Miroslav Vrtěna a Rudolf Hupka se letos zařadili mezi oceněné Mistry tradiční rukodělné výroby

Miroslav Vrtěna a Rudolf Hupka jsou mistři svého oboru a pomáhají na Vysočině udržovat tradice v téměř zapomenutých řemeslech.

Po zásluze se letos zařadili mezi nositele titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina. Miroslav Vrtěna ze Štěpánova nad Svratkou se věnuje bednářství a zastupuje už čtvrtou generaci bednářů ve své rodině. Tajemství tohoto kdysi běžného a žádaného řemesla už předal i svému synovi a společně tvoří malolitrážní dubové nebo akátové soudky a korbele. Druhým letošním oceněným je Rudolf Hupka z Ledče nad Sázavou, který mistrně ovládá vybíjení dřeva kovem. Časově náročnou a jemnou techniku odkoukal od svého strýce na Slovensku a dodnes pod jeho rukama vznikají originální dřevokovové dekorační předměty.

Oba řemeslníky navštívila v minulém týdnu náměstkyně hejtmana Jana Fischerová, aby jim osobně poblahopřála a předala bronzovou pamětní medaili. „Pánové mají můj velký obdiv. Dokáží vytvořit nádherné věci, ve kterých se odráží nejen řemeslný um ale i cit pro umělecké zpracování. Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina je i pro letošní rok trefou do černého,“ ocenila Jana Fischerová a dodala, že v současné době je na prestižním regionálním seznamu už 13 jmen.

Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina dosud obdrželi:

1. Drahomír Smejkal, obor: výsek pilníků a rašplí

2. Aleš Uherka, obor: tradiční kolářství

3. Hana Šmikmátorová, obor: malování horáckých kraslic

4. Jindřich Toman, obor: výroba štípaných holubiček

5. Jindřich Holub, obor: výroba šindele

6. Marie Žilová, obor: textil – zmenšené repliky krojů a krojových součástek

7. Eva Jurmanová, obor: textil – zmenšené repliky krojů a krojových součástek

8. Jaroslav Fieger, obor: kámen, kamenictví

9. František Kouřil, obor: sklářství

10. František Novák, obor: sklářství

11. Luděk Žákovský, obor: zpracování kůže, sedlářství

12. Miroslav Vrtěna, obor: dřevo, bednářství

13. Rudolf Hupka, obor: dřevo, vybíjení dřeva kovem

Miroslav Vrtěna, Štěpánov nad Svratkou

Miroslav Vrtěna je zástupcem čtvrté generace bednářů ve své rodině. Bednářskému řemeslu se vyučil v plzeňském pivovaru Prazdroj, po několikaleté praxi v bednářské provozovně se osamostatnil a v devadesátých letech založil vlastní bednářskou dílnu. V současnosti mu v soukromém řemeslném provozu pomáhá manželka a jeden ze synů. Bednářské výrobky Miroslava Vrtěny se několikrát uplatnily i v českém filmu. Bednář Vrtěna specializuje svoji výrobu na malolitrážní soudky (3, 5, 10 a 15 litrů) a na korbele. Pro své výrobky používá tvrdé dřevo z hustoletých dubů z Vysočiny a Bílých Karpat nebo akátů z jižní Moravy. Obruče z nerezu, mosazi nebo mědi si tvaruje na vlastnoručně vyrobeném stroji. K opracování dřeva i kovu na výrobu soudků disponuje velkým množstvím nářadí, které zdědil po svém dědovi nebo které odkoupil ze zrušených bednářských provozoven. K bednářským produktům, které je potřeba vysmolit, například korbele, používá smůlu uvařenou s potravinářským parafinem. Miroslav Vrtěna patří v celorepublikovém měřítku k malé hrstce bednářů, kteří toto běžné a žádané řemeslo našich předků dokázali přenést a udržet až do současnosti.

Čtěte dále: Starostu Golčova Jeníkova prošetřuje policie, na svou funkci rezignoval

Rudolf Hupka, Ledeč nad Sázavou

Techniku vybíjení a zdobení dřevěných výrobků kovovým drátkem si vyučený elektromechanik Rudolf Hupka osvojil na Slovensku u svého strýce, který pracoval pro Ústředí lidové umělecké výroby v Bratislavě. V sedmdesátých letech se Rudolf Hupka s touto dovedností přestěhoval do Ledče nad Sázavou, kde se již téměř půl století výrobou dřevokovových dekoračních předmětů zabývá. Sám se přihlásil do Ústředí lidové umělecké výroby v Praze, kde připravoval kolekce svých výrobků pro každodenní nebo slavnostní užití – misky, vázy, svícny či šperky. Třešňové či ořechové dřevo, které je pro tento typ výrobků vhodné, soustruží do požadovaného tvaru a následně do něj jemně kladivem probíjí zvlněné mosazné či měděné drátky velmi malého průměru. Pracuje podle předem promyšleného a načrtnutého dekoru, vycházejícího z lidových vzorů. Pro snadnější probíjení drátků si dřevěný výrobek vlhčí vodou. Při finální úpravě pak každý hotový originální kus vybrousí a vyhladí a následně jej natírá vrstvou šelakové politury.