Knižní plácek

Radost z poezie plus soutěž


Co to je krepuskolarismus se na tomto místě nedovíte, nicméně jste-li literáti, literární kritici, nebo jen milovníci cizích slov, zajisté Vám tento termín nebude neznámý a máte tedy možnost získat slevu 100,- Kč na jakoukoliv knihu v našem knihkupectví. Odpověď na tuto otázku mi ovšem musíte přijít říct osobně a to 4.1.2002. Možnost výhry pak mají jen první tři z Vás, proto doporučuji dostavte se raději dopoledne.
A nyní Vám poradím, kde odpověď nemáte hledat. Na řádky školních učebnic se sice dostala spousta kuřáků opia, alkoholiků, morfinistů, sebevrahů, masových vrahů, zlodějů, příživníků, souchotinářů a homosexuálů, ovšem ani jeden krepuskolární básník.(Radím Vám!) Ani Všeobecná encyklopedie Diderot si pro ně nenašla místo, možná na internetových stránkách se nějaká zmínka potuluje….Já ovšem doufám, že se raději necháte k smrti znudit mým článkem o poezii a budete se snažit odpověď najít tam.
Jménem největší z Múz je Poezie, proto Vás zvu do jejich světa a napíšu Vám o autorech, které jsem poslední dobou „potkala“. Sbírka Básně 1974-2001 božského Milana Knížáka mapuje celou jeho tvorbu. Mám ráda jeho krátké, stručné básně. Kde je místo pro blázny a poustevníky, ptá se v jedné z nich. Cítíte tu existenciální úzkost (jak strašný termín) v jediné větě?
Protože skutečně čtu téměř výhradně krátké básně i básně dalšího autora jsou krátké a výstižné a úplně jiné než Knížákovy. Na obálce knihy se autor stylizoval do barokního mystika a moc mu ta lehce fialová barva sluší. Po otevření sbírky Básně , Vás J.H.Krchovský (nemohu se zbavit dojmu, že to jméno je pseudonym) s Bestiální něhou vyzve na Procházku urnovým hájem. Je to procházka skutečně temná po úzkostných zákoutích poetovy duše, ale ti z Vás, kdo milují paní Dekadenci si ji určitě nenechají ujít.
Abych vyprávění trochu odlehčila připomenu Vám vždy vtipného, bryskního ironika Christiana Morgernsterna a jeho sbírečku, která zde vyšla v nádherném překladu (profesionálové říkají převodu) Egona Bondyho, „Galgenlieder“ – pro ty, kterým se nechce název překládat, jedná se o „Šibeniční písně“, v případě, že sbírku máte – myslím, že k zakoupení již nebude – připomeňte si „Velké Lalulᓠa dokonalé „Trychtýře“.
Nyní se z chladného Německa konce minulého století přesunu do secesní Itálie k hrstce téměř zapomenutých autorů. K Básníkům soumraku, jak je sbírka trefně pojmenovaná. Jedná se o poezii překvapivě otevřenou, srozumitelnou, intimní a smutnou. Smutnější, citlivější a jemnější poezii než je tato neznám „Dvacet pět let! Jsem starý, velmi starý! Mé lehkovážné mládí je to tam a v prázdné dlani svírám jeho dary.“ – píše jeden z nich. Chce se Vám plakat? Plačte!

Petra Kratochvílová, knihkupectví Jana Zábrany

Karel Kratochvíl

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Lhotka: Dezertér

Ne Lis 25 , 2001
Radost z poezie plus soutěž Co to je krepuskolarismus se na tomto místě nedovíte, nicméně jste-li literáti, literární kritici, nebo jen milovníci cizích slov, zajisté Vám tento termín nebude neznámý a máte tedy možnost získat slevu 100,- Kč na jakoukoliv knihu v našem knihkupectví. Odpověď na tuto otázku mi ovšem […]

Témata