Založit účet
 
Menu
· Domů
· Ankety
· Archív článků
· Časté otázky
· Doporučte nás
· Galerie Sukna
· Hledat
· Humpolec Info
· Humpolec na UTube
· Kalendář
· Mapa Humpolce
· Odkazy
· Osobní zprávy
· Seznam členů
· Soubory
· Soutěže!!!
· Témata
· Top 10
· Váš účet

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

Kalendář akcí
listopad 2017
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30  

Divadlo
Kino
Koncerty
Městský úřad
Ostatní
Přednášky
Setkání
Slavnosti
Sport
Výstavy

O redakci
Server Humpolák je vydáván občanským sdružením Humpolák.

Kontaktovat redakci můžete přes e-mail na adrese redakce@humpolak.cz.

Adresa redakce:
sdružení Humpolák
Lnářská 113
396 01 Humpolec

Bankovní spojení:
eBanka
č.ú.: 1393129001/2400

AXL Systems - Volba pro váš počítač

Astronomie na Vysočině 
Historie

Na území dnešní Vysočiny původně existovaly tři hvězdárny (v Jihlavě, ve Žďáře nad Sázavou a v Třebíči). Hvězdárna v Jihlavě byla zcela zrušena, Žďárská hvězdárna není v provozu a hvězdárna v Třebíči se potýká s vážnými finančními problémy.
V Jihlavě se však začíná blýskat na lepší časy. Především díky zájmu pracovníků Jihlavské brány ve Věžní ulici v Jihlavě se právě na této historické památce začíná astronomicky pracovat. Každý měsíc probíhá na ochozu brány veřejné pozorování noční oblohy astronomickými dalekohledy. Do budoucna by zde snad mohl vzniknout astronomický kroužek. Bližší informace možno získat na Jihlavské bráně (Věžní 1). V současné době dáváme dohromady informace o jihlavské hvězdárně, proto prosíme čtenáře, kteří disponují jakýmikoli daty, aby nás kontaktovali na email, nebo na adrese Jihlavské brány (Věžní 1, 586 01 Jihlava). Předem mnohokráte děkujeme.
Hvězdárna Třebíč
Astronomie má na Vysočině hluboké kořeny. Na okraji Třebíče (ulice Švabinského 5) byla v roce 1957 vybudována zděná astronomická pozorovatelna. Zde měl své působiště tehdejší astronomický kroužek. K dispozici měli několik astronomických přístrojů, jimž dominoval velký mosazný refraktor (čočkový dalekohled) o průměru optické plochy 125 mm s ohniskem 1950 mm.
Tento výkonný přístroj typu Zeiss byl původně zapůjčen z Brna a posléze převeden na hvězdárnu Třebíč. Dále bylo možné pozorovat přístrojem Somet binar 25 x 100 (dalekohled pro pozorováni oběma očima, první číslo znamená zvětšení, druhé pak průměr objektivu v milimetrech). Na hvězdárně se nacházel i ručně dělaný menší refraktor o průměru 60 mm. Členové astronomického kroužku většinou též disponovali vlastními přístroji. Na počátku šedesátých let se tento kroužek rozpadl. V původní pozorovatelně se začíná opět pracovat až v roce 1976, kdy zde začíná působit nový kroužek. Používali ke své činnosti jak velký refraktor, Somet binar, tak i nově na hvězdárně umístěný dělostřelecký binar 10 x 80. 16. srpna 1978, u příležitosti úplného zatmění Měsíce, pořádá kroužek první velkou akci pro veřejnost, které se tehdy zúčastnilo přes 200 lidí. Bylo možno pozorovat soukromými dalekohledy, přičemž největší z nich byl zrcadlový teleskop konstrukce Newton o průměru hlavního zrcadla 160 mm a s ohniskovou vzdáleností 1500 mm.
V této době na hvězdárně mimo tohoto kroužku působí i dětský astronomický kroužek při ODPM (okresní dům pionýrů a mládeže). V Třebíči dalekohledů využívá především skupina pozorovatelů proměnných hvězd a menší skupinka pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Pozorování proměnných hvězd zde bylo na velmi vysoké úrovni, což dokazuje i to, že na hvězdárně působili astronomové, jejichž výsledky byly zveřejňovány i v zahraničních ročenkách. V Třebíči probíhaly i celostátní praktika pozorování proměnných hvězd, při kterých běžely i četné přednášky. V roce 1984 je hvězdárna elektrifikována (doposud se svítilo pouze petrolejem). Tehdejší vedoucí hvězdárny MUDr. P. Háva, CSc. se však zasloužil i o další významný rozvoj. Především je na pozemek hvězdárny dopravena budova bývalého autobusového nádraží, která byla posléze upravena pro astronomické potřeby. V této, nyní již hlavní budově je až dodnes kancelář, knihovna, přednáškový sál, projekční místnost a fotokomora. Pozemek byl oplocen a vedle zděné pozorovatelny byla vystavěna nová dřevěná provizorní pozorovatelna (původně určená pro pozorování komety Halley). Tato "provizorní" pozorovatelna je na hvězdárně dodnes, ale o ní až později.
Od osmdesátých let je v oné dřevěné pozorovatelně umístěn velký dalekohled typu Cassegrain Meniskus o průměru hlavního zrcadla 150 mm s ohniskovou vzdáleností 2250 mm. Na jeho nákup tehdy dalo prostředky město Třebíč. Ve vybavení hvězdárny je planetární kamera (pro fotografování planet) a stelární kamera (pro fotografování hvězd). Obě je možné připojit na dalekohled Cassegrain. Majetkem hvězdárny je i velký dalekohled typu Newton s průměrem 300 mm. Vzhledem k tomu, že v současné době pro něj není na hvězdárně místo, je tento přístroj zapůjčen Hvězdárně a planetáriu Mikoláše Koperníka v Brně na Kraví hoře. Dr. Háva se též zasloužil o zavedení vodovodu a kanalizace do hlavní budovy.
V roce 1985 je na hvězdárně otevřen počítačový kroužek. Snad právě výpočetní technika se zasloužila o odpad pozorovatelů. Místo oblohy se sledují monitory počítačů. Je též rozestavěna nová hvězdárna, která se nalézá poblíž dosavadního pozemku. Stavba však nikdy nebyla dokončena. Před rokem 1989 na dostavbu nebyly technické prostředky. Po roce 1989, kdy technické prostředky již byly hojně, opět na ně nebyly finance. A tak až dodnes na okraji Třebíče stojí nedostavěná astronomická věž.
Rok 1989 byl mimo jiné významný i pro hvězdárnu. Provoz zděné pozorovatelny byl totiž ukončen. Nevyhovující technický stav pozorovatelny již nedovoloval její další používání. Nadále bylo možné pozorovat pouze z oné provizorní pozorovatelny. V roce 1998 však je i tato v nevyhovujícím technickém stavu. Kvůli ztrouchnivělé konstrukci pro odsuvnou střechu je provoz dalekohledu v ní ukončen. V současné době se sice na hvězdárně pozorovat dá, ale pouze menšími přenosnými dalekohledy. Pobočka České astronomické společnosti, která má hvězdárnu jako ústředí, neustále doslova bojuje o přidělení nezbytného množství finančních prostředků na opravu dřevěné pozorovatelny. Stav zdejší hvězdárny je paradoxní. Hvězdárna sice má mnoho přístrojů (je vybavena lépe, než některé fungující hvězdárny), ale není v našich možnostech přístrojů použít. Oprava by si vyžádala asi 40 000 Kč. Pozorování přenosnými přístroji na hvězdárně s náležitým výkladem nadále možno. Každé úterý a pátek po setmění je hvězdárna otevřena pro veřejnost. Článek byl zpracován podle podkladů, které poskytl Jiljí Mahr (hvězdárna Třebíč).
Astronomický klub Pelhřimov
Pro mladé astronomy se naskytla velká šance na začátku školního roku 1994/95, kdy v Pelhřimově začíná působit tehdy ještě hvězdářský kroužek. Poprvé se členové sešli 20. října 1994, pod vedením RNDr. Vratislava Šrobára. Během prvního půl roku probíhala teoretická příprava, kde se probíraly základy astronomie, členové se učili poznávat souhvězdí apod. Do konce školního roku pak členové chodili pozorovat Slunce nebo různé hvězdy a objekty noční oblohy. Dne 15. června 1995 bylo slavnostní ukončení prvního roku astronomického studia. Tehdy byly členům vystaveny legitimace Astronomického klubu pod Domem dětí a mládeže v Pelhřimově.
Už 7. září 1995 v DDM uskutečnil klub výstavu s názvem Vesmír kolem nás. Přišlo nečekané množství lidí. Návštěvníci mohli na výstavě zhlédnout objekty z celé astronomie. Počínaje Sluncem, přes planety a celou sluneční soustavu, až po hvězdné mapy a různou odbornou literaturu. Jednotlivé oblasti byly obohaceny velkým množstvím obrazů či fotografií. Na výstavě nechyběly ani pozorovací dalekohledy. Též zde bylo meteorologické náčiní zapůjčené z Hydrometeorologického ústavu AV ČR v Košeticích. Schůzky klubu dále probíhaly v DDM, pravidelně každý čtvrtek až do konce roku 1998. Ve středu 12. října roku 1996 probíhalo částečné zatmění Slunce. I tento úkaz členové klubu pozorovaly veřejně. Jako při jiných úkazech vždy dva členové ukazovali a vysvětlovali celý průběh veřejnosti. Mimo pozornost obecenstva pak ostatní členové prováděli řadu experimentálních pokusů. Mimo jiné, právě zde bylo poprvé použito tzv. Šolcovo sluneční zrcátko. Za tuto činnost následně klub obdržel uznání za vzornou práci od RNDr. Ing. Ivana Šolce, CSc.
S postupujícím věkem dr. Šrobára se na vedení astronomického klubu začali podílet další tři astronomové. Právě díky jim v týdnu od 6. do 12. července 1998 za jasného počasí probíhá pro veřejnost pozorování s odborným výkladem. Na začátku školního roku 1998/99 se klub musel rozloučit s Domem dětí a mládeže v Pelhřimově, protože cena na jeden rok byla příliš vysoká. A tak se kroužek dočasně rozpadl. Začátkem roku 1999 se podařilo pronajmout dvě místnosti a terasu na pozorování v kulturním domě. Pracovní podmínky byly znepříjemněny teplotou, která v těchto místech byla často stejná jako venku, protože zde bylo odpojené topení.
Z vlastních nákladů klub buduje výstavu v prostorách kulturního domu, která se po mnoha odkladech uskuteční až 24. července 1999. Před zatměním Slunce roku 1999 uskutečnil klub další výstavu s názvem Slunce a jeho vliv na Zemi. Po prohlídce čekalo na návštěvníky milé překvapení; večer plný poezie na motivy Nerudových Písní kosmických ve velkém sále KD za účasti mnoha českých, ale i slovenských hvězdářů. Výstavy se zúčastnil mimo jiné i RNDr. Jiří Grygar, CSc. Akce se zúčastnilo přes 400 občanů z celého okresu Pelhřimov, ale také z Tábora, Sez. Ústí, Jihlavy, Brna a Prahy.
Astronomický klub uspořádal i výpravu za zatměním Slunce do Rakouska. Naneštěstí ve Starém Pelhřimově se klub též dlouho neohřál. Koncem roku byli pelhřimovští astronomové vyrozuměni, že zdejší nájemce, se kterým měli uzavřenou podnájemní smlouvu, rozvazuje nájemní poměr s městem a město hodlá DK prodat.
V únoru 2000 se musel klub vystěhovat. "Už jen fakt, že za osm let se u nás vystřídalo celkem 35 zájemců o astronomii, svědčí o tom, že astronomie v Pelhřimově vydrží ještě dlouhou řadu let," říká Jakub Hraníček z Astronomického klubu Pelhřimov. V současné době v klubu působí deset především studentů středních škol. Klub se i nadále setkává každý čtvrtek a diskutuje o různých astronomických problémech. Neustále připravují veřejné pozorování noční oblohy. Klub obsahuje i několik interních členů, např. z Jihlavy, Humpolce, Počátek aj.
Z přístrojů nejvíce užívají reflektory typu Newton s průměrem hlavního zrcadla do 10 cm.
Článek byl zpracován podle podkladů, které poskytl Jakub Hraníček (AKP).

Autor článku: Miloš PODAŘIL (Zdroj: Jihlavské listy)

Publikováno: Pátek, 22.11. 2002 - 00:00:00 Od: olaf
 
Související odkazy
· Více o tématu Historie
· Další články od autora olaf


Nejčtenější článek na téma Historie:
Výstava stabilních motorů


Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 1

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek


"Astronomie na Vysočině" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře jsou moderovány, pravidla jsou uvedena v záhlaví formuláře pro odeslání. Upozornění na závadný obsah zasílejte na adresu redakce@humpolak.cz
Všechny obchodní známky, názvy a články patří jejich právoplatným vlastníkům, komentáře patří jejich odesílatelům. Komentáře jsou moderovány, pravidla jsou uvedena v záhlaví formuláře pro odeslání. Upozornění na závadný obsah zasílejte na adresu redakce@humpolak.cz.

(c) 1999 - 2008 Občanské sdružení Humpolák


Powered by Copyright © UNITED-NUKE - upravil a implementoval AXL Systems
Všechna práva vyhrazena.

Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.108 sekund

Tvoje Účetní     Petra Plast     Knihkupectví Jana Zábrany      Maryška Elektrocentrum