Kauza „Větrné elektrárny“

14

Lidé na Humpolecku zůstávají k větrné energii – mírně řečeno – značně nedůvěřiví. Vyplývá to z jejich ohlasu na veřejnou schůzi v Řečici, Čejově a Budíkově, kde pracovníci firmy KV Venti seznámili účastníky se záměrem vystavět u zmíněných vesnic větrné elektrárny. Do redakce nám přišly i dva dopisy reagující na záměr postavit větrné elektrárny u Kejžlice. Jejich obsah je více než zajímavý a nahlížející na problém ze strany lidí, kteří by měli mít elektrárnu takřka za humny. Jeden z textů si můžete přečíst hned nyní, ten druhý otiskujeme v samostatném článku – viz výše.

Větrné elektrárny na Vysočině, nechvalně proslulý fenomén dnešních dnů.


 


Již odpradávna byl vítr využíván k různým účelům – lodím umožňoval pohyb po vodní hladině, některým typům letadel plachtění vzdušným prostorem a větrným mlýnům roztáčel vrtule, jež poháněly důmyslná zařízení usnadňující lidem práci. V 21. století se opět vítr výrazněji dostává ke slovu, začíná se čím dál hojněji využívat na výrobu elektrické energie. Osobně tento trend vítám, zásoby fosilních paliv (uhlí, plyn, ropa) a uranu jsou vyčerpatelné a je třeba myslet na budoucnost. Existují ale i jiné způsoby získávání energie z alternativních zdrojů, než tento, v našich podmínkách neefektivní způsob – tedy za pomoci síly větru. Kraj Vysočina je považován za jeden z nejkrásnějších v České republice, uvažme, zdali chceme dopustit jeho proměnu v jednu velkou větrnou farmu. Mnozí z vás jistě namítnou, že ve světě jsou tato „větrníková pole“ běžná, ostatně nemusíme ani chodit daleko, např. sousední Německo nebo o něco vzdálenější Dánsko (největší producent na světě) zásobuje zemi pomocí větrné energie. Málokdo však již ví, že se jmenované země potýkají s nerovnováhou v domácí elektrické síti a musí být napojeny na okolní státy, jenž pomáhají kolísání vyrovnávat. Chcete se i vy stát závislými na ostatních, i přestože máme v současné době energie nadbytek a nezanedbatelné procento dokonce vyvážíme? Zřejmě, ostatně i jako já, nikoliv! Odlišný názor na to však měli představitelé naší země – zavázali se Evropské unii, že naše země do roku 2010 vyprodukuje 8% elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Jako velmi dobrý podnikatelský záměr to vyhodnotily firmy, jež nyní doslova okupují území kraje Vysočina a snaží se vydělat na nás – nevinných lidech. Velmi pečlivě připravení firemní řečníci objíždí vesnici od vesnice a pomocí spousty mýtů, polopravd i lží prosazují své zájmy za vidinou tučných zisků. Zdárným příkladem budiž firma KV VENTI s.r.o., jenž  podle zápisu v obchodním rejstříku vyvíjí činnost mimo svůj povolený předmět podnikání, pro neplnění závazků byla na její majetek opakovaně nařízena exekuce a její jediný jednatel v minulosti přivedl do likvidace již pět obdobných společností s ručením omezeným. V případě, že zůstaneme nečinní, či dokonce lhostejní vůči těmto praktikám, stane se náš kraj velkým lesem až 150 metrů vysokých betonových monster vrhajících svými kovovými vrtulemi do všech koutů našich domovů neblahé světlo. Ano, stavějme větrné elektrárny, získávejme energii z alternativních zdrojů, ale dělejme to tak, abychom co nejméně narušili přírodní ráz krajiny. Sloupy je přece možné vystavět daleko od zastavěné oblasti jako to dělají „větrné velmoci“ a ne 500 metrů od  našich domovů!


 


Jiří Rokoský ml., Kejžlice

myska

14 thoughts on “Kauza „Větrné elektrárny“

  1. Je nutné poznamenat že ta monstra se také dají lehce zlikvidovat.určitě lépe než atomové a uhelné elektrárny.a co sluneční?Ta také vadí?

    1. Ano, ta se samozřejmě dají mnohem snadněji odstranit. Otázka však je, kdo bude za případné odstranění finančně zodpovědný. Když bude firma nadále pokračovat zmiňovaným trendem (likvidace společností), kdo potom zaplatí likvidaci elektrárny? Sluneční energie mi nevadí, má podle mě méne negativních vlastností.

      1. Máte plnou pravdu v tom že pro umístění určitých zařízení jsou vhodnější jiná místa než v těsné blízkosti bytové zástavby. Pokud je to vůle většiny lidí tak držím palce ať ty větrníky odsunete někam za pár kopců. Mě osobně pohled na větrníky v kombinaci s lipnickým hradem chybět nebude 🙂

        1. Vážený přispěvateli ze dne 9.8. v 13:27:42. Dejme tomu, že nejste stále jedna osoba a jen se za svůj názor stydíte, či sám cítíte, že o problematice nevíte nic, tak se raději nepodepíšete. Přesto Vám odpovím. Pokud to myslíte tak, my v Humpolci máme dálnici, tak si taky něčeho užijte, tak to jste se vyjádřil přesně. Jenomže my tu dálnici nemáme a podobný zdroj hluku tu mít nemusíme ani nyní. Já jsem se z toho Vašeho Humpíku přestěhoval do Kejžlice právě za klidem. A s rázem krajiny máme právě to, že stožár plánované větrné elektrárny v našem okolí má být o výšce 105 metrů a vrtule o průměru 90 metrů. Tedy její horní okraj při provozu bude dosahovat cca 150 metrů (pro Vaši představu, čemolenský komín je cca 95 metrů vysoký). Takže buďte bez obav, i v Humpolci se budete moci dosytosti vynadívat. Je pravda, že hluk si užijeme plnými doušky jen my místní. Co se týká rázu krajiny ve Vámi uváděném příkladu skládky, mělo to být nějaké srovnání? Čeho prosím Vás? Srovnáváte nesrovnatelné. Právě proto, že Vysočina je nevhodná nejen nadmořskou výškou (Kejžlice je cca 470 metrů nad mořem), ale i sledovaným prouděním vzduchu k umístění větrníku a energetické firmy se snaží umístit je kamkoliv, nejdou u nás postavit tak, aby jejich výšku schoval les. Tyto monstra budou přibližně třikrát vyčnívat nad lesem. Energetickým firmám, které nyní zaplevelují naše okolí, nejde o výrobu elektřiny jako jinému běžnému výrobci elektřiny (např. tepelné či jaderné). Jde jim o to, aby zde umístili stožáry právě k výrobě větrné energie, neboť její výroba je současné době paradoxně sice nesrovnatelně dražší oproti ostatním zdrojům, ale stát svou direktivou nařizuje, aby se vykupovala v nadhodnocené ceně (nyní je tento zásah do tržního prostředí nařízen na příštích patnáct let). Výkupce jí nakoupí za draho, ale pak musí totéž prodat pod cenou a rozdíl zaplatíme my všichni. To jste věděl? P.S. pokud chcete další vysvětlení, podepište se prosím. Zdravím Mgr. Jiří Rokoský, Kejžlice.

          1. Samozřejmě věděl,vaše argumenty znám a považuji je i za správné (až na konkrétní parametry této „věže“, ty se dozvídám až teď) a příspěvek „s dálnicí“ byl můj první.
            Se skládkou jsem to myslel jako příklad. Máme v Humpolci (možná i váš) odpad a neříkejte mi, že vy konkrétně nic nevyhazujete.Máme u nás dálnici a neříkejte mi, že jste po ní nikdy nejel.

            Máte tam u vás malebnou vesnici, protože odpad se vozí jinam a špína je jinde.Máte malebnou vesnici proto, že energie se vyrábí jinde.
            Máte malebnou vesnici, protože i vepřové se chová jinde. Atd.atd.
            Kdyby jste si vyhazovali svůj odpad u vás, měli by jste tam skládku. Kdyby se u vás chovali čuníci, měli by jste tam smrádek. Vždy je něco za něco. A já plně chápu vaši snahu o zachování vaší vesnice jako klidné a ani mě se nelíbí myšlenka „zamořit Vysočinu větrníkyza každou cenu, přestože alternativní energii fandím,když se vyrábí s rozumem. A „nadhoncené ceny“ jsou přece jasná podpora alternativních zdrojů energie,bez kterých by se toto odvětví uživilo velmi velmi obtížně.Takže vaši kritiku tohoto beru čistě jako propagaci jaderné a uhelné energie(a odsunutí problému do ostatních regionů), s čímž nemohu souhlasit.
            Na druhou stranu máte pravdu, nejsem z Kejžlice,ale z Humpolce,takže mi do toho problému až tolik není,takže tato zpráva je pouze reakce na váš poměrně káravě napsaný a zavádějící názor a je poslední.Přeji příjemný den.

            Jenom na závěr pochopte, že když u vás svítí žárovka, někde se proud vyrábět musí. A je lepší kyselý déšť z uhelné elektrárny, nebo pasivní stožár?

          2. Přestože jste se ani nyní nepodepsal, pár řádků na vysvětlenou Vám věnuji. To, že nyní píši na počítači, není a rozhodně přes veškerou antitržní snahu EU a našeho státu, ani nemůže v budoucnu být důsledek větrníků. Ať se tváří ekologicky, či nikoliv, jsou závislé na větru a výroba větrné energie je tak nákladná a okolí devastující, že tudy skutečně cesta vést nemůže. Nejsem žádný „propagátor“ energie, ale když už tady máme jaderné elektrárny, zřejmě by ony měly tvořit převážnou část elektřiny. Nikdo se nás neptal, zda chceme jadernou elektrárnu, ale je tady. Pokud by došlo k její explozi, jsme rozhodně na řadě jak v Kejžlici, tak v Humpolci. I propagátoři větrníků v SRN již po pár kolapsech pochopili, že tudy cesta nevede a pomalu se vracejí k myšlence štěpení jádra. Zkuste si navíc vynásobit, kolik byste potřeboval vrtulí za jednu odstavenou jadernou elektrárnu. To v budoucnu budeme v Česku hučet jak čmeláci?
            A k té malebné vesnici. Ano, máme tu malebnou vesnici a v souvislosti s větrníky to skutečně není třeba měnit. Pokud tady větrníky nebudou, náš stát to rozhodně nepocící, pokud budou a budou i jinde, pocítíme to my všichni na vzrůstající ceně elektřiny a také na tom, že mnohdy si takto na počítači nenapíšeme nic, protože zrovna nebude foukat vítr anebo bude foukat moc a přehltí el. rozvody. A k Vámi zmiňovanému Humpolci. Pokud Vám tak vadí dálnice, skládka a vepřín, přestěhujte se k nám na malebnou vesnici a pojďte se s námi brát za to, aby její malebnost zůstala zachována. Buďte s námi rád, že jsou ve Vašem okolí ještě nezdevastovaná místa, kam je možno se uchýlit. Já sám jsem se přestěhoval loni na podzim, bydlel jsem v Humpolci 42 let od svého narození. A místo – jak Vy říkáte – vlevo za kopcem jsem měl dálnici, před zahrádkou kravín a vpravo od něj stále zmiňovanou skládku odpadu. Nic by mi však tak nevadilo, jako kdyby za kravín ještě posadili větrník. Marně však přemýšlím, kde byste v Humpolci bydlel, aby Vám vadila dálnice, skládka a vepřín. Takové místo v Humpolci prostě není. Zdravím Mgr. Jiří Rokoský, Kejžlice.

          3. poradil bych panu Rokoskému,aby v komunálních volbách kandidoval do zastupitelstva obce,aby se nebál trochu se angažovat v problémech.tak aktivního člověka je škoda nechat zahálet.jsem z Humpolce a lituji,že už jeho jméno nebylo dříve na některé kandidátce do Zastup.města.3koda,že se přestěhoval.Plně však podporuji jadernou energii,neboť jiné cestzy není.s biomasou a ekologickou daní na uhlí nás čeká návrat k loučím.Doufám jen,že ve volbách do parlamentu se do něho nedostanou naši zelení.

      2. Nevím co to máte pořád všichni s tím zásahem do rázu krajiny.
        Když se u nás v Humpíku stavěla skládka, tak byli úplně všichni v klidu,ale nějakej obyčejnej stožár všem vadí. Nechápu.
        Je pravda, že je vždy třeba zvážit velikost a výkon větrníku. Aby netrčel z přírody a nevydával příliš velký hluk,ale když se parametry správně vyváží, nevidím problém. A neříkejte mi, že bude větrník „hučet“ víc než dálnice. To těžko.
        Uvědomte si, že větrník versus uhlí nebo atom jasně vede. Nebo to chcete v Kejžlici radši postavit časem skládku jaderného odpadu? I ten se přece musí někde skladovat, takže za čas nebude kam dávat. A produkujem ho všichni tím, že používáme energii a energie je potřeba.

        1. Ja si klidne jeden kontejner vemu domu do obyvaku. Vydava teplo, takze nebudu muset topit a podle vypoctu projde radiace obalem kontejneru ven za nekolik tisic let. A to tu uz davno nebudu.Jirka K.

    2. Někdo neumí číst? V článku byla kritika na sluneční energii? Úvahy typu likvidace elektrárny jsou trochu mimo mísu, když jedna stojí cca 80 – 90 milionů Kč. Už vidím jak budou za rok po výstavbě mizet, až lidi poznají, že jim vadí. Takže prosím neblábol.

    3. Jenze na pokryti vykonu Temelina musi byt nekolik set az tisic vetrnych elektraren. A to se bavime o maximalnich vykonech, Temelin nebo Dukovany jedou skoro porad na 100%, coz u vetrne elektrarny nenastane, tam se bavim o max. 20ti procentech. To je pak uz nekolik tisic vetrniku na jeden blok atomky.
      A co mnoho lidi nevi, 100 – 150 m vysoky komin ma pod sebou obrovskou kostku betonu, ktery se jen tak odstranit neda. A samotny vetrnik pry take neni jednoduche rozrezat.
      Diky abnormalne vysokym cenam za vykup vetrne elektriny se vyplati dovest k vetrniku elektrickou pripojku, pohanet generator koupenou elektrinou ze site a pak ji prodavat jako „vetrnou“.
      Perlicka na zaver – 50% vykonu alternativnich zdroju musi byt stejne zalohovano klasickymi zdroji – takze uhli nebo plyn. A kdo postavi takovou elektrarny – vyrobci vetrniku asi ne..
      Jirka Koten

      1. No na 100 % výkonu jede permanentně maximálně elektrárna ve Springfieldu. A tu má pod kontrolou Homer, takže je to v klidu:-)

  2. Vážení spoluobčané,
    pokud někomu není něco jasné, rád by položil otázku v souvislosti s problematikou větrných elektráren a bude jasné, že se jedná o občana či vlastníka nemovitosti z našeho regionu, rád Vám ji zodpovím. Karel Kruntorád bude do pátku mimo bydliště, poté se Vám může věnovat i on. Zdravím Mgr. Jiří Rokoský, Kejžlice.

  3. Výzva:

    Vážení spoluobčané!

    Obracíme se na Vás ve vážné věci týkající se zamýšleného budování větrných elektráren v katastru obcí ve směru od Humpolce k Dolnímu Městu a Lipnici nad Sázavou. Nemůžeme mlčky přihlížet, jak různé firmy pročesávají kraj Vysočiny, obcházejí místní obce s nízkým obecním rozpočtem a vábí obyvatele obcí i jejich zastupitelstva tzv. příspěvkem do obecního rozpočtu a zcela účelovou propagandou o skvělé efektivitě větrných elektráren. Je sice chvályhodné, že o výstavbě větrného parku na k.ú. jedné obce rozhoduje starosta spolu se svým obyvatelstvem, které pod větrníky bude muset trvale žít, a dopad kladného rozhodnutí však pocítíme všichni. Jde přeci o zásah do životního prostředí, ve kterém žijeme a které patří nám všem. Větrné elektrárny či mlýny v této zemi nemají žádnou velkou tradici, protože zde nejsou vhodné klimatické podmínky jako například v přímořských zemích. Stavby větrníků v naší oblasti by se musely stavět tak vysoké, aby jejich vrtule zasahovaly do poměrně stabilního atmosférického proudění ve výškách nad sto metrů. Dominantami kraje pak nejsou hrady, zalesněné kopce (v našem případě Orlovy) či kostely, ale cosi podivného co do zdravé a krásné krajiny, jako je ta naše, nepatří. Nedovolte, prosím, už v samém počátku vyjednávání, aby takové neštěstí postihlo tento kraj. Važte si prosím hodnot svého bydliště a rodiště, které nemohou vyvážit žádné peníze. S krásným domovem se prostě nehandluje. Nedopusťte, prosím, aby krátkodobé a krátkozraké ekonomické zájmy trvalým způsobem poničily krajinu, kterou bychom měli předat také našim dětem alespoň ve stavu, v jakém jsme ji sami převzali.

    Větrná energie je velmi drahá, nákladná a v žádném případě nemůže zdaleka řešit vzrůstající energetickou spotřebu. Výstavba a provoz se nemůže nikdy zaplatit. Aby se stala větrná energie rentabilní, musela by enormně vzrůst cena energie pro spotřebitele. Jenže i ta má své ekonomické hranice. To potvrdí každý rozumně uvažující ekonom. Poukazování na ekologické aspekty a čistotu větrných elektráren je jen reklamní trik, kterým se snaží jejich propagátoři zastřít fakt, že jen chtějí na jejich výstavbě co nejvíce vydělat! Výstavba větrníků je sprostou industrializací volné krajiny, v honbě za penězi daňových poplatníků. Je velký rozdíl kolem nich jen projet a nebo je mít za humny.

    Vážení spoluobčané a zastupitelé obcí, kterých se to bezprostředně dotýká, věříme, že zvítězí Váš zdravý rozum, zodpovědnost a že krása našeho kraje zůstane zachována nad zdánlivou ekonomickou výhodností!!

    Kruntorád K. a další. Výzva:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Větrné elektrárny na Vysočině

St Srp 8 , 2007
Lidé na Humpolecku zůstávají k větrné energii – mírně řečeno – značně nedůvěřiví. Vyplývá to z jejich ohlasu na veřejnou schůzi v Řečici, Čejově a Budíkově, kde pracovníci firmy KV Venti seznámili účastníky se záměrem vystavět u zmíněných vesnic větrné elektrárny. Do redakce nám přišly i dva dopisy reagující na […]

Témata