Kamenné kříže – pamětní kameny 1.

od Vladimíra Staňka

Do únorového Zálesí roku 1998 jsem napsal článek o nalezení pamětního
kamene v Horních Rápoticích. Velice mě potěšila reakce čtenářů. Několik se jich
se mnou zkontaktovalo, tímto bych jim chtěl vřele poděkovati, a upozorňovali mě na
další kameny na Humpolecku. O všech jsem sice věděl, ale tento zájem mě přivedl na
myšlenku, že napíši něco o těchto starých kamenných svědcích minulosti. V tom
mě utvrdilo i mé pátrání po dalších kamenech, které opakovaně nemohu nalézt, kdy
se setkávám s lidmi, kteří jeví o toto téma zájem. Vyptávají se, kde ještě jsou
jiné kameny, proč, kdy a jak vznikaly apod.
Tuto sérii článků jsem rozvrhl na dvě základní části – první teoretická
pojednávající o výzkumu, rozšíření, evidenci, významu a symbolice kamenných
křížů v celé ČR a druhá popisující konkrétní existující i neexistující
kameny Humpolecka s vyobrazením, rozměry a lokalizací a připojena bude i krátká
pověst vztahující se k danému objektu, pokud se zachovala nebo lépe řečeno pokud se
mi ji podařilo zjistit. Předem upozorňuji na to, že pověst může mít, ale nemusí
mít reálný základ, takže se daná událost mohla stát nebo také ne.
V nedávné době jsem vstoupil v kontakt se Společností pro výzkum kamenných
křížů se sídlem v Aši, která se zabývá jejich studiem a evidencí. Podle
poslední zprávy byly shromážděny poznatky již o 1640 kusech po celé ČR. Bohužel o
mnoha z nich můžeme mluvit jen v minulém čísle, neboť jsou ztraceny, zničeny nebo
ukradeny. Přispěl jsem svou troškou i já a obohatil evidenci o 6 nových evidenčních
čísel (2 existující a -1 neexistující kameny) a poznatky o dalších 5
zpracovávám.
Podle mých údajů bylo na Humpolecku (roz. býv. okr. Humpolec) na 27 kamenů. Mnohé z
nich jsou dnes ztraceny nebo mnou nenalezeny, proto vás prosím, čtenáři
"Humpoláka" o poskytnutí informací o těchto ztracených kamenech (v závorce
uvádím poslední prokazatelné datum existence objektu): Dušejov (60.léta), Holušice
(1975), Horní Rápotice – silnice k Humpolci (1993), Humpolec (2x): u rybníka Barevna
(1960) a silnice na Jiřice (1940), Kaliště (60. léta), Kletečná – pův. u rybníka
Jambor (1995), Lhotka (70.léta), Sedlice – směr k Želivu (80. lěta), Světlice (1941),
Temník – nedaleko Lochovy studánky (1947), Želiv – u č.p. 48 (1997 ). Mám
především zájem o přesnější datum ztráty, popřípadě o typy, kde by mohl kámen
být. Vyobrazení mám (kromě Humpolce – Jiřice) pro každý kámen, přesto, bych měl
také zájem o fotografie neexistujících kamenů. Pověsti mi chybí pro kameny:
Holušice, Humpolec – Barevna i Jiřice, Kaliště, Želiv a u existujícího kamene u
Opatova. Pro doplnění uvádím seznam existujících kamenů, o nichž mám kompletní
informace: Bystrá, Hněvkovice, Horní Rápotice – směr ke Kalištím, Humpolec
(3x)  – u evangelického kostela, u dálnice (pův. Libické lesy) a v muzeu (pův. u
Vřresníka), Kalhov, Kletečná, Mladé Bříště, Opatov, Pavlov, Sedlice – silnice na
Humpolec, Staré Hutě, Velešov a Vystrkov. Předem děkuji za informace na mé adrese:
Vladimír Staněk, Jiřická 1415, 396 01 Humpolec nebo mailem do redakce
"Humpoláka".

1. Studium kamenných křížů u nás
Kamenné kříže se poprvé v zorném poli badatelů objevují v polovině 19.
století. Souvisí to s prací nadšených vlastivědných pracovníků a rozmachem vzniku
muzeí resp. Muzejních spolků.
První velký impuls ke studiu těchto drobných památek lidové tvořivosti přišel od
Jana Havelky (r.1884), jednoho ze zakladatelů Vlastivědné muzejní společnosti v
Olomouci, který tyto kameny pokládal pod vlivem nedávného cyrilometodějského
milénia (1863) za produkt misie těchto řeckých bratří. Názor na tento původ byl
vzápětí oprávněně vyvrácen, přesto v podvědomí veřejnosti zůstává.
Od roku 1873 na popud rakousko-uherského ministerstva kultu a vyučování docházelo k
soupisu uměleckohistorických památek a zařazeny byly i soupisy "… kamenných
křížů a křížoých kamernů… " Názvosloví bylo zavedeno Franzem Wilhelmem.
Od 90. let 19. století se začaly objevovat články o kamenných křížích v různých
časopisech. Za všechny jmenujme časopis Český lid a autory jako J. Š. Baar, A.
Šolta, J. Král aj.
Musíme také vzpomenout Franze Wilhelma (1856 – 1940) německy píšícího autora
přispívajícího např. do časopisů Unser Egerland nebo Erzgebirgs Zeitung. Jak již
bylo zmíněno, zavedl též názvosloví. Za svůj plodný život nashromáždil na
několik set popisů kamenných křížů a to hlavně z oblasti severozápadních Čech.
Byl to také právě on, kdo r. 1900 upozornil na souvislost mezi kameny a tzv smírčími
smlouvámi (odtud odvozen název smírčí kameny).
Další důležitou osobou, zabývající se kamennými kříži, byl Walter von
Dreyhausen (1913-1990), který vydal první souborné dílo o našich kamenných
křížích: "Die alten Steinkreuze in Btihmen und Sudetengau"
(Reichenberg-Leipzig, 1940). V této knize nashromáidil na 499 položek.
Doba po 2. světové válce studiu kamenných křížů, jakožto církevní symboliky,
nepřála, ba naopak došlo k likvidacím, ztrátám a odcizení velkého počtu těchto
památníků. Přesto v r. 1984 v Aši vzniká Společnost pro výzkum kamenných
křížů, která vydala plody své práce v soukromém katalogu "Kamenné kříže
Čech a Moravy" (Argo, 1997).
Co se našeho Humpolecka týče, nejstarší zmínku o pamětním kamenu jsem zatím
nalezl v knize "Humpolec a okolí" od G. Koblihy (1896) a je zde popsán kámen
Jíry ze Smrdova v Kletečné. Nejkompletnější zpracování se nachází v rukopisu,
který je uložen v Humpoleckém muzeu a jehož autorem je .Josef Kopáč (1941):
"soupis památek okresu Humpolec – památné kameny", kde se nachází 23
popsaných a nakreslených kamenů. Několik článků se také objevuje v původním
Zálesí, které vycházelo od 1919-1948 (s přestávkou 1941-5). Autory jsou: E. Horký,
J. Lukášek, B. Miksa. R Němec, A. Tomíček a J. Vácha (Dušejov, Kalhov, Pavlov,
Temník, Vystrkov, Opatov). Kusé zmínky se objevují též v Humpoleckém zpravodaji
(80. léta) v některých článcích "Poznáváme Humpolecko". Samozřejmě,
že zmínky najdeme též v různých soupisech památek.
studium_krize1.jpg (6806 bytes)

2. Základní dělení – terminologie
S kamennými kříži se můžeme setkat prakticky kdekoliv. Nacházejí se na
mezích, v polích, u cest a silnic a bohužel i bohudík na návsích, na zahradách a v
muzeích. Proč bohužel? Protože sem byly přeneseny z původního místa a tedy
ztratily svůj původní význam. Proč bohudík? Protože přenesením byly mnohdy
zachráněny od ztráty, zničení, likvidace. Kdo by si chtěl takovýto "svoz"
v našem okolí osobně prohlédnout, může navštívit ambit a okolí kostela Panny
Marie Bolestné v Pelhřimově (u autobusového nádraží), kde se nachází 9 kamenů
(plus několik náhrobků a Boží muka) svezených z okolí Pelhřimova.
Terminologie ještě není stoprocentně ustálená, chybí nám jednoslovný název. V
povědomí veřejnosti jsou názvy typu: kamenné kříže, památné kameny, pamětní
kameny, smírčí kříže, mordýřské kameny, celní kola, cyrilometodějské kameny
aj. V současnosti se jeví nejlepší pojmenování celé skupiny jako "KAMENNÉ
KŘÍŽE", a to ve smyslu že jsou vytesány v kameni nebo z kamene. Tyto jsou pak
děleny na "KAMENNÉ KŘÍŽE" (roz. kámen ve tvaru kříže),
"KŘÍŽOVÉ KAMENY" a "KRUHOVÉ STÉLY (nebo Křížová kola)" viz.
obr. 1 a, b, c. Zvláštním druhem jsou tzv. "ANTROPOMORFNÍ KŘÍŽE" roz.
kameny napodobující schématicky tvar lidské postavy – něco mezi kamenným křížem a
kruhovou stélou. Pokud se mi podařilo zjistit, vyskytují se pouze na Lounsku (4x) (viz.
obr. 1d).
Mnoho kamenů na sobě nese "něco" vytesaného, jsou to různé typy křížů,
texty, nástroje, zbraně, postavy, letopočty aj. (O tomto podrobněji v kap. 5.
Ikonografie.)

Autor: Vladimír Staněk

olaf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Kamenné kříže - pamětní kameny 2.

Út Zář 18 , 2001
od Vladimíra Staňka Do únorového Zálesí roku 1998 jsem napsal článek o nalezení pamětního kamene v Horních Rápoticích. Velice mě potěšila reakce čtenářů. Několik se jich se mnou zkontaktovalo, tímto bych jim chtěl vřele poděkovati, a upozorňovali mě na další kameny na Humpolecku. O všech jsem sice věděl, ale tento […]

Témata