Problémy v jihlavské nemocnici

Hejtman: Nemocnice nemá na výplaty . Vedení zdravotnického zařízení v Jihlavě slova vedoucího představitele kraje rozhodně odmítá.

Jestli je v kraji ústav, který je nejčastějším terčem Jobových zvěstí, je jím jihlavská nemocnice.

Sotva se objevila zpráva, že nemocnice má vracet státu 700 milionů korun za porušení pravidel pro čerpání investičních dotací, je tu nový poplach: nemocnice nemá na výplaty zaměstnanců.

„Jihlavská nemocnice v této chvíli nemá na červencové výplaty,“ sdělil v úterý krajským zastupitelům hejtman František Dohnal a dodal, že Všeobecná zdravotní pojišťovna podle jeho posledních informací odmítá uzavřít s nemocnicí smlouvu pro další období „a pošle ji ke dnu“.

Nemocnice: peníze seženeme

A vedení nemocnice hned druhý den jeho slova popírá: peníze budou, seženeme je. „Není pravda, že by smluvní vztah nemocnice s VZP pro druhé pololetí byl nějak ohrožen,“ řekl ředitel nemocnice Jaroslav Černý.

Také sama VZP ujišťuje, že budoucnost by neměla být příliš černá. „Nemocnice léčí naše klienty, my jí platíme zálohy, všechno běží normálně, nemáme důvod cokoli měnit. To je třeba zdůraznit,“ řekl ředitel jihlavské pobočky VZP Jiří Hrdlička.

Použil hejtman silná slova?

Dalo by se říci: padla silná slova, která padnout neměla. Podobné výroky mají totiž vliv na celkový obraz zadlužené nemocnice, která již nyní zápasí o pacienty. „Myslím, že to bylo panem hejtmanem vyřčeno v emotivní diskusi,“ zmírňovala včera Dohnalova slova (hejtman je nyní v Estonsku) krajská radní pro zdravotnictví Martina Matějková.

Skutečnost je někde uprostřed: VZP vyplatila pro druhé pololetí tohoto roku nemocnici o 21 milionů méně, než předtím. Z toho důvodu by nemocnice nemohla vyplatit část třináctých platů. Proto její ředitel požádal kraj o překlenovací úvěr ve výši, odpovídající snížení zálohy. „Bohužel žádost byla podána až po zákonném termínu před jednáním zastupitelstva, takže na ni krajské zastupitelstvo nemohlo zareagovat,“ řekla Matějková. Krajští radní by nicméně měli žádost Černého o překlenovací úvěr posoudit na svém příštím zasedání.

Nemocnice už však nyní dojednává možnost čerpání běžného úvěru u některé z bank. „Je to v jednání a já věřím, že se s příslušnou bankou dohodneme,“ řekl ředitel nemocnice Černý.
Podle něj by se platů zaměstnanců snížená záloha od VZP neměla dotknout. „Samozřejmě to bude mít vliv na chod nemocnice, nemůžeme tvrdit, že ne, ale nebude to vliv nijak fatální. Zatím by to nemělo mít na mzdy lékařů žádný dopad.“

Šéf odborářů je v klidu

I šéf nemocničního Lékařského odborového klubu Lukáš Velev zůstával včera klidný. „Nemám informace o tom, že by nemocnice neměla mít na výplaty.“

Napětí mezi krajem a jím zřizovanou nemocnicí tak díky hejtmanovým prohlášením dále vzrostlo. „Pan Dohnal jako jeden z čelných představitelů kraje by měl používat informace, které jsou podložené a ověřené a které nemocnici nepoškozují. Zajímalo by mě, z jakých zdrojů čerpal. Předpokládám, že měl nějaký důvod, proč to řekl,“ míní Velev.

Panuje tu napětí

Nemocnice žádá kraj, aby se aktivně angažoval ve vyřešení problémů jejího přístrojového vybavení především na oddělení radioterapie, kde se porouchal nezbytný zářič. Pacienti s nádorovými onemocněními proto musí nyní být převáženi k léčebným zákrokům do nemocnice v Havlíčkově Brodě. Zakoupení nového zařízení – lineárního urychlovače – by přišlo celkem na 120 miliónů korun.

Kraj kontruje, že své vlastní finanční prostředky do radioterapie vloží až tehdy, kdy apely na stát selžou. Pravomoc v rozhodování o investicích do přístrojového vybavení nemocnic si totiž podle krajských radních ponechalo ministerstvo zdravotnictví. „Opakovaně jsme upozorňováni, že záležitosti přístrojového vybavení nemocnic nepřísluší řešit krajům,“ řekl v úterý Dohnal.

Soudě alespoň podle mediálního obrazu, jde jihlavská nemocnice z problému do problému. Zde jsou jsou některé z posledních:

– začátek května 2003: v nemocnici se porouchal zářič pro léčbu pacientů s nádorovými onemocněními. Nemocnice proto musí pacienty převážet do Havlíčkova Brodu. Poškozené zařízení má nahradit moderní lineární urychlovač, je však drahý a na jeho zakoupení nemocnice ani její zřizovatel kraj nemají peníze

– polovina května 2003: nemocnice v celé republice se dovídají, že mají VZP vracet nadměrné zálohové platby za minulý rok. V případě jihlavské nemocnice jde o 21 milionů korun

– konec května 2003: nemocnice dostala od jihlavského finančního úřadu výměr na vrácení dotace a zaplacení penále za nesprávné vykázání jejího využití. Nemocnice má státu zaplatit přibližně 710 milionů korun, k nimž každý den přibývá více než půlmilionová pokuta z prodlení

– začátek června2003: lékařský odborový klub nemocnice dopisem naznačuje krajským zastupitelům, že se v kraji formuje lobbistická skupina, která má v úmyslu využít problémů s chybějícím lineárním urychlovačem k vlastnímu obohacení

– 17. června 2003: krajský hejtman František Dohnal oznamuje, že nemocnice nemá kvůli vracení záloh VZP na platy svých zaměstnanců a VZP s ní zřejmě neprodlouží smlouvy. Vedení nemocnice i VZP jeho prohlášení popírá

Převzato z MF DNES

Axl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Usnesení z 9. schůze Rady města Humpolec

Pá Čvn 20 , 2003
zápis z 9. shůze rady ze dne 4. 6. 2003.

Témata