směr
„Mitrov – zříc.“ – 1 km. Z lesácké cesty podél břehu Loučky po chvilce odbočíme
vlevo a strměji stoupáme asi 200 m luční stezkou k místu, kde se napojíme na
další lesní cestu a sejdeme k mostu nad řekou. Za mostem již po zpevněné cestě
kolem letního tábora po chvilce vystoupáme ke zřícenině.
Zřícenina gotického hradu Mitrov se nachází na
zalesněném ostrohu nad říčkou Loučkou. Hrad pochází z konce 13. stol., kdy ho
zde založil patrně Demeter z Bukové. Naposledy patřil hrad Pernštejnům a od r.
1565 se uvádí jako pustý. V hradním areálu se dochovaly příkopy, část hradeb,
hradního paláce, hranolové věže a základové zdi budov. Po prohlídce zříceniny
se vracíme stejnou cestou zpět a od rozcestí Habří – lávka pokračujeme stále
podél pravého břehu Loučky po žluté značce 0,5 km k rozcestí Habří – chaty
(413 m).
Zde opět změníme turistické značení na červenou směr „Sečan“
2,5 km. Nyní už na hranici Černého lesíku a řeky Loučky procházíme kolem stále
četnějších a mohutnějších skalisek. Nedaleko rozcestí Sečan, které se
nachází už na levém břehu řeky, je stržený most. Pokud nechcete řeku přebrodit,
můžete pokračovat po pravém břehu až k chatové osadě, kde je dřevěný můstek, po
kterém můžete přejít na druhou stranu. Za loukou s rekreačními chatkami následuje
dost náročný dobrodružný úsek, kdy přecházíme skály nad řekou po velmi úzkých
strmých cestičkách (někdy je ve skále i připevněno lano, abychom se mohli
přidržet). Pro milovníky náročnější turistiky jde bezesporu o nejzajímavější
úsek trasy. Pokud by však bylo mokro
každopádně doporučujeme se tomuto úseku vyhnout a pokračovat po pravém břehu až
k dalšímu dřevěnému mostu přes říčku. Za sucha rozhodně doporučujeme si
tento adrenalinový zážitek vychutnat. Za mokra, nebo pokud máte malé děti, by
se zcela jistě jednalo o hazardování se zdravím.
Na lanech na skále
Ve stěně
A ještě jednou ve stěně
V těsné blízkosti řeky narazíme po 2,5 km na skálu s
rozcestí Trenckova rokle (372 m). V rokli se podle pověsti údajně
ukrýval plukovník Pandurů baron Trenck, který je pohřbený v Kapucínské kryptě v
Brně. Pár metrů před rozcestím jsme překračovali malý potůček, kolem kterého
lze po vyšlapané pěšině dojít do romantického žlebu. Potůček zde vytváří ve
skále nádherné vodopády.
Vodopády u Trenckovy rokle
V místě tábora barona Trencka
Pokračujeme stále po červené směr „Skryje“ 5,5 km částečně
podél skalnatých břehů řeky Loučky. Dobrodružnou cestou i nadále místy prudce stoupáme
přes skály, až narazíme na větší rekreační zařízení s mlýnem. Zde od parkoviště
vede klikatá silnička ostře do kopce, na kterou odbočíme vlevo a tím opustíme
červenou značku. Během asi 2,5 km dlouhé cesty do Drahonína se stoupání
postupně zmírňuje a nabízejí se nám pěkné výhledy na hluboké údolí Loučky a
okolní kopce.
Překonávání popadaných stromů v údolí Loučky
Pochod údolím Loučky
Stoupání z údolí Loučky
Projdeme přes Drahonín kolem kapličky a na konci vesničky
odbočíme zároveň se silnicí vpravo směr „Olší“. Zhruba po 1,5 km za mostem přes
potok Hadůvka odbočíme vlevo a stoupáme další 1,5 km po silnici, kde díky
zákazu vjezdu nás nebudou míjet žádná auta. Jendalo so ovojenský prostor a po stranách nás budou lemovat cedule se zákazy vstupu. Vyskytuje se tu nevybuchlá munice, proto doporučujeme opravdu setrvat na asfaltce. U hájenky a zast. autobusu přijdeme
ke křižovatce ve tvaru T se silnicí č. 385. Zde odbočíme vlevo a po 3 km
přijdeme do obce Střítěž. Ve Střítěži odbočíme vlevo na modrou značku
směr „Habří – lávka“ 4 km. Převážně klesáme kolem hájenky a chat (Lopaty) k
Bukovskému potoku, odkud se přes kopec stoupáním a klesáním vrátíme zpět do Habří.
Na závěr výletu si můžeme prohlédnout okolní farmy pěstující jateční dobytek a
také se pobavit u pštrosí farmy.
Rozcestí Lopaty
Na dobytčí farmě
Krmení dravé zvěře
Na závěr
ještě o Trenckově rokli pověst:
Za dob Marie Terezie
Rakousko-Uhersko bránilo před napadením Turky vojsko pandurů pod vedením barona
Františka Trencka. Kromě bránění však panduři také loupili, drancovali a
vraždili nevinné občany. Marie Terezie byla nucena vydat příkaz k polapení
barona a k předvedení jej do Vídně. Baron spolu se svými třemi důstojníky prchl
a skrýval se neznámo kde. V té době jeden bylinkář z Drahonína chodil pro
vzácné léčivé rostliny do této rokle. Když sestoupil až na dno rokle uviděl
ohniště a u něj čtyři ozbrojené muže. Bylinkář nestačil prchnout a byl
obestoupen těmito lidmi. Baron se mu představil a dal muži nabídku. Pokud jim
donese každé čtyři dny ovci, dostane dvacet dukátů, pokud je prozradí pak jej
zabijí. Bylinkář ovce nosil, slušně si vydělal, jednoho dne ale baron zmizel
neznámo kam. O něco později bylinkář pověděl svým známým o tom co se stalo, od
té doby nese rokle Trenckovo jméno.
Jak a kde se najíst a ubytovat?
Najíst se a
napít můžete v Podmitrově, jinde na trase tato možnost není. Přespat se dá na
spoustě míst, u vodopádů trenckovy rokle je dokonce srub určený pro tyto účely.
Samozřejmně se dá na mnoha místech zakempovat a přespat ve stanu, nebo pod
širákem.
Kemping kousek od mlýna
Co se nejvíce líbilo a co naopak ne?
Samozřejmě vodopády v Trenckově rokli a její jedinečná
přiroda. Velikým lákadlem jsou určitě stezky ve svazích údolí Loučky kde se
musí přelézat či podlézat spadlé kmeny, scházet přikrá skála a podobně. Pokud jste sem cestovali veřejnou dopravou a stejný
způsob chcete použít i pro cestu domů, je potřeba si dát pozor a raději si
předem prostudovat jízdní řády. Pokud se rozhodnete jít v zimě tak doporučujeme
trasu upravit, některé úseky jsou v zimě nebezpečné. V létě je tu zase pro
změnu velký výskyt klíšťat, tudíž doporučujeme dobrý "antiklíštěcí" postřik.
Ostatní informace
Vstup jak do
Trenckovy rokle tak na zříceninu Mitrov je volný, tedy zdarma.
Délka trasy: 21
km.
Náročnost: náročná trasa s častými příkrými stoupáními a
adrenalinovými úseky po skalách
Mapa:
Mapa
Další informace:
Turistické informační centrum
Masarykovo náměstí 1
593 01 Bystřice nad Pernštejnem
tel: tel: +420 566 551 532
fax: +420 566 520 953
e-mail: info@bystricenp.cz
www.bystricenp.cz
Informační centrum a Klub kultury města Velké Bíteše
Masarykovo náměstí 5
595 01 Velká Bíteš
tel: +420 566 532 025
e-mail: infocentrumvbites@iol.cz
www.vbites.cz
Turistické informační centrum
593 01 Bystřice nad Pernštejnem Masarykovo náměstí 1
tel: +420 566 551 532
fax: +420 566 520 953
e-mail: info@bystricenp.cz
Dobrá je poučka „Za mokra by se zcela jistě jednalo o hazardování se zdravím.“
V tom případě nechápu, proč jsme tam lezli. Tam nebyl suchej ani čtvereční centimetr :-))
Autorovi příspěvku: Žádný vojenský prostor za Drahonínem nikdy nebyl a samozřejmě se tu žádná munice nenachází. Je vidět, že tento pán není odsud. V tamních místech s cedulemi se zákazem vstupu totiž kdysi býval uranový důl „Rudý říjen“ Olší. Cedulemi jsou obehnaný průzkumný rýhy, šachtičky a komíny, kterých tu je bezpočet a občas se tam někdy něco propadne.