Založit účet
 
Menu
· Domů
· Ankety
· Archív článků
· Časté otázky
· Doporučte nás
· Galerie Sukna
· Hledat
· Humpolec Info
· Humpolec na UTube
· Kalendář
· Mapa Humpolce
· Odkazy
· Osobní zprávy
· Seznam členů
· Soubory
· Soutěže!!!
· Témata
· Top 10
· Váš účet

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

Kalendář akcí
listopad 2017
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30  

Divadlo
Kino
Koncerty
Městský úřad
Ostatní
Přednášky
Setkání
Slavnosti
Sport
Výstavy

O redakci
Server Humpolák je vydáván občanským sdružením Humpolák.

Kontaktovat redakci můžete přes e-mail na adrese redakce@humpolak.cz.

Adresa redakce:
sdružení Humpolák
Lnářská 113
396 01 Humpolec

Bankovní spojení:
eBanka
č.ú.: 1393129001/2400

Knihkupectví Jana Zábrany je online

Alena Dvořáková -ZAHRÁDKA NA ŽELIVCE 
Historieoriginální fotografický projekt


Fotografický projekt "Zahrádka" dokumentuje nenávratnou změnu krajiny v místě i okolí bývalého městečka, které bylo v 70. letech zlikvidováno v souvislosti se stavbou přehrady na Želivce. Zachoval se pouze kostel sv.Víta, jenž tvoří nynější dominantu, socha Bolestné Panny Marie, kašna, hřbitov a několik přístupových cest.
Vše ostatní ustoupilo vodě.
V průběhu práce jsem se zaměřila i na osudy zahrádeckých rodáků, kteří byli přesídleni na různá místa Vysočiny /Humpolec, Zruč nad Sázavou, Vlašim, Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou…/ a příležitostí ke společnému setkání se pro ně stává každoroční pouť ke "Křižné studánce" - pramenu a kapli Panny Marie Sněžné, která se nachází v nedalekém lese.
Díky pochopení lidí, kteří zapůjčili své rodinné fotografie, je celý soubor rozšířen o cenné vzpomínky na všední život v Zahrádce v době před jejím zánikem. Historické snímky rovněž posloužily ke konfrontaci tehdejšího obrazu se současným stavem krajiny.
Mým záměrem není hodnotit projekt přehrady na Želivce a zasahovat do letitého problému. Chci jen nestranně a důstojně připomenout význam místa a krátkým ohlédnutím možná přispět k uzavření jedné nelehké kapitoly v minulosti našeho kraje.
Jsem ráda, že se výstava stala příležitostí k uspořádání prvního sjezdu zahrádeckých rodáků od doby jejich odloučení.

Hlavní část fotografického projektu vznikala v letech 1996 - 97. Celý soubor byl uzavřen v roce 2000.
Výběr z této výstavy byl představen na zámku v německém Výmaru /1998/, v Muzeu Dr.Aleše Hrdličky v Humpolci /2001/ a v kostele sv.Víta v Zahrádce /2001/.

Za pochopení a zapůjčení rodinných fotografií
ze srdce děkuji těmto lidem :

rodina Vránkova a Krejčí z Humpolce
rodina Bělohradských z Ledče nad Sázavou
rodina Miláčkova z Ledče nad Sázavou
rodina Hradeckých z Ledče nad Sázavou
rodina Bejčkova ze Světlé nad Sázavou
rodina Beladova z Humpolce
rodina Rýdlova z Dolní Paseky
rodina Proňkova z Houpaček

Alena Dvořáková

ZAHRÁDKA - HISTORIE
Počátek osady Zahrádka, jedné z nejstarších osad na Ledečsku, je datován do období vnitřní české kolonizace z konce 12. století. Vznik Zahrádky, kostela a neposledně i zahrádeckého újezdu měl velký význam pro sídlištní vývoj krajiny na středním toku řeky Sázavy i Želivky /ve středověku se i řeka Želivka jmenovala Sázava/. Tento neúrodný a kopcovitý kus země byl osídlován později než jinde v Čechách.
První písemně doložená zpráva o Zahrádce, dochovaná v listinném falzu ze třináctého století, se objevuje v darovací listině českého krále Přemysla Otakara I. z roku 1219. Přemysl Otakar I. postoupil vyšehradské kapitule ves Zahrádku i s kostelem a přilehlým újezdem.
Byl to dar za bezprávně odňatý drahý ornát této kapitule. Darování bylo potvrzeno v roce 1245 listinou papeže Inocence IV. Ves, kostel a přilehlý újezd vyšehradské kapituly jsou prokázány dalšími písemnými prameny od roku 1248 až do roku 1436, kdy se Zahrádka dostala do zástavy a později do vlastnictví Trčků z Lípy.
Darováním nabyl Svatavin újezd velkého rozšíření na levém i pravém břehu řeky Želivky. Náležela k němu rozsáhlá krajina, tehdy z velké části neobdělávaná, od lesa Melechova, Koutů až k tehdejší vsi Humpolec.
Když Zahrádka náležela pod vyšehradskou kapitulu, je uváděn jako její držitel vyšehradský probošt Filip. To bylo před rokem 1245. Po něm nastoupil od roku 1245 do roku 1275 kanovník Hermann.
Obec je také připomínána v roce 1327 za probošta vyšehradské kapituly. V této době vzrostl význam Zahrádky i zdejšího brodu přes Želivku. Právě do této doby lze datovat začátek stavby hradu na protilehlém západním břehu řeky. Hrad dostal název Klosterberg. Lidově byl později nazýván "Kotrbejk".
Byl strategicky situován mezi Želivkou a blažejovickým potokem.
Od roku 1348 na hradě sídlil probošt Jindřich z Lipé a od roku 1420 je uváděn jako pán hradu probošt Albík. Ten byl patrně poslední z představitelů vyšehradské kapituly, který zpravoval zahrádecké panství. V průběhu dalších let hrad zpustl, možná byl i zničen husitskými vojsky. V roce 1436 byla Zahrádka zápisem krále českého, uherského a římského císaře Zikmunda Lucemburského zastavena Mikuláši Trčkovi z Lípy.
Ten sídlil na blízkém hradě Lipnici. Trčka však neměl zájem hrad v Zahrádce obnovovat. Za Trčkovi vlády, v roce 1562, získala Zahrádka od císaře Ferdinanda I. Habsburského právo výročních trhů a byla povýšena na město s právem užívat znak města.
Trhy měly velký význam pro samotné město i široké okolí. Městečko získalo v té době také nový název TRHOVÁ ZAHRÁDKA. Rod Trčků vládl nad Trhovou Zahrádkou dvě stě let. Adam Trčka z Lípy se podílel na spiknutí Albrechta z Valdštejna a byl zákeřně zavražděn v Chebu roku 1634. Jeho majetek byl v roce 1636 císařem zkonfiskován. Tak se dostala Trhová Zahrádka do rukou Volfa Adama z Pappenheimu, od nějž ji v roce 1638 koupil Burian Ladislav z Valdštejna. Dalším z majitelů v řadě byla v roce 1660 Marie Monika Švihovská, rozená hraběnka Valdštejnová. V držení tohoto rodu zůstala Trhová Zahrádka až do roku 1669. Po tomto datu krátce vlastnil Trhovou Zahrádku opat břevnovského kláštera Matouš Ferdinand z Bilenberka. V poslední vůli odkázal Trhovou Zahrádku svému klášteru. Za jeho zpravování vznikla v roce 1686 v městečku čtyřtřídní dřevěná škola. /Při požáru v roce 1783 škola zanikla a znovu byla obnovena až v roce 1800. V důsledku požáru tehdy vyhořela skoro celá Zahrádka./
Přes Zahrádku vedla stará obchodní cesta a od pradávna byla střediskem obchodu a řemesel. Téměř v každém domku byl nějaký řemeslník. Městečko bylo přirozeným střediskem pro široké okolí a střediskem cechů.
Opat břevnovského kláštera Otomar Zinke prodal městečko v roce 1707 císařskému komořímu Leopoldovi Donátovi, knížeti z Trautsonu a Falkštejna. Nový majitel vlastnil nedaleké Dolní Kralovice a další panství v okolí. Trhová Zahrádka byla připojena k martinickému statku. V roce 1766 prodal rozsáhlé statky, mezi nimi i Trhovou Zahrádku, Karlu Josefovi Palmovi, hraběti z Gundelfingenu. Ten je však hodně zadlužil a byly mu v roce 1801 soudně prodány. Majetek byl spravován z panství v Dolních Kralovicích. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství a v roce 1850 vznikly politické okresy. Zahrádka připadla pod politický okres Ledeč nad Sázavou.
Rok 1850 však byl pro městečko tragický. Velký požár zachvátil 21. února znovu téměř všechno. Shořel i kostel a zvony se rozlily /později byly znovu přelity, největší byl Vít, potom Václav, Vincenc a Vilemína. Oheň zničil devadesát osm domů, část památek a písemností. Občané zůstali bez přístřeší a trvalo delší dobu, než si svépomocně postavili nová obydlí. Stavebním materiálem byl kámen, dřevo a mazná hlína. Střechy byly většinou kryty došky. Někteří již nechtěli své příbytky opravovat a vystěhovali se.
Význam městečka poklesl v době, kdy v okolí začali budovat železnici a vznikal první průmysl. Zdejším lidem přinášelo obživu zemědělství na malých políčkách roztroušených po stráních a drobná řemeslná výroba. Jednalo se hlavně o obuvníky, krejčí, čepičáře, koláře, truhláře, kováře, pekaře, řezníky. Své dílničky zde měli i perleťář, bednář, síťař a formíř. V okolí bylo několik mlýnů s pilami.
Různorodost zdejších řemesel přitahovala širokou veřejnost na vyhlášené výroční trhy. Řemeslníci chodívali na jarmarky i do dalekého okolí. Všude byly jejich výrobky žádány.
Nedostatek práce zapříčinil i dost velké vystěhovalectví obyvatel nejen do Prahy a Vídně, ale i do Ameriky. Dodnes tam existují vlastenecké spolky zahrádeckých rodáků.
K prolomení izolace městečka došlo až po roce 1856, kdy byla postavena první silnice z Trhové Zahrádky do Želiva. Po ní následovaly stavby silnic
do Ledče nad Sázavou /1858/, do Dolních Kralovic /1862/ a konečně v roce 1879 do Humpolce.
Koncem roku 1860 byla v Zahrádce zřízena také pošta. Ta se sem dovážela z Ledče nad Sázavou. Ještě lepší spojení se světem nastalo po vzniku linkové autobusové dopravy z Ledče přes Zahrádku do Humpolce.
První světová válka i zde krutě zasáhla do života občanů. Mnoho mužů muselo nastoupit na frontu a někteří se již nevrátili.
Radost přineslo ukončení války a vznik republiky. Zpráva o tom, že byla ustavena samostatná Československá republika, přišla do městečka ráno 29. října 1918 a to byl důvod k veselí.
V roce 1920 se městečko opět vrátilo k původnímu názvu ZAHRÁDKA. V té době tu bylo 1187 obyvatel, kteří žili v 161 domě. Byl zde obecní úřad, pošta, četnická stanice, obecní knihovna, farní úřad. Již před tím, v roce 1919, byla založena silná tělocvičná jednota Sokol, prostřednictvím které se hrála i divadla, pořádaly zábavy a přednášky.
Za první republiky byly v Zahrádce kromě jiného dva mlýny a strojnická dílna Václava Fialky, malá cementárna a pobočný závod stavební firmy Františka Vorlíčka z Ledče nad Sázavou.
Se životem v Zahrádce je od roku 1940 spojeno působení kněze Josefa Toufara. Ten zde v roce 1945 obnovil Sdružení katolické mládeže, ve kterém bylo asi tři sta lidí. Pro svůj vliv však musel po únoru 1948 ze Zahrádky odejít. Byl přeložen do Číhoště a o dva roky později je v souvislosti s "Číhošťským zázrakem" umučen státní mocí.
Za druhé světové války bylo mnoho místních lidí nasazeno na nucené práce v Německu. Do koncentračního tábora bylo odvezeno čtrnáct občanů židovského vyznání. Domů se vrátili pouze čtyři z nich. Zatčeno bylo i několik zahrádeckých občanů.
Po válce založili bratří Fialkové malou továrnu na výrobu mlátiček. Po znárodnění se továrna stala pobočným závodem ledečského Kovofiniše. Závod zanikl až při likvidaci městečka. V poválečné době byla v Zahrádce zřízena devítileté škola, mateřská škola, postavena sokolovna, do provozu uvedeno místní kino a rozšířeno autobusové spojení do Zruče nad Sázavou a Dolních Kralovic. Byla vybudována kanalizace a provedena úprava ulic a náměstí.
Zemědělci byli nuceni vstoupit do JZD v roce 1949. Po čtyřech letech je však družstvo rozpuštěno. Nové větší družstvo vzniká v roce 1958, od ledna 1964 do zániku městečka a částečně až do devadesátých let je spravováno státními statky.
Na přelomu sedmdesátých let dochází po osmi stech letech existence Zahrádky k osudovému zlomu. Usnesením vlády z 27. 8. 1969 bylo rozhodnuto o likvidaci městečka, které leželo v zátopové oblasti nově budované přehrady na Želivce u Švihova. Přehrada byla určena jako zdroj pitné vody pro Prahu, Ledeč nad Sázavou, Světlou nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a pro další obce v okolí.
V této době je v Zahrádce zdravotnické středisko s praktickým lékařem a dentistou, pošta, spořitelna, stanice VB, prodejna průmyslového zboží, potravin, zeleniny, prodejna textilu, drogerie, mlékárna, cukrárna, řeznictví, opravna obuvi, kadeřnictví, holičství, dvě pohostinství s možností ubytování, sběrna čistírny šatstva, benzinové čerpadlo, kulturní a společenský sál, hřiště, kino, škola a mateřská školka, obecní knihovna, z řemeslníků 1 kovář, 2 krejčí,
1 truhlář a 1 kolář. Městský vodovod je zde od roku 1932.
Vzhledem k výše uvedeným důvodům začalo městečko pomalu mizet a přeměňovat se ve zbořeniště. Likvidace byla ukončena v roce 1976. Dodnes zde zůstal pouze kostel, zasvěcený svatému Vítu, a socha Bolestné Panny Marie na bývalém náměstí. Sochu vytvořil v roce 1738 pardubický sochař a řezbář Jakub Teplý.
Zbyla zde i kamenná kašna, postavená v roce 1886. Pomník padlým z první světové války, který byl rovněž postaven na náměstí v roce 1933, je přenesen na zdejší hřbitov. Ten je stále přístupný, ale je zde zákaz pohřbívání.
Většina obyvatel Zahrádky se přestěhovala do okolních měst, mnozí jsou roztroušeni po celé republice /Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou, Zruč nad Sázavou, Humpolec, Dolní Kralovice, Trhový Štěpánov, Vlašim, Benešov, Praha, a další/. Dodnes však na své rodiště s láskou vzpomínají.

Z textu Františka Plevy "TOULKY VRCHOVINOU",
z alba oddílu SOKOL v Zahrádce,
z rozhovoru Miloše Doležala s J. Bělohradským, zahrádeckým kostelníkem.

www.infohumpolec.cz/zahradka

KŘIŽNÁ STUDÁNKA
Na úbočí vrchu Šafranice /624 m n. m./, nedaleko bývalé Zahrádky, leží poutní místo Křižná studánka, někdy také nazývaná Husitská. Hlubokými lesy tudy často procházel misionář Čáslavského kraje P. Václav Hanzeli. Chodíval upevňovat katolickou víru v těchto tehdy Bohem zapomenutých místech Čech. Často se zastavoval u lesní studánky a omýval si bolavé oči. Po jejich omytí se mu vždy značně ulevilo a později bolest úplně zmizela.
Z vděčnosti nad tímto nečekaným uzdravením nechal v roce 1741 zřídit nad studánkou dřevěný kříž a po jeho stranách sochy Panny Marie a sv.Víta z dubového dřeva. Svatý Vít byl patronem kostela v Zahrádce a P.Václav Hanzeli zde byl v letech 1730 - 1736 kaplanem. Kříž se sochami stál mezi dvěma lipami. Ta po levé straně se dochovala dodnes a její stáří lze odhadovat na tři sta let.
Nad studánkou byla postavena dřevěná kaplička. Na jejích vnějších stranách namaloval malíř Josef Svoboda z Lukavce v roce 1742 dvanáct obrázků svatých. Kolem celé kapličky byly zhotoveny dřevěné lavice pro poutníky. Těch ke kapličce přicházel stále větší a větší počet. Omývali se ve studánce, modlili se k Bohu a odnášeli si vodu v lahvích domů. V roce 1845 nechala Kateřina Daňková postavit na místě dřevěného kříže kamenný kříž s litinovým Kristem.
Dřevo snadno podléhá zkáze, a tak se zahrádecká obec rozhodla postavit na místě dřevěných soch v roce 1868 kamennou kapli. Stavbu prováděl zahrádecký zednický mistr V. H. Křišta. Bylo to potřebné pro stále větší počet věřících, kteří na toto místo přicházeli. Až do dnešních dnů se tu konají dvě slavné poutě. V červenci ji pořádá Československá církev husitská a v srpnu církev katolická.
V roce 1912 byla kaple na náklady zahrádecké obce opravena a vnitřek vyzdoben. Za druhé světové války přišla kaple o svůj 30 kg těžký zvon. Nový zde byl zavěšen po válce. V roce 1932 byla část zdejších pramenů stažena do vodojemu a veden odtud veřejný vodovod do Zahrádky. Poutní místo Křižná studánka je oblíbeným místem nejen nábožensky založených poutníků, ale i velkého množství turistů, kteří do těchto hezkých míst rádi zavítají.
V současnosti představuje pouť ke Křižné studánce pro zahrádecké rodáky také jednu z mála možností společného setkání.

Z textu Františka Plevy "TOULKY VRCHOVINOU".

Alena Dvořáková
nar.26.4.1970 v Humpolci
V r. 1988 absolvovala SZŠ v Brně, obor rehabilitace. V letech 1988 - 92 pracovala v Léčebně dlouhodobě nemocných a v sanatoriu pro děti s kombinovaným postižením v Praze.
V letech 1993 - 2000 absolvovala FAMU, katedru fotografie. Volná fotografka, členka Asociace fotografů a Syndikátu novinářů ČR. Ve své tvorbě se věnuje dokumentární, portrétní fotografii a ilustraci.
Adresa: Svatoslavova 39, Praha 4 - 140 00, Česká republika, tel.: +42/02/692 54 68, fax.: +42/02/692 51 64, e-mail: afis@mymail.cz, www.mymail.cz/afis

FOTOGRAFICKÉ PROJEKTY:
Klášter Želiv (dokument, soubor portrétů) :
Od r. 1993 dokumentuje život a práci želivských premonstrátů, kteří se po několika desetiletích odmlky, kdy objekt sloužil jako koncentrační tábor pro nepohodlné řeholníky a později jako psychiatrická léčebna, navrátili, aby navázali na svou násilně přerušenou činnost.
Nouzová kolonie Slatiny (dokument, soubor portrétů) :
V letech 1994-1996 realizovala projekt o nouzové kolonii na Slatinách, zřízené ve 30.-tých letech na samém okraji Prahy pro nejchudší vrstvu obyvatelstva . Fotografovala proměnu krajiny a architektury v kolonii, jejíž existence je postupně ničena v závislosti na průmyslovém rozvoji velkoměsta. Zaznamenávala život původních obyvatel a jejich vztah k místu.
Zahrádka (dokument, soubor portrétů) :
1995 - 1997 projekt o městečku Zahrádka (zal.v 11.stol.), jež bylo v 70.-tých letech zlikvidováno z důvodu výstavby želivské přehrady. Soubor postihl nenávratnou změnu krajiny a městečka, ze kterého zůstal jen kostel, hřbitov a několik přístupových cest. Sledovala osudy lidí, kteří byli přesídleni na různá místa Vysočiny a jedinou příležitostí ke společnému setkání se pro ně stala každoroční pouť ke Studánce jež se nachází nedaleko Zahrádky
Kazachstán - misie (dokument, soubor portrétů)
V r.1998 začíná pracovat společně s Viktorem Fischerem na dokumentárním projektu
o křesťanských misiích. V roce 1998 navštívili misii řádu Sv.Františka v postsovětském Kazachstánu. Dva měsíce fotograficky zaznamenávali život prostých lidí žijících
v bídě, nezaměstnanosti, nemoci. Zachytili náročnou práci misionářů, kteří se zde snaží všemožně pomáhat.
Jižní Afrika - misie (dokument, soubor portrétů)
V roce 1999 fotografovali misii školských sester v Jižní Africe. Svým projektem přiblížili práci sester, jež uprostřed buše založily školku, školua centrum pro postižené virem HIV. Nemoc AIDS je v současné době jedním z největších problémů afrického kontinentu. Obdobně jako v předcházejícím projektu dokumentovali život prostých domorodců a zároveň hrůzné pozůstatky vlády apartheidu.Spolu s Viktorem Fischerem pracují rovněž v České republice, kde se zabývají činností školských sester v jednom z největších ústavů pro mentálně postižené děti a dospělé ve Slatiňanech.Součástí fotografických projektů o misiích jsou sbírky léků a finančních prostředků
na nákup lékařských přístrojů určených pro nemocné v Kazachstánu a v Jižní Africe.
Grant České foto (1996-1998)
V projektu Č. F. - "fotografie české společnosti" se autorka zaměřila na vztah člověka k místu kde žije. Jak se na krajině a prostředí podepisuje lidská láska, zájem nebo lhostejnost a nezájem. Jakým způsobem se do českých vesnic, měst a krajiny promítla moc, přímočarost a bezohlednost komunistického režimu. A kolik dobrého nebo zlého vneslo do českého prostředí několik let vytoužené svobody. Fotografovala na místech rodné Vysočiny (Humpolec, Pelhřimov, Sedlice, Želiv...) , v dřívějších chudinských oblastech Prahy (Kolonie na Slatinách, Michle, Záběhlice), v severních Čechách a na Broumovsku.
Vesnice v Praze (od 1999)
Společně s Viktorem Fischerem.Cílem projektu "Vesnice v Praze" je zdokumentování některých rysů každodenního života ve vybraných vesnicích v okrajových částech Prahy a svědectví o jejím regionálním zázemí prostřednictvím fotografie a sociologického komentáře.
Snahou projektu je zachycení charakteristických rysů bývalých vesnic, v nichž došlo po roce 1989 k výrazným sociálním změnám a jejichž cenné rysy jsou ohroženy růstem velkoměsta.

CENY A GRANTY:
1996 - České foto - fotografie české společnosti, s dalšími fotografy
1999 - Czech Press Photo - 3.cena (Každodenní život - série) Kazachstán - Misie (s Viktorem Fischerem)
2000 - grant Honeywell - Vesnice v Praze - grant Praha 6 - projekt Vesnice v Praze - Czech Press Photo - 3.cena (Každodenní život - série) JAR - Misie (s Viktorem Fischerem)
- grant Praha 1 - výstava Kazachstán - Misie . Pro výstavu v Pražském domě fotografie

PUBLIKAČNÍ ČINNOST:
Kazachstán - Misie, (s Viktorem Fischerem) obrazová maketa knihy pro řád školských sester (1999)
JAR - Misie, (s Viktorem Fischerem) obrazová maketa knihy pro řád školských sester (2000)
Skryté poklady - Liturgický rok , katalog k výstavě, (K2001, 1997)
Objektivita, katalog (FAMU, 1997)
1999 - Fotografie české společnosti, s dalšími fotografy (JB, 2000)
2001 - text katalogu výstavy Propojení obrazem - Česká humanitární fotografie 1990 - 2000 (AFIS a Správa Pražského hradu, 2000)

VÝSTAVY:
1997 - Praha - Galerie U Řečických -skupinová výstava studentů FAMU - Praha - Filozofická fakulta UK - skupinová výstava studentů FAMU - Brno - "Liturgický rok" - skupinová výstava - Zvíkov - s Viktorem Fischerem a Petrem Zinkem - Praha - Lažanský palác - skupinová výstava studentů FAMU
1998 - Plasy - "Všední slavnosti" - spolu s Viktorem Fischerem, Danielem Šperlem, Jindřichem Štreitem - Zvíkov - "Všední slavnosti" - spolu s Viktorem Fischerem,
Danielem Šperlem, Jindřichem Štreitem - Rajhrad - "Zločiny komunismu" - skupinová výstava (klášter dominikánů) - Zvíkov - "Liturgický rok" - skupinová výstava - Výmar - skupinová výstava studentů FAMU - Almata - spolu s Viktorem Fischerem, Danielem Šperlem, Petrem Zinkem.(Dům družby -součást setkání Kruglyj stol, františkánský klášter)
1999 - Rajhrad - "Kazachstán - misie" - Uherský Brod - Panský dům - "Kazachstán - misie" - Uherské Hradiště - Městská kina - "Kazachstán - misie" - Barberton - Jižní Afrika - "Kazachstán - misie"- Czech Press Photo 1999 - "Kazachstán - misie"
2000 - Pelhřimov - "Údolí štěstí" - skupinová fotografická výstava k nedožitým 88. narozeninám opata Víta Bohumila Tajovského (s Viktorem Fischerem, Pavlem Diasem, Evženem Sobkem) - Praha - "Jižní Afrika - Misie", s Viktorem Fischer - Praha -"1999 - Fotografie české společnosti", Nejvyšší purkrabství Pražského hradu,skupinová výstava občanského sdružení "České foto" - Jihočeské muzeum České Budějovice - Objevy evropského dědictví - "Želivský poklad", fotografická účast na výstavě - Znojmo- Žlutá ponorka "JAR - misie"
-Praha - Pražský dům fotografie "Kazachstán - misie" - Uherské Hradiště , Galerie Městská kina - "JAR - misie" - Czech Press Photo 2000 - "JAR - misie"
2001 -Cheb G4, Misie -Praha - Nejvyšší purkrabství Pražského hradu: Propojení obrazem - Česká humanitární fotografie 1990 - 2000, , 30autorů, 25 projektů Koncepce výstavy,výběr fotografií, produkce, s Viktorem Fischerem - Humpolec - Zahrádka na Želivce - Cheb G4- České foto

ZÁKL. LITERATURA:
Foto-video 5/2000 - Fotografie české společnosti, Katolický týdeník 8.8.1999, 27.2.2000,
Mladá fronta 28.4.2000, Mladý Svět 13/2000, Měsíčník městských kin Uherské Hradiště -
č.10/ 99 ,Objektivita (FAMU, 1997), 1999 - Fotografie české společnosti (JB, 2000)
Dipl. práce - ITF - FPF - Slezské univerzity : Jarmila Šimáňová "Česká f. náboženských poutí" - 1998, Fotografie - Magazín 10/2000, www.mymail.cz/afis

Publikováno: Středa, 05.12. 2001 - 00:00:00 Od: Alena Dvořáková
 
Související odkazy
· Více o tématu Historie
· Další články od autora Alena Dvořáková


Nejčtenější článek na téma Historie:
Výstava stabilních motorů


Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 1

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek


"Alena Dvořáková -ZAHRÁDKA NA ŽELIVCE" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře jsou moderovány, pravidla jsou uvedena v záhlaví formuláře pro odeslání. Upozornění na závadný obsah zasílejte na adresu redakce@humpolak.cz
Všechny obchodní známky, názvy a články patří jejich právoplatným vlastníkům, komentáře patří jejich odesílatelům. Komentáře jsou moderovány, pravidla jsou uvedena v záhlaví formuláře pro odeslání. Upozornění na závadný obsah zasílejte na adresu redakce@humpolak.cz.

(c) 1999 - 2008 Občanské sdružení Humpolák


Powered by Copyright © UNITED-NUKE - upravil a implementoval AXL Systems
Všechna práva vyhrazena.

Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.074 sekund

Tvoje Účetní     Petra Plast     Knihkupectví Jana Zábrany      Maryška Elektrocentrum