Eldorádo pro běžkaře jen 80 kilometrů od Prahy. To je Česká Sibiř

Síť udržovaných běžkařských stop, která má ambici konkurovat Jizerským nebo Krušným horám, se vlní na pomezí středních a jižních Čech. V blízkosti sportovního areálu Monínec nad Sedlecem-Prčicí se můžete při dostatku sněhu rozběhnout na lyžích do dálky stejně dobře jako v pohraničních pohořích.

Na kraji lesa pod Javorovou skálou

Možná jste
to ještě nikdy nezažili. Běžecké stopy se pohupují mezi zasněženými
loukami, občas vedou podél polních remízků nebo malým lesíkem, co chvíli
na obzoru vykoukne nějaká osada nebo vesnice. Žádné horské scenérie, žádná hluboká údolí ani strmé svahy. Běžkování na České Sibiři znamená pohodový lyžařský výlet typickou českou krajinou, malebnou, ale bez extrémů.

Až do nedávna znali krajinu České Sibiře, vrchovinu mezi Voticemi a
Táborem, spíše skalní turisté či cyklisté, kteří vyhledávali klid a
samotu. Oblast vešla v širší povědomí teprve v souvislosti s rozvojem
sportovního areálu na Monínci, jehož součástí je i lyžařská sjezdovka.
Teď tu na vás čeká i parádní pavouk strojově upravovaných běžkařských
tras.

Jen se tak pohupovat krajinou

Běžkařské tratě na České Sibiři pokrývají dost rozsáhlé území od
železniční tratě Praha–Tábor až po obec Chyšky, od Monínce po
Jistebnici. Z asi deseti nástupních míst, z nichž u všech se dá zaparkovat, můžete vyrazit různými směry a kombinovat okruhy podle libosti.

‚Centrální‘ parkoviště najdete u osady Libenice zhruba 8 kilometrů
jižně od Prčice, ale hlavním uzlem stop je oblast kolem Cunkova. Je také
možné dojet autem pod Monínec, vyvézt se lanovkou nahoru a napojit se
na stopy odtud. Přirozeným východištěm z jižního směru je pak městečko
Jistebnice.

Na trase z Cunkova do Jistebnice

Na trase z Cunkova do Jistebnice

Západ slunce u Ounuzu

Západ slunce u Ounuzu

Stopy mají mírně zvlněný profil. Po úplné rovině nepojedete skoro
nikdy, ale narazit na kopec s převýšením větším než 50 metrů je taky
kumšt. Bude vás provázet výborné značení. Na většině úseků jsou
vyfrézované dvě stopy a pás na bruslení mezi nimi,
ale provoz lyžařů je tu tak malý, že to vlastně není ani moc potřeba.
Připojovací úseky, např. od nádraží ve Střezimíři, bývají udržované
skútrem nebo traktorem.

Na parkovištích jsou k dispozici plánky tras. Většina stop se
pohybuje ve vzácně úzkém rozpětí nadmořských výšek 600 až 650 metrů, jen
v okolí Javorové skály (723 m) vystupují o trochu výše.

Rozcestí běžeckých tras Na Skalce

Rozcestí běžeckých tras Na Skalce

Na trase z Cunkova do Jistebnice

Na trase z Cunkova do Jistebnice

Dřevěné zvoničky a rázovité chalupy

Až vás přestane bavit polykat kilometry ve stopě, rozhlédněte se
trochu kolem sebe nebo si udělejte malou odbočku. Za návštěvu rozhodně
stojí Jistebnice, což je ostatně jeden z uzlů běžkotras. Věž zdejšího
kostela slouží jako krajinný orientační bod. Daleký pohled do kraje se
otevírá od poutního chrámu sv. Magdalény jižně od města, kam vás také
přivedou stopy. A v Jistebnici přijde určitě vhod hospoda – takovou
horkou čokoládu, jakou vám naservírují v podniku Kulturní dům, hned tak
někde nedostanete.

Skoro v každé osadě či vesnici na České Sibiři najdete starou
roubenou chalupu, dřevěnou nebo kamennou zvoničku či vesnickou kapli.
Krásný soubor lidové architektury představuje osada Ounuz pod Javorovou
skálou. Stačí odbočit pár metrů ze stopy a ocitnete se v prostředí, kde
se natáčela pohádka Pyšná princezna. Malebná je i zřícenina Starého zámku u Borotína na východním okraji běžkařské oblasti.

Kašna na náměstí v Jistebnici

Kašna na náměstí v Jistebnici

Sportovci i pohodáři z vedlejší vesnice

Běžkařské stopy na České Sibiři udržuje Společenství obcí Čertovo
břemeno, na což vás decentně upozorní kasička u každého parkoviště. Do
ní můžete vhodit příspěvek na údržbu stop.

Koncentrace lyžařů tu bývá i o víkendech v porovnání s Krkonošemi
nebo Jeseníky příjemně nízká a je zajímavé sledovat lyžařský provoz.
Občas kolem vás profičí jako vítr nadupaní sportovci v závodní výbavě,
za chvíli ale potkáte chlapíka možná z vedlejší vesnice na polarkách,
které ještě pamatují komunismus.

Obrovskou výhodou stop na České Sibiři je jejich snadná dostupnost z
Prahy i z dalších měst. Například z Tábora dojedete do Jistebnice za
pouhou čtvrthodinu. A tak jediným handicapem v porovnání s pohraničními
horami zůstává větší závislost na počasí, protože i přes poměrně drsné
klimatické podmínky bývá na České Sibiři přece jen méně sněhu než na
horách.

Ve stopě u Aleniny Lhoty

Ve stopě u Aleniny Lhoty

může se hodit

Jak se tam dostat

Cesta autem z Prahy na Českou Sibiř trvá něco málo přes
hodinu. Jeďte směrem na Tábor a u Votic odbočte vpravo do
Sedlece-Prčice. Pozor, silnice mezi Jetřichovicemi a Cunkovem se v zimě
neprohrnuje a při vyšší sněhové pokrývce tudy neprojedete ani se zimní
výbavou.
Dobrým východiskem běžeckých stop je i železniční stanice
Střezimíř na trati Praha–Tábor. Vlak jede z Prahy necelé dvě hodiny,
většinou musíte přesedat v Benešově.

Užitečné weby

www.moninec.cz – v sekci "lyžování" je ke stažení i mapa běžkařských tras
www.certovo-bremeno.cz – stránky Společenství obcí Čertovo břemeno.

Mapy © PLANstudio

Česká Sibiř

Česká Sibiř

Zdroj: iDNES

Čtěte dále:   A.F.C. Humpolec - MSK Břeclav 4:1 (2:0)

Axl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Veřejné bruslení v Humpolci - leden 2011

Po Led 10 , 2011
Humpolec. Veřejné bruslení – leden 2011. Lednové veřejné bruslení – plán na zbytek měsíce. Čtěte dále:   Píšou o Humpolci - Jihlavský Deník: Budíček ve správný čas. Fotbalisté Humpolce už konečně nejsou v divizi poslední

You May Like

Témata