U Humpolce by měla stát větrná elektrárna

29

V těchto dnech se rozhoduje, zda v okolí Humpolce bude či nebude stát nová větrná elektrárna. Vybrány byly dvě lokality, přičemž o oblasti rybníku „Brancourák“ spadající pod obec Plačkov se rozhodovalo v referendu zrovna včera. Většina obyvatel přilehlých vesnic se vyslovila proti tomuto záměru. Bude tedy stát elektrárna na Havlově kopci?


Větrné elektrárny jsou čistý zdroj energie. Vytvářejí nová pracovní místa a mohou představovat významný zdroj příjmů pro obce. Česká republika ve využívání větrné energie zaostává. Díky garantovaným výkupním cenám obnovitelné elektřiny se však i u nás stavba větrných elektráren na mnoha místech začíná připravovat. Základním předpokladem pro stavbu větrné elektrárny je otevřené stanoviště na větší rovinaté ploše nebo nejlépe vyvýšená lokalita – pahorek, náhorní rovina a podobně s dostatečným větrným potenciálem. Až na řídké výjimky se energeticky příhodné lokality pro stavbu větrné elektrárny nacházejí v horských pohraničních pásmech a v oblasti Českomoravské vrchoviny.

V obcích, kde se větrné elektrárny plánují,vyvolaly tyto záměry živou debatu a velké vášně. Přitom postoje místních lidí mají důležitou roli v rozhodování o realizaci projektu. Lidé se obávají především neblahého vlivu na životní prostředí. Podle nich mohou být větrníky hlučné, jsou nebezpečné pro ptáky, vyhánějí z lokality drobnou zvěř a výstavba je citelným zásahem do krajiny.
Zvuky, které větrné elektrárny vydávají, mají dvě příčiny: otáčející se mechanické prvky ve strojovně (zejména převodovka, generátor a další mechanismy) a proudění vzduchu kolem listů vrtule. Snižování hlučnosti patřilo mezi hlavní priority, na které se konstruktéři zaměřili. Moderní typy turbín už mechanické zvuky minimalizovaly. Některé větrné turbíny dokonce nemají ani relativně nejhlučnější část – převodovku. Také úprava povrchu i tvaru listů rotoru výrazně omezila aerodynamický hluk. Hygienický limit hluku musí být dodržen a ten je ve venkovním prostoru obytných budov 50 dB ve dne (6 až 22 hodin) a 40 dB v noci. Hluk u patky elektrárny dosahuje intenzity 60 dB, nejbliže postavené obytné domy musí být ale ve vzdálenosti min.250 – 300 metrů, kde se hlučnost způsobená elektrárnou pohybuje kolem 40 dB. Pro porovnání – hluk hlavní silnice dosahuje hodnot kolem 80 dB, u dálnice je intenzita hluku ještě daleko vyšší.    

Liché jsou také obavy,že větrné elektrárny budou rušit nebo vyhánět zajíce, srnčí, lišky a další zvířata. Podle myslivců v Německu a v Itálii, kde jsou větrné elektrárny hojně rozšířeny, si lovná zvěř na elektrárny zvykne a nevyhýbá se její lokalitě. Rovněž pro ptáky neskýtá elektrárna nebezpečí až tak značné, jak je jí přisuzováno. Holandská studie z období let 1995 –1998 uvádí, že v Nizozemí ročně zahynulo: 2 miliony ptáků v důsledku silniční dopravy, 1 milion ptáků na drátech a sloupech elektrického vedení, 1,5 milionu ptáků jako oběti myslivců, více jak 100 tisíc v důsledku zemědělských aktivit, 20 tisíc ptáků na každých 1000 MW instalovaného výkonu větrných elektráren.


Lidé také trpí obavami, že větrné elektrárny obtěžují kmitajícím stínem a odlesky slunce na lopatkách. Při přípravě projektů se počítá nejvyšší doba, po kterou v daném místě působení tohoto jevu hrozí (pokud by stále svítilo slunce, nikdy se nevyskytovaly mraky a rotor byl neustále kolmo k pozorovateli a vrhal tedy největší možný stín) a skutečná doba působení podle reálných meteorologických podmínek. Pokud zahrneme svit slunce, oblačnost a měnící se směr větru, celkově jde zhruba o pět až šest hodin v součtu za celý rok. Program ovládání elektrárny umožňuje takové nastavení, aby po dobu několika minut denně, kdy vrhání stínů na domy hrozí, byla elektrárna zastavena.


Jak je vidno, klady větrných elektráren jsou nezpochybnitelné a nemají důvod k odporu obyvatel žijících v jejich blízkosti. Vůči životnímu prostředí je větrná energetika maximálně šetrná, neprodukuje tuhé či plynné emise a odpadní teplo, nezatěžuje okolí odpady, ke svému provozu nepotřebuje vodu. Jednotlivé větrné elektrárny nepředstavují významný zábor zemědělské půdy a nároky na plochu staveniště jsou minimální. Pomáhají tak snížit český příspěvek ke globálním změnám klimatu i závislost na cizích zdrojích.



                 

myska

29 thoughts on “U Humpolce by měla stát větrná elektrárna

  1. Hmmm, jen by mě tak zajímalo – kolik taková elektrárna stojí? A kolik vyrobí za dobu své životnosti elektřiny?

    1. Na to nelze jednoznačně odpovědět, protože jak cenu, tak i výkon ovlivňuje mnoho aspektů. Nejlepší bude vyhledat si nějaké odborné pojednání na netu.

      1. Vy jste zvědaví!!!Proč kolik bude stát??Budeš to snad platit nebo snad město??To snad ne??MY to nechcem neděláme to pro sebe ne??Město by za to prachy mělo ještě dostat!!!

        1. Ehm, omlouvám se, že jsem první otázku nepodepsal, ale proč jsem ji vlastně položil – o tuto problematiku jsem se poměrně zběžně zajímal a … nu, a byl tam jeden poměrně zajímavý argument odpůrců těchto přístrojů – že totiž v našich podmínkách tento přístroj vyrobí méně energie, než je třeba na jeho výrobu… Proto mne zajímá kolik to stojí a kolik to vyrobí – rozhodovat se stylem – on to financuje někdo jiný,mne to nezajímá…hmmm…taky přístup – omlouvám se, ale odlišný od mého. Murlo

          1. pro Jirku K. – s tim vypadkem energie v Nemecku to bylo trochu jinak…

      2. Techto pojednani je vcelku dost, napr. dnes byl clanek o slunecni elektrarne na Idnes, pod kterym se rozvinula docele zajimava diskuze.
        Ale nejlepsi na tom je, ze CEZ je schopen vyrabe cistou (jadernou) elektrinu priblizne za 1 Kc za kilowatt, ale napr. elektrina vyrabena ze slunce se musi vykoupit za 13,20, vetrna tusim za 4,50. Takze tuto elektrinu dotujeme vsichni ze svych dani, resp. dotujeme firmy, ktera vyrabeji clanky nebo vetrne turbiny. Navic tato „cista“ elektrina vyrazne prispiva k nestabilite site, napr. posledni velky vypadek skoro v celem Nemecku zpusobila vetrna smrst na severu Nemecka, kde maji spousti vetrnych elektraren, ktere pretizili rozvodnou sit. Tato elektrina se neda regulovat, proto na stejny vykon vetrnych elektraren se musi vystavet zaloha (precerpavacka, jaderka, plynova).
        To at radsi stat ty penize da na vyzkum novych typu vyroby elektriny, tam budou uzitecnejsi.
        Tenhle demagogicky clanek, ktery totalne popira ekonomicke zavislosti, me docela nadzvedl ze zidle.. 🙂
        Doporucuji napr. stranky http://www.proatom.cz
        Jirka K.

        1. No taky se mi zdá článek poněkud jednostraně zaměřený na ekologii a tendenční. S některými čísly si hraje jako hnutí Duha. Nicméně jenom o ekonomice to taky není. A já teda klidně radši za elektriku připlatím, pokud vím že pochází z čistých zdrojů. A to asi budeme muset dělat brzy všichni, pokud nechceme, aby zimy vypadaly jak vypadaj (a ještě hůře) a v létě aby jsme měli 50-ti stupňový vedra.

          A i když jsem v současnosti docela pro jaderně založenej, není to odpověď do budoucna, jelikož jaderné palivo prostě jednou dojde a s jeho odpadem to taky nebude žádná sláva.

          Chci upozornit, že v žádném případě nejsem odborníkem na energetiku a pokud se plánujete zde do mě pustit a hádat se o podrobnostech, upozorňuji předem, že se hádat nebudu, jelikož zkrátka na to nemám znalosti, ani argumenty. Jen jsem chtěl upozornit, že zaujatost ať jedním nebo druhým směrem asi nebude to pravé a že místo hádek o tom, jestli má větší výhody větrná nebo jaderná energie by bylo lepší složit hlavy dohromady, a využít to nejlepší z obého. :)) A né se snažit druhou stranu, která má jiné názory utlouct argumenty a hádat se. :))

    1. Odpoved na to, jestli pouzivat nahradni zdroje el. neni az tak jednoznacna, jak se zda. Proti jsou obvykle energeticke naklady na vyrobu, ktere mnohdy prevysuji mnozstvi energie, ktere jsme schopni ziskat, coz je markantni zejmena u slunecnich kolektoru. Naproti tomu, bez dostatecneho poctu uzivatelu se nebude investovat do vyzkumu a tim i snizeni en. narocnosti, coz take neni cesta. Treti cesta termojaderna fuze je zatim pomerne vzdalen realizaci, udrzet ji „pri zivote“ se dari pouze po dobu mikrosekund a vyzkum se realizuje spise na mezinarodnim poli, nez v jednotlivych zemich, coz je rozdil proti napr. vetrnym elektrarnam, kdy se tomu venuji samotni vyrobci a po ukonceni zivotnosti pohyblivych casti neni nutna vymena statickych, takze cena bude urcite nizsi i s ohledem na budouci vyzkum. Takze jsem pro, ale proc to nepostavit z penez mesta, vzdyt to do budoucna muze byt zajimavy prijem do mestske pokladny, vzhledem k jiste vzrustajicim cenam energii? A najit vhodny pozemek pozdeji muze byt problem.

        1. Vážení, nemám nic proti větrníkům,e možná neznáte dva důležité faktory :
          za prvé, pokud by se podařilo sehnat evropskou dotaci, tak by v budoucnu mohla stát na Havláku rozhledna s hospůdkou, která by přitáhla turisty a mohli by jste tam chodit na výlety a posedět. Je to ideální místo, vidíte na Křemešník, Lipnici, hrad Orlík a hlavně město máte jak na dlani – s větrníkem by to už dohromady nešlo.
          za druhé – stavět to tu chtějí lidé z jiné obce, kteří v budoucnu budou odvádět daně ze zisku jinde a když už větrníky, myslím, že by to uměli zrealizovat i firmy z Humpolce a s těmi by se mělo jednat.
          Mimo to, pokud mám správné informace, tak o tom všem bude rozhodovat zastupitelstvo ve středu 7.2. od 15 hodin a to je veřejná schůze, takže koho to zajímá, může se přijít podívat a nebo alespoň doporučit svému zastupiteli jak má hlasovat.

          1. Rozhledna by byla zajímavá záležitost, co se týká hospody a nákladů na její realizaci vzhledem k reálné vytíženosti, tak to si umím představit smysluplnější investici. Jinak stavbu větrníku ano, ale v městské režii, nevidím důvod proč by měla taková obluda stát v okolí a zisky by plynuly jinam. V tom případě jsem jednoznačně proti.

          2. Já osobně „větrníkům“ fandím. Jezdím po celé Evropě a všude vidím, že rostou, jak houby po dešti. Zrovna včera jsem se vracel z Holandska a osobně jsem viděl, jak se srnčí zvěř v poklidu popásá mezi „větrníky“. Takže s tou hlučností to asi zas tak zlé nebude. A náklady? Jak se říká, každá sranda něco stojí a pokud by to bylo ekonomicky nevýhodné, asi by to nikdo nestavěl. A pokud by tato elektrárna měla stát na humpoleckém katastru, tak by měla přinášet užitek Humpolci. S tím nelze nesouhlasit. Takže můj hlas by byl pro.

          3. jasně, hlavně aby to investor neojebal a nezřítilo se to. Taky aby byla nějaká údržba, jinak je hlučnost dost vysoká. Také by mě zajímalo, jestli si pak budu moci v Jiřicích platit ekologickou energii právě z větrníků nebo z Kaplanky na Želivce a bude levnější :)) vodu sbíráme pro Pražáky a máme jí dražší než oni, tak aby to nedopadlo stejně … Olaf

          4. tak, tak, tohle by měli měští úředníci pohlídat a jinak to nepovolit. pokud to nebude mít nějaký přínos i pro místní tak to nemá cenu se s tím zabývat.

  2. Jsem pro vrtule i pro danou lokalitu. Už je tam dostatečný hluk od dálnice a pár vrtulí to nevytrhne, navíc je to poblíž průmyslové zóny, kde to nikomu nevadí.
    Rozhledna by byla lepší na „Smrťáku“ (nad Rumuňákem).

  3. Jen tak pro zajímavost přikládám úryvek z jedné glosy Miroslava Macka: „… Mimochodem, horké hlavy, které tak brojí proti atomovým elektrárnám a horují pro různé vrtule a solární panely, by se měly zamyslet na d následujícími tvrzeními, byť pocházejí od přirozeného nepřítele, České nukleární společnosti:
    Při výrobě a likvidaci větrných elektráren a zvláště slunečních kolektorů vzniká nezanedbatelné množství CO2. Prostě, aby někde na střeše mohl být solární panel, musí se při jeho výrobě nejprve někde kouřit z komína příslušné továrny, někde spalovat uhlí, jinde zpracovávat těžké kovy.
    A právě z hlediska těžkých kovů a dalších komponentů ve fotovoltaických článcích představují sluneční kolektory vysoce nebezpečný odpad.
    Podle zahraničních studií celkové množství CO2 na vyrobenou gigawatthodinu elektřiny je u solárních panelů zhruba dvaapůlkrát vyšší než u jaderných elektráren. A při započítání výroby všech součástek a jejich dopravy, vycházejí větrníky, co se týká celkových emisí, zhruba stejně jako ty atomovky….“ Konec citátu. Osobně bych k tomu měla jednu faktickou připomínku, ale raději si ji nechám pro sebe 🙂

    1. – ano, u jaderných a větrných elektráren je množství CO2 na jednu kWh přibližně stejné (cca 17 JE 14 VTE t/GWh)
      – co ale není stejné je cena a spotřeba materiálu, která je u větrných elektráren cca 15x větší
      – je to jenom o tom jak vytáhnout ze státu a občanů peníze

  4. Nahrazení Temelína (2000 MW) pomocí 2MW větrných elektráren:
    nutno započítat životnost (60 kontra 20let) a účinnost (90% kontra 15%)

    – bylo by nutno postavit 3x 6000 větrných elektráren
    – stálo by to okolo 1400 mld. (předražený Temelí stál okolo 100 mld.)
    – spotřebovalo by se přitom 16x více tun betonu a oceli
    – více větrných elektráren=dražší elektřina
    – prostě ekologické a ekonomické
    – kdopak to asi nakonec zaplatí ?

    http://www.stop-vetrnikum.webz.cz

    1. Já jsem taky pro atom, i když v dnešní době je jeho využití velice nehospodárné, ale tady se (ne)úmyslně neuvádí jeden velice důležitý aspekt pro výpočet ceny Kwh za elektřinu vyrobenou dnešní technologií štěpení.Tím je cena za uložení paliva společně s úložištěm ale hlavně likvidace elektrárny zejména reaktoru a zařízení z prvního okruhu. To je cena, kterou vám dnes nikdo nespočítá, protože s tím zatím nejsou téměř žádné zkušenosti a jestli někdo má alespoň minimální představu o velikosti reaktorovny a zmíněných komponentů, ví o čem mluvím. Druhá věc je Čína a její překotná výstavba jaderek a omezené množství paliva v nalezištích. V tom porovnání jsou vrtule absolutně neškodné zařízení, které se dá navíc po rekonstrukci opětovně využít, což v případě jaderky nehrozí. To jenom pro upřesnění.

      1. A zapomnel jsi jeste na ekologicke skody zpusobene tezbou uranu (smolince), kdy se vyuziva i zpusob louhovani pomoci kyseliny sirove, vytezena nevyuzita hornina obsahuje samozrejme radioaktivni prach ap. V podstate je to podobny problem jako s uhlim, ktere je nejlevnejsi z duvodu neexistence ekologicke dane, ktera by mela zahrnout do ceny i naklady na sanaci vytezenych oblasti a to se nedeje. Sanace provadi stat za penize danovych poplatniku, viz. Mostecko ap. Takze prvne si „vychutname“ smrad z kominu setricich spoluobcanu a potom jim na to jeste priplatime …

      2. omyl:
        – každá JE povinně ze zákona ukládá peníze do fondu, ze kterého je potom následně hrazena její likvidace a starost o vyhořelé palivo
        – vyhořelé palivo obsahuje stále cca 96% uranu -> cenná surovina do budoucna
        – rekonstrukce VTE je velice nákladná, takže hrozí riziko, že minimálně betonový základ (cca 1000t) zůstane v krajině navěky
        – větrné elektrárny stejně musí být zálohovány kalsickými zdroji a značně prodražují provoz přenosové soustavy

        1. Ten fond ma ale jeden hacek, v Americe zacali s JE mnohem drive a fond zakladali s mirnym zpozdenim. Problem byl v tom, ze nikdo vlastne nevedel, jakym zpusobem a tim padem kolik bude stat likvidace. Kazdym rokem se provadeli(ji) aktualizace odhadu nakladu a kazdym rokem se s pribyvajicimi zkusenostmi tento odhad pomerne rapidne navysuje. U nas jsem nikde nezaznamenal zadnou diskuzi k tomuto problemu, natoz alespon naznaky, jak si takovou likvidaci majitel predstavuje atd. Ja samozrejme nepopiram nutnost stalych zdroju a ze jadro je momentalne jedinym resenim, ale na druhou stranu postradam trochu vice objektivity, cimz nemyslim sdruzeni typu Jihoceskych matek ap.. Momentalne nejdulezitejsi ukol je najit zpusob akumulace a ukladani energie, tim by se prinos malych zdroju rapidne zvysil. O termojaderne fuzi si musime nechat jeste hodne dlouho zdat, i kdyz jeji princip je znam pomerne dlouho a podle odhadu z minulosti jsme ji dnes uz meli byt schopni vyuzivat…

  5. Podle mě je to to nejlepší co se může v dnešní době udělat,kdyby to bylo špatný nedělali by to v okolních zemích,
    stačí se podívat v německu,rakousku co jich tam mají, u nás je to něco nového a proto ztoho mají lidé neoprávněné obavy.

  6. Omlouvám se že odbíhám od tématu, ale uvádím jen info pro ty co nesouhlasí s umístěním vojenských základen, radarů a dalších „dočasných“ vojenských záležitostí…

    Odpor proti základnám a radarům cizích zemí koordinuje občanská iniciativa, jejíž web je v odkazu:

    http://www.nezakladnam.cz

    Myslím, že dnes nežijeme v totalitě jako v osmdesátých letech, kdy jsme povinně naklusali se školou na Horní náměstí a na povel nadšeně hlasovali pro umístění sovětských „mírových“ raket SS20…to vše proto, aby jsme dodali alibi těm, co „nahoře“ o nás bez nás předem rozhodli. Dnes máme buď možnost přihlásit se svobodně o to, zda chceme o této věci hlasovat všichni občané v referendu, nebo se na všechno vykašlat a nechat rozhodnout parlament jehož současná důvěryhodnost je tam co je…

    ! Zařiďte se podle vlastního úsudku !

  7. Dnešní DENÍK uveřejnil jistě zajímavou informaci pro většinu obyvatel – větrné elektrárny údajně ruší signál televize…ještě že na ní moc nekoukám 🙂 To bude v Humpolci řev až to dopadne jako u Pavlova:-))))))))))

    „Obří větrníky ruší televizní signálPavlov – Sledovat televizní vysílání je detektivka, pokud člověk bydlí poblíž větrných elektráren v Pavlově na Jihlavsku. Ne že by bylo krimi právě na programu, ale dopátrat se obrazu bývá vskutku detektivní práce. Zrnění na obrazovce začalo, když se tam na podzim roztočily obří větrníky.“

    komplet článek tady:

    http://pelhrimovsky.denik.cz/pelhrimov/zpravodajstvi_kraj_pe/NY20070220280697.html

    1. Já se na místo Ordinace v růžové zahradě,či Amerických „hnojů“ a dalších napodobenin chodím raději dívat na ty „rušící „elektrárny.Je to mnohem více uklidňující!
      Kdybyste ji vlastnil,určitě byste měl dobrý obraz….Zýávist většinou zastře oči a je špatná viditelnost..

  8. Jen ji tam šoupněte,také realizuji.Plně podporuji větrné elektrárny! Je to další procento přispívající k naší společné budoucnosti.Nebo ať odpůrci vynalezou něco chytřejšího.Zatím do této záležitosti pouze neodborně rozumují.S pozdravem a držím palce J.S.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Školení

Út Led 30 , 2007
V těchto dnech se rozhoduje, zda v okolí Humpolce bude či nebude stát nová větrná elektrárna. Vybrány byly dvě lokality, přičemž o oblasti rybníku „Brancourák“ spadající pod obec Plačkov se rozhodovalo v referendu zrovna včera. Většina obyvatel přilehlých vesnic se vyslovila proti tomuto záměru. Bude tedy stát elektrárna na Havlově […]

Témata