V Pelhřimově vyrůstá „úložiště“ pro tisíce muzejních sbírek. Budování nových velkých muzejních a galerijních depozitářů v Pelhřimově je zhruba v polovině. Stavba rozplánovaná zhruba na dva roky začala loni v září na pozemku, na kterém se předtím nacházely dílny pro střední průmyslovou školu.
„Hotová je hrubá stavba, pracuje se na omítkách, rozvodech. Předpokládáme, že první zabydlování depozitářů by mělo začít už v polovině příštího roku,“ uvedla Jitka Svatošová, mluvčí Kraje Vysočina.
Nové depozitáře stojí 128,5 milionu korun a kraj je zaplatí z evropských finančních zdrojů.
Krajská muzea a galerie depozitáře potřebují k ukládání svých sbírek, protože jejich stávající depozitáře se rychle zaplňují.
   
|
„Ve společném depozitáři vznikne centrální úložiště velké části krajské archeologie. Třebíčské a havlíčkobrodské muzeum budou tamní prostory využívat jako vedlejší úložiště, tuto možnost bude mít i Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě,“ dodala Svatošová.
Krajská muzea doposud využívala depozitář v Třebíči na rohu ulic Znojemská a Kosmákova a v Jihlavě v areálu Střední uměleckoprůmyslové školy Jihlava-Helenín. Nově budou mít tuto možnost v pelhřimovské ulici K Silu.
Specifický prostor s pravidly
Dvoupodlažní budova poskytne prostor pro uložení sbírkových předmětů na desítky let dopředu. Kromě úložiště vzniknou v budově také karanténní prostory s technickým zázemím, studovnami a odbornými specializovanými pracovnami pro pelhřimovské Muzeum Vysočiny.
„Krajská muzea aktuálně vlastní více než milion sbírkových souborů a předmětů, které kraj musí dle zákona vést a spravovat,“ sdělila mluvčí Svatošová. Ne všechny sbírky jsou ale uloženy v optimálních podmínkách.
„Depozitář je specifickým prostorem s kontrolovanou teplotou, vlhkostí, prašností, osvětlením, způsobem uložení předmětů i zamezením vlivu biologických škůdců. Pro vstup do těchto prostor existují pravidla,“ popsal některé parametry úložiště před časem tehdejší náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury Roman Fabeš.
V rámci pelhřimovského depozitáře by měla část těchto technologií využívat energii z plánované fotovoltaiky na střeše depozitáře.
Měřítkem se staly banánové krabice
Jednou z institucí, které budou nový depozitář využívat, je jihlavské Muzeum Vysočiny. Muzeum nyní používá jako hlavní svůj depozitář v jihlavském Heleníně v areálu zdejší střední uměleckoprůmyslové školy. Tam využívá dvě patra. O prostor se však dělí s dalšími institucemi, například Muzeem Vysočiny v Pelhřimově či s Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě.
Po dokončení pelhřimovského nového depozitáře se tam kompletně přesunou sbírky krajských muzejních archeologů. „Tím se největší prostory depozitáře uvolní pro jiné muzejní jihlavské sbírky,“ pronesl mluvčí jihlavského Muzea Vysočiny Miloš Podařil.
Archeologické sbírky podle něj už nyní čítají stovky tisíc předmětů. „Jihlavské archeologické oddělení má za sebou dvacet let existence a celou tu dobu archeologové velmi intenzivně kopou a nacházejí, takže nálezů – střepů, kostí různých artefaktů – ve sbírkách přibývá,“ pověděl Podařil.
Stěhování depozitářů může podle něj trvat i rok. „Archeologické sbírky představují stovky, možná i tisíce banánových krabic, které jsou pro svou pevnost a rozměry takovým takřka už standardním měřítkem,“ řekl Podařil.
Meteorit, staré olejomalby i vycpaní ptáci
Co nejzajímavějšího muzejní depozitáře obsahují? „Z mého pohledu nejcennějším a suverénně nejstarším předmětem v našich sbírkách je největší kus slavného stonařovského meteoritu, který dopadl v roce 1808 a jehož stáří se odhaduje na 4,3 miliardy let,“ pověděl Podařil. Tento takzvaný monolit váží 1 609 gramů a je ukryt v muzejním trezoru.
Co se týče data zařazení do muzejních sbírek, nejstarším exponátem depozitářů je sada závaží, která byla jako první položka do muzejních sbírek v roce 1892 věnována jako dar od jihlavské radnice.
Z dalších velmi starých položek lze uvést soubor 49 olejomaleb od jihlavského mecenáše Barnabáše Weisse či vzácnou sbírku 543 vycpaných ptáků od dačického barona Franze Ferdinanda Egberta von Dalberga, který žil v letech 1822 až 1908.
Tisíce negativů na skleněných deskách
Cenným přírůstkem se stal před několika měsíci pro muzeum nákup obrazu telčského náměstí od židovského malíře Nágla, který umělec dokončil v roce 1942 zřejmě těsně předtím, než byl zatčen gestapem. Rodák z Kostelní Myslové Nágl ve své výtvarné práci pokračoval i v ghettu Terezín. Zemřel v roce 1944 v Osvětimi.
Významnou součástí depozitářů jihlavského muzea je fotoarchiv, který vznikal od založení muzea ve zmíněném roce 1892. „Jeho cennou částí je fotoarchiv 5 300 negativů na skleněných deskách, z něhož mírně menší polovinu tvoří soubor skleněných negativů jihlavského fotografa Johanna Haupta,“ podotkl Podařil.
