Štědrovečerní večeře na stole našich předků

5

Stejně jako po celý advent, tak i během Štědrého dne byl zachováván přísný půst. Pouze děti směly sníst kousek chleba a nakrmeno bylo také domácí zvířectvo. Ale jakmile vyšla první hvězda, zasedávalo se k bohatě prostřenému vánočnímu stolu. Štědrovečerní večeře bývala opravdu bohatá, dokonce i v chudých chalupách si dopřávali větší výběr jídel. Správně jich mělo být devatero. Věřilo se, že čím více chodů na stole, tím více snopů na poli. Pořadí a výběr jídel se během doby měnil, jídelníček byl pestrý a lišil se i krajově.


Prvním chodem většinou bývaly oplatky, do kterých se zapékaly různé byliny, např. petrželové nebo celerové listy. Lidé přikládali rostlinám ochrannou a léčivou moc, ačkoliv o vitamínech neměli ještě ani zdání. Nejčastěji však jedli oplatky potřené medem s trochou česneku, aby byli zdraví a silní. Velice mě překvapilo, když jsem se od své známé ze Slovenska dozvěděla, že tento pokrm se na Vánoce u nich jí dodnes. (Upozorňuji, že dotyčná nežije někde na salaši v horách, ale v Bánské Bystrici v paneláku.) Kombinace medu a česneku je pro moje chuťové pohárky zcela nepřijatelná, ale známá tvrdí, že je to vynikající.


Po oplatkách obyčejně následovala polévka. Pouze v rybničnatých krajích a často jen u zámožných se jídala polévka rybí, jinak se vařívala polévka zasmažená, houbová, do které se místně přidával hrách nebo čočka. Jinde se místo polévky vařila houbová omáčka. Sušené houby se vůbec vyskytovaly na štědrovečerním stole v mnoha pokrmech. Nejčastěji to býval tradiční kuba, který se připravoval z krupek a tmavých hřibů modráků, proto se mu také říkávalo černý. Na Táborsku se například zapékal ještě s bramborami a býval nazýván “maňas”, protože je po něm každý celý rok čiperný. Jinde, převážně v Pokrkonoší býval hlavním jídlem večera hubník, jakýsi svítek s přídavkem hub, který se připravoval z krupicové kaše nebo rozmočených žemlí a vajec. Musel se dobře omastit a okořenit a pak dozlatova upéci. Do kuby i do hubníku se vždy přidával česnek, kterému se odedávna přisuzovala posilující a ochranná moc.


Nezbytnou součástí hostiny byl také hrách, prastarý obřadní pokrm. Podával se buď neupravený, někdy dokonce nesolený, nebo smíchaný s kroupami jako jídlo nazývané “svarba”, jinde s cibulkou a se zelím. V Pošumaví jídali hrách s kroupami na sladko, maštěný, sypaný cukrem a perníkem.
Na stole nesmělo nikdy chybět “něco od mouky”. Kromě vánoček se připravovaly i jiné moučníky, například peciválky, což byly buchtičky spařené mlékem, maštěné máslem, polité řepným sirupem a sypané cukrem se skořicí nebo polévané řídkou omáčkou z mléka a máku.
Také se pekly lívance či vdolky, cezené nudle polévané máslem a sypané cukrem se skořicí, anebo kynuté knedlíky se švestkovou omáčkou.
(Tady trochu odbočím, protože bych vám ráda napsala, jaký druh buchtiček připravuje již jednou zmíněná známá na Slovensku. Asi měsíc před Vánocemi upeče malé kynuté buchty bez cukru a náplně a nechá je zcela ztvrdnout. Na Štědrý den se tvrdé buchty uvaří ve vodě a smíchají
s brynzou. Zvláštní, ale jim to prý moc chutná.)


Štědrovečerní hostina končívala pojídáním ovoce. Nebyla to však jen čerstvá jablka a ořechy, ale také ovoce sušené. Vařené sušené švestky, hrušky a jablka nazývané “muzika” se jedly proto, aby panovala v rodině po celý následující rok svornost. Tuto krmi by si měla zřejmě dopřát valná většina současných manželství.
Pro zajímavost uvádím jídelníček, který byl zaznamenán přibližně před sto lety v okolí Benešova u Prahy:


Pražená polévka s houbami a s ječnou krupicí
Hrách omaštěný máslem s upraženou cibulkou
Kuba z ječné krupice s houbami
Kynuté vdolky nebo lívance (v chudých domácnostech bramborové vdolky)
Ryby pečené nebo vařené načerno nebo nabílo
Jablka a ořechy, vánočka

myska

5 thoughts on “Štědrovečerní večeře na stole našich předků

  1. Hmmmm, med a česnek, tak to zní náhodou moc zajímavě. Mohla by to bejt moc dobrá kombinace. Asi to budu muset tyhle Vánoce vyzkoušet. Ještě nám zjisti, s jakýma oplatkama se to podává?

  2. Je trestuhodné, že na tomto serveru, kde se objevují články přetékající odkazy na Českou minulost, tradice a podobné hodnoty, si nějaký omezenec dovolí vyvěsit na úvodní stranu velký obrázek Humpolce s anglickým nápisem Merry christmas!! Lepší vyjádření maloměšťáctví si lze těžko představit! Pokud to autor obrázku neumí říct v češtině, dovolím si mu to přeložit, znamená to VESELÉ VÁNOCE.

    1. Děkuji za nálepku maloměšťáka , vážený anonyme . Vaše rozhořčení jste nasměroval nesprávným směrem , pan admin zveřejnil moji loňskou koláž vyrobenou na programu Camedia firmy Olympus . Ta bohužel nezná češtinu a pokud nechcete získat esemeskové výrazy bez čárek a háčků , použijete jazyk pod kterým funguje skvěle . A tím je právě angličtina , která Vám tolik vadí . Jsem sice v anglickém jazyce velmi chabý , ale Váš překlad opravdu nepotřebuji , takže díky za překlad – ale nebylo třeba . Mimochodem pokud jste takový jazykový purista (puristka) , jistě víte jak se správně píše česká minulost . S dokonalou úctou Váš omezenec :-))

    2. hm, sice taky souhlasim s tim, ze merry christmas je hodne blby pripomenuti vanoc, ovsem oznacit to za projev malomestactvi – to je prehnane. Proste humpolak vznika z nezistne a nehonorovane prace par nadsencu a pokud nemame jine pranicko, proste pouzijeme dostupne.

      ad Pierre – zkusil jsi zmenit font? ten soft od olympusu neznam, ale nemel by byt problem v nem psat cesky. teoreticky.

      1. „No Jo. Já vůl vsadil na šestku…“ – tuhle frázi jsem si vypůjčil z filmu Prohnilí , kdo viděl tak zná , ostatní sorry . Společné s Merry christmas má společné to že jsem se spletl – černoch ve filmu zdánlivě , já skutečně . Ten program Olympusu má u koláží jen šablony neumožňující změny – v tomhle případě komplet i s anglickým nápisem Merry christmas . Takže to pak můžete a nebo nemusíte použít , ale změnit to lze pouze několika hodinovou prací s obrázkem , ze kterého je třeba vyretušovat anglický nápis a napsat český . Humpoláka mám rád , ale tolik důvěry a lopotné práce s takovou změnou jsem mu prozatím nedal 🙂 .
        Jinak ten maloměšťák mě netrápí , bydlím celý život na malém městě , a tak logicky maloměšťákem asi budu , že ? 🙂 Veselé vánoce a ne že si dáte na humpoláka na Nový rok nějaký „Pour Félicité“ , to by Vás čtenáři sežrali 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

I ty, Liduško?

Pá Pro 17 , 2004
Stejně jako po celý advent, tak i během Štědrého dne byl zachováván přísný půst. Pouze děti směly sníst kousek chleba a nakrmeno bylo také domácí zvířectvo. Ale jakmile vyšla první hvězda, zasedávalo se k bohatě prostřenému vánočnímu stolu. Štědrovečerní večeře bývala opravdu bohatá, dokonce i v chudých chalupách si dopřávali […]

Témata