Vybíjení tuleních mláďat v Kanadě

2

Každý rok probíhá od dubna do května (často až do června) v provincii Newfoundland podivný lov. Píšu lov, ale měl bych to slovo dát do uvozovek. Nejde totiž o lov v pravém slova smyslu. Na čtyři tisíce lovců z řad místních rybářů se vyzbrojí baseballovými pálkami, železnými tyčemi, pádly, háky a také puškami, zkrátka výbavou připomínající více trestnou výpravu než skutečný lov. Nechají se vyvézt čluny do zátoky St. Lawrence a na severovýchod od Newfoundlandu do míst, kde kde začínají ledové kry, a kde se každoročně rodí tuleni.

Dvanáctidenní až tříměsíční mláďata tuleňů pak těmito nástroji na
ledě utloukají k smrti. Polozabitá zvířata nechávají ležet, berou si
jen kůži. Používají-li pušky, snaží se pouze o jednu ránu, protože
každá díra v kožešině znamená o dva dolary méně za kůži. Protože
střílejí z pohybujících se člunů, často zvíře pouze zraní. Poraněná
zvířata nechávají na místě v agonii zemřít. Mnoho z těchto takto
zraněných sklouzne do moře, kde pomalu umírají.

Celý lov je neobyčejně krutý. Nezávislí veterináři, kteří lov
studovali, došli k závěru, že vládní regulace týkající se humánního
zabíjení nejsou ani respektovány ani vyžadovány, a že lov tak, jak
probíhá, je v rozporu se základními principy zacházení se zvířaty. Bylo
zaznamenáno neuvěřitelné množství surovostí, včetně toho, jak rybáři
táhnou na háku poraněná tulení mláďata po ledě, tuleně postřelí a
ponechají jejich osudu, vrší polomrtvé a mrtvé tuleně na hromady a
dokonce velmi často stahují kůže za živa. To dokonce ve 42 procent
všech pozorování.

Lov vyvolal poměrně širokou kritiku ze stran světových politiků,
žurnalistů a vědců. Místní rybáři často nezávislé pozorovatele fyzicky
napadají a došlo k mnoha potyčkám. Jakékoliv pokusy povolat na místo
policii nebo odpovědné vládní úředníky selhaly. Naopak. Kanadští
politikové nejen, že jsou slepí a hluší k protestům světa, oni ten lov
podporují.

Reportáž z lovu na tuleně

Za jednu kožku dostávají rybáři necelých pět dolarů. Vylepšují si
tak svůj příjem – v kraji je vysoká nezaměstnanost vzhledem k tomu, že
všechny ryby, které dříve lovili, už jsou vyloveny.

Za poslední tři roky bylo takto ubito přes milion tuleních mláďat.
Jen v roce 2004 bylo zabito 365 971 tuleň – největší množství za
posledních padesát let. To jsou ovšem oficiální čísla. Skutečné
množství zabitých tuleňů bude zřejmě mnohem vyšší. Nezapočítávají se
poraněná zvířata, která sklouzla do moře, nebo zůstala ležet na ledu,
kde v agónii umírala.

Tento rok povolila vláda další rekordní množství tuleňů: 350 tisíc.
Jde ovšem pouze o doporučení. Překročí-li se ale toto číslo, nikdo
nebude trestán ani penalizován. Např. v roce 2002 zabili lovci do konce
sezóny o 37 tisíc tuleňů více, než byla vládou stanovena kvóta. Sezona
lovu normálně končí 15. května. A přeci tehdejší ministr pro rybářství
povolil prodloužení sezony až do června – ačkoliv už věděl, že kvóta
byla překročena. V roce 2004 zabili lovci o 16 tisíc tuleňů více než
bylo plánováno. A opět, jako v roce 2002, povolil ministr prodloužení
sezony až do června.

Tuleni jsou zabíjení především pro svou kůži. Mizivé množství tuleňů
se zpracovává na olej. Maso je nepoužitelné, takže se nechává na ledě
shnít. Tuleni penisy se prodávají Asijcům, kteří jej považují za
afrodisiakum.

Jak ekonomicky výhodný je lov? Je chápán jako mimosezonní aktivita a
pro rybáře představuje zisk z prodeje kůží asi jednu dvacetinu jejich
ročního příjmu. Pro celou provincii Newfoundland, kde žije devadesát
procent lovců, představují zisky z tuleních jatek asi jedno procento
provinčního příjmu.

Kdyby vláda chtěla, mohla by lehce zisky z prodeje nahradit. Ve
skutečnosti dělá pravý opak. V létech 1995 až 2001 investovala do lovu
tuleních mláďat 20 milionů dolarů. Z těchto peněz se hradily platy
zaměstnanců podniků zpracujících tulení kůže, průzkum obchodního trhu a
kapitálové akvizice zpracovatelských podniků.

Velký podíl na ziscích z lovu mají i Norové, kteří kupují 80 %
tuleních kožek v nezpracovaném stavu. Norové kožky vydělají a dále
exportují. Norská vláda hojně na kožedělný průmysl přispívá.

Často se argumentuje tím, že nebudou-li tuleni zabíjení, přemnoží se
a sežerou ryby, které pak tím pádem budou chybět v rybářských sítích.
To je bohužel jedna z největších lží lobbistických skupin. Vědci a
oceánologové potvrdili, že za úbytek ryb na východním pobřeží Kanady
může pouze a jedině člověk a jeho intenzivní a nerozumný rybolov.
Tvrzení, že za úbytek ryb mohou tuleni je účelové a destruktivní.
Tuleni jsou vitální součástí ekosystému a konzumují mnoho různorodé
potravy. Ryby, zejména tresky, které dříve – než je lidé zcela vylovili
– tvořily hlavní zdroj rybolovu, představují pouze asi 3 procenta
jejich diety. Tuleni rovněž pojídají jejich přirozené nepřátelé, např.
sépie.

Přemnožení tuleňů je ostatně oblíbeným argumentem zastánců jejich
lovu. Tvrdí, že za poslední tři desítky let jejich populace vrostla
třikrát. Je to opět lež jako věž. Severozápadní Atlantik mezi Kanadou a
Grónskem je oblastí, kde tuleni žijí. Jsou to migrační tvorové. Údajně
jich bylo několik milionů. V období 1950 až 1960 intenzivní lov tuleňů
vyhubil dvě třetiny jejich populace. V roce 1974 byla jejich populace
natolik ohrožena, že vědci doporučovali přerušit komerční lov nejméně
na deset let.

V roce 1980 zakázala Evropská unie dovoz tuleních kožek. Odbyt klesl
a stejně i tak i jejich lov. Tulení populace se trošku vzpamatovala.
Ale podle výzkumu kanadské vlády provedené v roce 1999 přestala
populace růst v roce 1996 – ve stejném roce, kdy byl obnoven jejich
komerční výlov. Vezmeme-li úvahu přes milion zabitých tuleňů v
posledních třech letech, můžeme pouze hádat, kolik jich ještě zůstalo.

Dalším oblíbeným argumentem lovců tuleňů je poukazování na
pokrytectví ochranářských organizací, jako IFAW, které si jako jeden z
mnoha cílů vytkly právě zastavení jejich lovu. Konkrétně jim vytýkají,
že dobrovolné sbírky pořádané každoročně na záchranu tuleňů,
představují téměř hlavní část jejich příjmů. A že tedy – ironicky –
vlastně na lovu tuleňů vydělávají.

I kdyby to byla pravda, ptám se, jaká je jiná alternativa? Mlčet a
nechat pár tisíc sadistických vrahů zvířat provádět svá surová jatka?


Můžete se také podívat na krátké video z lovu (6,12MB pro Windows Media Player). Natočeno bylo před několika dny. Pozor, opravdu pro otrlé!


A tento text jsem převzal ze stránek kanadského velvyslanectví v Praze (musí je to pěkně sejřit, když tomu věnovali vlastní rubriku [úsměv]):

Kanada samozřejmě respektuje právo každého jednotlivce stavět se
proti lovu tuleňů, bohužel ale v této oblasti panuje stále mnoho mýtů.
Kanada usiluje o to, aby si lidé vytvářeli vlastní názor na základě
podložených faktů.

Lov tuleňů v Kanadě je obhájitelná činnost založená na pevných zásadách péče o ochranu životního prostředí.

Kanadská vláda reguluje lov opatřeními, která zajišťují zdravou a
četnou populaci tuleňů. Vědci prokázali, že rozsah lovu nikterak
neohrožuje populaci tuleňů.

Tuleni jsou v Kanadě považováni za významný přírodní zdroj, který
poskytuje mnoho užitečných produktů a ekonomické výhody pro nespočet
rodin v pobřežních zemědělských oblastech východní Kanady.

Kanadská vláda zajišťuje díky přísným opatřením humánní zacházení
při lovu. Výzkumy potvrzují, že metody, jimiž se dnes zabíjí tuleni, se
neliší od metod, kterými se zabíjejí jiná divoká nebo domácí
zvířata.Přestože ve světě stále kolují fotky lovu tuleních mláďat,
jejich komerční lov je v Kanadě zakázán. Tuleni, kteří se dnes loví,
musí být nezávislá a samostatná zvířata.

Jinými slovy, lež, lež a ještě jednou lež. Všimněte si, vždycky,
když vrazi zvířat zdůvodňují svůj sadismus, balí to do slov jako
"ochrana" a "péče" apod. Stejně tak zdůvodňují čeští myslivci své
krvelačné choutky. Humánní zacházení? Dokumentární záběry dokazují
opak. O jakých ekonomických výhodách mluví? To si skutečně myslí, že si
to nedovedeme spočítat? Atd.

Chcete-li sdělit panu velvyslanci, co si o tom myslíte, pište na adresu:

Kanadské velvyslanectví v Praze
Muchova 6
160 00 Praha 6
Česká republika

Email: canada@canada.cz

Pište slušně. Neapelujte na soucit. To je zbytečné. Tihle lidi
nevědí, co je soucit. Ale nezapomeňte zdůraznit, že dokud toto
nezastaví, nebudete kupovat žádné kanadské výrobky. To je totiž to
jediné, co na ty lidi platí: Ohrožení par peněz zisku.

Zdroje

Axl

2 thoughts on “Vybíjení tuleních mláďat v Kanadě

  1. Otřesné. Ale tato situace se pravděpodobně nijak nezmění, pokud celebritry a pracháči budou nadále zahalovat svá těla do kožešin. Ovšem není nutné ke spatření podobných hrůzostrašností chodit až tak daleko. Způsob zabíjení hospodářských zířat v ČR není o nic humánnější. Například moje dcera se stala striktní vegetariánkou po shlédnutí dokumentu o zabíjení drůbeže ve velkochovech. Byl to pro ni tak úděsný zážitek, že od té doby nevzala do úst ani miligram masa. Možná bysme se všichni náramně divili, kdybysme věděli, co všechno musí zvířata vytrpět, než se dostanou na náš stůl v podobě voňavého řízečku.

    1. Když nezabiješ tak nejíš, a pro úchylné vegetariány: i rostlina je přeci živá! Tak co tu řešíte za hovadiny?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

City Park v Jihlavě opravdu vyroste

Po Dub 25 , 2005
Každý rok probíhá od dubna do května (často až do června) v provincii Newfoundland podivný lov. Píšu lov, ale měl bych to slovo dát do uvozovek. Nejde totiž o lov v pravém slova smyslu. Na čtyři tisíce lovců z řad místních rybářů se vyzbrojí baseballovými pálkami, železnými tyčemi, pádly, háky […]

Témata