Chybí legislativní zakotvení lékařské služby první pomoci

Už jen necelý měsíc času mají k dispozici Kraj Vysočina a představitelé pověřených
obcí na přípravu a odstartování nového systému fungování Lékařské služby první
pomoci v kraji. Krajští radní totiž rozhodli na svém posledním zasedání, že
sítě lékařské služby první pomoci budou ve spolupráci s krajem od 1. ledna 2003
zabezpečovat obce s rozšířenou působností a pověřené obce. Dosud byla "pohotovost"
občanům k dispozici v osmnácti městech, od počátku roku 2003 by se měl jejich
počet rozšířit na šestadvacet. Kraj těmto obcím rozdělí finanční prostředky,
které kraj pro rok 2003 obdrží od státu na zabezpečení LSPP. Chybějící peníze
na provoz LSPP budou muset obce poskytnout ze svého rozpočtu.
ńK poslednímu dni letošního roku zanikají ze zákona okresní úřady. Ke stejnému
datu tedy dojde k ukončení dosavadního systému zabezpečení lékařské služby první
pomoci (LSPP). Zanikají tedy nejen orgány, které celý systém, organizaci a úhradu
za lékařskou pohotovost zabezpečovaly, ale končí platnost také veškerých smluvních
vztahů s nestátními zdravotnickými zařízeními. Končí tím také jejich povinnost
podílet se na pohotovostních službách. Ve středu se uskutečnila v sídle Krajského
úřadu v Jihlavě pracovní schůzka se starosty dotčených šestadvaceti obcí a se
zástupci profesních lékařských sdružení. Cílem schůzky bylo prokonzultovat metodiku
přechodu a připravit optimální postupy tak, aby se od Nového roku pohotovost
v kraji nezhroutila.
"Všechny finanční prostředky, které kraj Vysočina od státu na organizaci
lékařské služby první pomoci obdrží, budou rozděleny na jednotlivá stanoviště
podle velikosti spádového území. Kraj Vysočina podle usnesení rady pověřeným
obcím poskytne odborně metodickou pomoc při organizaci lékařské služby první
pomoci a v rámci své zákonem svěřené působnosti se bude podílet na uzavírání
smluv s nestátními zdravotnickými zařízeními," vysvětlil starostům František
Dohnal, hejtman kraje Vysočina.
V minulosti i v současné době zajišťují LSPP okresní úřady, i když tato činnost
není legislativně nijak upravena. "O činnosti lékařské služby první pomoci
hovoří pouze směrnice a metodické opatření ministerstva zdravotnictví,"
uvádí JUDr. Věra Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského
úřadu kraje Vysočina.
Legislativně je v současné době upraveno pouze oprávnění orgánu příslušného
k registraci ­ tedy okresního úřadu ­ požádat nestátní zdravotnické zařízení
o uzavření smlouvy k podílení se na LSPP. Toto nestátní zařízení je povinno
se v únosné míře podílet na zajištění této služby. Výklad spojení "únosná
míra" není nikde definován ani kvantifikován. "Pojem únosná míra neřeší
žádný další právní předpis a podle výkladu Ministerstva zdravotnictví ČR únosnou
míru si stanoví každý lékař individuálně sám," doplňuje k problematice
JUDr. Věra Švarcová. Od 1. ledna 2003 bude subjektem žádajícím o uzavření předmětné
smlouvy kraj. Tato skutečnost může ale způsobit značné obtíže, neboť oprávnění
k uzavírání smluv o výkonu LSPP přejde na kraj až k 1. lednu 2003, kdežto většina
smluvních vztahů o dosavadním zabezpečení LSPP bude ukončena k 31. prosinci
2002.
V rámci kraje Vysočina je dosavadní systém Lékařské služby první pomoci velmi
roztříštěný a nejednotný. Rozdílnou výši mají také odměny za práci lékařů, kteří
"pohotovost" slouží. Na okrese Havlíčkův Brod zajišťovala Lékařskou
službu první pomoci (LSPP) zdravotnická záchranná služba, kterou zřizuje okresní
úřad. Disponovala celkem třemi výjezdovými stanovišti, které sídlily v Havlíčkově
Brodě, Chotěboři a Ledči nad Sázavou. Zahrnovala i lékárenskou pohotovostní
službu v Havlíčkově Brodě. Úhrada za jednu hodinu práce lékaře činí ve všední
den 120 korun, v sobotu a neděli 160 korun, ve svátek 220 korun.
Na Jihlavsku byla LSPP zajišťována prostřednictvím dvou nestátních zdravotnických
zařízení, a to Oblastním spolkem Českého červeného kříže v Jihlavě a Poliklinikou
Telč v Telči. V okrese Jihlava fungují dvě výjezdová stanoviště ­ v Jihlavě
a Telči. LSPP zahrnuje i lékárenskou pohotovostní službu a stomatologickou pohotovostní
službu v Jihlavě. Úhrada za práci lékaře je pro všechny dny v roce jednotná
a činí 175 korun za hodinu.
Na okrese Pelhřimov zajišťuje LSPP nemocnice, kterou zřizuje okresní úřad. Má
celkem pět stanovišť ­ Pelhřimov (nevýjezdové) ­ jeho náklady hradí okresní
úřad, Humpolec (výjezdové) ­ zřizováno a dotováno městem, Pacov (výjezdové)
­ zřizováno a dotováno městem, Kamenice (výjezdové) ­ zřizováno a dotováno městem
a Počátky (nevýjezdové) ­ zřizováno a dotováno městem. Zahrnuje i lékárenskou
pohotovostní službu. Úhrada za práci lékaře činí ve všední dny 100 korun za
hodinu, v sobotu, neděli a svátek činí 150 Kč/h.
LSPP na Třebíčsku je zajišťována prostřednictvím zdravotnické záchranné služby,
kterou zřizuje okresní úřad. Tři výjezdová stanoviště se nacházejí v Náměšti
nad Oslavou, Třebíči a Moravských Budějovicích. Úhrada za práci lékaře činí
v pracovní dny 90 Kč/ hodinu, v sobotu a neděli ­ 120 Kč/h a o svátcích ­ 150
Kč/h.
Na okrese Žďár nad Sázavou je zajišťována LSPP prostřednictvím zdravotnické
záchranné služby, kterou zřizuje okresní úřad. Pět výjezdových stanovišť se
nachází ve Žďáře nad Sázavou, Velkém Meziříčí, Bystřici nad Pernštejnem, Velké
Bíteši a Novém Městě na Moravě. Za hodinu práce lékaře v pracovní dny je odměna
95 korun a v sobotu, neděli a svátek ­ 115 korun.

Zdroj: Jihlavské listy

olaf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Zdravotní služby v Humpolci

Čt Pro 12 , 2002
Už jen necelý měsíc času mají k dispozici Kraj Vysočina a představitelé pověřených obcí na přípravu a odstartování nového systému fungování Lékařské služby první pomoci v kraji. Krajští radní totiž rozhodli na svém posledním zasedání, že sítě lékařské služby první pomoci budou ve spolupráci s krajem od 1. ledna 2003 […]

Témata