Jako bychom dnes zemřít měli

Kniha o páterovi Josefu Toufarovi je opět v prodeji. Koupíte ji v informačním středisku Humpolec za 380 Kč. Knihu vám rádi zašlou i na dobírku.

Anotace

Advent 1949, zasněžená mrazivá
Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se
při kázání sedmačtyřicetiletého P. Josefa Toufara třikrát zakýval
dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb
křížku vidělo dvacet svědků. Následně se do rozbíhajícího církevního
objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl
zatčen, unesen a mučením jej příslušníci StB nutili lživě doznat, že vše
podvodně sestrojil. Toufarova mučednická smrt zhatila připravovaný
inscenovaný monstrproces, nezastavila však otevřený útok komunistického
aparátu proti katolické církvi.

Autor této knihy se zdaleka
nespokojil s tím, že by začal vypravovat životní příběh kněze Josefa
Toufara (1902 až 1950) dnem jeho příjezdu do Číhoště. Dosud stál hlavní
aktér příběhu stranou, nikde nebylo možné dočíst se, z jakých pocházel
poměrů, co jej vedlo k rozhodnutí stát se knězem a jak dlouhá cesta
vedla k vysvěcení.

 

 Základní pohnutkou k sepsání díla
nebylo vyvrácení či potvrzení toho, zda se křížek skutečně v adventním
čase roku 1949 tajemně zahýbal, ale naléhavá touha pochopit, kdo Josef
Toufar byl a co všechno v jeho údělu předcházelo dějství poslednímu.
Léta pátrání, shromažďování dokumentů, snímků i svědeckých výpovědí
tvoří opěrný systém díla. 

Miloš Doležal nepojímá obsáhlý životopisný
portrét patera Toufara jako chladné historické pojednání, nechybí v něm
bezprostřednost ani humor, a přece ani o krok neustoupí požadavku na
absolutní dokumentární věrnost, každou uvedenou informaci opírá
o konkrétní nálezy v archivech a osobní svědectví pamětníků.
Kniha Jako bychom dnes zemřít měli se skládá ze dvou rovnocenných
částí, textové a obrazové. Vzniklý celek je také důkladně vyvedenou
kronikou života jedné části Vysočiny v první polovině minulého století,
krajiny, jež v sobě nese stigmata hrdinů a mučedníků. Spolu s autorem,
pamětníky i fotografiemi putujeme po místech dnes zbořených, zatopených,
či zjizvených necitelnými zásahy do krajinného profilu z dob komunismu.
Ne náhodou říká básník a historik Zbyněk Hejda, že Miloš Doležal
Vysočině vrací její paměť.

Axl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Měření stavu ovzduší v Humpolci 2012 - 2013

St Pro 12 , 2012
Od 11.12.2012 do 8.1.2013 probíhá v Humpolci měření kvality ovzduší v rámci projektu Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina.

You May Like

Témata