Historie zapomenuté stavby začala již v roce 1938

Historie České dálnice Praha – Brno – slovenská hranice, jak zněl oficiální název stavby (později upravený na Dálnice západ – východ), začíná koncem roku 1938.

Počátkem roku 1939 byly urychleny některé projekční práce v úsecích Praha – Humpolec a Zástřizly Lužná, zahájeny přípravné stavební práce v Chřibech a stanoveny technické dálniční parametry.
V prvních dnech okupace vyjádřil říšský inspektor německých silnic F. Toth ku podivu všech zúčastněných plnou podporu pro výstavbu dálnice, v rámci německé režie se však podle německých norem změnily parametry.
V květnu 1939 začíná protektorát Böhmen und Mähren stavět svou, takzvanou Protektorátní dálnici. Ta je nyní rozdělena do tří úseků. Poslední z nich, Zástřizly – Zlín – hranice se Slovenskem, nás z regionálního hlediska bude zajímat především.
Co se povedlo mezi květnem 1938 a dubnem 1942 v rámci chřibského pásma z naší první dálnice vybudovat? Jako jedno z vodítek pátrání po historii posloužila mapa s podkladem z roku 1944, na níž je schematicky zachycen průběh dálnice v úseku Zástřizly – Bunč – Kostelany a navazující úsek směřující pod Novou dědinu a odtud ke žlutavskému kamenolomu, kde projekt končí.
Směrem na Zlín nebyl nikdy dořešen. Proto i část Kostelany – Žlutava byla tehdy jen v pruhu šíře dálnice odlesněna, jiné práce tu zahájeny nebyly.
Získaný obraz se podstatně liší od toho, který je čas od času publikován na novinových či webových stránkách.
V době od 23. března do 2. dubna bylo v úseku Zástřizly – Kostelany identifikováno dvacet dva dálničních staveb, z toho pět mostů. Z nich tři tak či onak slouží dodnes, byť ne prvotnímu účelu.
Zbývající stavby představují sedmnáct odvodňovacích propustí několika typologických variant. Společným znakem propustků je jejich vysoká technologicko-řemeslná úroveň, vyvolávající kvalitou díla respekt i po více než šedesáti letech.
Pouze jediný propustek v celé řadě je vybaven vzácně i vročením umístěným pod čelní římsou, je z roku 1940.
Jiný, stavěný údajně nikoliv našimi, ale dělníky německé národnosti, nese na povrchové betonové omítce „podpis“ jednoho z nich – několikanásobnou řadu vzájemně se prolínajících fašistických symbolů, hákových křížů. Obě zmíněné drobnosti dálniční objekty svým způsobem jaksi polidšťují.
Patrné je i vytyčení šíře jednotlivých stavebních úseků betonovými sloupky, viditelné jsou přísunové cesty, podélné odvodňovací příkopy, stopy stanovišť pro dálniční dělníky.
Peripetie válečných let a okupace naší vlasti se podepsala i na naší první, nikdy nedobudované dálnici. Práce na ní byly ukončeny 30. dubna 1942.
Chřibský úsek opět překryl les, díky němuž zůstaly mnohé stopy dálničního díla nedotčeny a zachovány budoucnosti jako historické memento.

Zdroj: MF DNES

Axl

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Na Lipnici zahrají kapely zvučných jmen

Po Kvě 12 , 2003
Historie České dálnice Praha – Brno – slovenská hranice, jak zněl oficiální název stavby (později upravený na Dálnice západ – východ), začíná koncem roku 1938. Počátkem roku 1939 byly urychleny některé projekční práce v úsecích Praha – Humpolec a Zástřizly Lužná, zahájeny přípravné stavební práce v Chřibech a stanoveny technické […]

Témata