Tip na výlet – Křemešník

V našem dnešním tipu na výlet nebudeme cestovat nikam daleko. Vypravíme se na nedaleký vrch Křemešník u Pelhřimova (765 m.n.m.) – nejvyšší vrchol Pelhřimovska – a do jeho přírodní rezervace. Pokud jste tu byly naposledy jako já před patnácti lety, budete překvapeni, jak nádherné místo to je a budete unešeni okolní krajinou.

Trocha historie nikoho nezabije

Na úpatí vrchu Křemešník vzdáleného 10 km od Pelhřimova se v
minulosti dolovalo stříbro. Z jedné zasypané štoly vyvěrá pramen
chladivé vody. Dle pověsti se zde ve třicetileté válce zastavil raněný
voják, aby si umyl rány, a rány se mu rychle zhojily. Tato pověst dala
podnět ke vzniku známého poutního místa. Zázračná voda však neteče
stále, objevuje se okolo Vánoc a koncem července se ztrácí. Zdejší lidé
si vypraví, že pokud teče ještě jednou na podzim, přijde válka.
Podivuhodné bylo, že v letech 1938 a 1939 voda skutečně tekla. Jinak je
známo, že pramen nikdy nezamrzl a tekl i při největším suchu. Podle
rozborů se jedná o vodu absolutně čistou, velmi chudou na minerálie se
slabou radioaktivitou a s malou příměsí stříbra.

V roce
1689 byla nad pramenem postavena kaplička. Oltář je dílem akademického
sochaře Antonína Berky a autorem reliéfu nad vchodem – křest Páně v
řece Jordánu je František Bílek. Vedle kapličky je v zemi patrná úžasná bývalá
poustevna.

Od kapličky na vrchol vede křížová cesta.
Čtrnáct zastávek je zhotoveno podle návrhu V. Foerstra s reliéfovými
scénami Kristova utrpení. Reliéfy byly z pálené hlíny. Návrh kapliček je od Ant. Theina. Křížová cesta je zakončena Božím hrobem.
Do přírodní dutiny ve skále je vloženo mrtvé tělo
Kristovo, modelované Antonínem Bílkem. Dnešní podoba Křížové cesty je z
roku 1947. Nedaleko od tohoto místa je postavena jedna z dominant Křemešníku – Větrný zámek sochaře J. Šejnosta. Na samotném vrcholu je vystavěn barokní areál, kterému vévodí kostel Nejsvětější Trojice, obklopený ambity a kaplemi Korunování Panny Marie a Mrtvých. Traduje se, že pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský spadl kdysi do
stříbrného dolu a učinil slib, že když se zachrání, dá postavit na
vrcholu Křemešníku kapli. Svému slibu dostál, a tak zde byla v roce
1555 postavena dřevěná kaple.

Když sem začali putovat lidé k zázračné studánce, ujala se tohoto místa
pelhřimovská obec a o jeho rozkvět se starala. Dřevěná kaple byla
stržena a na stejném místě byl v roce 1654 slavnostně položen základní
kámen ke stavbě kaple zděné. Kámen posvětil opat želivský Norbert z
Amelunga. Latinský nápis nade dveřmi říká: "Za panování Ferdinanda III.
a za arcibiskupa Arnošta hraběte Harracha kostel tento položením
základního kamene důstojným pánem Norbertem z Amelunga, opatem
želivským, založen a po odstranění staré kaple dřevěné novým, nákladem
města Pelhřimov.

Věhlas poutního místa se rozšířil, poutníci z dalekého okolí, Bavor i
jiných zemí sem začali putovat. Proto roku 1750 byl kostel přistavěn,
doplněn ambity, pod kterými poutníci našli přístřeší pro modlitbu i
přenocování o poutích. Ambity jsou zakončeny dvěma kaplemi. V Kapli
mrtvých" jsou jména obětí z obou světových válek a uloženy tělesné
pozůstatky Jiřího Mrňávka, poustevníka, který žil v podzemní jeskyni
vedle kapličky se zázračným pramenem. Podle pověsti zde činil pokání,
aby se ze svých hříchů vykoupil.

Čtěte dále: Pelhřimov chce efektivnější městskou hromadnou dopravu, některé autobusy možná nahradí minivany na zavolání

Poutě

Bývalo na Křemešníku pět poutí: ta hlavní – velká, vždy osmou neděli po
velikonocích na svátek Nesvětější Trojice, malá – pátou neděli po
velikonocích, oktáv – za týden o velké pouti a pak ještě pouť na sv.
Annu a v neděli po svátku sv. Václava.

V roce 1993 byla na vrcholu Křemešníku postavena 52 m vysoká rozhledna Pípalka, jako společný majetek KČT Pelhřimov a Armády ČR.
Vede na ni 205 schodů, konstrukce dosahuje 52 metrů a hlavní plošina je
vybudována ve výšce 40 metrů. Na rozhledně je umístěn silný dalekohled. Za příznivého
počasí lze zahlédnout hrad Lipnici a Roštejn, vrcholy Čeřínku, Špičáku
a Javořice, Žďárské vrchy a dokonce Krkonoše nebo Šumavu. Orientaci v
okolní krajině usnadňují popisy vrcholů na podlaze vyhlídkové plošiny. V červenci a srpnu je rozhledna pro veřejnost otevřena denně od 10:00 do 17:00. V ostatních měsících je otevřena ve stejnou dobu, ale pouze o víkendech a státních svátcích. Vstupné činí pro dospělého 10 Kč, pro děti je za 5.

Návštěvníci vrcholu mohou využít nově zrekonstruovaný poutní hotel Křemešník, jehož součástí je i kamenný sklípek, který láká k příjemnému posezení.

Okolí
Křemešníku je protkáno sítí značených turistických tras a nabízí
ideální podmínky pro cykloturistiku a lyžování. S historií vrcholu i
okolní přírodou seznámí návštěvníky naučná stezka, jejíž start je u poutního hotelu.

Tip na výlet

Pokud nemáte čas a nebo se nechcete namáhat, můžete skoro až na samotný vrchol vyjet vozem a projít si třeba jenom naučnou stezku. To by ale pro Vás bylo příliš mastňácký a tak raději s námi absolvuvujete následující krátký výšlap.

Výlet začíná pod vrcholem hory Křemešník
a pokračuje po modré a žluté turistické značce k silnici a vpravo po
zelené k hájovně Korce. Jdeme dále po zelené k tzv. Ivaniným rybníčkům
a ke Stříbrné studánce. Zde se zelená značka stáčí prudce vpravo a
pokračuje na Sluneční paseku s kouzelným dětským táborem. Odtud jdeme po zelené a červené
turistické značce ke kapli sv. Jana Křtitele se zázračným pramenem. Po
chvíli se dostaneme na křizovatku turistických cest u kaple pod
křížovou cestou. Pokračujeme po zelené bukovým lesem kolem četných
křížků k turistické rozhledně Pípalka a zpět do výchozího bodu. (Délka
výletu celkem asi 5km)

Pokud si ale chcete užít opravdu pravý turistický výšlap, dát si do těla a užít si přírody, můžete na Křemešník vyrazit přímo z Humpolce. Po turistické značce je to sem 19 km. Bude to pěkný výšlap po jehož konci se můžete ubytovat v již zmiňovaném hezkém poutním hotelu Křemešník a ztrávit zde romantickou noc. Nebo přibalte stan a přespěte pod hvězdami. Druhý den propátrejte okolí a stejnou cestou se vraťte do Humpolce. Budou to zcela jistě dva kouzelné dny, na které budete dlouho vzpomínat.

Kostel na Křemešníku