Vlastníci lesů musejí odvézt dřevo napadené kůrovcem, hrozí jim pokuta

3

Ideálně do konce března by měli vlastníci lesů odstranit, nebo tam alespoň asanovat dřevo, které bylo na podzim či v zimě napadené kůrovcem. Nejzazší termín, do kdy by mělo problematické dřevo zmizet z lesů, je konec května.

Množství kůrovcového dříví, jež je třeba do tohoto termínu zpracovat, zůstává však dle lesníků v některých lokalitách stále poměrně vysoké. Třeba na Žďársku.

„Máme tu ještě asi 27 tisíc kubíků kůrovcové hmoty. Jde o stromy napadené, ale nevytěžené, v různé fázi zpracování – buď takzvaně nastojato, či nakácené na pařezu nebo čekající na odvoz. Kůrovci je ale jedno, zda strom leží, nebo stojí. Je-li na něm kůra, stále hrozí dubnový výlet brouka,“ upozornil Jaroslav Doubek, vedoucí žďárského odboru životního prostředí.

problematické dřevo zmizet z lesů, je konec května.

K likvidaci a asanaci kůrovcového dřeva nyní dochází ve většině lesních porostů na území chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Množství kůrovcového dříví, jež je třeba do tohoto termínu zpracovat, zůstává však dle lesníků v některých lokalitách stále poměrně vysoké. Třeba na Žďársku.

„Máme tu ještě asi 27 tisíc kubíků kůrovcové hmoty. Jde o stromy napadené, ale nevytěžené, v různé fázi zpracování – buď takzvaně nastojato, či nakácené na pařezu nebo čekající na odvoz. Kůrovci je ale jedno, zda strom leží, nebo stojí. Je-li na něm kůra, stále hrozí dubnový výlet brouka,“ upozornil Jaroslav Doubek, vedoucí žďárského odboru životního prostředí.

Těží se i v okolí Devíti skal, nejvyššího vrcholu Žďárských vrchů. Lidé, kteří tudy procházejí, by se měli místu těžby raději vyhnout.
Kůrovec devastuje lesy okolo vodní nádrže Švihov. Zpracování a odvoz dřeva z těchto končin je však nesmírně složitý úkol. Pokud nedojde k urychlené obnově lesů, může to mít podle odborníků negativní vliv na kvalitu a množství vody v nádrži.
Kůrovec devastuje lesy okolo vodní nádrže Švihov. Zpracování a odvoz dřeva z těchto končin je však nesmírně složitý úkol. Pokud nedojde k urychlené obnově lesů, může to mít podle odborníků negativní vliv na kvalitu a množství vody v nádrži.
Kůrovec devastuje lesy okolo vodní nádrže Švihov. Zpracování a odvoz dřeva z těchto končin je však nesmírně složitý úkol. Pokud nedojde k urychlené obnově lesů, může to mít podle odborníků negativní vliv na kvalitu a množství vody v nádrži.

Přes 20 tisíc kubíků napadených dřevin se podle jeho slov nachází v lesích drobných majitelů.

„Jde hlavně o to, aby kůrovec přezimující pod kůrou, ať už v jakémkoliv stadiu vývoje, nedokončil vývoj a nerozšířil se do okolí, nevylétl,“ vysvětlil Jiří Bartoš, vedoucí krajského odboru životního prostředí a zemědělství.

Letos už mohou přijít sankce

Proto je také stanoven doporučující termín 31. března. Při jeho případném, byť nežádoucím nedodržení zbývá stále ještě prostor k likvidaci dřevin, jež brouk stihne napadnout v dubnu a květnu. Vyhláška z oblasti ochrany lesa pak stanovuje, že veškeré polomy, vývraty a dříví atraktivní pro rozvoj hmyzích škůdců vzniklé do konce března musí být zpracovány nebo asanovány nejpozději do 31. května.

V lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do nadmořské výšky nad 600 metrů, je limit posunut na poslední červnový den. Kdo tuto legislativní povinnost nesplní, může se dočkat postihu.

„V minulých letech jsme byli k vlastníkům velmi benevolentní. Kalamita byla natolik intenzivní, že mnozí nezvládali své povinnosti plnit. Avšak vzhledem k loňskému počasí se kalamita zbrzdila a také se mírně upravil i stav na trhu práce. Proto už musíme přistoupit i k ukládání sankcí. Prosíme vlastníky lesů, aby to brali vážně,“ zdůraznil Doubek.

K zastavení gradace kůrovcové kalamity na Vysočině, v nejpostiženějším kalamitním regionu v Česku, přispěl hlavně srážkově vydatný rok 2020, jenž vybočil ze série velmi suchých let. Místo čtyř generací kůrovce vylétly jen dvě.

„Brouka je tu ale tolik, že kalamita bude pokračovat, a to buď v režimu utlumeném – díky aktivitě vlastníků lesů a vývoji klimatu, nebo v plném výkonu, jak to známe z předešlých let,“ varoval Doubek.

I když teď hraje vysočinským lesům do karet zmíněný útlum kalamity i zlepšení v oblasti personálních kapacit, velkým problémem zůstává podle lesníků hlavně časové hledisko, tedy včasné vyhledání škůdcem zasažených stromů a jejich včasné zpracování a asanace. Potíže jsou i s identifikací těchto dřevin.

„Část stromů napadených kůrovcem na podzim předchozího roku je nyní toho charakteru, že jejich koruna je zelená, kůra neopadaná, ve spodní části kmene bez známky závrtových otvorů. Ač jde o stromy velice špatně identifikovatelné, vlastníci, kteří jsou schopni je rozpoznat, je zpracovávají. Za to jsou ale mnohdy bezdůvodně atakováni, že kácí zdravé stromy,“ popsal každoročně se opakující situaci Bartoš.

Vytěží se miliony kubíků

Nyní probíhá těžba napříč krajem. Z hlediska okresů zvolna ustává na Třebíčsku, zčásti i na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku. Nejvíce ohrožena je aktuálně severní část Žďárska a Pelhřimovsko, kam se kalamita přesouvá z okolí.

Na zhruba třetině lesních ploch v kraji hospodaří státní podnik Lesy České republiky (LČR). Ten pro letošek plánuje vytěžit na Vysočině kolem 3,7 milionu kubíků dřeva, tedy nedojde-li k nečekaným extrémům, třeba vichřicím. Nejvíc se teď pracuje na Humpolecku a Dačicku, v okolí Ledče nad Sázavou či na jihu Novoměstska.

""“ data-onload=“(function k(a,b){function c(){b?R.open():R.open(„text/html“,“replace“);R.write(V);u.__rendered__=!0; x[J+“__rendered__“]=!0;m=a.offsetWidth;n=a.offsetHeight;q=u.document.body;q.style[„float“]=“left“;h=q.offsetWidth;k=q.offsetHeight;r=q.scrollWidth;p=q.scrollHeight;u.adjustFrame=f;x[J]&&(U(x[J]),x[J]=null);x[J]=W(f,50);O(e,3E3)}function d(){O(function(){U(x[J]);x[J]=null},5E3)}function e(){d();R.close()}function f(){var b=0,c=0;h=q.offsetWidth;k=q.offsetHeight;r=q.scrollWidth;p=q.scrollHeight;g=h>r?h:r;l=k>p?k:p;for(var d=0;d<q.childNodes.length;d++){var e=q.childNodes[d];e.offsetWidth&&(b=Math.max(b, e.offsetWidth),c=Math.max(c,e.offsetHeight))}if(m!=g||n!=l||t!=b||v!=c)b&&c&&b>=h&&c>=k?(C.width=b+“px“,C.height=c+“px“):(C.width=g+“px“,C.height=l+“px“),m=a.offsetWidth,n=a.offsetHeight;t=b;v=c}var g,l,h,k,m,n,r,p,q,t,v,u=a.contentWindow,x=u.parent,J=“_inter_“+a.id,O=x.setTimeout,W=x.setInterval,U=x.clearInterval,V=a.getAttribute(„data-contents“),C=a.style,R=u.document;u.__rendered__||x[J+“__rendered__“]||(u.__rendered__=!0,b?c():O(c,0))})(this,false)“ style=“text-size-adjust: none; margin: auto; padding: 0px; display: block; vertical-align: middle; width: 300px; height: 250px;“>

I když teď hraje vysočinským lesům do karet zmíněný útlum kalamity i zlepšení v oblasti personálních kapacit, velkým problémem zůstává podle lesníků hlavně časové hledisko, tedy včasné vyhledání škůdcem zasažených stromů a jejich včasné zpracování a asanace. Potíže jsou i s identifikací těchto dřevin.

„Část stromů napadených kůrovcem na podzim předchozího roku je nyní toho charakteru, že jejich koruna je zelená, kůra neopadaná, ve spodní části kmene bez známky závrtových otvorů. Ač jde o stromy velice špatně identifikovatelné, vlastníci, kteří jsou schopni je rozpoznat, je zpracovávají. Za to jsou ale mnohdy bezdůvodně atakováni, že kácí zdravé stromy,“ popsal každoročně se opakující situaci Bartoš.

Vytěží se miliony kubíků

Nyní probíhá těžba napříč krajem. Z hlediska okresů zvolna ustává na Třebíčsku, zčásti i na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku. Nejvíce ohrožena je aktuálně severní část Žďárska a Pelhřimovsko, kam se kalamita přesouvá z okolí.

Na zhruba třetině lesních ploch v kraji hospodaří státní podnik Lesy České republiky (LČR). Ten pro letošek plánuje vytěžit na Vysočině kolem 3,7 milionu kubíků dřeva, tedy nedojde-li k nečekaným extrémům, třeba vichřicím. Nejvíc se teď pracuje na Humpolecku a Dačicku, v okolí Ledče nad Sázavou či na jihu Novoměstska.

6. února 2019

Kůrovec ohrožuje i vodu v Želivce | (1:22) | video: iDNES.cz

„Ve státních lesích se nám podařilo kalamitu zbrzdit, práce ale pokračují, takže stále vyhledáváme, asanujeme a odvážíme napadené dříví. Naším cílem je tyto stromy vytěžit do konce března 2021. Kůrovcové dříví, které zůstane v lesích na odvozním místě, bude řádně asanováno – fumigací, odkorněním či chemickým postřikem,“ popsala Eva Jouklová, mluvčí LČR.

Obnova lesů je náročná

Ruku v ruce s těžbou jde i nová výsadba, jež probíhá průběžně po celé Vysočině. Zalesnění řady dalších ploch je v plánu. LČR měly k 1. lednu v kraji bezmála šest tisíc hektarů holin. Letos se má zalesnit 3 273 hektarů z této plochy; vysazeno bude 18,5 milionu sazenic. S přirozenou obnovou se počítá na 260 hektarech.

„Práce budou pokračovat ještě několik let. V co nejkratším čase plochy zalesníme, stromky ožneme a ošetříme proti okusu zvěře i proti hmyzím škůdcům,“ shrnula Jouklová.

Ač největší krize s nedostatkem personálu pominula, potíže mohou podle ní nastat právě při nadcházejícím zalesňování. LČR proto opět zvažují jarní výzvu pro veřejnost, zvláště pro studenty a osoby, jež nemohou vykonávat svoji profesi, jež se loni velmi osvědčila.

„Provést obnovu lesa je teď velice náročné. Obrovským způsobem vzrostl požadavek nejen na množství sadebního materiálu, ale i jeho pestrost co do dřevinné skladby,“ připomněl další možnou komplikaci Jiří Bartoš.

Vytvářet smrkové monokultury už totiž dnes lesnická legislativa nedovoluje.

„Osobně mě ale těší úsilí mnoha vlastníků o vytváření stabilních a druhově a prostorově pestrých porostů nad rámec zákonných povinností. Kde to jde, využívá se přirozená obnova. Poměrně hojně se začínají používat duby,“ potvrdila úsilí některých majitelů lesů Aneta Dvořáková ze žďárské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Těží se napříč celými Žďárskými vrchy

Prakticky na celém území chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy se nyní intenzivně pracuje na těžbě a asanování jednotlivých kůrovcových ohnisek.

„Těžíme nepřetržitě, v zimě například v okolí Drátníku, Lisovské skály i Devíti skal,“ popsala Eva Jouklová, mluvčí státního podniku Lesy České republiky, který ve Žďárských vrších z velké části hospodaří. Práci lesníkům navíc přidělal i silný vítr – ten na konci loňského roku v této oblasti poškodil zhruba 30 tisíc kubíků dřeva na ploše osm tisíc hektarů.

„Stále platí, že postiženější jsou okrajové části CHKO, exponovaná a podmáčená stanoviště. Tam se už také začínají objevovat první velké holiny,“ uvedla Aneta Dvořáková ze žďárské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Z pohledu ochrany přírody považuje za důležité, že v cennějších lokalitách nedochází k odtěžení veškeré zásoby dřeva. Na pasekách tak lze vidět osamoceně stojící borovice či různé druhy listnáčů, souše, záměrně vytvořené smrkové pahýly nebo i pokácené dřeviny ponechané k rozpadu.

„Tlející dřevo různých forem je základní součástí lesních ekosystémů, podmiňuje biodiverzitu v lese a zcela zásadně ovlivňuje plnění některých důležitých funkcí lesa. Ponechat alespoň malou část porostů svému osudu se podařilo například na Devíti skalách, na Ransku či Ranských jezírkách,“ přiblížila Dvořáková.

Těžba bude ve Žďárských vrších, jež jsou častým cílem turistů, pokračovat i nadále.

„Jde o navštěvované lokality, proto místa těžby vždy označujeme výstražnými tabulemi a páskami. I přesto se tam ale mnozí lidé vydávají, a zbytečně tak riskují. Navíc tam, kde se těží, manipuluje či dopravuje dříví, je podle lesního zákona vstup zakázán,“ upozornila Jouklová.

Zdroj: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/vysocina-zdarsko-kalamita-kurovec-tezba-drevo-lesy.A210308_597960_jihlava-zpravy_epsal

Axl

3 thoughts on “Vlastníci lesů musejí odvézt dřevo napadené kůrovcem, hrozí jim pokuta

  1. To je nemožný termín. Mnoho lidí nemá ani sílu a prostředky situaci v lese řešit.
    Mnoho lidí má les a žije někde daleko, nemá techniku ani peníze za které by najal firmu co by to pokácela odvezla. Cena dřeva je tak nízká, že se za vytěžení lesa doplácí.
    Hrozit pokutou je jedna věc, ale co takhle takovým lidem pomoc a tu těžbu dotovat.

    1. A k čemu myslíte, že to takto postavené slouží? V nouzi najmete někoho, kdo Váš les vydrancuje, dřevo si odveze, v lese nechá spoušť a Vy budete rád/a, ze jste to nemusel/a ještě nakonec zaplatit. Některé lobby jsou v tomto státě mocné.

  2. Hlavně aby po sobě dali do pořádku cesty, které teď vypadají jako tankodrom. Ale toho se asi nedočkáme. Ani ve státním lese, obávám se

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Přijďte, vlastně nechoďte. Na Vysočině vázne zásobování praktiků vakcínou

Út Bře 9 , 2021
Ordinace praktického lékaře Jaroslava Havlíčka v Třešti na Jihlavsku měla patřit k prvním na Vysočině, které obdrží očkovací látku od firmy AstraZeneca a zahájí očkování proti covidu-19. Distribuční firma ale nerozvezla vakcíny tak, jak bylo původně slíbeno.
Praktici budou moci od března očkovat proti covidu. Dostanou přístup do objednávkového systému

Témata