Po stopách hrádků v širším okolí Humpolce 2.

9

Během 11. až 13. století se v širším okruhu kolem dnešního města Humpolce začaly formovat první statky církevních institucí i různě významných šlechticů, které zmenšovaly někdejší zeměpanské území. V souvislosti s tímto dělením započalo intenzivní osídlování dosud jen řídce obydleného hlubokého hvozdu na pomezí Čech a Moravy.

Hrad Lipnice nad Sázavou

Zde je na místě opravdu velká opatrnost.
Díky písemně doloženým majetkovým směnám víme, že se stavbou lipnického hradu začali páni z Lichtenburka nejdříve roku 1307.
Rozmístění kamenných kvádrů, které vyrovnávají nerovný terén pro základy zdí, také svědčí o tom, že o rozměrech hradu bylo jasno již při jeho založení.

Archeologové však při výkopech u lipnické hradní kaple nalezli keramiku, kterou by bylo možné datovat do konce 13. století.

Již roku 1226 se uvádí Lipnice jako majetek želivského kláštera. Tehdy se však jednalo o dnešní Dolní Město, které svůj nynější název získalo nějaký čas po vzniku městečka v podhradí ve 14. století. Do roku 1307 pak okolí Lipnice náleželo vilémovskému klášteru.
Zda některá ze zmíněných církevních institucí měla potřebu zbudovat na místě dnešního lipnického hradu nějakou stavbu, těžko říct.
U obou klášterů máme doloženo jejich podnikání v těžbě drahých kovů. Jistou souvislost by tedy záhadný předchůdce lipnického hradu teoreticky mohl mít s velkým rýžovištěm a zpracovatelským areálem v místech dnešní Kejžlice.

Lipnické hradní kapli také mohl předcházet kostel, který mohl být součástí nějakého hrádku či dvorce, anebo stát osamoceně.
Ve zdech blízkého kostela sv. Jiří v Řečici (na obrázku), datovaného do počátku 14. století, se totiž dochovaly zbytky kvalitních architektonických článků z nějaké zbořené pozdně románské stavby. A podobný románský článek byl objeven také ve zdivu poblíž lipnické hradní kaple.
Zda ona záhadná zaniklá románská stavba stála na místě kostela v Řečici, nebo na místě lipnické hradní kaple, anebo někde úplně jinde, je však dosud nejasné.

Při současném stavu poznání můžeme jen říct, že na hradním vrchu již před doloženým Lichtenburským hradem mohlo něco stát.

Hrádek Poustevnický rybníček u Vysoké u Havlíčkova Brodu

Poblíž obce Šlapanova se na jihovýchodním svahu vrchu Vysoká, v lese zvaném Stříbrný sloup, nachází rybníček s pozůstatky tvrze či hrádku, který strážil přiléhající pás dobývek stříbra.

Hrádek tvořila obdélná hrázděná věž na kamenné podezdívce, která stála na ostrůvku při východním okraji rybníčku, nad nímž byl další rybníček, po jehož hrázi vedla k věži přístupová cesta.

Hrádek tvořil součást přilehlého těžebního areálu.
Své dnešní jméno získal až v baroku, kdy lidé z jeho okolí chodili na pouť ke Svatoanenskému poutnímu místu nad blízkým Pohledem, jehož součástí byla poustevna uprostřed jezírka. Ta zřejmě poutníkům připomínala zbytky hrádku u Vysoké, které lidé počali považovat za pozůstatek další dávné poustevny.

Hrádek Burgstadt – Žižkův kopec u Kamenné u Jihlavy

Nad západní stranou někdejší vzorové SS vsi Bergersdorfu, dnešní obce Kamenné, ční vrch Burgstadt, na němž se dochovaly pozůstatky těžby stříbra a její strážnice.

Hrádek či tvrz tvoří příkopem a náspem chráněná okrouhlá plošina, která dnes slouží jako letní parket, avšak původně na ní mohla stát věžovitá stavba. Při jižním okraji příkopu je mírně vyvýšená trojúhelná plocha, která může s hrádkem souviset.

Přímo se hrádek neuvádí, neboť byl součástí stříbrných dolů.
Původní název vsi Kamenné „Bergmeistersdorf – ves důlního mistra“ možná svědčí o účelu a majiteli hrádku. Název hrádku „Burgstadt – městský hrad“ pak může poukazovat na jeho hornickou příslušnost, či na původ vlastníka.
Němci z jihlavského jazykového ostrova si vyprávěli pověst, že tvrziště bylo jámou po vykopaném, náhodně objeveném velkém zvonu, který pak až do nějakého požáru či války překrásně zvonil ve věži kostela v blízkém Šlapanově.
Nepodařilo se mi zjistit, od kdy se a proč používá dnešní název hrádku Žižkův kopec, ale je z něj zjevná snaha přebít německou tradici.

Hrádek u Bradla u Jihlavy

Mezi Jihlavou a Lukami nad Jihlavou, západně od vsi Bradlo, se na ostrohu nad soutokem drobné vodoteče se řekou Jihlavou nachází poměrně nedávno zjištěný hrádek.

Hrádek tvořila klesající táhlá plošina, na jejíž severní polovině je prohlubeň, která by mohla být pozůstatkem nějaké stavby. V severním čele hrádku jsou znát sutě pečlivě sestavené kamenné zdi, anebo obezdívky čelního valu.
Na serveru hrádek od zbytku terénu oddělovaly dva příkopy, mezi nimiž byl navršen násep.
Za příkopy je na počátku ostrohu výrazný kopeček, na severu chráněný příkopem, na němž mohla být nějaká předsunutá strážní část hrádku.

K možné historii místa mohu konkrétního říct jen málo.
Regionální historikové soudí, že až sem sahalo třebíčské klášterství, jehož hranici by mohl chtít klášter zajistit.
K blízkým Lukám nad Jihlavou je také kladen jeden z možných původních průběhů Haberské stezky před založením města Jihlavy.
Někde v blízkosti hrádku také mohla probíhat těžba drahých kovů.
Ves Bradlo se poprvé uvádí k roku 1318, kdy byla v majetku olomouckého biskupa Konráda, což dovoluje i možnost, že hrádek již před tímto datem nechalo vystavět olomoucké biskupství.
Vyloučit asi zcela nelze i málo pravděpodobnou variantu, že se jednalo o sídlo neznámého šlechtice. Po roce 1318 Bradlo náleželo Janovi z Řecka a po jeho smrti připadlo králi Janovi Lucemburskému, který jej roku 1327 daroval Jindřichovi z Lipé. Dalšími majiteli byli jihlavští měšťané Vogelové. Že by někdo z jmenovaných měl potřebu stavět hrádek, v jejich době již notně archaický, se zdá nepravděpodobné.

Jihlavský hrádek v Handlových Dvorech

Kde je dnes pod jihlavským Tescem zahrádkářská kolonie, bývala kaskáda rybníčků, mezi nimiž stával hrádek, který strážil úpraviště vytěžené stříbrné rudy z jihlavského horního revíru.

Hrádek tvořila okrouhlá plocha, která byla skryta v údolí, uprostřed kaskády rybníčků. Jejich vody hrádek chránily, ale zároveň sloužily k úpravě vytěžené stříbrné rudy.

Čtěte dále:   Jarní číslo Zálesí

Jihlavský hrádek Zámeček u ZŠ Demlovy

Severně od areálu základní školy v Demlově ulici se na skále nad pravým břehem řeky Jihlavy nacházejí téměř setřené zbytky hrádku.

Hrádek tvořila oválná plocha, od okolního terénu oddělená příkopem.
Na ploše hrádku údajně stávala na kamenné podezdívce centrální dřevěná stavba s přístavbami, kterou chránila omítka z mazanice. V interiéru jedné ze staveb byla kvalitní podlahová dlažba.
Hrádek, který se lidově zval Zámečkem, pravděpodobně strážil stříbrné doly a provoz na blízké cestě vedoucí k brodu přes řeku Jihlavu.
Plochu hrádku poškodilo dlouholeté lesní a zemědělské využívání, a také výstavba blízkého školního areálu.
Ve 20. letech 20. století byl hrádek zkoumán, ale výše citované dochované závěry z výzkumu jsou velmi kusé.

Hrádek Burgstadel u Plander u Jihlavy

Areál hrádku a jeho hrazeného zázemí se nachází západně od Plander, v údolí Bělokamenského potoka, který se dvě stě metrů pod hrádkem vlévá do řeky Jihlavy.

Hrádek vznikl tak, že byl vykopán okružní příkop a materiál z něj byl házen do středu vytyčované plochy, kde vznikl pahorek, na němž byly postaveny dřevěné stavby hrádku.
V odstupu od hrádku probíhá nízký zemní násep, který chránil provozní zázemí.

Díky průzkumům a skutečnosti, že jeho areál narušuje rantířovský náhon z roku 1315, umíme hrádek přibližně datovat.
Že hrádek souvisel s blízkým pásem stříbrných dobývek, svědčí nález hutě na zpracování vytěžené rudy.
Hrádku se kdysi také říkalo Heustadel, protože prý na něm stávala kamenná stavba seníku. Po odsunu Němců po druhé světové válce však upadl na více jak půl století téměř v zapomnění. Zázemí hrádku navíc poničila těžká technika na těžbu dřeva.

Hrádek Cvilínek u Černova u Horní Cerekve

Severovýchodně od obce Černova byl při stavbě retenčních nádrží poblíž prameniště říčky Kamenice odhalen areál na zpracování stříbronosné rudy z blízkých dobývek. Jeho součástí bylo i menší opevnění.

Hrádek, který byl převážně ze dřeva a hlíny, vznikl na nevýrazné terase nad nivou říčky Kamenice. Jeho plochu doslova z terénu vyřízl obdélný příkop, lemovaný náspem. Pomístní název Cvilínek má zřejmě základ v německém „Zwilling – dvojče“. Díky dendrochronologii dokonce víme, že některé dřevo z koryt ve zpracovatelském areálu bylo smýceno v letech 1265 a 1266.
Cvilínek je jednou z mála dobře prozkoumaných lokalit svého druhu u nás, a také důkazem zapomenuté hornické minulosti Pelhřimovska, která snad probíhala z podnětu pražského biskupství.

Hrádek Blažkův zámek u Nemojova u Pelhřimova

Mezi Pelhřimovem a Křemešníkem se západně od vsi a lomu Nemojova nacházejí zbytky záhadného hrádku.

Skalní blok s hrádkem vyčnívá nad levým břehem Nemojovského potoka, pod hrází Nemojovského rybníka. Od okolního terénu jej ze tří stran odděluje hluboký a široký okrouhlý příkop.

V jihozápadní části hradního nádvoří je velká a hluboká obdélná jáma, která zřejmě vznikla po zániku hrádku. V severovýchodním rohu nádvoří se nachází menší čtverhranná prohlubeň, která muže být pozůstatkem nějaké stavby.
Před hrádkem je upravená plocha, snad místo hospodářského zázemí.

 

August Sedláček ve svých monumentálních Hradech popisuje nemojovský hrádek jako tvrz pánů z Vokova, písemně zmiňovaných od 14. století, jež měla zaniknout ve století 16.
Archaický vzhled hrádku však ukazuje, že mohl vzniknout již mnohem dříve jako strážnice blízkých stříbrných dolů.
Velká záhada se nachází na severní straně hrádku, kterou chrání skalní stěna s výraznou trhlinou. V ní je vyhloubena krátká štola směřující pod hradní nádvoří. Ve štole se drží voda, která je považována za pramenitou, ale jedná se o vodu dešťovou. Při ústí štoly jsou základy jakési čtverhranné kamenné stavby.
Datace štoly a její funkce je nejistá. Zřejmě vznikla až po zániku hrádku jako pokus o jakousi těžbu. Svědčila by o tom i zmíněná recentní prohlubeň na jihozápadní straně nádvoří hrádku.

Hrádek Ústrašín u Pelhřimova

Východně od obce Ústrašína se na svahu nad říčkou Hejlovkou dochovaly pozůstatky hrádku.
V současnosti jej téměř míjí zářez obchvatu obce, který zničil někdejší hospodářské zázemí hrádku.

Oválnou plochu tvrze chránil příkop a násep, který na severozápadě přerušuje zřejmě původní vstup.
Na ploše hrádku se nachází jen několik prohlubní. Archeologický výzkum však odhalil pozůstatky dřevěné budovy na kamenné podezdívce, zbytky dalších dřevěných staveb a kamenné dláždění části nádvoří.
Východně od hrádku bylo při záchranném archeologickém průzkumu, který proběhl v souvislosti s výstavbou obchvatu, objeveno jeho hospodářské zázemí.

O hrádku se soudilo, že vznikl až v polovině 14. století, kdy se poprvé uvádějí zemané z Ústrašína.
Zřejmě však vznikl mnohem dříve, snad aby hlídal předpokládané rýžoviště na říčce Hejlovce.
Zánik hrádku přišel počátkem 15. století, kdy jeho areál vyhořel.

Zámek Červená Řečice

Díky nálezům hrobů na západním nádvoří dnešního zámku se předpokládá, že již na přelomu 11. a 12. století stával na nízké a široké zámecké ostrožně kostel, k němuž se objevené pohřebiště vázalo.
Svatostánek byl zřejmě součástí opevnění, dvorce či hrádku, který nechalo vystavět pražské biskupství.
Stalo se tak pravděpodobně po roce 1144, kdy biskupství získalo někdejší zeměpanské Želivsko, jehož severní část následně obdržel želivský klášter, kdežto jižní část se stala obrovským biskupským statkem s centrem v Řečici.

Až v poslední čtvrtině 13. století se poprvé uvádí v Řečici „munitio – opevnění“, tedy hrádek či tvrz. Do dnešních dnů se z tohoto opevnění dochovaly úseky obvodové hradby a palác s okrouhlou věžicí, který se nachází uprostřed zámeckého areálu.

Zámecký areál, který se během své dlouhé existence stal doslova učebnicí stavebního vývoje a slohů, v současnosti zažívá rozsáhlou rekonstrukci a s ní spojený archeologický výzkum, jehož výsledky již teď přinášejí úžasné informace.


Krátký seriál o hrádcích v širším okolí Humpolce dospěl do svého konce.
Vám, milí čtenáři, teď nezbývá, než se na některý z nich vydat osobně.

Jakub Vazač

9 thoughts on “Po stopách hrádků v širším okolí Humpolce 2.

    1. „odporná vyhlídková železná příšera“ – mohu poprosit o rozvedení? Jen profesní zvědavost 🙂

      frrrr

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Lesnický den v Humpolci

Út Říj 11 , 2022
Lesnický den v Humpolci pořádala na Závodišti Zlatá Podkova společnost MANATECH CZ společně s firmou AGROMEX. Představily se následující stroje: lesní frézy a mulčovače TMC Cancela, procesory na palivové dřevo Hakki Pilke, vyvážecí přívěsy Schlang und Reichart, navijáky a železné koně Schlang und Reichart, čelní nakladače a pracovní nářadí Quicke. […]
Na Dni lesnické techniky firmy Manatech CZ mohli návštěvníci zhlédnout praktickou ukázku lesního mulčovače typu TFX200.

You May Like

Témata