Hrad Orlík

Příspěvek k nejstarší podobě hradu.

Tento příspěvek je zaměřen na objasnění
nejstarší podoby šlechtického sídla na Orlíku, tedy hradu Humpolce.
Jeho počátky spadají do poslední třetiny
14.století. První písemná zpráva, která by se k hradu samému mohla
vztahovat, je z roku 1399, kdy se Jindřich z Dubé poprvé píše sezením na
Humpolci. Již k roku 1385 však máme dochovanou zprávu o purkrabím –
Tobiáši ze Lhoty.
Přímé svědectví o hradě Humpolci však máme
až z roku 1404. Tehdy byl hrad obležen Jindřichem z Rožmberka, a záhy
dobyt.
Hrad Humpolec je dále uváděn za nových majitelů – pánů z Leskovce a Jana
Trčky z Lípy. Svědectví o něm však v písemných pramenech končí roku
1559, kdy majitel panství a rozšířeného hradního komplexu přestává užívat
starého názvu a píše se poprvé sezením na Orlíku nad Humpolcem. Mnohým
starším historikům kaz zamotává hlavy.
Vykopávky KČT (Klubu českých turistů) na Orlíku
ve 40-tých letech jednoznačně potvrdily, že původní hrad Humpolec je
vlastně jádro (tzv. horní hrad) hradu Orlíka.
Mnohé další cenné informace byly objeveny při stavebně historickém průzkumu
a archeologickém výzkumu při prováděných pracech v posledních letech. A
právě s těmito fakty bychom Vás chtěli seznámit.
Nejstarší hrad Humpolec byl vlastně jakousi malou výstavnou tvrzí v porovnání
s jinými hradními komplexy té doby. Staveniště hradu zaujímalo nejvyšší
bod nad městem na skalnatém výchozu. V prvopočátku se jednalo o nevelkou
stavbu obdélníkového půdorysu, chráněného na jižní a západní straně
strmými svahy hradního návrší. Na severní, nejsnáze přístupné, straně
byl příkop přes nějž vedl most k vlastní
bráně. tato strana hradu i vstupní brána byly chráněny vysokou hranolovou
věží. Palác byl umístěn na svahu západně od věže. Mezi něj a věž
byla vetknuta brána. Na jižní a východní straně byla stavba následně
doplněna o hradební zeď. K ní byly na západě
a jihu přilepeny přízemní objekty hradní posádky a prostory provozní. Ze
strany východní a severní byl hrad obehnán valem a příkopem. O podobě předhradí
v prostoru dnešního velkého nádvoří nemáme zatím žádné doklady.
Prostory hradního paláce i ostatních
objektů byly v prvopočátku plochostropé (tj. rozdělení pater bylo trámovými
stropy).
Další změny stavební však doznal areál po dobytí – tedy po roce 1404. Na
základě neblahé zkušenosti majitel hradu nechal hrad s předhradím obehnat
novou parkánovou zdí s cimbuřím a areál nově okopat ve směru východním.
Ještě dnes je v torzu této parkánové zdi (původní byla z větší části
v druhé polovině 15.století stržena a nahrazena novým obranným systémem)
na JV patrné užití poškozených střešních krytin
– prejz. Je to zároveň doklad o zastřešení starého hradu pálenou
krytinou. V té době drahou, ale užívanou pro malé hradní stavby hlavně z
důvodu ochrany střech proti zápalným střelám. Při dobývání Humpolce
byly střechy zřejmě částečně poškozené a tudíž
bylo poškozených částí dále užito při stavbě nové zdi.
Do poloviny 15.století se však mění i podoba některých místností v hradě
samém. Do prostoru č.2 (viz nákres) je dodatečně vložena klenba sklepení
a ve zdi proražen průchod do sklepení objektu č.3. Současně je při vjezdu
do hradu přistavěna malá lichoběžníková prostora v jejímž patře je
zbudována malá kaple (z křížové klenby kaple zachován gotický svorník s
vytesanou zavinutou střelou – znak pánů z Dubé).
Při přepatrovávání hradního paláce po polovině 15.století (doplněny
valené klenby v prostorech č.3 a 4) byly tyto původní detaily nejstarší
podoby hradu setřeny. Jejich bližší popis tak jsme mohli učinit až při
odkryvu klenebních zásypů při archeologickém výzkumu v roce 1994.

Správce webu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Expedice Špicberky 2001

Ne Dub 15 , 2001
Příspěvek k nejstarší podobě hradu. Tento příspěvek je zaměřen na objasnění nejstarší podoby šlechtického sídla na Orlíku, tedy hradu Humpolce. Jeho počátky spadají do poslední třetiny 14.století. První písemná zpráva, která by se k hradu samému mohla vztahovat, je z roku 1399, kdy se Jindřich z Dubé poprvé píše sezením […]

Témata