Založit účet
 
Menu
· Domů
· Ankety
· Archív článků
· Časté otázky
· Doporučte nás
· Galerie Sukna
· Hledat
· Humpolec Info
· Humpolec na UTube
· Kalendář
· Mapa Humpolce
· Odkazy
· Osobní zprávy
· Seznam členů
· Soubory
· Soutěže!!!
· Témata
· Top 10
· Váš účet

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

Kalendář akcí
listopad 2017
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30  

Divadlo
Kino
Koncerty
Městský úřad
Ostatní
Přednášky
Setkání
Slavnosti
Sport
Výstavy

O redakci
Server Humpolák je vydáván občanským sdružením Humpolák.

Kontaktovat redakci můžete přes e-mail na adrese redakce@humpolak.cz.

Adresa redakce:
sdružení Humpolák
Lnářská 113
396 01 Humpolec

Bankovní spojení:
eBanka
č.ú.: 1393129001/2400

Knihkupectví Jana Zábrany je online

Přes vrchol Melechov do údolí Sázavy





V našem dnešním tipu na výlet se nebudeme vypravovat nikam daleko a zase jednou zůstaneme na naší krásné Vysočině. Dokonce vyrazíme na výlet přímo z Humpolce. Vydáme se přes Rápoticko a dále přírodním parkem Melechov přes nejvyšší bod Českomoravské vysočiny v Čechách do Přírodní rezervace Stvořidla.

Letecký pohled na přírodní park Melechov

Náš výlet začneme v krásném Humpolci, odkud vyrazíme po červené značce, směrem na Světlický Dvůr a přes Rápotiský les dojdeme až do obce Proseč. Pokud okolí Humpolce dobře znáte, chcete si trasu zkrátit a máte k tomu možnost, doporučuji se nechat nějakým kamarádem dovézt právě do obce Proseč. Jezdí sem dokonce i linkový autobus. V obci Proseč si můžeme prohlédnout místní tvrz.

Pvní zpráva o vsi Proseči je z r. 1543, kdy byla majetkem Trčků z Lípy. I když písemné zprávy o založení tvrze chybějí, lze podle architektonických prvků soudit, že vznikla ve 14. století. Snad byla sídlem bratrů Ondřeje, Hrocha a Beneše z Proseče, kteří se připomínají v r. 1391. Další osudy tvrze ani vsi nejsou známy. Z věžovité tvrze dodnes stojí přízemí. Na západní straně je vylámaný vchod, na východě je zachováno okénko s původním ostěním. Zřícenina tvrze stojí na východním okraji vsi za domem čp. 13. Okolí je změněno zástavbou, takže nějaké další stopy po stavbách či opevnění se nezachovaly. Jedná se o poměrně jednoduchou tvrz typickou pro nižšího šlechtice té doby. Za celou dobu její existence se nedochovala jediná přímá zmínka, o tvrzi víme pouze z přídomků jejích majitelů. Po připojení zboží k nedaleké Lipnici někdy ve druhé polovině 15. století byla tvrz opuštěna a zpustla - roku 1538 je připomínána již jen ves. Z tvrze se dochovalo pouze torzo čtverhranné minimálně jednopatrové spíše však dvoupatrové obytné věže.

Z Proseče nás červená značka povede po staré asfaltce kolem rybníku Pařez do chatové obce Staré Hutě a odtud pěkným lesem do obce Rejčkov, na jejímž okraji již vstoupíme do přírodního parku Melechov. Pokračujeme po červené, kolem bývalé chaty Kovofiniše. Ta je velice zajímavá a nevím komu dneska patří. Rozhodně to tu vypadá luxusně (krásná chata, bazény, tenisové kurty). Zarazilo mě, že v okolí chaty pracovali nějací zprávcové, nicméně nikde ani známka po ubytovaných turistech. Pobyt zde asi nebude nijak levný, nicméně velice příjemný, protože budete bydlet v luxusním prostředí uprostřed panenské přírody, kde se mnoho lidí nevyskytuje.

Červená značka nás dovede až k rozcestí U Trojáku a rozcestí Rohule, kde se napojíme na zelenou značku směr Melechov - 1,5 km. Melechov je nejvyšší bod Českomoravské vysočiny na české straně (708 m) s měřící věží, která sloužila také jako rozhledna. V dubnu 1420 se zde konalo velké shromáždění husitů a za 2.světové války se zde scházeli partyzáni k odboji proti fašismu. Dnes díky hustému a vysokému lesnímu porostu z vrcholu není výhled. Rozhledna je uzamčena a zřejmně využívána jako vysílač něktrého z našich mobilních operátorů. Nicméně, vzhledem k okolnímu vysokému porostu by jste neměli výhled do okolí ani z ní.

V minulosti byl vrch Melechov lidem nazýván Oreb. Při vzdálenosti málo přes dva kilometry (od řeky Sázavy ve Stvořidlech) je zde převýšení více než 340 metrů. Masív vrchu je tvořený hrubozrnnou (mele­chovskou) žulou. Vrch Melechov je významným bodem geodeticko-astronomické sítě. V letech 1824-1825 zde byl vybudován "bod Melechov'" jako součást tehdejšího stabilního katastru v nadmořské výšce 708,94 m. Na tomto bodě tehdejšího stabilního katastru bylo v roce 1864 prováděno středoevropské stupňové měření. Bod Melechov byl označen kamenem s nápisem: C: R: OPER: ASTR: TRIG: PRO MENS: GRAD: MED: EU­ROP: 1862. V překladu to znamená - "Císařsko královský pevný bod procházející skrze vyměřený stupeň střední Evropy 1862".Nad kamenem byla postavena dřevěná rozhledna. V roce 1930 se stal tento bod sou­částí Československé jednotné trigonometrické sítě. Po tomto roce zde byla postavena sedmicípá, šestnáct metrů vysoká rozhledna z betonu. Trigonometrický bod byl přenesen do sklepení rozhledny. Kámen s nápisem, který dosud označoval bod, byl přenesen na ledečský hrad. Dodnes je možné ho vidět před vstupem do městského muzea. Od roku 1937 slouží bod jako bod základní trigonometrické sítě. Bod Melechov má mimořádný význam. Slouží pro další veřejné vyměřování a mapování, mezinárodní spolupráci a pro obranu státu. Se zřetelem k zvláštnímu významu tohoto bodu, pro jeho nezměnitelnost a ochranu, bylo kolem zřízeno chráněné území. To narušil v roce 1993 hledač štěchovického pokladu Josef Mužík. Bez souhlasu tu provedl nepovolený výkop v okolí rozhledny. Částečně tak narušil tento trigonometrický bod, poklad však nenalezl.

Z vrcholu se vracíme kousek stejnou cestou. Zahneme po žluté a můžeme se zastavit u krásné melechovské studánky. Bohužel v době naší návštěvy byla vyschlá a bez vody. Najdeme zde pamětní kamený kříž a i obrázek, zjevně spojen s nějakým příběhem. (Jak řekl jeden z členů Humpolákovi výpravy: "ten myslivec musel mít hodně vypito, když viděl jelena se zlatým křížem na hlavě."). Nicméně se mi nepodařilo vypátrat o jaký příběh se jedná, i Google na výraz melechovská studánka mlčí. Pokud by jste někdo pověst vztahující se k této studánce znal, prosím podělte se o ní s námi v komentářích. Odtud tedy po žluté značce klesáme směrem k Dobrovítově Lhotě 2 km, Stvořidla 3,5 km. Necelé 2 km jdeme hustým lesem, pak z něj vystoupíme, projdeme vesnicí a opět přes les sejdeme do údolí Sázavy k rekreační oblasti – Stvořidla (možnost občerstvení v restauraci nebo motelu). Od rozcestí Stvořidla (365 m) pokračujeme vpravo po červené směr Smrčná – osada 2,5 km, Světlá nad Sázavou – nám. 8 km (pozor hned za rozcestím červená vede přes louku, jakoby od řeky mírně vpravo do lesa, NE hned podél řeky, jak svádí rybářská pěšina). Nyní nás čeká nejkrásnější úsek naší trasy - chráněná přírodní rezervace na řece Sázavě, která tudy protéká hlubokým údolím a v řečišti má žulové balvany, obří hrnce a peřeje. Po celou dobu 2,5 km do Smrčné jdeme divokým terénem často bezprostředně u řeky.

Pověst, která odhaluje vznik kamenitého dna Sázavy ve Stvořidlech vypráví o líném sedlákovi, který žil na stráni u řeky. Políčko bylo neúrodné a on sám se o něj vůbec nestaral. Ovšem jeho děti měly hlad a sedlák se proto rozhodl upsat čertu, který měl za něj deset let na poli pracovat a zúrodnit ho. Čert se dal hned do práce. Obstaral práci za tři statné muže, a proto se na sedlákově poli rodilo nejlépe z celého Posázaví. Deset let uplynulo rychle jako voda v řece a sedlákův čas nastal. Tomu se však ze světa nechtělo, zvlášť, když nemusel pracovat. Radil se proto se ženou, jak čerta přelstít. Ta mu poradila, aby nechal vykropit celý dům svěcenou vodou. Manželku poslechl a když druhého rána čert přišel, strašně se rozhněval, že na sedláka nemůže. Vymyslel si proto na něj pomstu. Chtěl sedlákovo pole, které po deset let tak pracně obdělával zasypat kamením, aby se na něm už nikdy nic neurodilo. Příští noc tedy odletěl do kamenolomu pod Lipnicí, sebral zde celý kamenný kopec a letěl s ním nad sedlákovu chalupu. Bylo však už k ránu a začalo svítat. Jak se Slunce blížilo k obzoru, čerta opouštěla pekelná síla, a tak ze svého pytle postupně odhazoval těžké kameny. K sedlákově poli dorazil čert už s úplně prázdným pytlem. Tak vyzrál sedlák na čerta, a proto je dnes koryto Sázavy kolem Stvořidel poseto tisíci balvany a největší z nich, který čert zahodil jako poslední se nazývá Čertův kámen, pod nímž nalezneme bránu do pekel. Panují ovšem dohady o tom, který to ve skutečnosti je. Zklamaný čert se nakonec vydal na posilněnou do blízké hospůdky, která je dodnes nazývána "U čerta".

Nakonce dojdeme až do obce Smrčná, kde po mostě překročíme Sázavu a z místní zastávky se již Posázavským pacifikem dopravíme do Světlé nád Sázavou, a dále vlakem domů do Humpolce.

Délka trasy: z Humpolce: 21 km, z Proseče 13 km.
Náročnost: velice jednoduchá trasa - pohodová vycházka na jeden den
Mapy: turistická mapa Klubu Českých Turistů č. 44 - Želivka a Pelhřimovsko sever, ekvivalent na www.mapy.cz - zde (možno zvětšovat)

Tvrz v Proseči
Tvrz v Proseči
Rozhledna na vrchu Melechov
Rozhledna na vrchu Melechov/i>
Původní melechovský kámen na vrcholu
Původní melechovský kámen na vrcholu
Turistický rozcestník u Stvořidel
Turistický rozcestník u Stvořidel
Sázava u_Stvořidel
Sázava u Stvořidel
Stvořidla - most
Stvořidla - most









Copyright © Humpolák
Všechna práva vyhrazena.

Publikováno: 02.08. 2007 (10155 čtenářů)

[ Zpět ]
Všechny obchodní známky, názvy a články patří jejich právoplatným vlastníkům, komentáře patří jejich odesílatelům. Komentáře jsou moderovány, pravidla jsou uvedena v záhlaví formuláře pro odeslání. Upozornění na závadný obsah zasílejte na adresu redakce@humpolak.cz.

(c) 1999 - 2008 Občanské sdružení Humpolák


Powered by Copyright © UNITED-NUKE - upravil a implementoval AXL Systems
Všechna práva vyhrazena.

Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.081 sekund

Tvoje Účetní     Petra Plast     Knihkupectví Jana Zábrany      Maryška Elektrocentrum