Krajinou duše a kamene: Putování po Cyrilometodějské stezce Vysočinou

Objevte dálkovou mezinárodní trasu, která propojuje nejvýznamnější místa spojená s odkazem a působením slovanských věrozvěstů. Cyrilometodějská stezka je vůbec první trasou zaměřenou na slovanské kulturní dědictví, která získala uznání Rady Evropy a prestižní certifikaci jako Kulturní stezka. Tento evropský unikát, který se svým významem řadí po bok slavné pouti do Santiago de Compostela, měří napříč kontinentem přes 5 000 kilometrů.

V České republice poutní cesty směřující na Velehrad čítají přes 930 kilometrů. Jedna z nejkrásnějších a nejrozmanitějších částí této pouti protíná region Koruny Vysočiny. Na 72 kilometrech mezi Přibyslaví a Doubravníkem zde na poutníky čekají monumentální hrady, tajuplné sakrální stavby i interaktivní moderní expozice a technické divy.

Putování začíná v Přibyslavi, jejíž městské památkové zóně dominuje mohutná gotická věž a barokní kostel svatého Jana Křtitele. Právě zde, pod hradbami města, se v říjnu roku 1424 zpečetil osud legendárního husitského vojevůdce Jana Žižky. Jeho monumentální jezdecká socha u renesančního zámku, který v šestnáctém století vybudoval Zachariáš z Hradce, dodnes nutí k zamyšlení nad pomíjivostí moci a slávy. Přibyslavský zámek v minulosti prošel několika ničivými požáry a dnes ukrývá Hasičské muzeum, které poutníkovi nabízí první silné téma – připomínku lidské solidarity a obětavého boje s přírodními živly.

Když opustíte Přibyslav a vydáte se po červené turistické značce, krajina se začne tiše vlnit a brzy vás přivítá Ronov. Zde se klene přes řeku Sázavu kamenný tříobloukový most ze šestnáctého století, patřící mezi deset nejstarších dochovaných mostů v Česku. Nad Ronovem se v oboře skrývá romantická zřícenina hradu Ronov ze čtrnáctého století. Je to místo absolutního ticha, kde zbytky kamenných zdí pomalu splývají s přírodou.

Z Ronova stezka stoupá přes Pořežín do Velké Losenice, kde se nachází kostel svatého Jakuba Většího ze dvanáctého století, jedna z nejstarších sakrálních staveb v regionu. Zatímco uvnitř chrámu překvapí secesní výmalba inspirovaná Mikolášem Alšem, skutečné memento mori na poutníky čeká hned vedle v šestiboké barokní kostnici z roku 1746. Ta byla vybudována pro ostatky stovek vojáků, kteří během válek o rakouské dědictví podlehli ničivé epidemii cholery a tyfu. Odtud pak cesta stoupá lesem přes vrchol Peperek až k místu s tajuplným názvem Konec světa. Na bývalé zemské hranici mezi Čechami a Moravou zde stojí replika historické strážní budky s věrnou figurínou strážce.

Jakmile překročíte historickou hranici Moravy, stezka vás zavede do Hamrů nad Sázavou. Kolem monumentální Olšiakovy sochy Mamuta a pod působivým skalním útvarem Rozštípená skála dojdete k technické památce Šlakhamr. Tento středověký hamr na zpracování železné rudy dnes pod správou Technického muzea v Brně nabízí ukázky starého kovářského řemesla. Když kováři při akcích pro veřejnost spustí obří kovářské kladivo poháněné divokou silou vodního náhonu, je to pro diváky skutečný zážitek.

Odtud je to už jen kousek do Žďáru nad Sázavou, kde se nachází architektonický vrchol celé trasy – poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Toto vrcholné dílo geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla ve stylu barokní gotiky překvapuje unikátní kompozicí založenou na geometrii a symbolice čísla pět. Pět vchodů, pět oltářů a půdorys ve tvaru pěticípé hvězdy vytvářejí z interiéru i exteriéru naprosto jedinečnou podívanou.

Pod Zelenou horou se rozkládá rozsáhlý areál zámku, původně cisterciáckého kláštera, jehož rozkvět v osmnáctém století řídil osvícený opat Václav Vejmluva. V areálu můžete navštívit baziliku minor Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše, Santiniho morový Dolní hřbitov s půdorysem ve tvaru lebky a také moderní Muzeum nové generace. Tato vysoce expozice využívá moderní technologie a zážitkové prvky k tomu, aby návštěvníky originálním způsobem vtáhla do historie barokního světa a života tehdejších mnichů.

Opustit Žďár znamená vydat se do samotného srdce Žďárských vrchů. Stezka stoupá přes malebné vesničky Vysoké, Lhotku a Jiříkovice až na Harusův kopec, odkud se otevírají krásné výhledy do krajiny. Z kopce trasa klesá do moderního sportovního areálu Vysočina Arena na okraji Nového Města na Moravě. Tento světově známý biatlonový a cyklistický komplex je mimo velké závody otevřený veřejnosti a nabízí skvělé vyžití pro cyklisty na singletracích a pumptracku.

Následně objevíte městskou památkovou zónu Nového Města na Moravě. Historickému Vratislavovu náměstí dominuje kostel svaté Kunhuty, jehož fasádu pokryl unikátními sgrafity místní rodák Karel Němec. Jeho díla zdobí hned několik domů v centru města a pro rodiny s dětmi je podle nich připravena zábavná sgrafitová hledačka. V sousedním zámku sídlí Horácká galerie, která mapuje nejvýznamnější sochařskou a malířskou tvorbu umělců z celé Vysočiny. Město je navíc vyhlášené svou kavárenskou kulturou. Podniky jako Black Cup, Bona Café, Kavárna u Skuteckých nebo Kafé 133 nabízejí skvělé zázemí pro odpočinek. Milovníci piva pak mohou navštívit lokální minipivovar Hejkal, který úspěšně obnovil místní pivovarskou tradici po dlouhých 111 letech odmlky.

Cesta z Nového Města pokračuje přes Zubří hlubokým Koníkovským a Lhotským polesím a dovede vás až k samotnému duchovnímu srdci vysočinské části stezky, kterým je osamocený kostelík svatého Michaela Archanděla ve Vítochově. Tato původně románsko-gotická stavba z poloviny třináctého století stojí na vysokém kopci a shlíží na krajinu jako tichý strážce. Místo má neobyčejně silné genius loci, neboť bylo vybudováno na základech starého pohanského pohřebiště a podle legendy ho osobně vysvětil sám svatý Metoděj během své moravské mise. Na vápenné omítce presbytáře se dochovala fresková výmalba z druhé poloviny 14. století a příležitostně se dá nahlédnout i do jejího interiéru.

Sestup z Vítochova přes Ždánice a vycházkovou lokalitu Rácová s rybníčky trasa dorazí na bystřické náměstí. Bystřice nad Pernštejnem se pyšní bohatou historií sahající až do 13. století, kdy se nedaleko začalo těžit stříbro a  železná ruda. Navštívit zde můžete Centrum Eden s tradiční Horáckou vesnicí i farmakoutkem. V těsné blízkosti se nachází Bystřický park miniatur, kde podél kopie údolí řeky Svratky stojí betonové repliky hradů a klášterů v měřítku 1:50, zobrazující památky v době jejich největší slávy ve středověku. Další poznání nabízí Městské muzeum s expozicí uranu, živých ryb a řemesel či unikátní Muzeum veteránů se sbírkou historických automobilů Tatra.

Z Bystřice začne stezka prudce klesat do údolí řeky Svratky. Cílem je městys Nedvědice, nad nímž se na skalnatém ostrohu tyčí hrad Pernštejn. Tento pozdně gotický kamenný hrad je symbolem nezdolnosti, neboť za celých osm set let své existence nebyl nikdy dobyt. Pro jeho stavbu byl využit místní nedvědický mramor, což mu dodává nezaměnitelný vznešený ráz. Kromě návštěvy hradních paláců lákají k rozjímání nedávno obnovené Vrchnostenské zahrady na strmých svazích, které představují cestu skrze různé zahradní světy od francouzského parku po divoké lesní partie. Přímo v centru Nedvědice se navíc můžete v informačním centru pokochat pohledem na vzácný stříbrný mincovní poklad z doby třicetileté války, který byl v okolí objeven teprve nedávno.

Jen o dva kilometry dále po proudu řeky leží nenápadná vesnice Černvír, která poutníkům nabízí hned tři naprosto odlišné zážitky. Prvním je krytý dřevěný most z roku 1718 vybudovaný z jedlového a dubového dřeva, který je prokazatelně nejstarším dochovaným krytým mostem na celé Moravě. Druhým zastavením je pozdně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1228, stojí na úzké skále a ukrývá vzácné gotické fresky a barokní oltář svatého Linharta, zachráněný ze zatopené obce Mušov. Třetím, zcela moderním kontrastem je zdejší soukromé Fantasy muzeum, kde industriální odpad v duchu steampunku ožívá v podobě obřích robotů a fantastických strojů.

Celé cyrilometodějské putování Korunou Vysočiny dosahuje svého zaslouženého finále v městysu Doubravník. Historickému náměstí zde dominuje monumentální bílý kostel Povýšení svatého Kříže. Tento nádherný goticko-renesanční chrám je vybudován z bílého nedvědického mramoru a nese v sobě hlubokou rodovou paměť celého regionu, neboť ukrývá původní pernštejnskou hrobku i neogotickou hrobku rodu Mitrovských s masivními litinovými sarkofágy. Hlavní oltář navíc zdobí mistrovské plátno od slavného rakouského barokního malíře Franze Antona Maulbertsche.

Nemusíte jezdit tisíce kilometrů do španělského Santiaga, abyste zažili atmosféru skutečné evropské Kulturní stezky. Cyrilometodějská trasa naservíruje to nejlepší, co náš region nabízí.