Rozhovor s úspěšným sběratelem a publicistou z Humpolce Radkem Novákem

Radek Novák je mezi filatelisty známý jako odborník na investování do poštovních známek a autor nové a úspěšné knihy Poštovní známky – koníček, nebo filatelie? Zapsal se tak do velké filatelie vcelku rychle, a hlavně velmi aktivně.

Na začátek našeho rozhovoru poprosíme o nějaký další menší medailonek o Vás a menší seznámení pro naše čtenáře.

Kdy jste se dostal k filatelii a jaké jste měl začátky?

Ke sbírání jsem se dostal jako většina z nás – jako malý kluk. Pocházím z Humpolce, kde měla naše rodina před válkou fabriku na sukna. Z této doby nám doma zůstal malý rodinný archiv s mnoha dopisy. Tyto dopisy jsme s bratrem objevili, když nám bylo tak sedm osm let. A bohužel, všechny známky jsme z nich vystříhali. No, nebylo jich naštěstí mnoho, a byly obyčejné, přesto toho dodnes lituji. Známky jsem sbíral do svých asi 15 let. Pak mne začaly zajímat holky, takže šly známky stranou – naštěstí ale ne do koše!

Ještě před rokem 1989 byly u nás v Humpolci 4x ročně veliké burzy – tam jsme s bratrem utratili všechny peníze, které jsme si během roku vydělali sběrem papíru a železa. Strašně jsme se tam vždycky těšili a celé dopoledne si užili. Je zajímavé, že už tehdy jsem se zaměřili na Československo v ** kvalitě. Aniž by nás k tomu kdokoliv vedl.

Rozhovor s úspěšným sběratelem a publicistou Radkem Novákem

 Radek Novák (vlevo) s redaktorem Infofily Jaromírem Petříkem na veletrhu Sběratel v září 2021 v Praze

Měl jste nějakého učitele, nebo případný vzor?

Bohužel ne. Jako kluk jsem se asi dvakrát setkal s jistým panem Ing. Pokorným z Prahy, který se znal s mým dědou. V té době (kolem roku 1988) už byl v důchodu. Tento pan Pokorný měl chatu nebo chalupu někde v Dačicích a jednou nebo dvakrát ročně se u nás v Humpolci stavil. Byl to strašně hodný pán a vždy mi přivezl nějaké známky – to bylo radosti :-). A i pár katalogů, to bylo tehdy nedostatkové zboží!

Ani v pozdější době jsem žádného učitele neměl, a je to škoda. Mrzí mne to. Já rád říkám, že o známkách stále nevím nic a musím se strašně moc učit. Strašně rád bych si občas s někým sedl a naučil se něco nového. Jen najít čas.

Jinak vzorů ve filatelii mám spoustu – jak ze sběratelského, tak ze studijního hlediska. Sběratelským vzorek je pro mne každý, kdo vytvořil jakoukoliv zajímavou sbírku. No a studijním vzorem jsou zase ti lidé, kteří o známkách ví opravdu vše.

Co sám sbíráte a jakým způsobem si sbírku vedete?

Tak jako každý Čech sbírám Československo. Od roku 1918 až do dnes, včetně Protektorátu a Slovenského štátu. Myslím, že už mám celkem rozsáhlou sbírku, přesto mi ale stále chybí mraky i běžných věcí. Sbírám ale pouze a výhradně ** kvalitu, i sebemenší malinký otisk prstu je pro mne neakceptovatelný.

Faktem je, že dnes se tato sbírka rozšiřuje dost pomalu, protože při koupi nepřeplácím. Čeští aukcionáři by asi mohli vyprávět :-). Mám své limity, které v aukcích zadám a přes to nejede vlak. Mnohé ceny jsou dnes podle mne nesmyslně vysoké. Netvrdím, že to spadne, ale pro mne je to prostě neakceptovatelné. Nepotřebuji mít vše hned teď, klidně si pár let počkám.

A hlavně – stejně nebudu mít nikdy vše. I kdyby se pan JUDr. Mádl rozhodl mi prodat své rarity, tak já jsem bohužel zatím o pár levelů níže a nebyl bych schopen je zaplatit.

Mezitím jsem se tedy pustil ještě do Rakouska, Staroněmeckých států a Německa komplet. No a jako třešničku si kupuji různé rarity, především Britské kolonie. Tyto věci kupuji i jako investici.

To musíte za známky vydávat ohromné částky peněz, ne?

Jak se to vezme. Mám celkem slušný příjem, takže si sem tam něco mohu dovolit. Ale jak jsem již řekl výše – nepřeplácím, snažím se kupovat za rozumné peníze. Nekupuji rarity za miliony EUR. Na to opravdu nemám. Ale sem tam si něco hezkého koupím. A skutečně raritní kousky se dají koupit i za pár tisíc, nebo desítek tisíc korun. Chápu, že ne každý si to může dovolit. A nechci se nad nikoho povyšovat. Proto také vždy říkám, že každý má sbírat to, na co má prostředky, a má na svoji sbírku být hrdý. Pokud někdo vytvoří krásnou sbírku na téma sport plnou známek šajchátů a východoevropských zemí, no a co? Je to jeho sbírka, líbí se mu, tak nemá nikdo právo mu tuto sbírku špinit! Buďme rádi za takové sběratele.

A víte co? Mám doma sbírky i těch úplně nejobyčejnějších známek Maďarska, Rumunska, Polska atd. A mám z nich radost! Protože filatelie není jen o těch raritách. Právě naopak! Bez tisíců sběratelů, kteří sbírají ty obyčejné věci, by ani ty rarity neměly svoji cenu. Představte si, že v ČR bude jen 20 boháčů, kteří budou sbírat známky a nikdo jiný. Budou se chlubit svými raritami. Opravdu, jen těch 20 lidí. Myslíte si, že jejich sbírky budou mít nějakou cenu, když nikdo jiný nebude známky sbírat, a tudíž nebude poptávka? Cena bude nulová, protože známky budou neprodejné!

Máte nějaké nápady, jak filatelii více zviditelnit a zpopularizovat například na Facebooku a jiných podobných médiích a tak k filatelii přitáhnout více mladých lidí? Filatelie sice již není masovou sběratelskou záležitostí jako za dob našeho dětství, ale přesto se nemálo mladých lidí o filatelii zajímá.

Souhlasím s tím, že se o filatelii i dnes zajímá mnoho lidí. A víte co? Ono se to za těch více než 180 let moc nezměnilo. I před sto lety byla filatelie výsadou dětí a lidí od 35 let nahoru. Lidé mezi 15-35 lety prostě mají jiné zájmy, já to poznal i na sobě. Ale když si člověk projede diskuse na zahraničních webech, tak vidí každý den posty od nově začínajících starších sběratelů, nebo navrátilců po letech.

Nápadů na zviditelnění filatelie a na její zpopularizování mám spoustu. Jen mi na ně nezbývá moc času. Již delší dobu mám rozepsaných několik zásadních bodů, které je potřeba udělat, aby se filatelie zpřístupnila pro nové lidi. Během tohoto roku je zkusím zveřejnit v širokých filatelistických kruzích. Pro některé to bude asi nepříjemné sdělení, ale české filatelistické vody jsou dosti stojaté a místy i kalné. Nehodlám dělat žádnou povodeň, která by tento rybník vyčistila. Revoluce je vždy špatná. Já jsem zastáncem spíše evoluce.

První předpoklad je být online. Mám dokonce vymyšleno, jak zajistit pro každý klub v republice moderní webové stránky za cenu jen pár set korun! Jsem zvědav, co na to řeknou zodpovědní lidé, až to zveřejním.

Vydal jste již druhým nákladem knihu „Poštovní známky – koníček, nebo investice?“. Co je cílem této knihy a jak hodláte v úspěšné práci pokračovat?

Jo, to byl takový blesk z čistého nebe. V lednu 2021 se na trhu objevila nové kniha, od nějakého Nováka, o kterém předtím nikdo neslyšel. Během roku jsem na knihu ale získal výborné recenze jak v odborném tisku, tak od mnoha normálních sběratelů – stačí si projít jakoukoliv facebookovou skupinu, všude jsou nějaké zmínky od čtenářů. To mne strašně těší!

Rozhovor s úspěšným sběratelem a publicistou Radkem Novákem

Kniha sice není perfektní, určitě by se dala vylepšit, ale to se opět dostáváme k tomu, co jsem už zmínil. Požádal jsem mnohé kapacity v oboru, zda by mi ke knize poslali jejich připomínky a návrhy na zlepšení. Myslíte, že se někdo ozval?… 🙁 Pouze jeden pán ze Slovenska mi dal mnoho podnětů k textům u známek Slovenského štátu, za což mu tímto ještě jednou velmi děkuji.

Opět jsem vám ale utekl od otázky. Cílem knihy je propagace filatelie. Vím, že to zní divně, když jsem před chvílí psal, že si každý může sbírat známky třeba šajchátů, a pak napíši knihu o investování. Ale toto je jeden z několika možných bodů, jak dnes přitáhnout lidi k filatelii – přes peníze. Bohužel, s tím se musíme smířit, ač si to mnozí nechtějí přiznat. Těch možností je více, ale finanční stránka věci je taková nejvíce uchopitelná a nejpřitažlivější. Jako kluk jsem hltal filatelistický sloupek v novinách Lidová demokracie. Myslíte si, že by dnes jakékoliv noviny něco takového otiskovaly? Nemají zájem! Oni potřebují palcové titulky, rekordní ceny v aukcích a podobně.

Tím, jak si sám do známek ukládám přebytečnou hotovost, tak se mne mnozí lidé ptají, zda bych jim neporadil. Chtěl jsem jim doporučit nějakou literaturu, jenže v češtině nic neexistovalo. Nakoupil jsem tedy mnoho knih v angličtině a němčině, ale ani ty nebyly uspokojivé. Buď je psali lidé, kteří se možná vyznají ve financích, ale nemají tušení, jak funguje sběratelský trh, nebo to byli odborníci na známky, kteří zase neznali ten investiční segment. Takže literatura k ničemu.

Tak jsem se rozhodl, že něco sepíšu sám. Takový souhrn mých zkušeností. Knihu jsem vydal vlastním nákladem na konci prosince 2020 a první náklad byl během 3 měsíců rozebrán. Tudíž jsem hned musel dotisknout dalších 1000 knih (!!!) A to vše v době, kdy byla všechna knihkupectví zavřená, takže se vylučují náhodné koupě, kdy ji někdo viděl někde na pultě. Vše to byly cílené koupě lidí, kteří se o tuto problematiku zajímají. Je to fakt mazec :-).

V současné době už mám rozepsané pokračování této knihy a dále zcela novou knihu, která je na podobné téma. Ale letos asi nevyjdou, prostě to nestihnu.

Nyní je zadaná jazyková korektura mé první knihy (angličtina a němčina), pak začnu hledat nakladatele v těchto jazycích. Tam už to sám dělat nemohu, to jsou moc veliké trhy.

Jinak se snažím také být trochu aktivní online. Mám dva informační weby, které jsem vytvořil pro moji vlastní radost: www.postovni-znamky.eu, kde se snažím každý měsíc dát do sekce „novinky“ něco zajímavého pro čtenáře. Dále jsem si vytvořil web www.alternativniinvestice.com – jen tak pro zábavu. Také mám profil na Facebook s názvem @investicniznamky – nijak aktivity nepřeháním, občas tam napíši nějakou zajímavost ze sběratelství, nejen z filatelie.

Investování do filatelie je v poslední době na vzestupu. Čím si to vysvětlujete a jak to může filatelii pomoci?

Já si myslím, že investování zde bylo vždy. Jen dnes se o tom více mluví a píše. Já jsem za svůj život zatím nepotkal sběratele, který by řekl, že známky rád prodá pod svojí nákupní cenou. Každý chce v případě prodeje prodat za dráže. No, a to je přeci svým způsobem také investování, nebo ne? Investujeme tedy všichni.

Jinak investování jako takové filatelii nepomůže nijak. Investování ale pomůže filatelii ve smyslu, že se o ní bude psát, mluvit, a že to snad přivede i pár nových zájemců. Do novin ani televize nedostanete žádný článek nebo video, pokud to nebude něčím opravdu zajímavé. Takže na to musíme jít částečně přes ty peníze.

Investorům jste známý jako člen investiční komise v Portu gallery, která se zabývá investováním do sběratelských předmětů. Můžete tuto investiční společnost sběratelům blíže představit? Nejen investory, ale i čtenáře určitě bude zajímat, jakým způsobem mohou investovat nejen do filatelie, ale do všemožných sběratelských předmětů.

Portu Gallery je velmi zajímavý projekt. Tato společnost byla založena v roce 2019 jako odnož společnosti Wood & Co, což je velmi silná česká finanční skupina. Tito lidé si všimli, že je zde určitá díra na trhu, viděli, že mnohé sběratelské předměty se v čase dobře zhodnocují, ale že to je záležitost jen pro horních „deset tisíc“. Tak se rozhodli vytvořit platformu, která by tyto předměty zpřístupnila masám. Oni nevymysleli nic nového, tento model v zahraničí funguje již léta. U nás ale nebyl znám.

Funguje to u následovně – Portu Gallery koupí na vlastní riziko zajímavé sběratelské předměty (raritní známky, mince, bankovky, medaile, automobily, housle, whisky, diamanty atd), a tyto poté nabídne k úpisu malým investorům. Minimální investice je tam 1 koruna! Pokud si tedy myslíte, že cena, kterou nabídli za daný předmět je zajímavá, a že ten předmět má potenciál růstu ceny, tak si můžete koupit podíl. Až se daný předmět bude prodávat, tak vy poté získáte podíl na zisku v poměru k vámi zakoupenému původnímu podílu.

Já jsem v Portu Gallery jako nezávislý externista (nepobírám od nich žádný plat), který jim pomáhá se známkami. Prostě zhodnotím, zda mají dle mého názoru dané známky potenciál růstu nebo ne, zda je nakupují za rozumné ceny, nebo ne.

Jen pro zajímavost, určitě doporučuji se podívat na https://gallery.portu.cz/ jsou tam opravdu krásné sběratelské předměty, nejen známky.

Podíl v různých sběratelských raritách si tam mohou koupit i čtenáři infofily. Již tam byly v nabídce opravdové skvosty a další se připravují.

Můžete čtenářům přiblížit nejzajímavější investice z hlediska filatelie? Pokud si vzpomínám, na Portu gallery byla vysoce zhodnocena rekonstrukce tiskové desky modrých Mauritiů POST PAID.

To by byl strašně dlouhý seznam! Investičně je zajímavých několik set známek z celého světa. Určitě tam patří všechny známky Mauritius Post Paid, určitě i jiná vydání (například Lapirot), mnohé známky Britské Guyany (Cotton Reels, lodě,…), mnoho různých chybotisků, okupační provizoria, mnohé první známky jednotlivých zemí atd.

Ale pozor! Základem je vždy nakoupit za dobrou cenu! Pokud koupíte průměrnou Saskou trojku za 100 000 Kč, tak to není investičně správně. To je moc drahé. K tomu je potřeba znát trh a sledovat ceny (ne v Čechách, musíte sledovat světové aukce). Pokud se v tom nevyznáte, tak se obraťte na někoho, kdo vám poradí, popřípadě pro vás takovou známku sežene. Já takto občas vypomůžu. Ale jen omezeně, protože mne to neživí, dělám to jen ve volném čase.

Co se týká té rekonstrukce Post Paid – aby nedošlo k omylu – to nebylo zhodnocení. Za tuto částku to nabídlo Portu Gallery k úpisu. Upsalo se to tehdy asi za 14 minut (!!!). Ke zhodnocení dojde, až pokud se to za X let prodá za ještě vyšší částku. Já tomu celkem věřím – když se podívám, za kolik se dnes prodávají jednotlivé Post Paid v early nebo intermediate kvalitě, tak by to neměl být žádný problém.

Do čeho tedy doporučujete investovat?

Pojďme si ukázat pár zajímavých kousků, které určitě dávají smysl. A takových existují stovky.

Rozhovor s úspěšným sběratelem a publicistou Radkem Novákem

Přetisk Zanzidar na indické známce, existuje jen 5 kusů, z toho jeden je v britské královské sbírce. Přitom je možné takovouto známku koupit jen za pár desítek tisíc korun.

Rozhovor s úspěšným sběratelem a publicistou Radkem Novákem

MALACCA/Straits Settlements 1942 $1 černá a červená na modré, s částí přetisku „Malacca Chop“, perfektní kvalita, vydáno pouze 100 kusů. Opět známka, která nestojí statisíce.

Rozhovor s úspěšným sběratelem a publicistou Radkem Novákem

Čína, vodorovná čtyřpáska z roku 1943, chybějící svislá perforace. Vyrobeno pouze deset takových pruhů, počet dochovaných kusů je neznámý. Je možné, že některé byly rozděleny na menší díly. Přesto je možné takovouto raritu koupit jen za pár tisíc korun a to v oficiální aukci.

Rozhovor s úspěšným sběratelem a publicistou Radkem Novákem

1914 dvojitý přetisk GRI 3 d. na 25 pf. známce Samoa. Extrémně vzácná známka, Gibbs uvádí pouze 10 existujících kusů. Tento exemplář navíc pochází z proslulé sbírky rumunského krále Carola II, který byl majitelem i proslulé švédské rarity Treskilling Yellow. Tuto známku vlastnil mezi lety 1937-1950. Známka s trochou štěstí sehnatelná za pár tisíc.

Rozhovor s úspěšným sběratelem a publicistou Radkem Novákem

Southern Rhodesia 1924/29, 1 d. jasně červená, zoubkování 14, nepoužitá vertikální šestipáska perforovaná pouze nahoře, dole a po stranách, typ „vynechaná horizontální perforace“, v ** kvalitě! Ohromná rarita Jižní Rhodesie, s touto variantou byl nalezen pouze jeden jediný arch. V této podobě možná unikát! Možno koupit za pár desítek tisíc korun.

Jak vidíte, za pár tisíc, nebo desítek tisíc korun se nechají koupit skutečné rarity, kterých existuje jen pár a většina sběratelů o nich nikdy neslyšela. Jsou to krásné kusy a nestojí celé jmění. Přitom potenciál růstu ceny je zde díky vzácnosti značný. A toto je jen zcela zanedbatelný vzorek, tisícina promile možností. Takovýchto rarit existuje spousta.

Jako zkušený filatelista a investor určitě víte, jakých zásadních problémů se při investicích do filatelie vyvarovat. Toto píšete ve svojí knize, ale můžete to přiblížit i čtenářům Infofily?

Pokud chcete, aby vaše známky přinesly nějaké rozumné finanční zhodnocení, tak je potřeba se zaměřit na několik základních bodů:

Kvalita – hledejte vždy co nejlepší kvalitu. Nekvalitních klasických známek je na trhu spousta, kvalitních je málo.

Původ – ač to může někomu připadat divné, původ je důležitý. Pokud vám dám na stůl dvě úplně identické známky, jedna bude mít původ ve sbírce britské královny, druhá ve sbírce Nováka, tak mi věřte, že 99% sběratelů si vybere tu královskou a budou ochotni za ni zaplatit i vyšší cenu.

Vzácnost – hledejte známky, kterých se dochovalo jen málo kusů

Poptávka – bez poptávky je i ta nejvzácnější známka bezcenná! Můžete mít unikát, ale když ho nebude nikdo chtít, tak nemá žádnou finanční hodnotu. Existuje mraky známek, kterých se zachovaly třeba jen 2 kusy, a přesto stojí jen pár desítek tisíc korun. Naopak třeba americká Inverted Jenny, kterých se dochovaly desítky, stojí statisíce dolarů. Prostě je tam poptávka.

Poslední bod, který je strašně důležitý, je cena. Nepřeplácejte! Snažte se kupovat co nejlevněji!

Jaký byl Váš největší filatelistický zážitek? Například z výstav, nebo návštěvy muzeí?

Nebudete mi to věřit, ale nejsilnější pro mne pořád jsou ty humpolecké burzy v dětství. Dodnes je mám zafixované v mysli.

Skvělý zážitek bylo také otevření nových obchodních a skladových prostor společnosti C. Gärtner před pár lety v Německu. Bylo možné se zúčastnit na osobní pozvánku a návštěvníci si mohli přebírat více než 1 milion celistvostí z celého světa za paušální cenu 0,3 EUR/kus. 80 % byl sice běžný materiál, ale těch 20 % mezi tím, to bylo Eldorado! Sám jsem si tam vybral krabici plnou nádherných kousků, vše před rokem 1945, z celého světa!

Výstavy, a především ty světové, ve mne naopak zanechávají smíšené pocity.

Opravdu? Proč?

Protože je tam toho zpravidla strašně moc a člověk si to prostě nemůže užít. Stovky rámů, které se zabývají jakýmkoliv mušincem, který se při tisku na známce objevil. Prohlédnu si většinou tak dva tři exponáty z oblasti, která mne zajímá, a vše ostatní už jen rychle proběhnu, protože jsem tím zahlcen. Sice by mne to také zajímalo, ale prostě to nedám.

Zajímavý koncept byla výstava rarit uspořádaná PPCP v prosince 2021 v Národním muzeu – jak říkají Němci, to bylo „überschaubar“. Prostě tak akorát, v mezích, člověk si to v klidu prohlédl a měl z toho dobrý pocit. Jenže chápu, že to byla jiná „třída“.

Je obecně známo, že sběratelství, a zvláště filatelie lidi stejných zájmů významným způsobem spojuje. S kým ze zajímavých osobností naší či světové filatelie jste se seznámil? Nemusí jít zrovna o dolarové milionáře, ale třeba o lidi, kteří mají zajímavé sbírky, napsali knihy, redaktoři, nebo i politikové zabývající se filatelií.

Zde vás asi zklamu. Díky známkám jsem potkal opravdu zajímavé lidi, ze všech oblastí, které jste zmínil – politikové, novináři, businessmani… Dovolím si ale zachovat diskrétnost a nikoho z nich nejmenovat.

Ze zahraničních filatelistů ale osobně neznám téměř nikoho. Já sám nevystavuji, tudíž jsem absolutně neznámý člověk. I v ČR jsem se potkal zatím jen s pár lidmi, zpravidla jednou dvakrát. Mám dobrý vztah s mnoha majiteli významných aukčních domů v západní Evropě a částečně i zámoří, ale to je asi vše.

Nezapomenu ovšem na skvělý telefonát s panem Richardem Lehmannem z USA (někdy v roce 2020), dlouholetým dopisovatelem do americké verze časopisu Forbes – píše tam o známkách. Ač již ve vyšším důchodovém věku, v životě o mně neslyšel, přesto si našel možná hodinu, co jsme spolu protelefonovali. Byl přátelský a velmi otevřený!

Co se redaktorů tištěných filatelistických periodik v ČR týká, tak zde jsou mé kontakty velmi omezené – osobně se znám s některými lidmi kolem časopisu Merkur revue, protože tam dopisuji, ale tím to končí.

Víte, v Čechách jsem stále považován za takového exota :-).. Nikdo neví, co mám ve sbírce a zda se v tom vyznám, nebo ne. Dokonce se o mně povídá, že jsem trouba, který se ve známkách nevyzná. No, upřímně? Já s tímto názorem souhlasím. Nevyznám! Držím se hesla „vím, že nic nevím a stále se učím“. Taky jsem měl doby, kdy jsem si myslel, že jsem „ředitel vesmíru, všechno vím, všechno znám“. Z toho už jsem ale vyrostl.

Jaké máte plány do budoucna a chcete něco vzkázat našim čtenářům?

Plánů mám strašně moc. Jak již jsem zmínil, mám rozepsané další dvě knihy. Dále rozpracovaný koncept, co je potřeba změnit v české filatelii, aby s trochu rozčeřily místní stojaté vody. A nakonec mám rozpracovaný jeden úžasný projekt, který by měl do ČR přinést opravdové sběratelské skvosty a rarity světového významu, a to nejen z oboru filatelie. Numismatika, staré tisky, umění a mnoho dalšího. A pozor – natrvalo! Ne nějaká výstavka! Projekt, který by ocenily mnohé další generace po nás. Ale o tom snad někdy příště. Je to hodně obsáhlé a závislé na mnoha lidech.

A vzkaz čtenářům? Sbírejte, co vás baví. Nenechte se odradit nikým, kdo říká, že jste nějací čučkaři a že máte bezcenné sbírky, ať už sbíráte cokoliv! Není to přeci jen o ceně. Sbírání je o pocitu, o nadšení, o radosti! Je to i adrenalin, když hledám něco, co mi chybí. Je to o přátelství. A když to v případě prodeje přinese ještě nějakou korunu, tak to už je taková ta třešnička na dortu.

Děkujeme za rozhovor a vyslovujeme mnohé díky a podporu při další práci.

Za redakci Infofila.cz – Zdeněk Jindra a Jaromír Petřík

Převzato ze serveru infofila.cz

Axl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Na lyžích, s babičkou v muzeu. Školáci na Vysočině mají tento týden jarní prázdniny

St Úno 16 , 2022
Školáci si na Vysočině užívají volné dn. Začaly jim totiž jarní prázdniny. A tak rodiny s dětmi vymýšlejí různý program, třeba na sjezdovkách.
Čokoládový zámek

Témata