Jednoho slunečného dne se Oliver vydal s tatínkem, maminkou a svojí fenečkou Kiki na výlet k řece Sázavě. Mířili na Stvořidla — divoké místo plné balvanů, hučící vody a voňavého lesa.
„Tady to je jako z pohádky!“ zvolal Oliver, když přecházeli dřevěný most a před nimi se objevil obrovský kámen přímo u řeky.
Tatínek se pousmál. „To není jen tak obyčejný kámen, Oliverku. To je Čertův kámen. Vypráví se, že ho sem upustil samotný čert!“
Oliver se zamračil. „To je hloupost. Čerti přece nejsou.“
Kiki štěkla. „Haf! Ale něco v tom kameni je… cítím to.“
Oliver se sehnul a položil na kámen dlaň. Vtom se celý balvan zlehka zachvěl a zjevil se malý, roztomilý čertík s křivými růžky, ale smutnýma očima.
„Nebojte se mě,“ řekl čertík. „Jsem jen duch čertíka Otíka. Udělal jsem kdysi chybu a teď tu hlídám tenhle kámen, aby nikomu neublížil.“
„Jakou chybu?“ zeptal se Oliver.
Otík si povzdechl. „Chtěl jsem hodit ten kámen na kostel, protože jsem měl za úkol být zlý. Ale když jsem slyšel zvony a viděl, jak se lidé usmívají, kámen jsem pustil a utekl. Od té doby se snažím být hodný.“
Oliver se zamyslel. „Víš co? Já myslím, že jsi udělal správnou věc. Být hodný je mnohem lepší než být zlý.“
Kiki olízla Otíkovi čumáček. „Haf! A jestli chceš, můžeš být náš kamarád.“
Otík se rozzářil. „Opravdu? Takové přátele jsem nikdy neměl!“
Čertík jim za odměnu ukázal tajnou skrýš v kameni, kde se skrývaly staré dřevěné sošky, knížka pohádek a malý zlatý zvoneček. „Ten zvoneček zazvoní, kdykoli někdo udělá dobrý skutek.“
„To je krásný poklad!“ vykřikla maminka.
Oliver si knihu pohádek schoval do batohu a zvoneček si připnul na bundu. Otík jim zamával a zase zmizel v kameni.
Když se vraceli domů, Oliver tiše zašeptal: „Mami, myslíš, že zvoneček zazvoní, když půjdu spát bez zlobení?“
Maminka se usmála. „Zkus to — třeba uslyšíš čarovné cinknutí.“
A opravdu… ještě té noci, když Oliver usnul s Kiki u nohou, zaznělo v pokoji tiché cink.
🎵 A od té doby věděl, že i čertík může být hodný — když se pro to rozhodne.
Konec.
Předchozí pohádka: https://www.humpolak.cz/pohadka-o-oliverovi-a-meste-rekordu/
