SPOLEČNOST: Svět bez mužů

Tak už je to tady: muži budou zbyteční a během příštích pár generací přestanou existovat.

Sotva jsme se někteří stačili trochu zamyslet nad tím, zda mužská světovláda nežene celou planetu do záhuby a zda by nebylo na čase předat ji pro změnu ženám, už se dovídáme, že někdo vymyslel jakýsi přípravek, který umožní ženám množit se bez mužů. Rozumějme – množit se nejen bez pomoci mužů, nýbrž i množit jen sebe, nikoli muže. Bezpohlavně, jakýmisi přípravky, které umožní samooplodnění vejce a vznik embrya. Embrya ne tak ledajakého, nýbrž pouze ženského, a navíc klónovaného jako přesnou genetickou kopii matky. Už prý to funguje na myších. A co dnes funguje na myších, to zítra bude fungovat na lidech. Což je důvod, proč vůbec něco na těch myších zkoušíme, jinak bychom je nechali na pokoji.

Jako všechny geniální vynálezy, vzniklo to nedopatřením. V tomto případě při pokusech s genetickou modifikací embryových tkání na mozkové buňky, kterými by se dal léčit Parkinson. To tedy byl záměr. Jenomže, jak praví staré přísloví, Bůh se nejvíc směje, když vidí člověka plánovat. A tak badatelům při pokusech nechal jednu zkušební myš otěhotnět.

Kdo si myslí, že si to cucám z palce jako za vlasy přitažený náčrt nějakého sci-fi filmu, ať si to ověří na Institute for Reproductive Medicine and Genetics v Los Angeles. Odborně se to jmenuje parthenogenesis neboli panenské či neposkvrněné početí. V přírodě se to vyskytuje u některých druhů hmyzu a žab. V náboženské mytologii to známe především z teologie katolické. Ta možná tímto objevem dostane novou jiskru do života, protože tím získává vědecký důkaz, že neposkvrněné početí není jen nějaká mystická symbolika, nýbrž fyzická realita. Protože ale takto objevená reprodukce rodí pouze ženy, feministická filozofie toho určitě použije jako důkazu, že Ježíš byl ve skutečnosti žena. Čímž ta celá západní civilizace konečně dostane nějaký smysl, směr, účel a poslání. Nové ideologické palivo pro vizi budoucnosti lidstva na vyšším vývojovém stupni – čirého krásného ženství. To zachrání planetu způsobem, jaký si nedokázal představit ani profesor Stephen Hawking, který nás straší zánikem pozemského života do několika staletí. Zachrání to totiž planetu tím, že ji to zbaví těch nejničivějších škůdců – mužů.

Čtěte dále:   Sbírka pro Leontýnku

Technologicky to probíhá takto: V přirozené lidské reprodukci se třiadvacet ženských dvojchromosomů v ženském vajíčku prokvedlá s třiadvaceti mužskými dvojchromosomy ze spermata. Tím se vytvoří šestačtyřicet dvojchromosomů pohlavně promíchaných, které začnou vytvářet embryo štěpením buněk. V pokuse na myších se ale stalo toto: Přidáním jakýchsi látek se ženské chromosomy promíchaly s ženskými chromosomy a tato kombinace dala do pohybu stejný proces štěpení buněk na tvoření embrya, ale jen ženského. Takto prý bude možné pěstovat i jednotlivé tělesné orgány, údy či tkáně na transplantaci, aniž by se musely vyřezávat z těl druhých lidí. Bude to probíhat podobně jako u hmyzu, žab nebo ještěrek, které si samy tímto biochemickým procesem dokáží nechat znovu narůst mrtvé nebo utržené údy. Což američtí vědci pokládají za nejdůležitější přínos tohoto experimentu.

Jenže dříve nebo později se z tohoto vědeckého objevu, jako ze všeho ostatního, určitě stane dobrý byznys, jakmile si ženy spočítají, že je přijde levněji koupit si v apatyce nějaký parthenogenetický koktejl a neposkvrněně počít, než se celý život starat o mužská nemehla. A celé mužské plémě půjde cestou mamutů, mastodontů a brontosaurů. Stanou se z nás vykopávky.

Jestli nás to děsí, vězme, že každý malér přináší i něco radostného. Tento nás osvobozuje od břemene odpovědnosti za příští generace. Přejme ženám hodně štěstí a radosti. Kéž si na nás za několik staletí tu a tam vzpomenou v dobrém. Jako na ty mamuty.

Benjamin Kuras, Londýn

Převzato z LN, kde článek vyšel 1.11.

Správce webu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Příběh ovčáka Šimona

Čt Lis 15 , 2001
comics pověstí Humpolecka Čtěte dále:   Mánesovu ulici v Humpolci čekají změny. Dle místních jen k lepšímu

You May Like

Témata