autor: prof. Jiří Rychetský
Toleranční evangelický kostelík na Zichpili
Toleranční patent císaře Josefa II. uvolnil
náboženský život a dal předpoklady k založení nekatolických církví.
K povolení jejich činnosti byly vyžadovány přihlášky alespoň stovky
rodin.
V Humpolci, dík obchodním cestám soukeníků
do nekatolické ciziny, zůstalo množství tajných nekatolíků ještě 200
let po Bílé Hoře. Kromě vlny si totiž z ciziny dováželi i zakázané
protestantské knížky. A tak není divu, že hned v roce 1783 se tu mohla utvořit
evangelická církev.
Bohoslužby i školní vyučování se zprvu
konaly ve stodolách či v soukromých bytech, proto první starostí evangelického
sboru byla stavba kostelíka a školy.
Toleranční kostelík, jeden z prvních v Čechách, byl dostavěn a vysvěcen
v roce 1785. Pří stavbě musel sbor zápasit s potížemi nejen finančními.
Jako církvi pouze trpěné úřady samy vykázaly stavební místo, na okraji města,
mezi skalisky, třebaže sbor již měl zakoupený pozemek na Českém městě.
Ve smyslu tolerančního patentu se evangelický kostelík neměl nápadně
lišit od soukromých budov. Nesměl mít věž, zvony a když byla již hotova
okrouhlá okna, musela být nahrazena čtverhrannými. (K nynější úpravě došlo
později).
Nad vchodem kostela je dosud patrný česko-latinský nápis Pod berlou císaře
Josefa II. zaskvělo se světlo s nebe vysokého, že i staré skály přinášely
ovoce svěcené Kristu Spasiteli.
Toleranční kostelík sloužil až do r.1862, kdy si evangelický sbor otevřel
již nový chrám (i když zatím do r. 1891 bez věže) na Českém městě.
První evangelická škola na Zichpili
Po telerančním kostelíku následovala stavba
školy. Ale tou se nepočetný evangelický sbor natolik zadlužil, že dokončená
školní budova, stojící v sousedství kostelíka, musela být nejprve na osm
let pronajata jednomu punčochářskému mistru, aby se dluh ve výši 400 zlatých
umořil.
A tak budova první evangelické školy sloužila svému účelu až od r.1810,
přičemž její dolní část sloužila jako fara.
Nepočetný sbor jen s obtížemi sháněl na málo placené povolání, což
vedlo k častému střídání učitelů. Nechyběl mezi nimi ani vysloužilý dělostřelec,
který ovšem složil předepsané zkoušky a učil k všeobecné spokojenosti.
V roce 1847 nastoupil učitelské místo Jan Sluníčko, národní učitel,
jeden ze zakladatelů české národní školy. Přišel do Humpolce z Prahy a
povznesl zdejší evangelickou školu na vysokou úroveň. Sám autor mnoha prvních
českých učebnic, začal v Humpolci vydávat od roku 1849 první český dětský
časopis Včelka. Časopis v mnohém nahrazoval neexistující ještě
české učebnice. Za několik let vytvořil z čistého
zisku za vydávání Včelky fond, ze kterého mohly být vypláceny
penze po evangelických učitelích, na které zákon nepamatoval.
Činnost Jana Sluníčka je ovšem spojena se druhou evangelickou školou, která
byla otevřena v r. 1852, v sousedství nového kostela.
Do první evangelické školy v Humpolci
chodil jako žák Jan Rosický.
