Hrady, hrádky, tvrze a zámky na Želivce 1/3

Řeku Želivku zná většina lidí jako zdroj vody pro Prahu a velkou část středních Čech.
My z Humpolecka a Zálesí ji známe jako čistou řeku lemovanou romantickými scenériemi malebné přírody, kam chodíme na výlety či na chatu.
Potěší však také příznivce středověkých fortifikací a novověkých zámků, o čemž Vás přesvědčím v následujícím drobném seriálu.
K Želivce se lidé vydávali již v hlubokém pravěku, o čemž svědčí nálezy kamenných nástrojů.
Zřejmě až v době halštatské (cca 800 – 400 let př. Kr.) a laténské (doba Keltů, cca 400 – 25 let př. Kr.) se trvaleji usadili na ostrohu na soutoku Želivky s říčkou Trnávkou. V dobách prvních Přemyslovců možná na stejném místě existovalo centrum zeměpanského statku, pro nějž se vžil název „Želivský újezd“. Roku 1139, či spíše 1144 jej vystřídal klášter, jemuž připadla severovýchodní část někdejšího panovnického statku. Z podnětu kláštera a s ním různě spjatých drobných šlechticů vzniklo na popisovaném území především ve 13. a 14. století hned několik opevněných lokalit.
Podobný proces proběhl na středním toku Želivky, kam sahal újezd vyšehradské kapituly, který tato církevní instituce získala ve druhé polovině 11. století od královny Svatavy. K tomuto újezdu byl roku 1219 připojen zeměpanský újezd Zahrádka.
Na dolní tok řeky Želivky částečně dosahoval statek pražského biskupství s centrem v Trhovém Štěpánově. Jinak se zde utvořilo několik šlechtických statků, které působily relativně nezávisle, ale při hlubším pohledu do jejich minulosti lze vyhledat jejich spojitost s některou ze zmíněných církevních institucí.
Tolik k historickému exkurzu do historie sledovaného regionu. A teď již formou popisů k jednotlivým obrázkům přináším první opevněné lokality na řece Želivce.

Petrovice – Dolní Hradiště

První opevnění na Želivce se nachází na ostrohu nad soutokem dvou potoků.
Téměř jistě souvisí se zdejšími dodnes zlatonosnými rýžovišti a vzdálenějším kutištěm.
Celý komplex vznikl zřejmě v 1. polovině 13. století. Navazuje na humpolecké zlaté hory, kde probíhala těžba z podnětu panovníka. Zde však mohl být iniciátorem těžby eventuálně i želivský klášter, který měl prokazatelně zájem na dobývání drahých kovů.

Petrovice – Dolní Hradiště

Ostroh na východě od okolního terénu oddělil dvojitý příkop a nevýrazný násep. Vzhledem k tomu, že se s nimi nechtěli dávní stavitelé kopat ve skalnatém čele opevněné plochy, a také, že se netáhnou až dokonce a nejsou nijak velkolepé, se zdá, že je nedokončili.
Na hrádku samotném lze rozpoznat jen jednu nevýraznou prohlubeň v severním rohu.
Hrádek zřejmě existoval jen krátce, v provizorním provedení.

Želiv – Trčkův hrad

Roku 1468 získali klášter do zástavy Trčkové z Lípy, kteří na místě starší budovy v severozápadním rohu kláštera založili drobný hrádek, který byl ve druhé polovině 16. století, kdy se Želiv stal samostatným Trčkovským statkem, přestavěn na renesanční rezidenci s opevněnou zahradou. Inspirací byly přestavby zámků v Telči a v Jindřichově Hradci, neboť Trčkové udržovali klientské vztahy s pány z Hradce.
Pokus o rekonstrukci dávné podoby hradu za mě obstaral dobový neznámý mistr

Želiv – Trčkův hrad

Ani obnovení kláštera na počátku 17. století, požár roku 1907 a působení protialkoholní léčebny za dob komunismu hradu nijak výrazně neuškodily, a tak jej můžeme dodnes obdivovat, zvláště po loňské obnově fasády.
Jen renesanční zahrada vzala v průběhu času za své

Lhotice – Hrádek

Západně od vsi, nad lhotickým mlýnem stojícím při soutoku Želivky s drobnou vodotečí, se na ostrohu tyčí zbytky staré tvrze.
Zdejší zemané se uvádějí až od roku 1400, ale charakteristika sídla nevylučuje jeho větší stáří, respektive jeho hypotetického předchůdce ze dřeva a hlíny.
Zánik hrádku přišel se změnou společenských poměrů v 15. století. K zničení jeho posledních zbytků pak došlo koncem 19. století, kdy dal sutě hrádku rozvést správce lhotického statku.

Lhotice – Hrádek

Plán tvrze z drobného průzkumu areálu v 70. minulého století.
Je z něj znát, že čelo tvrze za hlubokým příkopem chránila mohutná hradba. Zástavba se nacházela především v severozápadním rohu, ale i ve středu areálu je kumulace kamenů, která však mohla vzniknout během rabování.

Lhotice – Hrádek

Tedy má dávná představa, jak mohl vypadat.

Lhotice – Nová tvrz

Zřejmě již během 15. století přesídlili lhotičtí zemané do pohodlnější tvrze ve vsi, která se spíše podobala opevněnému dvoru.
Nejspíše kolem poloviny 16. století byla tvrz upravena na renesanční zámeček. Tvořila jej dvoupatrová obdélná budova s ohrazeným dvorem, v jehož rozích byly dvě čtverhranné stavby a nad návesním rybníkem byla postavena bašta, z obraného hlediska nesmyslně, ale z hlediska dojmu velmi příhodně.

Lhotice – Nová tvrz

Po vyrabování za třicetileté války byl ještě zámek obnoven, dostal barokní fasádu a střechu s hodinovou věží. Bašta dostala altánovitou nástavbu.
Po připojení Lhotic k želivskému klášterství však zámek ztratil význam, přišel o patro a ozdobnou fasádu a připadl místní škole. Později přešel do soukromých rukou a byl dále upravován na prostý dům. Část ohrazení dvora zanikla a polovina bašty se v nedávné době zřítila.
A tak postupně mizí zajímavá stavba, aniž by se jí dostalo odbornějšího zájmu.

Lhotice – Nová tvrz

Má hodně dávná představa o její podobě v barokní době.

Lhotka u Humpolce

Zřejmě ve druhé polovině 14. století si v této klášterní vsi postavil jeden z nápravníků věžovitou tvrz, chráněnou vodním příkopem, který měl podobu rybníčku.
Z věže se dochovaly jen rozrušené základy na ostrově, z nichž nelze vyčíst, zda byla kamenná, anebo hrázděná či dřevěná na kamenné podezdívce, což by kvůli únosnosti podloží bylo také možné.
Příkop se však dochoval dodnes, stejně jako rybníček nad ním, na návsi, po jehož hrázi vede cesta k dochovanému tvrznímu dvoru.
Celá situace svědčí pro teorii, že šlechticové žili na dvoře a do tvrze se uchylovali jen v případě nebezpečí.

Lhotka

Jak jinak, má dávná představa o podobě tvze.

Vojslavice – Bušův hrad

Málo známé, ale krásně čitelné tvrziště se nachází jižně od vsi, na skalním výchozu nad řekou Želivkou.
Roku 1380 se po vsi píše Ctibor, jehož potomci se díky klientským vztahům s pány z Hradce do poloviny 15. století stěhují na nově získané četné statky v jižních Čechách.
Po nich již na tvrzi nikdo nesídlí až do roku 1459, kdy „pustou tvrz“ kupuje Prokop Karlík z Chřenovic. Prokop neměl žádného sídla, a tak tvrz obnovil a doplnil o pás opevnění, založený do dna nově obezděného příkopu. Tvrz tak získala bojovný dojem a proti nájezdníkům by se snad dokázala uhájit, ale proti palným zbraním již byla bezbranná.
Po smrti Prokopa Karlíka byla definitivně opuštěna. Počátkem 18. století byla rozebrána na stavbu vojslavického kostela a po polovině 19. století přešla do rukou rolníka Buši, který její zbytky rozvezl.

Vojslavice – Bušův hrad

V pozadí se skrývají zbytky věžovité tvrze, kopeček v popředí vpravo je po bráně do mladšího opevnění, založeného do dna příkopu.

Vojslavice – Bušův hrad

Můj, kupodivu né zas tak starý, pokus o rekonstrukci podoby tvrze v její vrcholné fázi.


REDAKCE: Na přání přidáváme mapku s místy z článku.

Jakub Vazač

9 thoughts on “Hrady, hrádky, tvrze a zámky na Želivce 1/3

  1. Takováto místa přímo zbožňuju. A o některých zde zmíněných jsem neměl tušení. Až zase příště přijedu domů, zajdeme se na ně určitě podívat.

    Fakt parádní článek. Díky moc za něj a už se moc těším na pokračování. A ty rekonstrukce, to je taky super práce. Fakt respekt.

    1. Tak to se mas na co tesit, protoze materiál od pana Vazace vyda na petidilny serial! Priprav si poradne pohory, projdes se 😀

      Jeden z hradu z druheho dilu je popsany a foceny tak podrobne, ze vyda na samostatny clanek. A jeste je popis jednoho mista, ktere mistni ani poradne neznaji. taky jsem cubrnel, kdyz jsem to nahodou nasel a jsem rad, ze mame svoleni to na Humpolakovi prebrat.

  2. Pro mene zdatne, neslo by udat gps souradnice nebo hodit mapku s vyznacenim mista. tohle bych si taky strasne rad prosel, dik

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Milan Starec a Tomáš Vodochodský si plní pivovarské sny. Zachraňují technologie, které by nenávratně zmizely

Pá Kvě 20 , 2022
Zapálení sběratelé Milan Starec a Tomáš Vodochodský v roce 2001 koupili zchátralý areál pivovaru v Kostelci nad Černými lesy. Od té doby se ještě nezastavili. Pod jejich rukama se pivovar postupně mění v originální pivovarské muzeum. V autentických prostorách by jednou chtěli uvařit pivo s využitím stejných technologií, jaké se […]
Tomáš Vodochodský ve strojovně pivovaru | Foto: Barbora Kvapilová, Český rozhlas

Témata