Potraviny z Tesca si můžete domů objednat už i v Humpolci

45

Tesco rozšiřuje rozvoz potravin pro šest mil. zákazníků. Tesco bude nově zavážet na Děčínsku, Ústecku, na Vysočině, Přerovsku a rozšíří region na Prostějovsku a v okolí Brna. Služba je tak nyní dostupná pro 6,1 mil. obyvatel ČR.

Obchodní řetězec Tesco rozšiřuje od prosince dostupnost své služby Online nákupy a nově bude zavážet na Děčínsku, Ústecku, na Vysočině, Přerovsku a rozšíří region závozu na Prostějovsku. Zároveň posílí i rozvozy v Brně a okolí. Služba bude nově dostupná pro 6,1 mil. obyvatel Česka.

„Od 1. prosince spustíme službu Tesco online nákupy na Děčínsku, od 10. prosince pak na Jihlavsku a o den později přidáme Přerovsko a Zlínsko,“ říká Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel Tesco pro ČR.

Službu bude moci nově využívat téměř 900 tisíc zákazníků. Jedná se o města a jejich okolí v severních Čechách – Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Lovosice a Litoměřice. Dále pak Vysočina – Jihlava, Havlíčkův Brod, Humpolec, Telč a Pelhřimov. Třetím regionem je Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín, Hranice a Kroměříž. Poslední oblastí jsou pak města Uničov, Litovel a Mohelnice. Zároveň dojde i k posílení kapacit na jižní Moravě.

Tesco nabízí rozvoz potravin od roku 2012. Momentálně rozváží v 12 krajích ČR.

Další variantou je služba Klikni + Vyzvedni, kdy si zákazníci objednají svůj nákup, který si následně vyzvednou přímo v obchodě. Zbylá část zákazníků, která není v aktuální závozové oblasti, může využívat službu Tesco zásilka, která nabízí od června nákup trvanlivých potravin.

Na trhu online prodejů potravin postupně roste konkurence i v regionech. Rozvoz trvanlivých potravin po republice nabízí Rohlík.cz, který chce svou kompletní nabídku rovněž rozšířit po celé republice, podobně stále rozšiřuje nabídku do regionů Košík.cz a do online prostoru v regionech vstoupilo Makro a COOP.

Axl

45 thoughts on “Potraviny z Tesca si můžete domů objednat už i v Humpolci

      1. Chtěli jsme kapitalistický obchod, tak ho tu máme. A to znamená, že nadnárodní korporace vstupují na trh jiných zemí. Proto tu máme Penny, Lidly a nyní hit největší Kaufland.

        Jestli si někdo v listopadu 89 myslel, že bude město plné malých živnostníků a ti budou mít krámky, kde budou prodávat dědkové s fajfkama jak za první republiky, tak se hluboce mýlil. To snad už každý ví. Tržní mechanismus je prostě to, že vyhrává silnější..

        V ČR bohužel zvítězila od raných 90.let politika, že je vše dovoleno.. Zvláště v obchodě. Nedělní prodej a pod. To na západ od nás neexistuje. Čemu se pořád kdo diví..Realita kapitalistického systému.

        1. No a kam chodíte pracovat? K místním živnostníkům, nebo zlým nadnárodním korporacím? Momentálně je situace taková, že máme štěstí, ze nás tu vykořisťují a to jen proto, ze na západ je práce drahá a na východ od nás po výplatě půlka nepřijde. Výkřiky proti Kauflandům a spol jsou směšné, protože většina lidí vydělává své penizr stejně v zahraničních firmách.

  1. Tak snad aby se jim postavili mistni starousedlici. Pry to neni o velikosti, ale o kvalite.
    Pak uvidime kdo z koho.

    1. Tak v Rakousku například jsou hyper a super markety taktéž. Stejně tak tam ale fungují malí obchodníci s obchůdky. Je však třeba nabízet kvalitu, lokální produkty, místní ovoce, zeleninu, mléko atp. Naši hokynáři nenabízi nic z toho. Pouze stejný sortiment za výrazně vyšší ceny než velké markety. Tak jak by mohli uspět?

      1. Rakousko není správný příměr. Neprodělali rozkulačení, združstevňování a éru kolchozů/JZD – tamní tradice malých hospodářů nebyla přetržena a tak je snadno k nalezení mnoho lokálních produktů v malých krámcích. Dokonce i tamní řetězce mají koutky, kde se dá nakoupit od místních dodavatelů.

        Problém není v tom, že by nám „západ“ házel zbytky. Prodejny a především velké řetězce budou prodávat, to, co lidi chtějí. Dokud jim nebudou bezmasé Kostelecké párky v akci a odtučněná Tatra a Olma mléka hnít v regálech, a dokud jim budou procházet nálepky BIO a Fair Trade na polské velkoprodukci – budou to nabízet. Prozatím v ČR stačí zamávat letákem se „slevou“ a lidi vykoupí kdejakej fujtajbl.

        To, po čem voláte je ve srovnání s masovou „bezmasou“ produkcí dražší, až drahé.

        1. Zrovna příměr s Rakouskem a tím, že neměli zemědělská družstva trochu kulhá. V Polsku a v Maďarsku rovněž družstva v čs. podobě neexistovala. A byly doby kdy v Polsku ti soukromníci nedokázali v době lidového Polska zaplnit krámy potravinami.

          A moc mě mrzí, že existenci JZD pořád různí škarohlídi berou za něco hrozného a důvod k tomu, že dnes dovážíme mnoho druhů zemědělské produkce.

          1. Existence JZD byla přímo založena na likvidaci drobných hospodářů. Mezi 50 a 90 lety 20 století jich chybí dvě generace. Je to něco hrozného a škody takto napáchané nepřekryjí ani dvě generace následující 🙁

          2. Existence JZD byla přímo založena na likvidaci drobných hospodářů. Mezi 50 a 90 lety 20 století jich chybí dvě generace. Je to něco hrozného a škody takto napáchané nepřekryjí ani dvě generace následující 🙁

            Souhlas, souhlas. A bohužel nejen v zemědělství … 🙁

        2. František hezky napsaný. Průměrná velikost farmy v Rakousku je 20 ha (v EU 16 ha). V ČR díky násilné kolektivizaci 133 ha na farmu. Proto zde máme tzv. průmyslové zemědělství, z kterého rejžují jenom postkolchozníci. V čele s naším bačou, nyní předsedou vlády – imigranta z Horních Uher 🙂

          1. Postkolchozníci..Opravdu super výraz. Můžete mi říci co jste čekali, že přijde po roce 89? Že rodiny budou masově hospodařit na pár hektarech co většinou mívali? Kde jsou ti novodobí tzv.farmáři? Kdo mohl tak to prodal spekulantum s pozemky. Připadá mi, že někomu stále vadí existence zemědělských společností v ČR. Díky za ně. Jinak tu budeme mít opravdu jen vše dovozové

          2. V podtatě po 89 roce asi nic nešlo dělat, prostě nitky v rodinách byly za 2 generace přetrhaný. Ale jedna pravda zůstává, že zem. družstva vznikla zločinem komunismu :/ Další pravda je, že přes 30% zem. půdy je v držení fyzických osob a jejich počet každý rok stoupá. Pořád lepší, když zemědělec hospodaří a zároveň bydlí ve vesnici, kde zároveň platí daně. Opakem je třeba právnická organizace Agrospol Budíkov, kde majitelé bydlí ve městě 60 km daleko a jenom inkasují zisky. Což asi přidanou hodnotu místním obcím nepřináší…

          3. Vyvoj po 89 byl bohuzel predurceny tim, co se stalo mezi roky 53 a 65. Velke zemedelske firmy jsou, nelze rici ze vadi. Postupem casu se slucuji, skupuji a neni to jen Agrofert. Nastesti na tom, co velci nechteji, co odpada znovu vznikaji a stavi jednotlivci. Pokud se to zas nekam revolucne nestoci a vlastnictvi pudy nebude demokratizovano, je sance, ze se rakouskemu modelu castecne priblizime.

          4. To máte pravdu. I Masaryk při vzniku republiky znárodňoval a nechal max. 200ha, aby zlikvidoval šlechtu. Nyní se dějiny opakují a vzniká nám nová šlechta…

  2. Souhlasím s Fandou. Jako příklad absence kvalitního potravinového obchodu lze uvést typ malého řeznictví s nabídkou kromě běžných mas také skopového resp. jehněčího, různé chlazené drůbeže, zvěřiny,králíků, kvalitní farmářské uzeniny, paštik ap. Jsem přesvědčen, že dlouha řada lidí by si za kvalitu a výběr ráda připlatila a obchod by prosperoval. Dost možná k tomu i jako dodavatel lokálním restauracím.

    Byl by to takový protipól k různým obchodům se žrádlem za babku tedy nabídkou potravin v klinické smrti.
    Byť jsou takové obchody pro nízkorozpočtovou skupinu obyvatel důležité a hlavně jídlo pokud to alespoň trošku jde do popelnice nepatří.

      1. Ono to máte těžké. Na příkladu jednoho malého řeznictví naproti poliklinice se to dá krásně vysvětlit. Zatímco kdysi, už za dob, kdy sídlili na rohu náměstí, jeli v malém, ochota sama, nic nebyl problém, dneska přijdete v 16:45 a dámy vám s kyselým úsměvem oznámí, ze šunku už vám nenakrájí, protože už maji vše umyto. To byla naše poslední návštěva, a to jsme tam nakupovali od samého začátku… Takže dobře míněná podpora místních zdrojů lze realizovat pouze v monentě, kdy o ni tyto místní zdroje stojí… Takovíto „místní živnostníci“ ať klidně brečí, já už jim své peníze nosit nebudu. A víc takových Kauflandů na ně.

          1. Nevím co je mnooo, ale ne, zavírací dobu mají v 17 hodin a nebyl to první případ.

  3. O těch sýrech nikdo ani nevěděl. Špatně zpracovaný marketing.
    Příkladem toho dobrého, je prosperující cukrárna v Osmsmičce. Cílí na zákazníky u kterých rozhodně není cena na prvním místě .

      1. Spokojených zákazníků má také moc. Daří se jí a nestíhá . To jsou celkem slušné ukazatele
        úspěšné realizace podnikatelského záměru. Nebo ?

    1. Jo, je fakt pěknej a velikej. Třeba si myslí, že by mohli zákazníci sjet i z D-1, ale chtělo by to nějakou pořádnou reklamu. A ty širší parkovací místa prostě super,

  4. A příští rok začne výstavba obchodní zóny na místě bývalého AN. Staví stejný developer jako Kaufland. .-)

    1. Prosím vás, kam chodíte na takové „zaručené“ informace? Takhle nějak vznikají drby a fámy.

      1. Nemusite se bat, o zadnou famu se nejedna.
        Cituji Pelhrimovsky denik:
        Součástí projektu je rovněž vybudování vodovodu mezi oblastmi od Lnářské ulice po vjezd k supermarketu včetně opravy chodníku na náklady developera.

        V blízkosti areálu, kde zmíněný supermarket vzniká, navíc v budoucnu vyroste další obchodní zóna, která nabídne komplex malých obchodů například s obuví, oblečením nebo také prostor pro lékárnu.

        Tyto obchody vyrostou na místě bývalého autobusového nádraží. „Zatím to vypadá tak, že v roce 2022 už by se mělo obchodní centrum začít stavět a také otevírat,“ informoval humpolecký místostarosta.

        Toz tak pro vsechny neverici Tomase 😀

          1. Ale tak podstatné pro nás občany Humpolce bude zřejmě to, že tam vyroste nákupní centrum. A zda to postaví Petr či Pavel je tak nějak úplně fuk.
            Tomáš Fuk 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

U továrny vytvořili v Humpolci komunitní zahradu, z kontejneru udělali kiosek

St Pro 2 , 2020
Osm přátel z Humpolce se rozhodlo vzít věci do svých rukou a upravit venkovní prostor donedávna využívaného výrobního areálu v centru města. Nejdřív se tu scházeli převážně kamarádi dobrovolníků, ale postupně se komunita rozrůstala.
U továrny vytvořili v Humpolci komunitní zahradu, z kontejneru udělali kiosek

Témata