Astronomie na Vysočině

Na území dnešní Vysočiny původně existovaly tři hvězdárny (v Jihlavě, ve Žďáře
nad Sázavou a v Třebíči). Hvězdárna v Jihlavě byla zcela zrušena, Žďárská hvězdárna
není v provozu a hvězdárna v Třebíči se potýká s vážnými finančními problémy.

V Jihlavě se však začíná blýskat na lepší časy. Především díky zájmu pracovníků
Jihlavské brány ve Věžní ulici v Jihlavě se právě na této historické památce
začíná astronomicky pracovat. Každý měsíc probíhá na ochozu brány veřejné pozorování
noční oblohy astronomickými dalekohledy. Do budoucna by zde snad mohl vzniknout
astronomický kroužek. Bližší informace možno získat na Jihlavské bráně (Věžní
1). V současné době dáváme dohromady informace o jihlavské hvězdárně, proto
prosíme čtenáře, kteří disponují jakýmikoli daty, aby nás kontaktovali na email,
nebo na adrese Jihlavské brány (Věžní 1, 586 01 Jihlava). Předem mnohokráte
děkujeme.
Hvězdárna Třebíč
Astronomie má na Vysočině hluboké kořeny. Na okraji Třebíče (ulice Švabinského
5) byla v roce 1957 vybudována zděná astronomická pozorovatelna. Zde měl své
působiště tehdejší astronomický kroužek. K dispozici měli několik astronomických
přístrojů, jimž dominoval velký mosazný refraktor (čočkový dalekohled) o průměru
optické plochy 125 mm s ohniskem 1950 mm.
Tento výkonný přístroj typu Zeiss byl původně zapůjčen z Brna a posléze převeden
na hvězdárnu Třebíč. Dále bylo možné pozorovat přístrojem Somet binar 25 x 100
(dalekohled pro pozorováni oběma očima, první číslo znamená zvětšení, druhé
pak průměr objektivu v milimetrech). Na hvězdárně se nacházel i ručně dělaný
menší refraktor o průměru 60 mm. Členové astronomického kroužku většinou též
disponovali vlastními přístroji. Na počátku šedesátých let se tento kroužek
rozpadl. V původní pozorovatelně se začíná opět pracovat až v roce 1976, kdy
zde začíná působit nový kroužek. Používali ke své činnosti jak velký refraktor,
Somet binar, tak i nově na hvězdárně umístěný dělostřelecký binar 10 x 80. 16.
srpna 1978, u příležitosti úplného zatmění Měsíce, pořádá kroužek první velkou
akci pro veřejnost, které se tehdy zúčastnilo přes 200 lidí. Bylo možno pozorovat
soukromými dalekohledy, přičemž největší z nich byl zrcadlový teleskop konstrukce
Newton o průměru hlavního zrcadla 160 mm a s ohniskovou vzdáleností 1500 mm.

V této době na hvězdárně mimo tohoto kroužku působí i dětský astronomický kroužek
při ODPM (okresní dům pionýrů a mládeže). V Třebíči dalekohledů využívá především
skupina pozorovatelů proměnných hvězd a menší skupinka pozorovatelů zákrytů
hvězd tělesy sluneční soustavy. Pozorování proměnných hvězd zde bylo na velmi
vysoké úrovni, což dokazuje i to, že na hvězdárně působili astronomové, jejichž
výsledky byly zveřejňovány i v zahraničních ročenkách. V Třebíči probíhaly i
celostátní praktika pozorování proměnných hvězd, při kterých běžely i četné
přednášky. V roce 1984 je hvězdárna elektrifikována (doposud se svítilo pouze
petrolejem). Tehdejší vedoucí hvězdárny MUDr. P. Háva, CSc. se však zasloužil
i o další významný rozvoj. Především je na pozemek hvězdárny dopravena budova
bývalého autobusového nádraží, která byla posléze upravena pro astronomické
potřeby. V této, nyní již hlavní budově je až dodnes kancelář, knihovna, přednáškový
sál, projekční místnost a fotokomora. Pozemek byl oplocen a vedle zděné pozorovatelny
byla vystavěna nová dřevěná provizorní pozorovatelna (původně určená pro pozorování
komety Halley). Tato "provizorní" pozorovatelna je na hvězdárně dodnes,
ale o ní až později.
Od osmdesátých let je v oné dřevěné pozorovatelně umístěn velký dalekohled typu
Cassegrain Meniskus o průměru hlavního zrcadla 150 mm s ohniskovou vzdáleností
2250 mm. Na jeho nákup tehdy dalo prostředky město Třebíč. Ve vybavení hvězdárny
je planetární kamera (pro fotografování planet) a stelární kamera (pro fotografování
hvězd). Obě je možné připojit na dalekohled Cassegrain. Majetkem hvězdárny je
i velký dalekohled typu Newton s průměrem 300 mm. Vzhledem k tomu, že v současné
době pro něj není na hvězdárně místo, je tento přístroj zapůjčen Hvězdárně a
planetáriu Mikoláše Koperníka v Brně na Kraví hoře. Dr. Háva se též zasloužil
o zavedení vodovodu a kanalizace do hlavní budovy.
V roce 1985 je na hvězdárně otevřen počítačový kroužek. Snad právě výpočetní
technika se zasloužila o odpad pozorovatelů. Místo oblohy se sledují monitory
počítačů. Je též rozestavěna nová hvězdárna, která se nalézá poblíž dosavadního
pozemku. Stavba však nikdy nebyla dokončena. Před rokem 1989 na dostavbu nebyly
technické prostředky. Po roce 1989, kdy technické prostředky již byly hojně,
opět na ně nebyly finance. A tak až dodnes na okraji Třebíče stojí nedostavěná
astronomická věž.
Rok 1989 byl mimo jiné významný i pro hvězdárnu. Provoz zděné pozorovatelny
byl totiž ukončen. Nevyhovující technický stav pozorovatelny již nedovoloval
její další používání. Nadále bylo možné pozorovat pouze z oné provizorní pozorovatelny.
V roce 1998 však je i tato v nevyhovujícím technickém stavu. Kvůli ztrouchnivělé
konstrukci pro odsuvnou střechu je provoz dalekohledu v ní ukončen. V současné
době se sice na hvězdárně pozorovat dá, ale pouze menšími přenosnými dalekohledy.
Pobočka České astronomické společnosti, která má hvězdárnu jako ústředí, neustále
doslova bojuje o přidělení nezbytného množství finančních prostředků na opravu
dřevěné pozorovatelny. Stav zdejší hvězdárny je paradoxní. Hvězdárna sice má
mnoho přístrojů (je vybavena lépe, než některé fungující hvězdárny), ale není
v našich možnostech přístrojů použít. Oprava by si vyžádala asi 40 000 Kč. Pozorování
přenosnými přístroji na hvězdárně s náležitým výkladem nadále možno. Každé úterý
a pátek po setmění je hvězdárna otevřena pro veřejnost. Článek byl zpracován
podle podkladů, které poskytl Jiljí Mahr (hvězdárna Třebíč).
Astronomický klub Pelhřimov
Pro mladé astronomy se naskytla velká šance na začátku školního roku 1994/95,
kdy v Pelhřimově začíná působit tehdy ještě hvězdářský kroužek. Poprvé se členové
sešli 20. října 1994, pod vedením RNDr. Vratislava Šrobára. Během prvního půl
roku probíhala teoretická příprava, kde se probíraly základy astronomie, členové
se učili poznávat souhvězdí apod. Do konce školního roku pak členové chodili
pozorovat Slunce nebo různé hvězdy a objekty noční oblohy. Dne 15. června 1995
bylo slavnostní ukončení prvního roku astronomického studia. Tehdy byly členům
vystaveny legitimace Astronomického klubu pod Domem dětí a mládeže v Pelhřimově.

Už 7. září 1995 v DDM uskutečnil klub výstavu s názvem Vesmír kolem nás. Přišlo
nečekané množství lidí. Návštěvníci mohli na výstavě zhlédnout objekty z celé
astronomie. Počínaje Sluncem, přes planety a celou sluneční soustavu, až po
hvězdné mapy a různou odbornou literaturu. Jednotlivé oblasti byly obohaceny
velkým množstvím obrazů či fotografií. Na výstavě nechyběly ani pozorovací dalekohledy.
Též zde bylo meteorologické náčiní zapůjčené z Hydrometeorologického ústavu
AV ČR v Košeticích. Schůzky klubu dále probíhaly v DDM, pravidelně každý čtvrtek
až do konce roku 1998. Ve středu 12. října roku 1996 probíhalo částečné zatmění
Slunce. I tento úkaz členové klubu pozorovaly veřejně. Jako při jiných úkazech
vždy dva členové ukazovali a vysvětlovali celý průběh veřejnosti. Mimo pozornost
obecenstva pak ostatní členové prováděli řadu experimentálních pokusů. Mimo
jiné, právě zde bylo poprvé použito tzv. Šolcovo sluneční zrcátko. Za tuto činnost
následně klub obdržel uznání za vzornou práci od RNDr. Ing. Ivana Šolce, CSc.

S postupujícím věkem dr. Šrobára se na vedení astronomického klubu začali podílet
další tři astronomové. Právě díky jim v týdnu od 6. do 12. července 1998 za
jasného počasí probíhá pro veřejnost pozorování s odborným výkladem. Na začátku
školního roku 1998/99 se klub musel rozloučit s Domem dětí a mládeže v Pelhřimově,
protože cena na jeden rok byla příliš vysoká. A tak se kroužek dočasně rozpadl.
Začátkem roku 1999 se podařilo pronajmout dvě místnosti a terasu na pozorování
v kulturním domě. Pracovní podmínky byly znepříjemněny teplotou, která v těchto
místech byla často stejná jako venku, protože zde bylo odpojené topení.
Z vlastních nákladů klub buduje výstavu v prostorách kulturního domu, která
se po mnoha odkladech uskuteční až 24. července 1999. Před zatměním Slunce roku
1999 uskutečnil klub další výstavu s názvem Slunce a jeho vliv na Zemi. Po prohlídce
čekalo na návštěvníky milé překvapení; večer plný poezie na motivy Nerudových
Písní kosmických ve velkém sále KD za účasti mnoha českých, ale i slovenských
hvězdářů. Výstavy se zúčastnil mimo jiné i RNDr. Jiří Grygar, CSc. Akce se zúčastnilo
přes 400 občanů z celého okresu Pelhřimov, ale také z Tábora, Sez. Ústí, Jihlavy,
Brna a Prahy.
Astronomický klub uspořádal i výpravu za zatměním Slunce do Rakouska. Naneštěstí
ve Starém Pelhřimově se klub též dlouho neohřál. Koncem roku byli pelhřimovští
astronomové vyrozuměni, že zdejší nájemce, se kterým měli uzavřenou podnájemní
smlouvu, rozvazuje nájemní poměr s městem a město hodlá DK prodat.
V únoru 2000 se musel klub vystěhovat. "Už jen fakt, že za osm let se u
nás vystřídalo celkem 35 zájemců o astronomii, svědčí o tom, že astronomie v
Pelhřimově vydrží ještě dlouhou řadu let," říká Jakub Hraníček z Astronomického
klubu Pelhřimov. V současné době v klubu působí deset především studentů středních
škol. Klub se i nadále setkává každý čtvrtek a diskutuje o různých astronomických
problémech. Neustále připravují veřejné pozorování noční oblohy. Klub obsahuje
i několik interních členů, např. z Jihlavy, Humpolce, Počátek aj.
Z přístrojů nejvíce užívají reflektory typu Newton s průměrem hlavního zrcadla
do 10 cm.
Článek byl zpracován podle podkladů, které poskytl Jakub Hraníček (AKP).

Autor článku: Miloš PODAŘIL (Zdroj: Jihlavské listy)

olaf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Sázení stromů ve Vřesníku

Út Lis 26 , 2002
Na území dnešní Vysočiny původně existovaly tři hvězdárny (v Jihlavě, ve Žďáře nad Sázavou a v Třebíči). Hvězdárna v Jihlavě byla zcela zrušena, Žďárská hvězdárna není v provozu a hvězdárna v Třebíči se potýká s vážnými finančními problémy. V Jihlavě se však začíná blýskat na lepší časy. Především díky zájmu […]

Témata