Humpolecké děti si mají kde hrát, a to za tichého souhlasu všech správních orgán

22

Poněkud s časovou prodlevou jsem si přečetla Olafův článek „A co děti, mají si kde hrát“, který mě celkem zaujal vzhledem k tomu, že se mě bezprostředně dotýká. Následující komentáře k článku mě veskrze pobavili, i když situace je taková, že ne u každého člověka probíhá puberta ještě ve třiceti, jako je tomu v případě Axla a Kapíka (sorry, chlapci). Návrh Kapíka, aby se Olaf, pokud mu něco vadí, odstěhoval, mě fakt odboural. Že bychom pro lidi, kteří se chtějí v noci vyspat, zbudovali nějaká zvláštní ghetta?

Chtěla bych reagovat z pozice člověka, který obývá dům přímo vedle proslulé diskotéky „Zálesí“. Pro šťouraly podotýkám, že dům byl stavěn v době, kdy provoz diskotéky neexistoval. Bydlení v této lokalitě je v současné době opravdu „mňamka“, kterou si kromě naší rodiny pochopiteně užívají i obyvatelé v bytovkách stojících v bezprostřední blízkosti tohoto zábavního centra. Jedná se o rodiny s malými dětmi, ve větší míře také důchodce, kteří pokud nemají to štěstí, že trpí stařeckou hluchotou, mají o víkendech vystaráno o bezesnou noc.



Před pár lety jsme řešili hlučnost diskotéky jako takové. Okresní hygienická správa provedla měření hlučnosti, která byla zjištěna jako nadlimitní a provoz diskotéky měl být přerušen až do doby zřízení odhlučňovacích úprav. Následně mělo být provedeno další kontrolní měření. Diskotéka samozřejmě uzavřena nebyla (kdo taky dnes respektuje nařízení státních orgánů, že?). No ale budiž – provozovatelé alespoň projevili jakousi snahu, nějaké pofidérní úpravy provedli a hlučnost hudby byla víceméně snížena, alespoň na únosnou mez. Kontrolní měření pak bylo prováděno za reprodukce písniček Helenky Vondráčkové, přičemž intenzita jejího projevu není pochopitelně srovnatelná s produkcí, která se odvíjí na diskotéce standartně.



Ovšem s hlučností, která není způsobena hudbou, ale kterou produkuje naše zlatá mládež přímo na ulici, tedy mimo objekt diskotéky, se již nikdo nezabývá. A nejde pochopitelně jenom o hluk, ale i o nevěřitelný nepořádek, neřku-li bordel, který po víkendových akcích zůstává na ulicích. Pořadatelé diskotéky sice pečlivě uklidí před svým objektem, ale co zůstane o metr a více dál je již nezajímá. Proč taky.



Manžel se před nedávnem obrátil na Městský úřad v Humpolci s požadavkem na vyřešení zoufalé situace v ulici V Brance. Kromě výše uvedeného totiž ulicí neustále projíždějí v neuvěřitelných rychlostech auta mladistvých, a to sem-tam a za doprovodu hudební produkce řvoucí ze stažených okýnek, troubení a kvílení brzd. Tento stav lze při klidné mysli vydržet hodinu-dvě, třetí hodinu to již začíná dosti podstatně lézt na nervy a pokud to musíte poslouchat až do čtyř hodin do rána, je snad každému jasné, že při snídani úsměv na tváři nevykouzlíte ani náhodou. Manžel tedy vznesl požadavek na umístění dopravní značky ve jmenované ulici, která by omezovala pohyb dopravních vozidel o víkendech v nočních hodinách. Faktem je, že pracovník městského úřadu manžela nevyhodil. Faktem je, že se dokonce jeho stížností zabýval. Faktem je, že městský úřad je v takovéhle situaci bezmocný.



Sice nechápu proč, protože ulice V Brance je majetkem města a to by tedy podle mého selského rozumu mělo na svém pozemku zajistit pořádek. Nicméně aby se něco dalo řešit, musí existovat písemná stížnost, nejlépe pak petice občanů (copak asi tak byly platné petice občanů z Havlíčkova náměstí?). Umístění dopravní značky musí být schváleno dopravním inspektorátem, na jehož vyjádření se již delší dobu čeká. A tak se stále nic neděje. Tedy děje. Stále to samé.



Záznam jednoho pátečního večera, jak jej uvedl Olaf, je velice strohý a nevystihující plný stav věci. Já Vám poskytnu záznam z mého pohledu. Pokud Vás to stále ještě zajímá a budete číst dál, možná se pobavíte, možná se i zasmějete, ale pak si, prosím, uvědomte, že toto zažíváme víkend co víkend – každý týden, každý měsíc, každý rok. Připadá Vám to jako zábava?


 


Pátek – datum není podstatné, s různými obměnami se odvíjí stále to samé.


Řekněme tedy, že se jedná o jeden letní teplý den tohoto roku.


 


20:30 Z nedalekého parku se line neomylný puch pálené pomočené slámy (rozuměj
         
marihuany), zlatá mládež se pomalu začíná připravovat na noční reje.


          V boční uličce u bytovek cinkají odhazované láhve. Ovšem ne v kontejneru určeném              


          na sklo, i když tam stojí opodál. Vybízím asi třináctileté hochy, aby lahve sebrali ze


          země. Někteří mě ignorují, jiní se mi smějí do obličeje. Lahve nesebere nikdo.


21:30 Sedíme s přáteli venku na zahradě, tlacháme a pozorujeme cvrkot.


          Překvapuje nás, kolik dětí je už v tuto brzkou dobu totálně opilých. Hloučky mladých


          se klátí ulicí, řvou, že je to slyšet široko daleko, halasně zpívají anebo na sebe pokřikují


          vulgární výrazy. Zaslechneme dokonce i hajlování, při kterém mě mrazí v zádech.


22:00 Začíná RALLYE HUMPOLEC. Ulicí v jednom sledu projíždějí auta a motocykly


          s vysokým obsahem kubíků. Je slyšet řev motorů, hudba z reproduktorů, pištění


          pneumatik, kvílení brzd, do toho bouchání dveří, jak někdo neustále vystupuje nebo


          nastupuje. Ryk dětí chodících pěšky to doplňuje.


22:20 Uprostřed silnice sedí na zemi dívka, typuji jí čtrnáct let, a zvrací si přímo do klína.


          Další trochu odrostlejší chlapec zvrací u protějšího plotu. U našeho plotu stojí dva další


          kluci a skrz branku nám močí na popelnici. Ohromně se při tom baví.


22:30 Ulicí projíždí vozidlo policie. Skrumáž děcek na ulici to nijak nevzrušuje. Auto


          přizastavuje u jednoho korzujícího mládence a následně vyslechneme tento rozhovor,


          respektive řeč mladíka, odpovědi policisty slyšet není:



          „No čau voléé, tahneš šichtu, jó?“


          „To je v prdeli. Vole, já jsem zkalenej jak kráva. Sotva lezu, nehodil bys mě k Fáčku?“


          „Oukej vole. Dobrý. Zejtra  taky vyděláváš na bídu?“


          „Tak se někdy stav, vole, zakalíme.“


          Vozidlo policie projíždí pozvolna ulicí a mizí do hlubin noci. Je to jedinkrát, co jsme


          měli možnost ho zahlédnout.


22.45 Parta výrostků, odhadem již zletilých, začíná likvidovat sousedův plot naproti


          našemu domu. Manžel vyráží zasáhnout, doprovázen svým věrným „služebním“ psem.


          Německý ovčák přeci jen budí dostatečný respekt a kluci se dávají na útěk.


          Pronásledováni vylezou na střechu garáže, která stojí nedaleko. Manželovi je přes


          čtyřicet,  tudíž nemá nejmenší chuti honit se někde po střechách jak Belmondo ve filmu


          Strach nad městem. Rýpnu si do něj, že Belmondo to zvládal ještě v sedmdesáti.


          Jsem odkázána, ať si ty blbce jdu honit sama anebo ať si zavolám Belmonda. Začíná se


          schylovat k manželské hádce a přátelé se to snaží převrátit v legraci.


23:00 Mladí pyromani si rozdělávají na silnici ohýnek. Radost z ohýnku nezná mezí. Zřejmě 


          použili nějakou chemikálii, protože plamen má modrou barvu. Vzápětí k nám přilétá


          zapálená láhev na zahradu a roztříští se o dlažbu. Děkujeme Bohu, že někdo nedostal


          lahví po hlavě anebo že se netrefila do auta našich přátel,odstaveného na dvorku.


          Jakási paní z horního okna bytovky volá, co to tam parchanti vyvádějí, ať to koukají


          uhasit. Sprškou sprostých nadávek je odkázána do patřičných mezí, a tak zase


          rezignovaně okno zavírá.


23:30 Přímo u plotu zastavují dvě vozidla a abychom si i my něco užili, reprodukují


          nám z vnitřku hudbu (dá-li se tomu říkat hudba) o intenzitě snad 150 dB. Vzhledem


          k tomu, že za takové situace je veškerá komunikace nemožná, přátele se loučí a odchá-


          zejí, vyslovujíc nám upřímnou soustrast nad tím, v jaké čtvrti to bydlíme.  Rovněž my


          s manželem mizíme v útrobách domu. Hluk tu bohužel není o nic menší než-li venku.


          Marně se pokoušíme zaslechnout něco z naší televize.


23:50 Ozývá se hrozná rána a zvuk tříštěného skla. Další prázdná láhev nám zřejmě přistála


          na zdi domu. Manžel vybíhá ven a rozzuřený na nejvyšší míru častuje ty zmetky  


          nelichotivými přízvisky. Já ho tahám za rukáv zpátky, mám obavy, aby nám někdo


          z pomstychtivosti nerozflákal okna nebo něco podobného


          „Já je snad zabiju, hajzly, mně už je to jedno,“ odsekne mi manžel. Opět to mezi námi


          jiskří, říkám mu, že je blázen, on kontruje, že se má z čeho zbláznit. Komedie jen pro


          nezúčastněné. Jsme totiž uprostřed noci, kdy normální lidé spí.


24:10 Také já se pomalu připravuji ke spánku a odcházím do ložnice. Manžel si vaří asi už


          šesté kafe, bláhově si myslí, že ho uklidňuje.


24:45 Spánek stále nepřichází. Celou ložnicí totiž duní takové vzdálené hluboké DUC-DUC,


          (kam se hrabe v tehdejší době tolik zatracovaný rockenrol), za chvíli mi to ducá v hlavě


          a začínám mít pocit, že mi praskne lebka. Když nemůžu spát, zkouším si alespoň číst,


          ale to také nejde. V hlavě mám stále to DUC-DUC a nemůžu se na nic soustředit.


          Odcházím ven na zahradu zakouřit si do letní noci. Že by mě to uklidnilo, si iluze


          nedělám.


01:00 Slyším jakýsi tlumený křik dívky, a to v bezprostřední blízkosti. Nakláním se přes plot 


          a vidím, jak se přímo pode mnou na zemi mezi odpadky odehrává soulož jak vyšitá.


          Chvíli přemýšlím, zda je ze strany dívky dobrovolná, pak usoudím, že ano a jako


          zahanbený šmírák odcházím zpět do domu. Nu což, proti gustu žádný dišputát.


01:30 Hluk zvenku neztrácí nijak na intenzitě, ale já, zmožená celotýdenním martýriem


          v práci, se vracím do postele.


 


Nevím kdy, ale přeci jen se mi podaří usnout. Můj manžel ale celou noc nespí a hlídá, aby nám někdo nezdemoloval dům. Ráno, když vstávám, on se teprve vydává na kutě. Polykám prášek proti bolesti hlavy a začínám užívat sobotního dne. A večer nám to zase začne…..


 


 


A co by jsi mi teď, Kapíku, doporučil? Abych se odstěhovala, propíchla si ušní bubínky anebo se rovnou zastřelila, protože žít ve městě šílenců mě zkrátka nebaví? Pokud budeme všichni jen mlčky přihlížet a tolerovat vandalství a neohleduplnost ostatních, budeme za chvíli žít v naprosté džungli. Tobě také bude jednou čtyřicet, padesát, šedesát (pokud se toho vzhledem ke stylu svého života vůbec dožiješ)  a nebudou se ti podobné aktivity zrovna dvakrát zamlouvat.



Podotýkám, že i já se ráda bavím, občas i ráda požiji nějaký ten „šňaps“ (Axl to může potvrdit), ale neobtěžuji tím své okolí, neřku-li půlku Humpolce. Když už jsme jednou přestali běhat po čtyřech, tak by jsme se asi všichni měli chovat jako kultivované inteligentní bytosti a ne jako tlupa orangutanů. A ten, komu se podobné zhovadilosti nezamlouvají, by neměl být považován za zapšklého neurotického „taťku“, který nedokáže pochopit bujarost mládí. Díky, Olafe, za tvůj článek, že jsi dokázal projevit svůj názor na situaci v našem městě. Je fakt otřesná.


 

myska

22 thoughts on “Humpolecké děti si mají kde hrát, a to za tichého souhlasu všech správních orgán

  1. Naprosto souhlasím , že je třeba vyžadovat a zajistit pořádek a slušné chování adekvátní době a místu . Daly by se tu rozebírat příčiny proč tomu tak není a hledat řešení „co s tím“ . Ale ono rozhodně nejde jen o večerní chování . Kdo navštívil např. sportovní areály za bílého dne a vešel do kontaktu s „běžnou“ mládeží , mohl by povídat o lhostejnosti k hodnotám (tím myslím jak se s klidem devastuje povrch a vybavení sportovišť tím že se prostě ignorují pokyny pro užívání popř. z frajeřiny rovnou něco ničí aby si někdo před „kámoši“ dokázal jak je skvělý a drsný) , jaký způsob komunikace probíhá už mezi cca 8-12 letými (čeština zná lepší výrazy takže nepublikuji..) . Ta naše slavná „demokracie“ kterou si tak blbě sami deformujeme znamená bohužel ztrátu zábran a respektu k čemukoliv , takže by to asi chtělo dát víc pravomocí policii a možnost aby těm co se neumějí chovat mohla ukázat co se smí a co ne . Jednotlici nemají sami šanci , dokud se nezačne něco dít s „mlčící“ a nečinně přihlížející většinou(?) . P.S. a co takhle nabídnout přespání o víkendu majiteli (provozovateli) zmíněného podniku Zálesí ? Jakpak by se tvářil ????

    1. klasicky brek – policie nema pravomoce, lidi jsou obhroubli. to je BLBOST!
      Policie ma pravomoci dostatek, dat dychnout podezrele se motajicim mladistvym a expedovat je domu rodicum muze, zletile nechat vyspat v cele a predat jejich chovani prestupkove komisi MU take muze.

      1. k to mu se musim pridat. Klasicky brek „ta dnesni mladez je hrozna to my jsme byli uplne jini, lepsi, svati“. Tohle to miluju, tyhle kecy jak za nas bylo vsechno skvely, jak mi jsme byli slusny a blablabla. Ja si teda pamatuju pred 15ti lety vyvracene znacky, rozbite postovni schranky, bordel po ulicich, na zabavach atd.

        1. A to ja si teda zase nepamatuju. Umeli jsme se taky ozrat jak Irove, kluci se na zabave poprali, ale venku ve meste si nikdo takovyhle bordel nedovolil delat. Okamzite by ho totiz policajti sebrali a nasledne sankce ve skole, popripade vylouceni ze stredni skoly za to fakt nestalo. Dnes si mladi vytrznici mohou beztrestne delat cokoliv, a taky to delaji, protoze se nemaji ceho obavat.

          1. Jojo Kapíku, svět, lidi i děti se opravdu mění. To je prostě fakt. Třeba před policajtem mívali lidi respekt. Já se nadělal také něco vylomenin, ale měli jsme soudnost nebo jak to pojmenovat. Víš jak to dopadne, když vezmou lidi zákon do svých rukou? Anebo: Dyť si byl v policejním státě za Velkou louží, co je teď furt dávána za vzor nebo si to nech vyprávět od Axla, jak to tam chodí, jestli by tam něco podobného bylo možné …

          2. Jenže to je právě ono. Když my jsme dělali ty vylomeniny, tak naši rodiče a lidi, kteří tehdá byli tak staří jako my dneska říkali: „Ty mladí jsou dneska strašný. Neuměj se chovat a ty věci co vyvádějí. To my by jsme si nikdy nedovolili. Taky jsme dělali vylomeniny, ale měli jsme soudnost.“ No a dneska takové věci říkaš ty. 🙂 Tak už to holt je a takový je koloběh života. Svět jde kupředu a hranice se posouvají a posouvají. Nemůžeš čekat, že se dneska mladí lidé budou chovat stejně jako jsi se choval Ty. Vždyť pro ně by to byla nuda. 🙂

            Tak to je a s tím nic nenaděláš. Neboj se, až oni budou v našem věku, a jejich děti budou vyvádět nevím co, tak to bude zase někde jinde a budou říkat: „To my když jsme byli mladí, tak jsme dělali všelico, ale tohle ….“.

            Teď chci podotknout, že né že bych je chtěl nějak omlouvat a tolerovat jim to. Pěkně by tyhle případy měl někdo vytrestat. Jen jsem chtěl poukázat, že ani my jsme nebyli svatí a že se nemůžeme dělat lepšími.

          3. to je presne ono, prave tohle svatouskovstvi me pekne s*re. Asi se Olafe budes divit co bude vyvadet tvoje dite az vyroste.

        2. Kapiku, tys me nepochopil. Ja souhlasim s tim, ze kdyz delaji venku BORDEL, maji dostat pres hubu. Od rodicu, pripadne od lidi, ktere otravuji.
          Me vadi ten plac nad pravomoci policie – oni muzou. Jenze nechteji.
          Ja taky znam vse o tom smejdovi co mi vykradal auto – SPZ, bydliste, jmeno …. a policajti to vedi taky. Ale defacto jedine co mi provedl je ze mi otevrel auto, bez poskozeni, takze zadna skoda, zadny pripad. To same je s temi kriklouny – ruseni nocniho klidu je prestupek, kdyz je policajti nechaji v klepetech vyspat na cele, maji na krku neopravnene zadrzeni a buhvico navic. proto se drzi zpatky. mohli by vodit domu za usi nezletile opilce a vybirat pokuty, ale i to je prace a papirovani ……..
          Jinak souhlasim s Olafem, neexistovalo venku porvavat, natoz neco nicit. Vyvracene znacky pamatuju taky, jenze to slo do skoly a vinici se vetsinou nasli. Dneska – technicke sluzby opravi a nez je to hotove, vsichni se radsi otoci :-((

  2. A to teprve tenhle pátek a sobotu to bude stát za to. Náměstí-pívní slavnostui, zálesí, fabrika——takovej pěknej humpoleckej okruh!!!Už se moc těšim

    1. Já taky a světe div se, bude možné o něco klidněji spát, protože všichni snad budou otravovat pro změnu na náměstí …

  3. a) bordel byl ve mestech (na vesnicich), na ulicich, rvacky taky, (jenom tech vymlacenych dveri do zalesi, tam byla rvacka snad kazdy vikend, jak vevnitr tak venku) jenomze mate asi dost kratkou pamet.
    b) to ze si vytrznici delaji co chteji je zalezitost spolecnosti, zakonu a jejich vymahani, to nema nic spolecneho s tim jestli jste (jsme) byli lepsi nebo horsi nez jsou dnesni mladi.
    c) – to se tyka bydleni v problematickych castech mesta – pozadujte na svych – volenych – zastupcich zmeny nebo si vyberte k zivotu jine misto, k tomu nemam moc co rict. Kdyz budu bydlet na mustku tak se taky nebudu moct divit, ze tam je hluk. Ja chapu, ze tam je hluk a lide, kteri bydli v okoli tim trpi, potom ovsem nemeli jejich – voleni – zastupci dopustit aby tato situace vznikla. Podivejte se na priklad z nedavne doby – v zalesi fungovaly diskoteky, potom se zalesi zacalo rekonstruovat a diskoteky se presunuli do icomu. S nimi i jejich navstevnici. Pravdepodobne to tak vyhovovalo vsem. Ovsem po case se diskoteky opet presunuli do zalesi. Podotykam, ze tehdy neexistovala fabrika. Na druhou stranu je otazka do jake miry (a zda vubec) lze nocni zivot vykazat z centra mesta (jasne ted mi namitnete, ze to neni centrum mesta, ze centrum je namesti). Tohle je otazka pro urbanisty, sociology a co ja vim pro koho jeste.

    A jeste poznamecku k olafovymu poslednimu komentari „Já taky a světe div se, bude možné o něco klidněji spát, protože všichni snad budou otravovat pro změnu na náměstí …“
    Tomuhle ja rikam vyborny nazor a vyborny reseni. At otravuji nekoho jineho, pak mi to uz muze bejt ukradeny.

    uff to jsem se rozkecal, cus bus koncim tuhle diskusi (z me strany je to vse dal se nebudu vyjadrovat za to mne moji klienti neplati :-))

    1. Kdyz vy pořád diskutujete nad tim, kdo byl či nebyl horší, lepší, slušnější, drzejší apod. O tom to neni – je nad slunce jasny, ze decka budou delat jenom to, co se jim dovoli. Proc neni třeba bordel přímo v Zalesi nebo ve Facku? Protoze tam si pořadatele zajisti pořádek a když si tam začne nekdo dovolovat, tak ho vyhodi. Na ulici ale poradek neudržuje nikdo. Například minulý pátek stálo auto policie kousek od Zálesí půl hodiny. Za celou tu dobu z auta nikdo nevylezl, ale bylo o nich aspon vedet, a tak tu pulhodinu byl klid. Jen auto odjelo, tak to šlo ve starych kolejich.
      Nesouhlasim s nazorem, ze poradek by si meli zajišťovat obyvatele domu. Pokud dam někomu přes hubu, tak hned druhy den na mě přileti rozzuřený tatínek anebo na mě podá trestní oznámení.

      1. jo, pokud prileti rozzureny tatinek, tak zaslouzi taky namlit. Spravne by mel doma serezat dite a tobe se prijit omluvit. A trestni oznameni – :-)))) hahaha. Kdoze mne udal? Nality 17ti lety mladik? Vazne? A kdy jsem ho jako nakopal? ……………..

        Tady to zacina – pokud se rodice postavi za ditko, ktere dela bordel po nocich – co s tim chcete delat. policie ho dovede domu a tim to konci, maximalne tatik zaplati pokutu a smitec.

        1. Ale já nechci mlátit ani dítko ani tatínka. Nakonec násilí plodí zase jenom násilí.
          Pořádek na ulici by přece neměl udržovat kterýkoli občan, ale policejní orgány, které jsou za to placené z našich daní. To by jsme také za chvíli mohli nastolit právo lynče.

          1. jasně , policie by to mohla a měla zařídit , ale to by musela být v podstatně větším počtu a ne jako třeba humpolecká služebna . další věcí je to , že pokud násilí a vandalismus bude tolerováno tou „správnou“ většinou , tak to taky nikdo nebude stíhat eliminovat . k tomu aby policisti daly do své práce víc než teď by taky mohlo přispět , že zmizí ta neviditelná ale existující bariéra mezi nimi a námi ostatními , kdy ať si to přiznáte nebo ne , tak je většina vnímáte jako neschopný idioty dobrý tak akorát k vtipům . v takový atmosféře se nikdo z nich zrovna nepožene riskovat zdraví při konfliktu s přivožralým nebo zfetovaným hovádkem…a já je plně chápu . momentální deformovaný veřejný mínění by ještě politovalo toho ožralýho chudáka co nešťastnou náhodou zranil tupýho policajta…“change your mind“ , nic jinýho neradím

          2. Tak s tím nesouhlasím. Z policie si dělají srandu a vnímají ji jako bandu idiotu veskrze po celém světě. Patří to k takovému lidskému folklóru a přesto to policii jinde ve světě nebrání aby byla akceschopná a učinná. U nás bohužel ano. A že by zrovna na to, aby spacifikovali pár ožralech mladíků nestačila humpolecká služebna? A co by chtěli? Napochodovat tam v těžké zbroji v počtu tři policajti na jednoho civilistu?

            Ale mám nápad. Co kdyby se někdo z humpolleckých, kteří jsou v tomhle zainteresováni zachoval jako pan Libor Ludík. Libor Ludík je skutečná superstar, s ním by měly být vedeny interview, on by měl být na obálkách časopisů. Tak dlouho něco nešlo a najednou to jde. Sedmnáct tisíc lidských kobylek za pomoci tří tisíc automobilů od pátku obracely výsledek jeho pracovního úsilí v niveč na technoparty v Boněnově, zatímco chudák policejní mluvčí Jolana Čížová papouškovala, co jí nařídili její neschopní a líní šéfové, že „se nedá nic dělat“. Nájemce poničených pozemků to nějakou dobu poslouchal a poslouchal i rady, že má podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Následovala logická úvaha: Jakýpak neznámý pachatel. Ten je přece známý. Je to policie. Třebaže dopředu věděla o chystaném trestném činu, nepokusila se mu zamezit. Odpovědnost tudíž je na její hlavě. Na technoparty přijelo mnoho cizinců. To proto, že v jejich zemích by policie nic podobného netrpěla. V naší zemi je policie neschopná, tudíž se lidské kobylky stahují sem. Takto prosté to je. Takže, odpovědnost padá na její hlavu.

            Je to až podivuhodné, jak – poměrně – málo stačilo, aby se policie vzpamatovala a zasáhla. Musel ovšem k tomu dát rozkaz (stále ještě) ministr vnitra Stanislav Gross. Najednou to šlo.

            V Boněnově se policie pochlapila, protože se naštval jeden opravdový mužský. Reálně vzato, nějaká technoparty je prkotina proti masivnímu porušování zákonů, jemuž jsme svědky na každém kroku. Aby se s tím chlívem v Humpolci začalo něco dělat, to bychom potřebovali naštvaného chlapa ne na louce v Boněnově, ale u nás. Obávám se, že na něho ale budeme ještě dlouho čekat.

          3. fajn , tak čekejte na zachránce , ale není to trochu moc pohodlný čekat na to až se někdo takovej najde a bude řešit to do čeho se 99% lidí nechce? nebylo by dobrý se nasrat všichni a přestat si myslet že je něco supr na tom že můžeme porušovat co se nám zlíbí ? když někde platěj pravidla tak nejsou potřeba ani ti policajti , ketrý nemaji respekt . á propos – má vůbec ještě někdo nebo něco respekt ???

          4. Ale já na žádnýho zachránce nečekám. Zaprvé v Humpolci vlastně momentalně nežiji a za druhé i když tam sem tak s tímhle problémem osobně žádné problémy nemám, protože v Humpolci přebívám na uplně jiném místě. Jen se těm kterých se to týká snažím poradit, jak na to. Mám totiž takovej dojem, že pokud se nějaký odvážný zachránce nenajde, tak se nic dít nebude, protože všichni na to budou akorát nadávat, ale skutky žádný. A jestliže někdo nedojde na město a nezačne tam tropit humbug, popřípadně nepodá to trestní oznámení na policii, tak se zkrátka nic dít nebude. Kecáním o problému v komentářích na Humpolákovi se těžko něco změní a těžko to přinutí někoho aby se tím zabýval a nějak to řešil.

          5. Jojo to mi mluvíš ze srdce anonyme, já bych ve tři ráno, když se dusíme ve vydejchané panelákové místnosti, protože okna musí být zavřená a dítě se pořád budí kraválem, psát filmové horory. Třeba mě napadlo, že bych přes Lnářskou natáhl drát ve výši krku motorkáře … nebo, že bych si udělal zbrojní pas a střílel lidi na počkání apod. to by mohlo být to právo a sparavedlnost podle Kapíka :)))

          6. no tak to by mne zajimalo jak si prisel na to, ze to je pravo a spravedlnost podle mne? Mne by neco takoveho ani nenapadlo narozdil od tebe tak se uklidni

          7. Tak to tam dej.Proč bych tam nemohl projet na motorce.Dopravní omezení tam není, přes padesát tam nejezdím(ne že by se po těch dírách jezdit dalo), ale nebudu riskovat, že mi tam skočí nějaký ožralý hovado a já si kvůli němu rozbiju motorku.A co se týká zbrojáku, to s tebou souhlasim-mám ho taky, bude prdel:)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Jízda Františka Jokla 2004

Po Srp 2 , 2004
Poněkud s časovou prodlevou jsem si přečetla Olafův článek „A co děti, mají si kde hrát“, který mě celkem zaujal vzhledem k tomu, že se mě bezprostředně dotýká. Následující komentáře k článku mě veskrze pobavili, i když situace je taková, že ne u každého člověka probíhá puberta ještě ve třiceti, […]

Témata