Hroznětice: Smrt skrz posla Božího

1

od Vladimíra Staňka

(aneb Historie jednoho objevu)

Tento křížový kámen patří k mým nejmilejším. Proč? Budu Vám vyprávět
příběh, proč tomu tak je.
Na zmíněný kamenný kříž mě upozornil pan O. Burda v dubnu 1998 a tedy
patří k “nejmladším” kamenům, které jsem našel. Pan Burda mi o kříži
řekl něco v tomto smyslu: “Po přečtení článku v Zálesí jsem si
vzpomněl, že asi před dvaceti lety jsem viděl u Hroznětic podobný kamenný kříž.
Jel jsem se tam hned podívat a je tam, je celý popsaný dnes již nečitelným
písmem, jen nějaké datum je čitelné. K tomuto kříži se váže pověst, že
blesk zabil nějaké dva lidi, když šli na sena.” Připojil též popis, kde se kámen
nachází.
O21.jpg (12193 bytes)Je samozřejmé, že jsem se ke kameni okamžitě vydal a podle popisu
polohy našel. Nachází se několik stovek metrů za můstkem přes Martinický potok
silnice vedoucí ze Senožat do Hroznětic a asi 50 m od silnice v poli. Nemohu
tomu uvěřit. Obrovská barokní kamenná deska sice leží v poli povalená, ale
existuje a je bez závažnějších známek poškození od každoročně projíždějící
zemědělské mechanizace. Mám-li to k něčemu přirovnat, vypadá to jakoby kámen
ležel na malém travnatém ostrůvku v oceánu širého pole. Dříve bezpochyby
stával na mezi, protože několik desítek metrů před kamenem se nachází uoraná mez,
která míří směrem ke kamani. Druhá a nerozoraná mez běží souběžně
s touto o několik metrů vedle. Když se rozorávaly meze, byla i pod
tímto kamenem mez zoraná, ale jako zázrakem kříž “přežil”. A naštěstí
ani další pracovníci na poli jej nezlikvidovali a “nedopřáli” mu osud
zániku jako desítkám kamenů jinde. Za to jim patří veliký dík.
Rozměry tohoto křížového kamene jsou následující: celková výška 125cm, šířka
62cm a minimální síla (jak již bylo řečeno, kámen leží a síla zatím
přesněji změřit nejde) 14cm. Nahoře zaoblená a dole hrubě opracovaná deska (s
několika evidentními záseky po kamenickém dlátě) je po krajích orámovaná.
V hořejší části na sobě nese tlapatý kříž, vedle nějž a pod nímž
se nachází celkem 9 řádků textu. Několikrát jsem kámen navštívil a pomocí
různých metod se pokoušel těžko čitelný nápis vyluštit. Podařilo se mi pouze
toto: (L)P 1724 26 July Na tomto Mistie …(nečit.).. dedic….(nečit. 3 řádky)..
pocestny…(nečit.) Odpoczinuti Wieczne deg gim Pane. Co nám toto vypovídá. Na první
pohled ne mnoho. Na druhý však něco přece. Událost se přihodila 26. 7. 1724, také
pověst hovoří o dvou mrtvých a na kameni se vyskytuje pěkně čitelný
plurál ..gim..(jim), tedy více jak jednomu člověku je poroučeno “odpočinutí”.
V tomto pověst nelhala. Dokonce bychom mohli teoreticky zrekonstruovat text, jaký
smysl se tam mohl nacházet. Mezi slova Mistie a diedic bude určitě patřit
nějaké jméno – prvního mrtvého, následovat by mělo jméno druhého mrtvého
a stručný popis události. A nápis končí rozluštěnou částí.
Čím je tedy tento kříž pro mne tak zajímavý? Vysvětlím to oklikou. Zabývám se
také sestavováním svého rodokmenu a umím se tedy pohybovat ve starých
matrikách. Vím tedy kde, co a jak hledat.
Povězme si něco o matrikách. (Celoevropský) Tridentský koncil (probíhající
v letech 1543-1563 a mající za úkol reformu katolické církve) roku 1563
nařídil, že všechny farnosti musí vést své matriky. Bohužel to záviselo též na
místním duchovním, jak zodpovědně přikročil k tomuto nařízení a jak
tyto knihy vedl. V Českých zemích se nám vpodstatě zachovaly matriky od 30. let
17. století. Pro Humpolec např. jsou od roku 1635. To znamená, že každý by mohl
vypátrat své předky do této doby. Jsou však matriky i starší. Nejstarší
české matriky pochází z Jáchymova. Jsou to: matrika sňatků, je psána od roku
1531 a matrika narozených, psána od roku 1546. Např.  v Itálii –
ve Florencii se matriky vedly už ve 14. století. Základní druhy matrik jsou:
narozených, oddaných a zemřelých. Původně se vše psalo do jedné knihy, pak
císař Josef II. roku 1784 (respektive 1787) nařídil tyto vést samostatně a do
předepsaných formulářů – což umožňuje snazší orientaci a přehlednost. Tyto
matriky u nás vedl vždy katolický kněz (i pro nekatolíky). Od roku 1829 dostaly
povolení vést matriky evangelické církve a od 60. let 19. století byly zavedeny
také občanské matriky pro lidi stojící mimo církve. Od roku 1949 převzal vedení
matrik stát. Co v těchto matrikách najdeme? V matrice narozených je datum
narození a pokřtění dítěte, rodiče (od 19. stol. i prarodiče), místo
narození, farář, který křtil dítě, popřípadě porodní bába a svědci.
V matrice oddaných se nachází datum sňatku, jména oddaných, jejich věk,
popřípadě rodiče, místo sňatku a oddávající farář a popřípadě
svědci. V matrice zemřelých najdeme datum smrti nebo pohřbu (nebo obojí), jméno
a odkud pocházel zemřelý, později též jaká byla příčina smrti
a farář, který pohřeb vykonal.
O22.jpg (9854 bytes)Když jsem studoval matriky a hledal své předky, tak jsem si
uvědomil, že kamenné kříže vlastně upomínají na něčí smrt a toto by se
mělo nacházet v matrikách zemřelých. Lehké by mělo být, když máme přesné
datum na kameni, toto vyhledat v příslušné matrice. Při přípravě na další
návštěvu Státního oblastního archivu v Třeboni, kde jsou uloženy veškeré
matriky z jižních Čech do konce 19. století, jsem přemýšlel, který kamenný
kříž zvolit. Vždyť na Humpolecku se vyskytuje více kamenů s vytesaným datem.
Nakonec volba padla na kříž u Hroznětic, a to z důvodu, protože není
rozluštěný. 19. 9. 1998 jsem byl ještě u tohoto kříže a podnikl zoufalý
pokus ještě něco rozluštit. Nepovedlo se nic nového, ale to už jsem byl objednaný
do Třeboňského archivu, na pondělí 21. 9. A také jsem tam tento den jel. Problém
nastal, v jaké matrice hledat. Zda ve vojslavické, kam patří Hroznětice, nebo
v senožatské, kam patří nedaleké Děkančice a vlastně i samotné
Senožaty. Nevěděl jsem totiž, odkud pocházeli a kde byli pohřbeni mrtví,
kteří by měli být uvedeni na  kameni. Nakonec jsem se rozhodl pro matriku
zemřelých farnosti Vojslavic z let 1711-1784 – knihu č. 13. Objednal jsem si ji
a po krátkém čekání mi byla přinesena. Zběžně jsem si ji prohlédl. Na
začátku knihy se nacházejí úmrtí z druhé poloviny 18. století, pak je mnoho
prázdných stránek a teprve potom začíná rok 1711. Proč je tomu tak? Farář
špatně odhadl situaci a začel psát dozadu knihy a myslel, že na začátek
bude psát narození. To se nesplnilo. Buď bylo méně narozených než počítal
a stačila stará kniha nebo, a to pravděpodobnější, byla pro narození
založena nová kniha.
Listuji zažloutlými stránkami staré matriky. Roky se střídají a chvějící se
rukou obracím stránky. ANNUS 1720, ANNUS 1721, ….ANNUS 1724. To je ten rok, který
hledám. Okamžitě mi padl zrak na nejdelší text. Ostatní zápisy jsou krátké.
Datum, “Pohrzben”, jméno a odkud pocházel zemřelý. V tomto případě je
text delší. Nebudu více napínat. Je to, to co jsem hledal. Datum také souhlasí. Je
o den více, než je na kameni, tady jednodenní rozdíl mezi smrtí a pohřbem.
Čtyři řádky psány novogotickým písmem se mi asi po 20 minutách podařilo
rozluštit. Zápisek doslova zní:

Text1.jpg (20695 bytes)  

ANNUS 1724
27 Julij
Pohrzben Girzik diedicz Hospodarz z Roznieticz a Martin
Syn Muselu z Horzicz Pacholek. Ktery 26 tehoz Miesyce o 7 hodi-
nie rani przed baurzkau, pod Kupú zyta na poly se skryly,
Každy Zlasst a od Posla Boziho Zabiti byly.

Co k tomuto dodat? Text je jasný. Nejenom že, pověst nelhala, ale nebyla to ani
pověst, ale skutečná událost. Dokonce jsme se dozvěděli další zajímavé
události: Jména osob; Jiřík Dědic měl hospodářství v Hrozněticích (v tuto
dobu se ještě jmenovala ves Roznětice), že druhým mrtvým byl Martin Muselů
a že byl z Hořic, událost se stala v 7 hodin ráno a tohoto dne byla
bouřka a v neposlední řadě i to, že se zde pěstovalo žito.
V čem je důležitost tohoto nálezu? Především v potvrzení, že pověsti
vážící se ke kamenným křížům mluví asi mnohokrát pravdu a nebo mají
racionální základ. Že tedy nejsou pověstmi, ale popisy událostí. Toto se může
potvrdit v nalezení dalších zápisků v matrikách zemřelých. Pro
Humpolecko se toto může podařit u křížů: Humpolec – muzeum 1733, Kletečná –
pův. Jambor 1690, Mladé Bříště 1693, Pavlov 1750, Sedlice (II) 1774, Světlice 1743,
Temník 1766 a Velešov 1827. Pro zajímavost uveďme, že Jiřík Dědic byl patrně
přímým potomkem jiného Jiříka Dědice z Hroznětic, který je uváděn v Berní
rule z roku 1654. V Čáslavském kraji ve vesnici Hroznětice je zapsán
mimo jiných také sedlák Jířík Dědic, který byl největším místním sedlákem,
doložme toto údaji o něm. Vlastnil: 48 rolí polí, z toho sel na zimu 15
rolí a na jaro 12 rolí, dále vlastnil 4 voly na potah, 4 krávy, 10 jalovic, 20
ovcí, 10 sviní a 1/2 letče lesů. Mimoto v Hořicích bydlel roku 1654 další
Dědic – Martin a ten měl také velké majetky: 72 rolí polí (na zimu sel 15 rolí
a na jaro také 15 rolí), na potah měl 2 voly a 4 krávy, dále měl 4 jalovice, 8
ovcí a 3 svině.

Autor: Vladimír Staněk

olaf

One thought on “Hroznětice: Smrt skrz posla Božího

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Knižní plácek

Po Říj 1 , 2001
od Vladimíra Staňka (aneb Historie jednoho objevu) Tento křížový kámen patří k mým nejmilejším. Proč? Budu Vám vyprávět příběh, proč tomu tak je. Na zmíněný kamenný kříž mě upozornil pan O. Burda v dubnu 1998 a tedy patří k “nejmladším” kamenům, které jsem našel. Pan Burda mi o kříži řekl něco v tomto smyslu: “Po […]

Témata