Podlipnické kostely a jejich svatí patroni

Jako poházené perly jsou v kraji pod hradem Lipnicí rozesety malé kostelíčky, které mají svoji minulost a příběhy, stejně jako svatí, jimž byly zasvěceny. Pojďme se tedy vydat na pouť po těchto malebných svatostáncích, z nichž na nás dýchne středověk.

Kostel svatého Jiří v Řečici Svatý Jiří, voják na bílém koni bojující s drakem.

Patron všech válečníků, rytířů, zbrojířů, jezdců, ale také patron Anglie, skautů, rolníků a pocestných. Narodil se roku 270 v Kapadocii v dnešním Turecku. Jeho otec byl důstojník v římské armádě a Jiří v této tradici pokračoval. Jako velmi mladý se stal římským Tribunem a poté členem gardy císaře Diokleciána. V roce 303 však Dioklecián začal pronásledovat křesťany a Jiří se měl těchto perzekucí zúčastnit. Místo toho se ale veřejně přiznal ke své křesťanské víře. Byl proto mučen a 23. dubna roku 303 stať. Za tuto mučednickou smrt se mu dostalo svatořečení. Podle legendy Jiří, ještě jako voják, přemohl a zabil v libyjském městě Sileně draka, kterému měla být podle losu obětována princezna Cleolinda. Za tento hrdinský čin, jímž přivedl silenské ke křesťanství, byla Jiřímu nabídnuta opravdu pohádková odměna, princezna a půl království, kterou však skromně odmítl. *

Svatému Jiří, pravému rytíři víry, hrdinství a ctností je zasvěcen nejstarší z podlipnických kostelů, který se nachází na okraji vsi Řečice, na mírném kopečku s krásným výhledem na Lipnici. Stojí uprostřed zdí ohrazeného hřbitova, který je chráněn náspem a příkopem, údajnými pozůstatky z dob braniborských nájezdů na konci 13. století, kdy biskup Tobiáš nařídil ochranu biskupských kostelů jako útočišť věřících při napadení vesnic.

Hned vedle vchodu do hřbitova stojí barokní čtyřboká dřevěná zvonice na kamenné podezdívce, bohužel, s jediným zachovaným zvonem – umíráčkem. Do první světové války ve zvonici visely zvony tři, ale dva byly zabaveny na válečné účely. Po válce byly sice byly nahrazeny, ale zakrátko zase padly za oběť další světové válce.

Kostel samotný je prostou stavbou s obdélnou lodí, kněžištěm a sakristii. Je to mimořádná a cenná stavba, svým autentickým vzhledem, a hlavně tím, že její interiér je zdobený odkrytými vzácnými freskami z druhé čtvrtiny 14. století, jejichž autor je již dávno zapomenut. Fresky působí neuměle, neohrabaně, jakoby je malovalo dítě, ale právě tím jsou nádherné.

Řečický kostel byl postaven v první polovině 14. století jako projev moci a bohatství pánů z Lipé, majitelů lipnického statku, a poprvé se písemně zmiňuje roku 1352. Do třicetileté války byl farním, ale koncem 17. století se stal filiálkou lipnického farního kostela svatého Víta.

Řečický kostelík má i své záhady. Tou první je, že při jeho výstavbě bylo použito zdivo a kamenické články z nějaké starší, ale výstavné stavby, o které nevíme, zda stála na místě dnešního kostela, anebo jinde, třeba na místě lipnického hradu, na němž je použito podobné zdivo.

Druhou je náhrobek použitý jako stůl v sakristii, na němž je znázorněno hornické náčiní, které by mohlo souviset s nedávno objeveným rýžovištěm zlata a upravnickým areálem zlatonosné rudy v blízké Kejžlici.

Třetí záhadou je skutečnost, že ještě během stavby kostelíka byl změněn plán a kostelní loď byla prodloužena.

A čtvrtou záhadou je při nedávných opravách podlahy objevený náhrobní kámen ze 16. století, který patřil dosud neznámému šlechtici Václavovi Uhlířovi z Budíkova.

Kostel dnes spravuje spolek Přátelé podílnických kostelů. Krom pravidelných mší se v něm konají třeba koncerty našich předních umělců. Například paní Miroslavy Časarové, naší přední sopranistky a rodačky z nedalekých Křepin. Výtěžek těchto akcí jde na opravy podlipnických kostelu.

Řečický kostel stojí na návrší, z nějž je na všechny strany dobrý výhled.

Ve středověku byl jedinou stavbou z kamene v širším okolí, ve které se mohli obyvatelé okolních vsí ukrýt. Spoléhali přitom hlavně na úctu útočníků k posvátnému místu, ale v případě řečického svatostánku i na mohutné zemní opevnění.

U brány ve hřbitovní zdi stojí na kamenné podezdívce dřevěná barokní zvonice, která snad nahradila zvonici starší.
Kamenné přízemí zvonice sloužilo jako márnice.
Ve dřevěném zvonovém patře visí jen umíráček. Ostatní zvony byly zabaveny, aby jejich hlasy umlkly a srdce se roztavila na válečné účely. A ani umíráček již není původní, neboť ten nedávno někdo ukradl.

Kolem kostela se rozléhá starý hřbitov, na němž se již nové hroby nezřizují, neboť pod kostelem je hřbitov nový.

Řečický kostel svatého Jiří je architektonicky prostý. Jeho obdélnou kostelní loď dnes prolamují velká barokní okna, ale dochovala se i ta původní, raně gotická, úzká a vysoko nad zemí posazená.

Původní vstup do chrámu byl podle tehdejších zvyklostí na jihu, kde se dochovaly dveře s kapsou na závoru.

Kněžiště kostela není mnohoboce zalomené, jako u nákladnějších soudobých kostelů.

Tvoří jej prostá čtverhranná stavba, kterou zdobí jen náročněji profilovaná okna, podle tvaru zaklenutí zvaná jeptiškami.

Dnešní hlavní vchod do kostela je na západní straně. Prochází se jím pod dřevěnou kruchtou do kostelní lodi.

Stěny kostelní lodi,…

…ale i výklenky původních oken jsou pokryté freskami ze druhé čtvrtiny 14. století, které byly odhaleny ve 30. a 40. letech minulého století.

Dnes jsou již notně zašlé, nesvědčí jim vlhkost kamenných zdí.

Kdysi však hrály barvami a sloužily jako obrázkový výklad biblických příběhů pro negramotné a latinu neznající farníky.

Kněžiště s malým, ale zdobným barokním oltářem, je zaklenuto křížovou klenbou.

Překvapením pro archeology i historiky byl při opravě kostelní podlahy objev náhrobku ze 16. století, který patřil dosud neznámému šlechtici Václavovi Uhlířovi z Budíkova.

Až si při návštěvě interiéru řečického kostela vše prohlédnete, nezapomeňte si všimnout zajímavé fresky na levé straně vítězného oblouku.

Jsou na něm osoby ve člunu. A za nimi… Není to věž humpoleckého kostela svatého Mikuláše? Ale ta dostala svou současnou podobu až koncem 19. století. Tak jak může být na fresce z první poloviny 14. století?

Že by další záhada?

Odpověď je prostá. Neznámý autor fresek měl opravdu svérázný styl, díky kterému vypadá lodní stěžeň jako kostelní či hradní věž.

 

 

Opouštíme svatojiřský kostelík v Řečici a míříme k dalšímu, který nás čeká v Dolním Městě.

Marie Loskotová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Koncert Adriano Trindade

Pá Lis 4 , 2022
5. Listopadu, Humpolec

Témata