Milionové šance pro obce na Vysočině, které se neodmítají

19

Návrh novely rozpočtového určení daní je šancí pro většinu obcí, že do své kasy dostanou o statisíce a možná miliony více, než doposud. Nevím o někom, kdo by nechtěl dostat více, když se rozdává. Nejde však o nějaké bezduché rozdávání, ale o spravedlivější přerozdělení sdílených daní mezi obcemi a městy v ČR. Současný systém je totiž diskriminující a nadržuje čtyřem velkým městům.


Teď by se měl od roku 2013
narovnat nemravný nepoměr, kdy například na sociálně slabého obyvatele Karlína
dostává Praha téměř pětinásobně více peněz, než malá vysočinská obec na svého
vysokoškolsky vzdělaného obyvatele. Tisíce až miliony korun navíc by tak mohly
získat obce na Vysočině, pokud záměr ministra Kalouska projde Parlamentem ČR.
Ten už v minulosti odstranil strmé schody při přidělování výnosů daní,
které například v Jihlavě spustily nákupy občanů.

Novelou RUD by si na Vysočině
pomohly především střední obce o velikosti od 1000 do 10 000 obyvatel.
Polepší si však i Jihlava, která by dostala asi o 15 milionů korun do kasy
navíc. Na změně Vysočina vydělá především tím, že patří k nejvesničtějším
regionům.  Důležitá je v návrhu také
váha kritéria existence školy na území obce, což by umožnilo zaplatit například
školní autobus na svoz dětí do školy.

Novela rozpočtového určení je
momentálně v připomínkovém řízení, ale Ministerstvo financí už dnes na
svých stránkách zveřejnilo tabulku, kde si každá obec může zjistit, o kolik se
jí navýší rozpočet. A pohled na vyšší příjmy je vždy příjemný. Toto je skutečná
výzva pro všechny politiky z Vysočiny na podporu tohoto návrhu, pokud jim
skutečně jde o občana.

Čtěte dále:   Jen některá města na Pelhřimovsku začala rok 2024 se schváleným rozpočtem

Axl

19 thoughts on “Milionové šance pro obce na Vysočině, které se neodmítají

  1. Otázkou bude jak s takovými prostředky soudruzi učitelé na národním vejboře naloží. Jestli zas vyrvou dlažby, zůží ulice, zničí náměstí ………

      1. Předřečník měl patrně na mysli ne právě vydařenou obnovu Dolního náměstí v Humpolci.

        Murlo

  2. Spíš by měli investovat do vzdělávání obyvatelstva. Soudě podle Vašeho příspěvku Vám by jeden takový kurz celkem prospěl…

  3. Dolní náměstí je na dobré úrovni.Ale souhlasím,že zužování ulic je katastrofou.Oblouky v Lnářské a těsné zatáčky v zimě směrem z Lnářské do Hálkovy musel vymyslet nějaký Eda a ne architekt.

    Pokud bude podobně zúžen prostor před tzv.kongresovým centrem tak se máme na co těšit

    1. Mně se Lnářská líbí, Zbyňku. Téma zužování ulic už trochu vyčpělo, a myslím, že to zatím přineslo spíše pozitiva – co je základním cílem? Co nejbezpečnější provoz ve městě. „Zužování ulic“, jak to nazýváš, tomu napomáhá a dopravu (kromě teprve nedávno částečně napraveného nesmyslu u pošty) nijak nebrzdí. Toť můj názor coby řidiče, jenž se denně městem vozem pohybuje.

      1. A komu to jako ta pozitiva přineslo ? Že se jako snížila nehodovost ve Lnářský ? :-))) Ne že by to pro osobák bylo nějak úzké, ale rozhodně bych tam nepouštěl vozy nad 3.5 t. Míjet se tam s autobusem není žádný luxus, zvlášť když tvoje zrcátko stojí třeba 10 tis
        a jedno kolo s pneu 15 tis 🙁
        Pak taky nechápu, který +íčus tady pořád dělá obrubníky 20 cm vysoké??? Německo, Švícarsko, Rakousko tam takový protitankové zátarasy nenajdeš.

        1. Vážení, kdyby např. ve Lnářské nebyly obrubníky tak vysoké, tak tam kamiony parkují dál, trávníky by byly rozježděné a občané by v ulici dál trpěli v noci i ve dne stjícími kamiony a řidiči by jim dál čůrali pod jejich okny. Ty obrudníky a velmi úzká silnice tomu naštěstí zabránili. Ono totiž ve vámi uváděných státech by si to ti kamioňáci nedovolili. Jinak jste asi dost špatný řidič, když vám dělá problém se tam vyhnout. Autobus má šířku 2,45 m a osobák kolem 1,75 a jízdní pruhy mají ve Lnářské 3 metry ……..

          1. Mám cca 1 mil km bez nehody, takže asi budu dost špatný řidič. Možná co vy jste najezdil dopředu, já nacouval. Možná, že vy ve svojí Škodě Favorit jste ve Lnářské jak ryba v rybníku.
            Vysoké obrubníky co by zábrana proti náklaďákům je jen důkazem bezzubosti české policie. Morální devastace postkomunistických zemí je patrná na každém kroku a celkově vyspělé západní země nikdy nedoženeme. Ani kdyby nám šly naproti………

          2. ……To vypadá, že jste procouval celou základku, když píšete o „Švícarsku“:-):-)

          3. to jako Switzerland…. Hele Krajicku, rekni osetrovatelce at te nepousti na sit. Ty nebejt nekde v ustavu, tak je z tebe urcite ucitel. /stejny nestesti/

          4. Ahoj anonyme,
            díky za kompliment:-) Ošetřovatelce bych to vyřídil rád, jen nevím, které, protože tu chodí všechny stejně oblečené a s těmi sedativy v tom mám trochu guláš…. A pak taky nevím, od koho, protože jsi nenašel odvahu dát tam podpis:-( Posílám pozdrav do Switzerlandu, Švícarska a Švýcarska.

        2. Je třeba pěkný pokus jet směrem od Baronky, zastavit a dávat přednost odshora jedoucímu autobusu. A ejhle autobus dá binkr a chce jet k „Mlíkáči“ a nemůže protože to nevytočí. Vádím mu tam co mu dávám řednost. Je to super paradox Extrémě ostrého radiusu a úzké silnoce

          Petr

          1. Vysoké obrubníky bych pochopil,ale že souběžné pásy trávy jsou širší jak chodník to nechápu.A nezapomeńme,že letos nebyla tak velká zimní kalamita,takže pravé zimní podmínky ještě zúženou Lnářskou nezasáhly.

            K čurajícím řidičům je možné říci pouze jedno. Firma do které jezdily tyto kamiony měla nějaké zázemí šoferům vytvořit.
            A vyhýbání se s autobusy a nákla´dáky už tu popsali jiní.

          2. Dobře je Lnářská udělaná,udělal bych další ulice podobně.Chybí mě tam jen cyklistická stezka, místa tam je dost,snad někdy příště.

Napsat komentář: Anonym Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Brodská žurnalistická škola – unikátní středoevropský projekt

Čt Srp 25 , 2011
Sedmý ročník Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského 2011 vyvrcholil v neděli 21. srpna v Havlíčkově Brodě, letos se ho účastnily čtyři desítky mladých lidí z pěti zemí Evropy – Česka, Slovenska, Německa, Ukrajiny a Běloruska. Pořadatelé se tentokrát zaměřili především na polskou žurnalistiku v posledních desetiletích a česko-polské vztahy. […]

You May Like

Témata