Humpolec na Pelhřimovsku dokončuje novou národopisnou expozici Muzea Dr. Aleše Hrdličky. Veřejnosti ji představí 15. října. Do vybavení a opravy výstavních sálů, které byly naposledy rekonstruované v roce 1969, město investoval osm milionů korun. ČTK to řekla Vendula Marešová, ředitelka Městského kulturního a informačního střediska, pod které muzeum patří.
Dosavadní národopisná expozice představující život v druhé polovině 19. století byla z roku 2002. Pracovníci muzea ji tehdy vytvářeli svépomocí. Lidé si ji mohli naposledy prohlédnout na konci roku 2023. Podle Marešové už se přežila a neodpovídala tomu, jaké požadavky jsou na expozice kladené v současnosti. „Standardně mají expozice životnost deset let,“ zdůraznila Marešová.
Humpolecké muzeum představí v půlce října novou národopisnou expozici.
Městská brána i vrata do stodoly
Novou podobu navrhl architekt Tomáš Bílek. Velký sál rozdělil přenosnou vestavbou, která z jedné strany simuluje městskou bránu, z druhé je pojatá jako vrata od stodoly. Mezi nimi je místo, kde mohou návštěvníci sledovat krátký animovaný film o místních tradicích. Vytvořil ho pracovník muzea Vojtěch Novák.
Expozice je díky kresleným postavám umístěným v úrovni dětských očí uzpůsobené i pro nejmladší návštěvníky muzea. Její vstupní část je stylizovaná jako vlakové nádraží. Vlaky do města začaly jezdit v roce 1894. Humpolecká železnice je tak jen o rok starší než muzeum. Podle vedoucí muzea Dagmar Kluchové bylo vhodné obě události připomenout.
Chodba muzea se změnila v nástupiště s vývěsními tabulemi příjezdů a odjezdů, kde jsou místo časů uvedeny letopočty událostí významných pro město a okolí. Nechybí ani okno pokladny, za jejímiž odhrnutými závěsy je místo prodavače lístků monitor, na kterém budou další informace. Směrové tabule pak návštěvníky vedou buď do části věnované měšťanskému obydlí, nebo do „vesnice“, kde je první místnost vybavená jako venkovská jizba.
Fotografie místních muzikantů a sokolů
Výstavní ploše dominuje několik velkoformátových fotografií, třeba místních muzikantů nebo sokolů. V jejich krojích jsou zachyceny tři generace rodiny Kociánů. Oldřich Kocián patřil k předním postavám humpoleckého sokola a dalších spolku. Během druhé světové války byl zatčen a zemřel v koncentračním táboře.
Autentický pocit z expozice umocňují zvuky, od zvonění zvonů místních kostelů až po křik domácí drůbeže. Všechny byly nahrané v Humpolci a okolních vesnicích.
Celou expozicí prochází na podlaze i na stropě rozměrné dekorace znázorňující stébla a listy lnu. Rostlinný motiv autoři zvolili s odkazem na textilní tradici města. Tvar listů lnu mají také podstavce vystavených exponátů. Jsou mezi nimi modely církevních staveb a staveb venkovských, které v nákresech ze začátku 20. století zachytil učitel Vincenc Kameš. „Je tady i zvonice ze Lhotic a z Petrovic, pazderna ze Senožat nebo cestářovo stavení z Jiřic,“ řekla Kluchová.
Městské muzeum má vedle národopisné expozice také expozice věnované antropologii nebo loutkám. Ročně ho navštíví asi 5 000 lidí.
