Advent 3/4

O překážkách na cestě, kdo byl Herodes, proč odpouštět, o naději a radosti … od P. Mariana Sokola – faráře humpoleckého

Překážky na cestě
Advent, toto přicházení je cestovatelským pohybem od východiska k cíli. Tak asi cestovali mudrci, které potom legenda nazvala třemi krály. Šli z dalekých krajin – svých vlastído Betléma, který jim ani po geografické poloze, ani po jménu nebyl znám.
Však také bloudili a tak se nalézali ve svízelných situacích. Vždyť dokonce zabloudili i na jeruzalémský dvůr krále Heroda. Jemu, právě tomu krutovládci, svým dotazováním prozradili, že hvězda, která je sem přivedla, ohlašuje zrození jakéhosi jeho konkurenta, nového, zdaleka ne nejmenšího krále židů. Herodes hned vyšetřoval velekněze a zákoníky, aby mu prozradili, kdeže se má ten nový král, ten Mesiáš narodit. A ti mu citovali proroka Mecheáše, podle něhož to má být Betlém v zemi judské. Vychytralý Herodes to sdělil dotazujícím se mudrcům, aby se šli do tohoto místa poklonit dítěti, které mají ve své moudrosti identifikovat a tím mu je prozradit. Takže naši poutníci se sice dozvěděli, co chtěli vědět, avšak na druhé straně prozradili hvězdné poselství vládychtivému Herodovi.
Svým omylem, neobezřetností, svou hrubou chybou a prohřeškem sice dali vědět Herodovi o které dítě v Betlémě vlastně jde, ale „jinudy odcestovali do své země“, jak říká Písmo Svaté. Nebylo to z jejich nápadu, nýbrž podle pokynu ve snu.
Heroda to ovšem rozlítilo. Aby se zabezpečil, dal pro jistotu pobít všechny chlapce mladší dvou let v Betlémě a okolí. Svého nedosáhl: Josef s Marií a Ježíšem ještě předtím uprchli na pokyn anděla do Egypta.
Je to z jedné strany velmi smutný příběh, na druhé straně nám říká: Spasitel, ten, který vykoupí všechny, je zachráněn. A k tomu přispěli tři králové tak, že poznali svůj omyl, svou neprozřetelnost.
Advent znamená ono vyhlížení velké naděje a přicházení za ní. Všechny prohřešky, kterých se člověk dopustí, všechny překážky, které se staví do cesty nemusí být osudovým, beznadějným, bezvýchodným prožitkem.
Právě v tom, že jsou plně ve svém pochybení rozpoznány, skýtají východisko. To je přece jedno z bází křesťanského optimismu, který netkví v pouhé pasivní odevzdanosti do běhu osudu, nýbrž který skýtá vždy, z každé situace pozitivní východ. Odpuštění a výzva Ježíše Krista – jdi a nehřeš více!
Oni mudrcové z východu to přece neučinili naschvál. Mnoho útrap člověka v životě potkává, v mnoha pastích uvízne, ale i zde, i v těchto případech od něj křesťanská zvěst očekává, že v těchto zkouškách nepropadne zoufalství, ale že ve zkouškách obstojí.
Jsou různé útrapy. Nemoc, bolesti jsou přece příležitostí k pohledům na životní průběhy jinýma očima. Na jiné hodnocení podstatného a nepodstatného, na jiné porozumnění pro bolesti a útrapy jiných.
Adventní putování mudrců a všechno to lidské trápení nás vyzývá k pozitivnímu hodnocení všeho toho, co jsme zakusili, zakoušíme a budeme zakoušet. Jsme stále na cestě, každý další krok je šancí, je možností cílit dobře, zhodnocovat vše, co nám dosavadní životní pouť přinesla, tedy zhodnotit i útrapy a pády. Jen je skutečně rozpoznat! Jen tuto zkušenost dokázat skutečně žít!
Cíl adventní cesty – božské dítě – je potom příslibem naděje a radosti.


Humpolecká fara na Horním náměstí.

Autor: P. ICLic. Mgr. Marian Sokol, farář humpolecký

olaf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

ČOI radí

Ne Pro 19 , 2004
O překážkách na cestě, kdo byl Herodes, proč odpouštět, o naději a radosti … od P. Mariana Sokola – faráře humpoleckého Překážky na cestěAdvent, toto přicházení je cestovatelským pohybem od východiska k cíli. Tak asi cestovali mudrci, které potom legenda nazvala třemi krály. Šli z dalekých krajin – svých vlastído […]

Témata