Ručníky, utěrky, povlečení. Symbolem válečných tragédií je nikdy nevyzvednutá výbava, kterou si v Pelhřimově odložily dvě židovské dámy, matka s dcerou. „Ručníky, utěrky a povlečení jsou stále ve velmi dobrém stavu, je vidět, že jsou to kvalitní věci. Příběh majitelky kufříku zmapovala studentka z Prahy ve své práci, i tato práce je na výstavě k nahlédnutí,“ řekla historička Muzea Vysočiny Pelhřimov Miroslava Kvášová.

Na výstavě zaujmou i dvě vitríny, jde o symbolické pietní místo. V jedné vitríně jsou jména těch, kteří padli v boji, zemřeli při totálním nasazení a podobně. V druhé jsou jména lidí, kteří zemřeli v koncentračních táborech, je jich několik stovek.

„Těch jmen je tolik, že jsme na oblek dali jen část z nich a ostatní nechali v misce. V druhé vitríně je vidět část pumy svržené na Olešnou. Zajímavé je, že tu někteří návštěvníci hledají jména známých, kteří za války zemřeli,“ doplnila k tomu Kvášová.

V pelhřimovském muzeu lidé poprvé uvidí německé propagandistické plakáty nebo unikátní válečné fotografie z míst napříč Pelhřimovskem, každé město z okresu tam má svůj prostor. Lidé si mohou připomenout například i pozapomenutý tragický příběh, kterým je vypálení Leskovic.

Svým způsobem unikátní obraz doby poskytuje kuchařka vydaná během války, kde se hospodyňky dozvěděly, jak vařit z přídělů. Jsou tam návody, jak šetřit suroviny, například jak nastavit vajíčko, jak uvařit téměř z ničeho nebo ze zbytků.

„V kuchařce se například dočtete, že nemáte vylévat vodu z brambor nebo z vařené zeleniny, prostě se mělo šetřit maximálně vším, co bylo. Člověk v tu chvíli vidí, jak se lidi mohli stravovat v dobách války. Ne všichni si ale mohli dovolit podle ní vařit. Někteří na tom byli mnohem hůř. Příděly byly minimální a děti na některé věci neměly nárok,“ uvedla historička.

Výstava je k vidění do konce srpna letošního roku.