Kdo to byl Alan Mathison Turing?

Alan Mathison Turing byl jednou z největších osobností a pionýrů počítačového světa. Osobně se podílel na vývoji prvních prototypů digitálních počítačů, je autorem obecně používaných termínů jako „Turingův stroj“, nebo „Turingův test“. Jako jeden z prvních uvažoval o konstrukcích a aplikacích umělé inteligence a pracoval na matematických podkladech pro algoritmizaci umělého života. V řadě případů byly jeho práce publikovány až mnoho let po jeho smrti, v nedokončené, přesto přínosné a často citované podobě.

Alan Turing se narodil v Londýně 23. června 1912. Profesionální kariéru v matematice zahájil na Cambridge University v roce 1931. V této době byl pověstný tím, že než by stavěl na předchozích pracích svých kolegů, raději si teoretické základy znovuvybudovával sám. Jakmile odgraduoval, přestěhoval se na Univerzitu v Princetonu. Někdy během té doby zahájil práce na čemsi, co později označil jako Turingův stroj.
Během druhé světové války pracoval Alan Turing pro britskou vládu na dekódování německých šifer. Německo používalo horkou novinku stroj s názvem Enigma, který byl schopen generovat průběžně měnící se kód, označovaný za nerozluštitelný. Realitou ovšem bylo, že jeho britský protějšek Collossus, prakticky jen hromada servomotorků a relátek (ale přece jen další krok k digitálním počítačům), jej po větší část války louskal bez sebemenších problémů.
Po válce Alan Turing pracoval pro National Physical Laboratory (NPL) na Automatic Computing Engine (ACE), prvním skutečném digitálním počítači. Během této doby se začal také zajímat o vztah mezi počítači a přírodou a v článku „Intelligent Machinery“ vznesl otázku umělé inteligence. Turing věřil, že stroje mohou imitovat procesy, které probíhají v lidském mozku, i když připouštěl obtížnost této cesty a mimochodem anticipoval také psychologické aspekty, odmítání akceptování děl vytvořených strojovou cestou. Často uváděl příklady televizních kamer či mikrofonu, které v podstatě mohou simulovat funkčnost lidských vjemových orgánů. Ještě před ukončením projektu ACE se Turing přesunul do Univerzity v Manchesteru, kde vyvinul Manchester Automatic Digital Machine (MADAM).
Alan Turing byl skutečným pionýrem konceptu digitálního počítače. Turingův stroj není v podstatě nic jiného než víceúčelový počítací stroj, který je schopen číst posloupnost jedniček a nul z pásku. Tyto binární informace popisují kroky, které je třeba provést ke splnění určitého úkolu a to sekvenčním způsobem. Uvědomme si, že to se psal rok 1950 a výpočetní stroje sice existovaly, ale vždy byly vytvořeny jen pro řešení velmi specifických úkolů (balistické výpočty apod.). Turingova inovace byla především v konceptu stroje, který by byl schopen provádět jen několik jednoduchých instrukcí a problém řešení úlohy tedy byl převeden na otázku jak ji rozdělit algoritmizovat do sekvence těchto jednodušších problémů.
Často přehlíženým aspektem Turingova života jsou jeho práce na biologickém poli, které většinou zůstaly nedokončené (nicméně i v této podobě byly později publikovány). Převážně se zajímal o důvody vývoje určitých organických tvarů, postavených na bázi společenství primitivních buněk. Předešel tak o desítky let vznik oboru Alife.
Turing byl ve světě počítačů skutečným radikálem a byl pod značným psychologickým tlakem okolí. Časté „diskuse“ s kolegy vedl na téma, zda počítač může být vytrénován na generování odpovědí mimo rámec omezené množiny možností. Reakcí v roce 1950 byl článek popisující dnes klasický lakmusový papírek inteligence Turingův test. („Oxford Companion to the Mind“ z roku 1987 jej popisuje jako nejlepší současný test, schopný potvrdit přítomnost inteligence ve stroji.) Bostonské Museum počítačů již několikrát pořádalo soutěž o Lebnerovu cenu, ve které se utkávají programy v jednodušší variantě Turingova testu v diskusí na vymezená témata. Turing zemřel za poněkud nejasných okolností (sebevražda, nebo nebezpečný pokus?) 7. června 1954. Škoda, že se nedočkal vzniku prvních skutečných počítačů (tím spíše těch osobních), protože i když dnešní svět informatiky není výsledkem práce jednotlivce, jméno Alana Turinga má v dějinách jeho historie právo na skutečně čelní místo, a i v novodobých pracích na téma algoritmizace či umělé inteligence najdeme odkazy na jeho články.

Axl

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

U Mahlera podruhé - tentokrát v posteli

So Čvn 14 , 2003
Alan Mathison Turing byl jednou z největších osobností a pionýrů počítačového světa. Osobně se podílel na vývoji prvních prototypů digitálních počítačů, je autorem obecně používaných termínů jako „Turingův stroj“, nebo „Turingův test“. Jako jeden z prvních uvažoval o konstrukcích a aplikacích umělé inteligence a pracoval na matematických podkladech pro algoritmizaci […]

Témata