Povídka: Babiččin Mikuláš

Nezapomínejte, prosím, v blížících se svátečních časech na staré opuštěné lidi. I oni potřebují trochu lidského tepla a pocit, že nejsou na tomto světě úplně sami.


V pokoji je příjemné teplo, nádobí od večeře už je umyto a uklizeno. Košík s pletením zahálí, protože babička má dnes jiné starosti. Příjemnější. Už dopoledne připravila dárky pro vnoučata, pěkně je zabalila do úhledných balíčků. Dnes je totiž ten zvláštní, sváteční večer, kdy chodí Mikuláš. Dělá ho pan soused. Už před večerem se převlékl do bělostného šatu, nalíčil se a připevnil si vousy. Rázem je z něj světec k pohledání.


Teď už byl jistě u našich mladých, uvažuje babička a oči jí jen září. Je z lidí, kterým možnost někoho obdarovat působí větší radost než samotnému obdarovanému. Chvíli přechází pokojem, zavzpomíná na svá dívčí léta, kdy Mikuláše dělal tatínek. Potom se zastaví u okna a hledí do ulice. Střechy jsou pokryty bílou polevou, s vykasaným rouchem kráčí v břečce po ulici Mikuláš, i anděl skáče přes kaluže. Jen čertovi ten marast nevadí, v holínkách to jistě nestudí.
Babičku upoutalo to posměšné poskakování trojice. Ale tenhle Mikuláš přece není náš soused, uvědomuje si. Jak jí trojice zmizí z dohledu, otočí se zády k oknu. Znovu se zahledí na košík s pletením, ale dříve, než se rozhodne, kdosi zazvoní. Trochu překvapena, vždyť nikoho nečeká, jde otevřít.


Stojí tu urousaný Mikuláš a jsou ho plné dveře. Za ním drkotá zuby prochladlý anděl a na schodišti rachotí řetězem čert.
“Ale! To jste se spletli, pane Mikuláš, u nás žádné děti nebydlí,” usmívá se babička.
Mikuláš však kroutí hlavou: “Ale nespletli. Dostali jsme zprávu, že právě tady bydlí jedna hodná babička, a tak jí neseme dáreček.”
Babiččiny oči jaksi zrozpačitěly, ale než může něco říci, Mikuláš pokračuje: “Mikuláš nechodí jenom k hodným dětem, ale také k hodným babičkám…”


Babička drží balíček, chtěla by ještě něco říci, ale teď právě nemá sil. Hrdlo se jaksi zadrhlo. Zatím na balíček káply první slzy a na hedvábném papíře se rozpíjejí…


(Z knihy “Slepičí polévka pro duši”)

myska

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Je libo na vánoční stůl inteligentní rybu?

Po Pro 6 , 2004
Českou tradicí už mnoho let bývá, že na štědrovečerním stole nesmí chybět smažený kapřík s bramborovým salátem. Nebylo to tak od pradávna. Dříve byla štědrovečerní večeře také bohatá, neboť se skládala z několika chodů, ale na stole by jste místo kapra nalezli zasmaženou houbovou polévku, kubu nebo hubník, vařený omaštěný […]

Témata