Vysokorychlostní vlak pojede až 350 km/h, na Vysočině zastaví čtyřikrát

58

Přibližně stovka zástupců měst a obcí se v úterý na krajském úřadě v Jihlavě seznámila s plánem výstavby vysokorychlostní železnice, která propojí Prahu s Vysočinou a Brnem. Podobné investice ve světě vycházejí na sto miliard korun. Začít stavět by se mohlo v roce 2025.


Tohle nebude žádný ufuněný motoráček. Jde o rozsáhlý projekt v režii státu. Na starost ho mají ministerstvo dopravy a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).

"Ta trať bude příležitostí pro mladé i pro lidi, kteří chtějí do světa. Vysočině se přiblíží Vídeň, Berlín a Drážďany. Do Prahy má vlak navrhovaný dojezdový čas 40 minut a do Brna pětatřicet," řekl po jednání o moderní dráze náměstek hejtmana pro dopravu Libor Joukl.

Jihlava – Praha za 40 minut

Plně elektrifikovaná dvojkolejná trať má navrhovanou rychlost 350 kilometrů v hodině. Cesta z Jihlavy do Brna by tímto vlakem trvala 35 minut. Do Prahy je plánováno 40 minut.

Rychlovlak, který bude moci jet až rychlostí 350 kilometrů v hodině, bude mít v kraji čtyři zastávky. Ta první má vzniknout u Velkého Rybníka mezi Pelhřimovem a Humpolcem a ponese název Vysočina. "Další zastávky budou v Jihlavě, Velkém Meziříčí a Velké Bíteši," vyjmenoval Joukl.

Například Velké Meziříčí nebo Jihlava podle Joukla rychlé spojení do Prahy a Brna podporují. Jsou ale i obce, které mají mít trať na svém území a protestují proti tomu.

"Je zde zhruba deset petic v obcích, které mají na tuto investici jiný pohled než stát," zaznamenal ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.

Vysočinu provrtá řada tunelů, nesmí být delší než 5 kilometrů

Diskuse se zástupci krajů, měst a obcí o tom, kudy trasu vést, aby co nejméně škodila životnímu prostředí, budou ale pokračovat.

"Ten proces vidím ještě jako dlouhý. Přibližně v roce 2025 bychom mohli zahájit stavbu prvních úseků mezi Prahou a Brnem," doplnil Sosna.

Jednou z obcí, které jsou proti trati na svém území, je Vyskytná nad Jihlavou.

"Už dříve jsem se pídil po informacích o této trati. Dnes jsem se dověděl, že po ní pojede více vlaků, než bylo původně řečeno. Uděláme vše pro to, aby tudy trať nevedla, minimálně přes obec Jiřín," řekl vyskytenský starosta Petr Böhm.

Trasa vede z Prahy přes Benešovsko a Pelhřimovsko do Jihlavy, pak bude už velkou měrou lemovat dálnici D1.

Podle Luďka Sosny se v současnosti zabývají projekty nebo stavbou vysokorychlostních tratí například i v severním Německu, Španělsku, Itálii nebo Polsku.

Náklady na výstavbu se v Evropě pohybují v přepočtu mezi 400 až 700 miliony korun na jeden kilometr. Jiné jsou v nížinách, jiné zase v kopcovitějším terénu.

To druhé bude případ Vysočiny. "Tunelů na trase nebude málo, vznikne také řada mostních objektů," připustil Sosna. Žádný z tunelů nemá být z bezpečnostních důvodů delší než pět kilometrů.

Dráha má ekonomický význam, pokud jí denně jede minimálně 20 tisíc cestujících. Na základě evropských dohod ji má Česká republika mít nejpozději do roku 2050.

Zdroj: http://jihlava.idnes.cz/predstaveni-planu-na-vybudovani-vysokorychlostni-trati-na-vysocine-12z-/jihlava-zpravy.aspx?c=A140115_2022338_jihlava-zpravy_mv


Tohle nebude žádný ufuněný motoráček. Jde o rozsáhlý projekt v režii státu. Na starost ho mají ministerstvo dopravy a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).

"Ta trať bude příležitostí pro mladé i pro lidi, kteří chtějí do světa. Vysočině se přiblíží Vídeň, Berlín a Drážďany. Do Prahy má vlak navrhovaný dojezdový čas 40 minut a do Brna pětatřicet," řekl po jednání o moderní dráze náměstek hejtmana pro dopravu Libor Joukl.

Jihlava – Praha za 40 minut

Plně elektrifikovaná dvojkolejná trať má navrhovanou rychlost 350 kilometrů v hodině. Cesta z Jihlavy do Brna by tímto vlakem trvala 35 minut. Do Prahy je plánováno 40 minut.

Rychlovlak, který bude moci jet až rychlostí 350 kilometrů v hodině, bude mít v kraji čtyři zastávky. Ta první má vzniknout u Velkého Rybníka mezi Pelhřimovem a Humpolcem a ponese název Vysočina. "Další zastávky budou v Jihlavě, Velkém Meziříčí a Velké Bíteši," vyjmenoval Joukl.

Například Velké Meziříčí nebo Jihlava podle Joukla rychlé spojení do Prahy a Brna podporují. Jsou ale i obce, které mají mít trať na svém území a protestují proti tomu.

"Je zde zhruba deset petic v obcích, které mají na tuto investici jiný pohled než stát," zaznamenal ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.

Vysočinu provrtá řada tunelů, nesmí být delší než 5 kilometrů

Diskuse se zástupci krajů, měst a obcí o tom, kudy trasu vést, aby co nejméně škodila životnímu prostředí, budou ale pokračovat.

"Ten proces vidím ještě jako dlouhý. Přibližně v roce 2025 bychom mohli zahájit stavbu prvních úseků mezi Prahou a Brnem," doplnil Sosna.

Jednou z obcí, které jsou proti trati na svém území, je Vyskytná nad Jihlavou.

"Už dříve jsem se pídil po informacích o této trati. Dnes jsem se dověděl, že po ní pojede více vlaků, než bylo původně řečeno. Uděláme vše pro to, aby tudy trať nevedla, minimálně přes obec Jiřín," řekl vyskytenský starosta Petr Böhm.

Trasa vede z Prahy přes Benešovsko a Pelhřimovsko do Jihlavy, pak bude už velkou měrou lemovat dálnici D1.

Podle Luďka Sosny se v současnosti zabývají projekty nebo stavbou vysokorychlostních tratí například i v severním Německu, Španělsku, Itálii nebo Polsku.

Náklady na výstavbu se v Evropě pohybují v přepočtu mezi 400 až 700 miliony korun na jeden kilometr. Jiné jsou v nížinách, jiné zase v kopcovitějším terénu.

To druhé bude případ Vysočiny. "Tunelů na trase nebude málo, vznikne také řada mostních objektů," připustil Sosna. Žádný z tunelů nemá být z bezpečnostních důvodů delší než pět kilometrů.

Dráha má ekonomický význam, pokud jí denně jede minimálně 20 tisíc cestujících. Na základě evropských dohod ji má Česká republika mít nejpozději do roku 2050.

Zdroj: http://jihlava.idnes.cz/predstaveni-planu-na-vybudovani-vysokorychlostni-trati-na-vysocine-12z-/jihlava-zpravy.aspx?c=A140115_2022338_jihlava-zpravy_mv


Tohle nebude žádný ufuněný motoráček. Jde o rozsáhlý projekt v režii státu. Na starost ho mají ministerstvo dopravy a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).

"Ta trať bude příležitostí pro mladé i pro lidi, kteří chtějí do světa. Vysočině se přiblíží Vídeň, Berlín a Drážďany. Do Prahy má vlak navrhovaný dojezdový čas 40 minut a do Brna pětatřicet," řekl po jednání o moderní dráze náměstek hejtmana pro dopravu Libor Joukl.

Jihlava – Praha za 40 minut

Plně elektrifikovaná dvojkolejná trať má navrhovanou rychlost 350 kilometrů v hodině. Cesta z Jihlavy do Brna by tímto vlakem trvala 35 minut. Do Prahy je plánováno 40 minut.

Rychlovlak, který bude moci jet až rychlostí 350 kilometrů v hodině, bude mít v kraji čtyři zastávky. Ta první má vzniknout u Velkého Rybníka mezi Pelhřimovem a Humpolcem a ponese název Vysočina. "Další zastávky budou v Jihlavě, Velkém Meziříčí a Velké Bíteši," vyjmenoval Joukl.

Například Velké Meziříčí nebo Jihlava podle Joukla rychlé spojení do Prahy a Brna podporují. Jsou ale i obce, které mají mít trať na svém území a protestují proti tomu.

"Je zde zhruba deset petic v obcích, které mají na tuto investici jiný pohled než stát," zaznamenal ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.

Vysočinu provrtá řada tunelů, nesmí být delší než 5 kilometrů

Diskuse se zástupci krajů, měst a obcí o tom, kudy trasu vést, aby co nejméně škodila životnímu prostředí, budou ale pokračovat.

"Ten proces vidím ještě jako dlouhý. Přibližně v roce 2025 bychom mohli zahájit stavbu prvních úseků mezi Prahou a Brnem," doplnil Sosna.

Jednou z obcí, které jsou proti trati na svém území, je Vyskytná nad Jihlavou.

"Už dříve jsem se pídil po informacích o této trati. Dnes jsem se dověděl, že po ní pojede více vlaků, než bylo původně řečeno. Uděláme vše pro to, aby tudy trať nevedla, minimálně přes obec Jiřín," řekl vyskytenský starosta Petr Böhm.

Trasa vede z Prahy přes Benešovsko a Pelhřimovsko do Jihlavy, pak bude už velkou měrou lemovat dálnici D1.

Podle Luďka Sosny se v současnosti zabývají projekty nebo stavbou vysokorychlostních tratí například i v severním Německu, Španělsku, Itálii nebo Polsku.

Náklady na výstavbu se v Evropě pohybují v přepočtu mezi 400 až 700 miliony korun na jeden kilometr. Jiné jsou v nížinách, jiné zase v kopcovitějším terénu.

To druhé bude případ Vysočiny. "Tunelů na trase nebude málo, vznikne také řada mostních objektů," připustil Sosna. Žádný z tunelů nemá být z bezpečnostních důvodů delší než pět kilometrů.

Dráha má ekonomický význam, pokud jí denně jede minimálně 20 tisíc cestujících. Na základě evropských dohod ji má Česká republika mít nejpozději do roku 2050.

Zdroj: http://jihlava.idnes.cz/predstaveni-planu-na-vybudovani-vysokorychlostni-trati-na-vysocine-12z-/jihlava-zpravy.aspx?c=A140115_2022338_jihlava-zpravy_mv

Tohle nebude žádný ufuněný motoráček. Jde o rozsáhlý projekt v režii státu. Na starost ho mají ministerstvo dopravy a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).

"Ta trať bude příležitostí pro mladé i pro lidi, kteří chtějí do světa. Vysočině se přiblíží Vídeň, Berlín a Drážďany. Do Prahy má vlak navrhovaný dojezdový čas 40 minut a do Brna pětatřicet," řekl po jednání o moderní dráze náměstek hejtmana pro dopravu Libor Joukl.

Jihlava – Praha za 40 minut

Plně elektrifikovaná dvojkolejná trať má navrhovanou rychlost 350 kilometrů v hodině. Cesta z Jihlavy do Brna by tímto vlakem trvala 35 minut. Do Prahy je plánováno 40 minut.

Rychlovlak, který bude moci jet až rychlostí 350 kilometrů v hodině, bude mít v kraji čtyři zastávky. Ta první má vzniknout u Velkého Rybníka mezi Pelhřimovem a Humpolcem a ponese název Vysočina. "Další zastávky budou v Jihlavě, Velkém Meziříčí a Velké Bíteši," vyjmenoval Joukl.

Například Velké Meziříčí nebo Jihlava podle Joukla rychlé spojení do Prahy a Brna podporují. Jsou ale i obce, které mají mít trať na svém území a protestují proti tomu.

"Je zde zhruba deset petic v obcích, které mají na tuto investici jiný pohled než stát," zaznamenal ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.

Vysočinu provrtá řada tunelů, nesmí být delší než 5 kilometrů

Diskuse se zástupci krajů, měst a obcí o tom, kudy trasu vést, aby co nejméně škodila životnímu prostředí, budou ale pokračovat.

"Ten proces vidím ještě jako dlouhý. Přibližně v roce 2025 bychom mohli zahájit stavbu prvních úseků mezi Prahou a Brnem," doplnil Sosna.

Jednou z obcí, které jsou proti trati na svém území, je Vyskytná nad Jihlavou.

do PC pro iPad

"Už dříve jsem se pídil po informacích o této trati. Dnes jsem se dověděl, že po ní pojede více vlaků, než bylo původně řečeno. Uděláme vše pro to, aby tudy trať nevedla, minimálně přes obec Jiřín," řekl vyskytenský starosta Petr Böhm.

Trasa vede z Prahy přes Benešovsko a Pelhřimovsko do Jihlavy, pak bude už velkou měrou lemovat dálnici D1.

Podle Luďka Sosny se v současnosti zabývají projekty nebo stavbou vysokorychlostních tratí například i v severním Německu, Španělsku, Itálii nebo Polsku.

Náklady na výstavbu se v Evropě pohybují v přepočtu mezi 400 až 700 miliony korun na jeden kilometr. Jiné jsou v nížinách, jiné zase v kopcovitějším terénu.

To druhé bude případ Vysočiny. "Tunelů na trase nebude málo, vznikne také řada mostních objektů," připustil Sosna. Žádný z tunelů nemá být z bezpečnostních důvodů delší než pět kilometrů.

Dráha má ekonomický význam, pokud jí denně jede minimálně 20 tisíc cestujících. Na základě evropských dohod ji má Česká republika mít nejpozději do roku 2050.

Autor: Jaroslav Paclík

Zdroj: http://jihlava.idnes.cz/predstaveni-planu-na-vybudovani-vysokorychlostni-trati-na-vysocine-12z-/jihlava-zpravy.aspx?c=A140115_2022338_jihlava-zpravy_mv

Petr

58 thoughts on “Vysokorychlostní vlak pojede až 350 km/h, na Vysočině zastaví čtyřikrát

    1. Podle toho co jsem se dočetla na stránkách zachrantesedlici.unas.cz by se mělo týkat Mladých Bříšť, Záhoří, Kletečné, Sedlice, Vřesníka…docela hrůza:-(

        1. Kdyby jsi tam u toho bydlel, viděl by jsi to jinak. Navíc pohled obyvatel vesnice na své okolí se diametrálně liší od pohledu obyvatel měst na své okolí. Měšťákům je zpravidla celkem fuk co se děje o ulicí dál, u obyvatel venkova je to úplně jiné, tam je rádius zájmu podstatně širší a tolerance k různým výstřelkům podstatně menší.

      1. Naši humpolečtí předchůdci v r. 1890 zabránili pokračování železnice z Humpolce dál na Pacov a Prahu. Prý tím ochránili místní povozníky !
        Prdlajs ! Naopak Humpolec na dalších sto let zahrabali a pomohli Havl. Brodu. Kdyby tady byla průjezdná železnice, tak dnes by byl Humpolec velkým centrem a městem. A i ti povozníci by bývali měli mnohem víc práce !
        Tak se chovejte stejně omezeně a bojujte za horší život pro naše potomky ! Starosta jedné z obcí nechápe, proč má být u Záhoří zastávka s velkým parkovištěm, když dle jeho názoru je to v polích mimo obce. On totiž nechápe, že tato zastávka bude pro obyvatele z okruhu 50 km od Záhoří. A podobně zcestných argumentů používají zástupci obcí mnoho. Oni si totiž páni starostové ani nenastudovali ten projekt, ale politicky je dobré tzv. „bránit“ své občany. Že jejich potomkům ublíží to přeci neřeší. Teď je třeba se občanům „zavděčit“ před podzimními komunálními volbami že !?

        1. tyhle kraviny do nedotceny prirody nepatrej. At to tahnou kolem dalnice a nemarej prirodu tam, kde vede maximalne silnice 3. tridy. Jsem zasadne proti a podepisu cokoli nebo koupim jakykoli pozemek, ktery tomu zabrani.

          1. Velmi přízemní názor….. Vy jste podrobně seznámen s projektem ? S vaším názorem bychom bydleli ještě v jeskyních…. ale pravda měli bychom přírodu jako v dobách dávno minulých !

          2. A jaký by byl názor Vás zastánců trati, kdyby se mělo stavět přímo za vaším domem? Také budete nadšení z pokroku a budete se těšit na několik let stavebních prací a 30 vlaků projíždějících kolem každý den po dokončení? Nikdo zvás z toho nadšený nebude. Pěkný den. Pavel Koubek

        2. S tou průjezdnou železnicí. Proč tím velkým centrem není třeba taková Světlá nad Sázavou, když tam mají průjezdnou železnici?
          Obviňujete starosty ze scestných argumentů, ale sám je používáte. Argument, že nádraží u Zahoří bude sloužit pro lidi z okruhu 50km je totiž zcestný. To by znamenalo, že se na toto nádraží budou sjiždět lidé z okolí Jihlavy, Brodu, Vlašimi, Benešova……. To nádraží bude pro Humpolec, Pelhřimov a možná lidi ze směru na Počátky a Kamenici. Z ostatních směrů je tento argument velice sporný a třeba lidi z Pacova při cestě do Prahy nepojedou do Zahoří, ale do Benešova. Přesto se hovoří o velkém parkovišti. Představte si, že páni starostové se snaží pracovat na rozvoji obcí a připravují třeba nové stavební parcely pro nové obyvatele. V této chvíli se mohou obce, kterých se to týká s novými obyvateli rozloučit, nebo vy snad koupíte potomkům stavební parcelu s výhledem na trať? Co lidé, kteří už mají třeba nové domy postavené a těší se, že budou s dětmi žít v klidném koutu Vysočiny. Oni také ubližijí potomkům, tím, že nechtějí za domem trať? A mám poslední otázku. Dokážete mi říct, zda si bude moct člověk s průměrným platem běžně rychlovlakem cestovat do práce a nebo do školy? Možná použiju také zcestný argument, ale aby našim potomkům nezůstal jenom pohled na trať a kodrcání po D1. Pěkný den přeje Pavel Koubek

          1. Naprostý souhlas s panem Koubkem. Nic proti pokroku, když nebude obtěžovat občany našeho regionu.
            JK

          2. Pana Koubka si velmi vážím za to co dělá pro přírodu. Ale na druhou stranu pane Koubku a spol. chováte se úplně stajně jako ti naši předchůdci, když chránili ty povozníky. Já si ještě pomatuji jak naši spoluobčané v sedmdesátých letech ptotestovali proti D1. Ano je slyšet až do města a má i jiná negativa, ale pozitiva bohatě převažují. Vážení, pokud bychom neměli dnes D1, tak Humpolec je „díra“ s vysokou nezaměstnaností a s minimální perspektivou vývoje. Co by např. Pacov dal za to, být na našem místě.

          3. Pan Koubek používá přesně stejné argumenty jako naši předchůdci v roce 1868,kdy se budovala trať z Kolína do Znojma. Stavitel Negrelli měl vypracovány tři plány trasy této železnice ze Světlé nad Sázavou do Jihlavy přes Humpolec. Místní ve svém omezeném vidění byli proti a tak trať do dnes vede přes Havlíčkův Brod. V té době byl Humpolec o fous větší nežli tehdejší Německý Brod ale „díky“ předvídavosti našich předků skončil brzy daleko za svým sousedem. Tehdy také argumenty : hluk z provozu, zábory půdy, snížení výdělků pro povozníky, jen v trochu pro dnešek archaické podobě Dnešní odpůrci jsou to samé, vidí jen sami sebe a na pět let dopředu. Nechť je trasa důkladně prodiskutována a vedena co nejšetrněji k životnímu prostředí, ale hlavně ať vznikne včetně toho velmi potřebného nádraží Vysočina. Pokud to tak dopadně, budou nám naši vnuci vděčni, víte pane Koubek !!!

          4. Já jen říkám, že je velice jednoduché odsuzovat lidi, kteří nejsou nadšeni z toho, že jim dráha povede před okny. Zatím je moc málo informací, jak bude všechno vypadat. Když by D1 u Humpolce měla sjezd a nájezd pouze pro osobní auta a to půl hodiny ráno a půl hodiny večer, tak by asi žádný přínos pro rozvoj Humpolce neměla a zůstal by jenom ten smrad a hluk. Souhlasíte? V případě, že to nádraží u Zahoří není jen roubík pro Pelhřimov a Humpolec, aby proti stavbě neprotestoval a bude tam stavět vlak alespoň každé dvě hodiny a bude cenově dostupný. Dobře. V případě, že tam bude stavět jeden pár spojů ráno a jeden večer a ostaní budou stavět v Jihlavě (nebo ani tam ne), tak jsem jednoznačně proti stavbě tohoto nádraží. V případě, že tato trasa bude nejlepší z hlediska přírody, lidí, financí tak ano. Jestli ji kraj prosazuje například jen proto, aby VRT neminul Jihlavu a všechno ostatní hovoří pro původní trasu, tak je to špatmě, Zatím je moc otázek na které nejsou odpovědi. Pěkný den přeje Pavel Koubek

          5. Já jen doufám, že tento chcípácký stát na to nikdy nebude mít finance. A jestli jednou ano tak už budou ajzenboňáci jezdit potichu bez obtěžování lidí a přírody.

          6. Jojo, to říkali komouši Václavu Havlovi a mnohým jiným taky…….

          7. Stále tady nikdo ze zastánců neuvedl jediný argument, který by znamenal přínos pro humpolecký region. Největší zájem na něm bude mít samozřejmě Jihlava, jako průmyslový uzel s možností získání přímého spojení směrem na Prahu a Vídeň. VRT jako taková, bude v regionu využívána pouze pro vlaky nižší třídy, VR soupravy budou stavět max. v Jihlavě a Brně. Navíc cena jízdenky je v porovnání se současnými IRC násobná, takže vytížení vlaků bude minimální. Argumenty pro přítomnost trati jako podmínky rozvoje oblasti jsou naprosto mimo, stačí si najít informace o množství převáženého nákladu po silnici a železnici. A pro stále omílaný HB, zjistěte si pracovní podmínky v daném městě a porovnejte např. s PE, kde žádný železniční uzel není.

          8. Takže podle vás Humpolec a PE a další nepotřebují přímé napojení na Prahu , Brno a ostatní uzly ano ? Vy jste asi člen nějaké levicové strany že ? Cena jízdenky zde přeci není to nejdůležitější, ale to vy asi nechápete !

          9. Vzhledem k faktické úrovni vašeho příspěvku nemá význam s vámi dále diskutovat.

          10. Dobře, ale kde budeme za 30 let proboha. To nikdo z nás neví.
            V roce 1983 by jste si asi také netroufli odhadovat cenu jízdenky.
            To bych sem teď ani moc netahal.

          11. Co se týká cenové politiky, můžete si zjistit data ze zahraničí, kde se VRT vlaky provozují několik let. Náklady na výstavbu budou u nás určitě vyšší, díky terénu a korupci. Takže opět státní dotace ap.. Jinak po pravdě s výstavbou ani nepočítám, za 30 let budeme na úrovni Řecka, pokuď se v naší politice něco radikálně nezmění, takže je to pouze pokus o tunel na vypracování různých posudků a dokumentací ve stylu pražské Olympiády.

          12. Já bych řek, že cena jízdenky je jedna z nejdůležitějších věcí. Pro vás ne?

          13. Pokud je pro vás nejdůležitější cena jízdenky, tak se s touto záležitostí dál nezaobírejte. Pro vás tyto vlaky nejsou určeny. Můžete dál jezdit „humpolačkou“ přes H. Brod na Prahu a zpět.

          14. No nechci se nikoho dotknout, ale cena bývá v tržním kapitalismu vždy jedno z nejvýznamějších kriterií, bez ohledu na politickou orientaci platících, nebo se mýlím?

          15. Pro většinu uživatelů VRT vlaků je důležitější faktor čas přepravy a další přidané služby, než vlastní cena jízdenky.

          16. Podle vás to bude tedy vlak pro takové lidi, kterým nezáleží na ceně jízdenky a člověk s průměrným platem se sveze jednou ročně na výlet do Prahy (či kamkoliv jinam) a tím to končí. V takovém případě ale padá argument, že VRT přinese rozvoj Vysočiny. Vysočině nepřinese nic, jen zničí kus krajiny. V takovém případě: Děkuju, nechci. Pavel Koubek

          17. Bohužel pane Koubek, vy nechápete že VTR našemu regionu hodně prospěje i když se s ním vy konkrétně svezete jednou za rok. Neberte to osobně, ale pro vás to asi opravdu nebude mít velký přínos, ale pro mnoho dalších lidí z regionu ano. A navíc už dnes se k nám stěhují lidé, kteří pracují v Praze a denně tam dojíždí a naopak znám lidi, kteří jen díky možnosti dojíždět do Prahy se tam neodstěhují, ale zůstávají zde. A tyto věci samy o sobě jsou velký přínos pro naše obce.

          18. Osobně si to neberu. Jezdit rychovlakem neplánuju stejně jako dnes využívám dvakrát do roka k cestování dálnici. Ale podle života mojí maličkosti nelze soudit svět. Při termínech stavby a dokončení se mě dotýká spíše stavba, než provoz. Za 20-30 let bude všechno jinak a jak už jsem psal i o samotném projektu VRT je zatím moc málo informací a za měsíc, rok, dva může být zase všechno jinak i s jeho trasou a stavbou. Z dnešního pohledu. Kolik lidí z Humpolce a okolí jezdí za prací do Prahy a nebo se sem z Prahy přistěhovalo? Je to 1000 lidí? Víc, míň? To asi nikdo neví. Už jen zpráva o budoucí stavbě však ovlivnila život cca 2000 lidí z obcí, kde je dnes plánovaná trasa, včetně lidí, kteří se do nich z Prahy přistěhovali za klidným prostředím a nebo kteří to měli v plánu. Všechno má dvě strany. Do budoucnosti nevidím stejně jako nikdo z nás. Pěkný den přeje Pavel Koubek

          19. Tak trochu se mýlíš. Nejnižší cena není zdaleka vždy prioritním kritériem. Kdyby ano tak kde by bylo, všechno luxusní zboží, luxusní auta, obchodní třídy v letadlech, 4 a více hvězdičkové hotely, lyžařská a jiná sportovní střediska,
            lázně, cestovní kanceláře, hobby atd. atd.
            A VTR vlak nevyjímaje, navíc na této trase bez konkurence a
            pořizovací náklady s údržbou a provozem musí brzy generovat zisk.
            Otázka je, zda pro Humpoláky plyne třeba při cestování do Prahy nějaká časová úspora oproti cestě autem.

          20. To máte pravdu, ale cena nehraje roli v případě exkluzivity. Má být VRT exkluzivní, nebo co nejdostupnější? Nevím. Myslím ale, že bychom nejprve měli znát i tato fakta.

          21. Evidentně vůbec nevíte, o čem píšete. Vaše věta o generování zisku na základě jednoduché úvahy je více než úsměvná.

          22. Jinak tato připomínka měla být umístěna pod příspěvkem ekonomického samouka, tedy o jedno vlákno výše.

          23. Mno, jestli já jsem ekonomický samouk, tak ty jsi totální ekonomický negramot. Už tady raději nic nepiš. Všem se uleví.

  1. Pořád mi chybí hlavní důvod stavby. Jestli chtějí naložit na vlaky kamiony (tak jako ve Švýcarsku), tak je to určitě správná cesta. Co se týče zastávky HU-PE tak jí věřím asi jako dálničnímu sjezdu v Jiřicích. Čtyři zastávky na 100 km pro vlak co má jet 350, ale jděte. Nejvíc mi vadí, že nikdo nemluví o mostech přez koridor. Přejezdy každých 30km budou drahé, tak aby místo spojení se světem sme spíš nebyli odříznuti od okolí. VR

    1. Ideální stav tak aby se vlci nažrali a koza zůstala celá, by byl,
      aby se železnice nedotkla našeho regionu.
      Např. trasa Brno – Jihlava – Pelhřimov – Benešov do Pelhřimovaov – Praha.
      Těch pár joudů co pojedou na výlet vláčkem do velkého města by si dojelo na nedalekou zastávku do Pelhřimova.
      No a nám milovníkům malinkého provinčního městečka a jeho krásného okolí a klidu /tzn. většině/, zústane vše tak jak má být.

      1. Evidentně je dle některých diskutérů Humpolecko plné managerů a „uhlobaronů“, kteří netouží po ničem jiném, než dojíždět do Phy vlakem ( tzn. nasednout na místní spoj, přejet do Jihlavy, přesednout na VRT a vyrazit směr Pha nebo Brno ) :). Představa zaměstnance, nebo řemeslníka, dojíždějícího každodenně do práce obdobou TGV je opravdu vtipná.

  2. Abych tu diskuzi uzavřel, zastánci se zmohli pouze na osočování ostatních a jednoduché poučky vyčtené z Blesku. Neobjevil se žádný relevantní názor, podložený fakty, který by dokázal alespoň teoretický přínos pro tuto lokalitu. Takže žádná diskuze, pouze prosazování vlastního názoru bez ohledu na realitu …

    1. Jediným přínosem pro náš region bude, když se nám tato železnice obloukem vyhne. A ten kdo o ní bude mít skutečný zájem si jí jistě při svých cestách najde.
      Ke spokojenosti všech stran.

      1. fakt ubohý a velmi přízemní názor….. ale samozřejmě na něj máte plné právo ho zde vyjádřit.

        1. Drtivá většina občanů železnici nevyužije. Bylo by bezohledné vůči lidem i přírodě pro hrstku zdejších „cestovatelů“ silně obtěžující železnici stavět. A drtivá většina nejen těch co by se to případně dotklo je proti. Dál to nemá cenu komentovat.

          1. Doba se vyvijí,je možné,že za deset let bude situace zase jiná.A bychom zase jednou nelitovali..

          2. Ano doba se vyvijí a možná brzy vyjedou vlaky, který nebudou 24 hodin dělat bordel a obtěžovat. To by pak byla jiná liga.

  3. Asi nejpodstatnější je ta poslední věta v článku. Naše země se zavázala postavit vysokorychlostní železnici nejpozději do roku 2050. Takže pokud se nestane něco „velkého“, tak to Vysočinu nemine. Teď se tu budou lidé hádat a několikrát upravovat trasa, ale nakonec to někudy zřejmě blízko Humpolce povede. Najít trasu, která by se nedotkla nějaké obce je neřešitelná věc. Rozumím tomu že lidé, jejichž trvalé bydliště je dotčené trasou, s tím mají problém. Ať se jim vyjde maximálně vstříc, ale nedělejme si iluze, že to všechny mine. Naprosto legitimní je žádat dodržení stanovených norem zátěže hlukem atd. Aby to nedopadlo jako s dálnicí, kterou slyšíme ve většině města a nikdo s tím nic nemíní dělat, ačkoli se to řešit dá. Nám to patrně povede kousek od chaty, což je pořád menší zlo než někomu u rodinného domu. Co se stane až pod tlakem jedné skupiny obcí dojde k přeložení trasy jinam? Začne protestovat nová lokalita. Patrně mezi starou a novou lokalitou vypukne nenávist obyvatel…podobná jako u zde se hádajících anonymů. Stačí pár kliknutí a google vyhodí spoustu údajů o vysokorychlostní železnici. Podstatné je na kolik se jim dá důvěřovat. Třeba kalkulace ceny vstupenky Praha-Brno za 175 Kč – věřit – nevěřit? Zazněla tu otázka, proč vlastně celá tato věc, co za tím je? Google našel tohle: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0144:FIN:CS:PDF

    1. Kolik roků dáváte přežití EU? Jestli více než 5, tak jste opravdu životní optimista. A proč se dnes někdo o tento „problém“ stará o 30 let dříve? Protože EU dotace na vypracování posudků, studiíí proveditelnosti ap., podle vzoru pražská olympijská. A také se našlo hodně pošetilců, kteří tomu bezvýhradně věřili, protože organizátoři slibovali všechno možné ( výsledek – přiznaných 80mio na bezcenných posudcích). Nebuďte opět ovčani.

      1. Aha, takže EU nebude za pět let existovat? Tak takové důvěrné informace nemám, na to jsem moc „vobyčejnej člověk“ 🙂

        1. Tak návrh nové trasy se přiblíží Humpolci více než původní. Má to vést někde pod Hněvkovicemi, u Libic a vyjíždět u Vystrkova.
          Překvapením může být i mlčení stávajících hump.zastupitelů.

        2. Pokuď věříte, že dluhy se neplatí, tak žádné informace nepotřebujete. Řekové také věřili …

          1. Světové dluhy jsou tak ohromné, že je nikdo nikdy nezaplatí..
            Kapitalismus jde do krachu, to je realita.
            Spasí ho jedině válka nebo světová katastrofa

          2. Navenek se to tvari jako chaos, ale je to rizena likvidace konkurence. Statum pujcuji banky, ktere timto ziskavaji dluzniky, neschopne splacet. Nasledne staci zastavit dalsi pujcky a dostanete statni a nasledne i soukromy majetek za zlomek puvodni ceny. Otazka je, kdo stoji za nastrcenymi bankami.

        3. to je divne humpolaci a zastupitele mlci snad si nepustime trat jeste bliz k Humpolci copak nestaci D1??? nebo maj chaty na Sedlici a chteji mit zastupitele klid???

  4. tak je novy navrh trate a posunul trat k Humpolci podle D1 takze dalsi hluk a to snad si humpolaci nenechaj libit. Znici statek na Vystrkove dalsi omezeni no hruza jen at si to nechaj dal u Yahori Humpolec ma snad uz dost dopravy a zateze a co pan starosta jen at mu nenaruseji Sedlici na Humpolec kasle vzdyt konci a lidi ho nezajimaj mame tu snad uz dost hluku a aut z D1

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Ministr a jeho dítě

Po Led 20 , 2014
DIVADELNÍ SOUBOR JINDŘICHA HONZLA při MěKIS v Humpolci vás zve na groteskní aktovku

Témata