Toleranční evangelický kostelík a první evangelická škola na Zichpili

od pana Jiřího Rychetského

Toleranční evangelický kostelík na Zichpili
Toleranční
patent císaře Josefa II. uvolnil náboženský život a dal předpoklady k založení
nekatolických církví.
K povolení jejich činnosti byly vyžadovány přihlášky alespoň stovky rodin.
V Humpolci, dík obchodním cestám soukeníků do nekatolické ciziny, zůstalo množství
tajných nekatolíků ještě 200 let po Bílé Hoře. Kromě vlny si totiž z ciziny
dováželi i zakázané protestantské knížky. A tak není divu, že hned v roce 1783
se tu mohla utvořit evangelická církev.
Bohoslužby i školní vyučování se zprvu konaly ve stodolách či v soukromých bytech,
proto první starostí evangelického sboru byla stavba kostelíka a školy.
Toleranční kostelík, jeden z prvních v Čechách, byl dostavěn a vysvěcen v roce
1785. Pří stavbě musel sbor zápasit s potížemi nejen finančními. Jako církvi
pouze trpěné úřady samy vykázaly stavební místo, na okraji města, mezi skalisky,
třebaže sbor již měl zakoupený pozemek na Českém městě. Ve smyslu tolerančního
patentu se evangelický kostelík neměl nápadně lišit od soukromých budov. Nesměl
mít věž, zvony a když byla již hotova okrouhlá okna, musela být nahrazena čtverhrannými.
(K nynější úpravě došlo později).
Nad vchodem kostela je dosud patrný česko-latinský nápis "Pod berlou císaře
Josefa II. zaskvělo se světlo s nebe vysokého, že i staré skály přinášely ovoce
svěcené Kristu Spasiteli".
Toleranční kostelík sloužil až do r.1862, kdy si evangelický sbor otevřel již
nový chrám (i když zatím do r. 1891 bez věže) na Českém městě.

 

 

První evangelická škola na Zichpili

Po telerančním kostelíku následovala stavba školy. Ale tou se nepočetný evangelický
sbor natolik zadlužil, že dokončená školní budova, stojící v sousedství kostelíka,
musela být nejprve na osm let pronajata jednomu punčochářskému mistru, aby se
dluh ve výši 400 zlatých umořil.
A tak budova první evangelické školy sloužila svému účelu až od r.1810, přičemž
její dolní část sloužila jako fara.
Nepočetný sbor jen s obtížemi sháněl na málo placené povolání, což vedlo k častému
střídání učitelů. Nechyběl mezi nimi ani vysloužilý dělostřelec, který ovšem
složil předepsané zkoušky a učil k všeobecné spokojenosti.
V roce 1847 nastoupil učitelské místo Jan Sluníčko, národní učitel, jeden ze
zakladatelů české národní školy. Přišel do Humpolce z Prahy a povznesl zdejší
evangelickou školu na vysokou úroveň. Sám autor mnoha prvních českých učebnic,
začal v Humpolci vydávat od roku 1849 první český dětský časopis "Včelka".
Časopis v mnohém nahrazoval neexistující ještě české učebnice. Za několik let
vytvořil z čistého zisku za vydávání "Včelky" fond, ze kterého mohly
být vypláceny penze po evangelických učitelích, na které zákon nepamatoval.
Činnost Jana Sluníčka je ovšem spojena se druhou evangelickou školou, která
byla otevřena v r. 1852, v sousedství nového kostela.
Do první evangelické školy v Humpolci chodil jako žák Jan Rosický.

Autor: Jiří Rychetský

olaf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Americký krajan - humpolecký rodák Jan Rosický

So Led 4 , 2003
od pana Jiřího Rychetského Toleranční evangelický kostelík na Zichpili Toleranční patent císaře Josefa II. uvolnil náboženský život a dal předpoklady k založení nekatolických církví. K povolení jejich činnosti byly vyžadovány přihlášky alespoň stovky rodin. V Humpolci, dík obchodním cestám soukeníků do nekatolické ciziny, zůstalo množství tajných nekatolíků ještě 200 let […]

Témata