Chovatel u Humpolce má nelegálně 16 tygrů. Sto zvířat mu zabavili kvůli týrání, šelmy stát nemá kam dát

Na kraji obce Kletečná leží bývalý kravín z části předělaný na prostory k bydlení. Za vysokými dřevěnými vraty s přiléhavým obrázkem „Tady je Krakonošovo“ se dříve nacházel zookoutek chovatelů Ladislava Váni a Jany Svatošové. Na omítce domu je stále zřetelný nápis Ráj zvířat. Ještě do minulého týdne jich tady žily desítky.

• Veterináři zjistili, že zvířata v bývalém zookoutku nedaleko Humpolce žijí v naprosto nevyhovujících podmínkách. Město jich proto minulý týden více než stovku zabavilo.
• Ve zvěřinci chovatelů Ladislava Váni a Jany Svatošové zůstávají velké kočkovité šelmy – 16 tygrů, 2 lvi a 2 pumy. Také ty žijí ve špatných podmínkách, zhoršuje se jejich zdravotní stav a narůstá agresivita. Stát ale nemá kapacity, kam tato zvířata umístit.
• Chovatel Váňa porušuje několik zákonů. Šelmy chová bez příslušných povolení na státních pozemcích. Tygři se mu navíc nekontrolovatelně množí mezi sebou. Jen za poslední rok se jejich populace zdvojnásobila.
• Ministerstvo životního prostředí o problému ví dlouhodobě, nyní ale teprve připravuje koncepci pro stavbu nových záchranných center. Nejde o ojedinělý případ problematického chovu šelem. Například před deseti dny policisté zastřelili lva, který z nepovoleného chovu ve Zvoli utekl.

Tygry chovali v zookoutku Ráj zvířat už v roce 2017 

Jenže minulé pondělí zaměstnanci města Humpolec ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí 108 zvířat odvezli.

Podle veterinářů totiž žila ve zcela nevyhovujících podmínkách, mělo tak docházet k jejich týrání a hrozilo jim zhoršování zdravotního stavu nebo i úhyn. Šlo především o dravce a sovy, mezi zachráněnými zvířaty byli ale také mývali, lišky nebo fretky.

„Mohu potvrdit, že byla v chovu v Kletečné vyhlášena předběžná náhradní péče na chovaná zvířata z důvodu doporučení krajské veterinární správy a jejího posudku, který hodnotil stav zvířat ohrožených na zdraví a životě,“ uvedl pro Radiožurnál mluvčí Humpolce Jiří Aujezdský.

Váňa se nechtěl k zásahu, který se protáhl až do nočních hodin, vyjadřovat. Jeho družka Svatošová pouze řekla, že zabavení zvířat nese těžce, protože je vnímá jako své děti.

20 velkých koček

Ta největší zvířata ale Váňovi v několika malých klecích zůstala. Za dřevěnými vraty stále chová 16 tygrů ussurijských, 2 lvy pustinné a 2 pumy americké.

Tygři ussurijští jsou přitom považováni za největší kočkovité šelmy na světě. Všechny tyto kočky ale žijí v nevyhovujících podmínkách a jejich zdravotní stav se horší. Váňa je navíc už pět let chová bez povolení.

Veterináři dospěli k závěru, že klece, ve kterých Váňa tygry drží, jsou malé. Například šest ročních mláďat žije společně v kotci o velikosti zhruba 34 metrů čtverečních. Někteří tygři nemají úkryt před nepříznivým počasím nebo potřebná místa k ležení.

Zvířata pak podle chovatelů krmí hovězím a kuřecí masem, které kupují v obchodech. Tomu ale veterináři neuvěřili, protože ve výbězích viděli i kopyta malých sudokopytníků. Došli tak k závěru, že šelmy krmí masem neznámého původu a zdravotního stavu.

Město by chtělo šelmy zabavit, ale nemá kam tolik velkých koček přesunout. I když se Humpolec několik let snaží situaci řešit a dvojici opakovaně pokutuje za neoprávněné chování zvířat, zastání u výše postavených institucí zatím nenašel. Šelmy totiž mohou být podle zákona umístěny pouze do speciálních záchranných center, ta v Česku ale chybí.

„Dlouhodobě se to snažíme řešit, bohužel neexistují stanice, do kterých bychom mohli tyto šelmy umístit. Je to systémový problém, dlouhodobě komunikujeme s ministerstvem životního prostředí, aby se tato situace koncepčně řešila,“ řekl Aujezdský. Uspokojivou odpověď ale zatím neobdrželi.

Ministerstvo: Plánujeme

Ministerstvo životního prostředí o problémech v Kletečné ví nejméně od roku 2023. V odpovědích, kam má obec šelmy umístit, úředníci opakovaně uváděli, že kapacity nejsou. Už před dvěma lety to v dopise, do kterého měl možnost Radiožurnál nahlédnout, označili za „neuspokojivý stav“.

Ministerstvo situaci nevyřešilo ani následující rok a půl, když v dalším dopise popsali, že se situace se záchrannými centry sice zlepšuje, ale šelmy z Kletečné není kam umístit. Letos v lednu městu napsali, že ověří možnost umístit zvířata do zahraničí.

Na podobnou situaci přitom upozorňoval v polovině srpna starosta Zvole u Prahy Miroslav Stoklasa. Tam utekl lev z klece zookoutku, který fungoval bez povolení. Policie ho následně zastřelila.

Ministerstvo životního prostředí ale jako by problém obcí s odebráním týraných šelem nevidělo. Opakuje, že obec s rozšířenou působností může nařídit takovému zvířeti náhradní péči a umístit ho do záchranného centra. V Česku přitom není v tuto chvíli místo pro jedinou šelmu, obec tak k zabavení zvířete nepřistoupí, protože by ho neměla kam umístit.

Jediné takové soukromé záchranné centrum se nachází v Táboře, to je ale podle informací Radiožurnálu od minulého roku obsazené dříve zabavenými vlky. Další by se mělo otevřít v září ve Zlíně, to je zase určené pouze pro několik lvů.

Ministerstvo ale tvrdí, že nyní připravuje koncepci dlouhotrvajícího problému, jak situaci v Česku zlepšit. Výsledky by se měly dostavit do roku 2030. Resort vznik nových center podporuje prostřednictvím dotací

„Ve vztahu k velkým šelmám je dlouhodobý cíl ministerstva (nyní se připravuje koncepce rozvoje Záchranných center CITES), aby stát v roce 2030 disponoval kapacitou pro umístění 30 velkých kočkovitých šelem (jak chladnomilných, tak teplomilných),“ uvedla mluvčí Veronika Krejčí.

Neetické rozmnožování

Důvod k odebrání dvaceti šelem od chovatele Váni je také to, jakým způsobem je rozmnožuje. Kočkovité šelmy může od roku 2022 rozmnožovat pouze zoologická zahrada, ne soukromý chovatel. Za poslední rok se přitom počet tygrů v tomto zvěřinci zdvojnásobil, poslední dvě mláďata přišla na svět letos v červnu.

Všichni jsou si navíc příbuzní. „14 z přítomných 16 tygrů lze označit za vlastní odchovy majitelů vzešlé z jednoho sourozeneckého páru tygrů v jejich držení,“ uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí Miriam Loužecká. Inspekce tyto postupy označila za „krajně neetické a nežádoucí“.

Zároveň ale zvířata nemůže chovateli odebrat inspekce životního prostředí, protože je všechny řádně nahlásil a je u nich prokázán legální původ.

Areál bývalého JZD

Otázky ale vzbuzuje také místo, kde Váňa šelmy chová. Všechno se to totiž odehrává na pozemcích státu, který areál bývalého JZD stále vlastní. Státní pozemkový úřad je pronajal Váňovi v roce 2006 za účelem zemědělského využití.

Nyní chce ale prověřit, jak chovatel areál skutečně využívá a jak vypadají další stavby, například kotce pro zvířata, které tam za posledních 19 let vybudoval.

„Státní pozemkový úřad, v rámci řízení vedeného příslušným stavebním úřadem, souhlasil v roce 2016 se stavbami dočasného charakteru. V roce 2022 následně příslušný stavební úřad toto povolení prodloužil. Situaci, která souvisí se zmiňovanými stavbami, prověřujeme a případně nařídíme odstranění stavby,“ uvedla mluvčí úřadu Petra Kazdová.

Váňa přitom měl problémy s úřady už v roce 2017. Tehdy i přes vydaný zákaz choval levharty. Případ tehdy vyšetřovala policie jako přečin maření úředního rozhodnutí.

Vysvětlovat také musel úhyn jelena a laně, ke kterému podle znaleckého posudku došlo kvůli zanedbání péče o zvířata. Váňa se závěry policie nesouhlasil.

V zookoutku jeden čas choval až 1700 zvířat. Tvrdil, že jeho podnik funguje jako záchranná stanice. V roce 2014 si pořídil první dva lvy a oznámil, že s útulkem končí a bude se věnovat už pouze chovu šelem.

Sankce za chov

V roce 2019 například dostal zookoutek pokutu 20 tisíc korun za nezajištěnou lvici, kterou Váňa choval mimo kotce v domácnosti.

Loni pak Humpolec přistoupil k další pokutě 80 tisíc korun za chov zvířat v nevyhovujících podmínkách a porušení zákazu rozmnožování. To ale zrušil nadřízený krajský úřad.

Převzato z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/sto-tyranych-zvirat-mu-uz-sebrali-dvacet-kockovitych-selem-u-nej-ale-zustava_2508200500_vtk