PRVNÍ PREMIÉRA DIVADELNÍ SEZONY 2013/2014

WILLIAM SHAKESPEARE „HAMLET“ – 7.9.2013 od 19 hod.

Být, nebo nebýt? Tak se musím ptát! Je důstojnější trpělivě snášet kopance,

rány, facky osudu, nebo se vrhnout proti moři útrap a rázem všechno skončit?

Zemřít, spát!

            Horácké divadlo v Jihlavě zahajuje novou sezónu skvostem světové dramatiky, nejhranější hrou Williama Shakespeara – Hamletem v překladu Jiřího Joska, inscenační úpravě a režii uměleckého šéfa Pavla Palouše.

 Premiéra se koná v sobotu 7. září v 19:00 hodin na scéně Horáckého divadla.

O prvních inscenacích Hamleta toho mnoho nevíme. Hra se zřejmě hrála v roce 1600 v Oxfordu. Existují dohady, že Hamleta ztvárnil Richard Burbage a sám Shakespeare hrál Ducha. Za Shakespearova života se také odehrála dvě amatérská představení na lodi Dragon patřící Východoindické společnosti.

Inscenační historii má Hamlet bohatší než kterákoli jiná Shakespearova hra. Hamleta hráli nejslavnější herci, např. David Garrick (1742), Henry Irving (1864), John Gielgud (1929 – 1944) či Laurence Olivier a stovky dalších.

K prvním Shakespearovským filmům vůbec patří němý Hamlet z roku 1907 francouzského režiséra Georgese Mélièse. Hamletovi věnovali náležitou pozornost i Dánové – August Blom natočil němý film již v roce 1910. Roku 1954 natočil indický režisér Kishore Sahu hindského Hamleta. Laurence Olivier hrál zadumaného a strhujícího Hamleta v roce 1948 a film i režíroval. Ruský překlad Borise Pasternaka byl zfilmován v roce 1964 v režii Grigorije Kozinceva. V adaptaci Franca Zeffirelliho z roku 1990 hrál Hamleta Mel Gibson. Film Kennetha Branagha z roku 1996 je pozoruhodný mimo jiné i tím, že vychází z nezkrácené verze textu a trvá 242 minut.

Inscenátoři se prostřednictvím Hamleta vyjadřují stejně naléhavě k dávným problémům jako k dilematům zcela moderním. A dokud bude lidem připadat, že je ve světě „něco shnilého“, Hamlet zůstane jednou z nejuznávanějších her.

            Do hlavních rolí nové inscenace Hamleta v Horáckém divadle Jihlava obsadil režisér Pavel Palouš Františka Mitáše jako Hamleta, Lucii Sobotkovou Štorkovou jako Gertrudu a Petra Soumara jako Claudia.

 

„Dá se říct, že dokud neexistoval Shakespeare, lidská surovina, z níž je vytvořen Hamlet, existovala porůznu a tak roztroušena, že ji nikdo nedokázal uchopit. Teprve prostřednictvím Shakespeara dostal náhle tento kypící, pěnivý příval myšlenek, citů, mravů a života určitou formu. Od dob Shakespearových dosud nikdo nedokázal změřit hloubku obsahu, který nám tato forma skrývá, a přece jej všichni uznáváme. Na světě se nám náhle objevuje něco, co je od doby Shakespearovy mnohem určitější než dříve, neboť pro to máme jméno – Hamlet. Nejsme sice schopni se dohodnout, co přesně v sobě toto slovo zahrnuje, a přece pro nás tolik znamená.“

Peter Brook, režisér, který v roce 2001 inscenoval ve svém divadle Bouffes du Nord v Paříži mnohojazyčného Hamleta. Obsadil do své hry skvělé herce z několika zemí, přičemž každý svou roli hrál ve vlastním jazyce včetně svahilštiny, angličtiny či japonštiny.

OTÁZKY TVŮRCŮM:

František Mitáš o Hamletovi:

Být nebo nebýt?

Být

Proč?

Protože jestli je něco lepšího, musíme si to udělat sami a před tím, co JE teď, stejně neutečeme. Nemůžeme spoléhat, že v příštím životě bude líp. To, v čem žijeme, jsme dostali, abychom ukázali, jak si s tím dokážeme poradit. Utíkat nemá smysl.

Hamletův výkřik zůstává bez odezvy. Co křičí ten tvůj Hamlet?

Pro mě je klíčový generační konflikt. Hamlet řeší vztah k rodičům…Říká se, že starší lidé by měli být jakousi morální oporou, ale ve skutečnosti ne všechno, co nám předkládají, morální je. Hamlet řeší amorálnost společnosti, ve které žije, ale pro něj ta společnost začíná rodinou, to je to nejbližší společenství, tam se musí začít dělat pořádek. Je blbost obecně kritizovat společnost, každý musí začít u svých dveří. A pokud chce Hamlet změnit svět, musí logicky začít u sebe. Když se ti nahoře chovají „jako svině“, tak my malí dole si dost často myslíme, že můžeme taky a tady prostě začíná úpadek morálky. Když se to sere s vrchu, prožere to celou společnost a on prostě není jeden z těch malých, on je princ… Je zodpovědný za mnohem víc lidí než jen za svou rodinu…

Je něco prohnilého ve státě… českém?

Ano. To snad proboha každý vidí. Proč odpovídat na věci, na které má každý, kdo nemá lobotomii, jasný názor.

A názor Františka Mitáše, herce který si už několik měsíců čte v Hamletovi?

Problém je v osobní odpovědnosti. My bychom nejradši, kdyby za nás všechno vyřešili ti nahoře. Nejradši bychom se zase jen vezli. Jenže je čas, převzít za své životy i za svět, ve kterém žijeme, odpovědnost. Když něco chceme, je potřeba o tom jen nekecat, ale zvednout zadek a začít něco dělat. A navíc –  vůbec si neumíme užít přítomný okamžik, stále nejsme spokojení s tím, co máme, chceme pořád víc (mluvím teď o materiálních záležitostech). Takhle to přece nejde do nekonečna.

 Otázka pro režiséra inscenace Pavla Palouše:

 O čem hrajeme Hamleta teď a tady v Jihlavě roku 2013?

„Hamleta vidím jako psychologický politický thriller, ve kterém chce titulní postava obnovit řád světa narušený vraždou a tyranií. Svými následujícími činy, které jsou motivovány láskou k otci a upřímným idealismem, však bohužel probudí démony zla, chaosu a smrti. Podobné řetězení příčin a následků se v dějinách od jejich úsvitu až po dnešní dny vynořuje znova a znova a proto je Hamlet živý i v roce 2013.“

Inspirace kostýmní výtvarnice Ireny Fila Wagnerové:

Hamlet se hrál ve fracích i v cirkusových trikotech, ve velkých dobových róbách i s nahými těly, ve středověkých zbrojích i renesančních kostýmech… Jakou cestu zvolila výtvarnice Irena Fila Wagnerová, a proč?

„Nechtěli jsme mít Hamleta na motorce ani v igelitu, ale také ne úplně klasicky. Příběh touhy po moci a bohatství je aktuální stále, proto jsme jej zasadili do neurčitého prostředí. A moje inspirace? V 80.letech minulého století se někteří studenti uměleckých škol (a nejen oni) vymezovali proti „vekslák“ stylu stylem Depeche Mode. Inspirovala jsem se nejen depešáky, ale i současným gotika stylem, který pro mne znamená určitou revoltu či odklon od zavedeného, běžného…“

OSOBY A OBSAZENÍ

Překlad                                    Jiří Josek

Režie                                       Pavel Palouš

Scéna                                      Pavel Palouš

Kostýmy                                  Irena Fila Wagnerová

Dramaturgie                              Kateřina Dušková

Pohybová spolupráce                Pavel Konvalina j.h.

Hudební spolupráce                  Lubomír Šrubař

Inspice                                                Petr Pazourek

Nápověda                                Ivana Kučerová

 

Hamlet, princ dánský                                                   František Mitáš

Claudius, král dánský, Hamletův strýc                           Petr Soumar

Gertruda, královna, Hamletova matka                            Lucie Sobotková – Štorková

Polonius, kancléř                                                         Josef Kundera

Laertes, Poloniův syn                                                   Josef Stara

Ofélie, Poloniova dcera                                                 Tereza Otavová

Horacio, Hamletův přítel                                               Jakub Škrdla

Rosencrantz, dvořan, Hamletův spolužák                      Stanislav Gerstner

Guildenstern, dvořan, Hamletův spolužák,                    

Osric, dvorský elegán                                                  Zdeněk Stejskal

Fortinbras, princ norský                                                Lukáš Matěj

Marcelus, člen královské rady; 2. herec                         Kryštof Čeřovský

Barnardo, člen královské stráže; 3. herec;                     

Anglický vyslanec                                                        Jan Kovář alt. Richard Vokůrka

Francisco, člen královské stráže, Kapitán                      Ondřej Šípek

1. Herec; Kněz                                                             Zdeněk Dryšl

Hrobník                                                                                   Milan Šindelář


 WILLIAM SHAKESPEARE (23. 4. 1564 – 23. 4. 1616) V DESETILETÍCH

Shakespeare 0-10 let   

Narodil se ve Stratfordu nad Avonou jako první syn rukavičkáře, chodí do King´s Grammar School, kde se učí latinsky.

Shakespeare 11-20 let 

V 18 letech se žení s o 8 let starší rolnickou dcerou Anne Hathawayovou, o rok později se stává otcem dcery Susanny.

Shakespeare 21-30 let 

Narodila se mu dvojčata Hamnet a Judith, současně se bez rodiny stěhuje do Londýna, kde jsou uvedeny jeho první hry a stává se členem (jako herec a autor) společnosti Lord Chamberlain´s Men.

Shakespeare 31-40 let 

Umírá jeho syn Hamnet. Shakespearova společnost nechává postavit ve čtvrti Southwark Divadlo The Globe. Shakespeare se stává podílníkem nové scény.

Píše Romea a Julii, Richarda II, Sen noci svatojánské, Krále Jana, Kupce benátského, Jindřicha IV, V, Julia Caesara, Mnoho povyku pro nic,  Jak se vám líbí, Veselé paničky windsorské, Hamleta, Večer tříkrálový, Troila a Kressidu, Dobrý konec vše napraví, Othella, Vetu za vetu, Krále Leara, Macbetha.

Umírá královna Alžběta I. a její nástupce král Jakub poskytuje Shakespearově společnosti svou záštitu. Společnost se od té doby nazývá The King´s Men.

Shakespeare 41-50 let 

V takzvaném Spiknutí střelného prachu a skupina anglických katolíků pokusila vyhodit do vzduchu budovu parlamentu se všemi přítomnými včetně krále a jeho rodiny. Atentát je zmařen a vede k rozsáhlému pronásledování katolíků.

Shakespearova dcera Susanna se vdává, Shakespeare se ve 44 letech stává dědečkem malé Elizabeth.

Píše Antonia a Kleopatru, Coriolana, Timona Athénského, Perikla, Cymbelín, Zimní pohádku a konečně Bouři, obecně považovanou za jeho poslední samostatně napsanou hru.          

Shakespeare se stahuje z londýnského divadelního života a usazuje se ve svém domě ve Stratfordu. Divadlo Globe lehne požárem po nezdařeném výstřelu z kanonu na scéně.

Shakespeare 51-52 let 

Shakespeare sepisuje závěť. Vdává se jeho dcera Judith. 23. dubna 1616 Shakespeare umírá ve Stratfordu nad Avonou ve věku 52 let. Příčina smrti není známa, je pochován v kostele Nejsvětější Trojice tamtéž.

http://www.hdj.cz/

Petr

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Netopýří noc na hradě Orlíku

St Zář 4 , 2013
WILLIAM SHAKESPEARE „HAMLET“ – 7.9.2013 od 19 hod. Být, nebo nebýt? Tak se musím ptát! Je důstojnější trpělivě snášet kopance, rány, facky osudu, nebo se vrhnout proti moři útrap a rázem všechno skončit? Zemřít, spát!             Horácké divadlo v Jihlavě zahajuje novou sezónu skvostem světové dramatiky, nejhranější hrou Williama Shakespeara – […]

Témata