Záhadná orientace nebožtíků

Mezinárodní den muzeí to humpolecké oslavilo vskutku žánrově, vypravilo se do minulosti. Archeologové, kteří v minulém roce prováděli vykopávky v okolí kostela svatého Mikuláše, posluchače seznámili s nálezy a dalším laboratorním průzkumem. Před zahájením přednášky poskytl zajímavé informace Petr Hejhal ze společnosti Archia Brno.


O vykopávkách prováděných v okolí kostela svatého Mikuláše jsme
čtenáře už několikrát informovali. Podařilo se laboratorními průzkumy
zjistit nějaké nové poznatky?

U vykopávek, prováděných pod dnešní zpevněnou parkovací
plochou, laboratoře upřesnily dataci nalezené keramiky. Naše prvotní
odhady byly odvážné a pohybovaly se ve starší fázi 13. století. Později
se však ukázalo, že nálezy pocházejí z mnohem rannějšího věku, tedy
závěru 13. a poloviny 14. století. Objev osady s nadzemními domy je
unikátem jak pro Humpolecko, tak i pro celý kraj Vysočina. Nadzemní
nepodsklepené dřevěné stavby se většinou do dnešní doby nezachovaly.
Podobná lokalita ze stejného časového období se nachází pouze v Jihlavě
ve Starých Horách. Jednalo se o hornickou osadu.

Jaký unikát se tedy v Humpolci nachází?

Podařilo se nám odkrýt zbytky čtyř pecí a u jedné z nich byly
zaznamenány stopy nadzemní budovy. Předpokládáme, že i zbývající pece
se staly součástí interiéru dalších nepodsklepených nadzemních staveb.
S jistotou můžeme hovořit pouze o jednom obydlí, ale uvažovat se dá o
čtyřech.

Na archeologické pozůstatky se narazilo zcela náhodně po skrývce zeminy při přípravě parkovací plochy.

Po provedení průzkumu v okolí kostela jsme předpokládali, že se
nacházíme na náměstí ve třináctém století. Dalo se tedy očekávat, že je
možné zbytky architektury odhalit. Tento významný objev nás však
překvapil.

Práce při průzkumech objektů určitě nebyly jednoduché, zvláště když se doslova sypaly pod rukama.

Postupujeme podle metodik a neméně důležitá je zkušenost i
zručnost. Nezbytné je každý provedený krok zdokumentovat, protože po
výzkumu se objev většinou nenávratně ztrácí. Největším bohatstvím pak
zůstává zpracovaná dokumentace. Nemovité nálezy jsou v této době ještě
v laboratoři, ale po odborném průzkumu skončí v depozitáři muzea.
Zbytky nemovitých staveb, a to se týká především nálezu u kostela,
zůstaly zakonzervovány v zemi.

Znáte už účel této nalezené stavby?

Kostel, který byl založen v polovině 13. století, procházel za
dobu svojí existence mnoha úpravami. Stavba však dodnes odpovídá
původní podobě, liší se pouze drobnými detaily. Na jižní straně se nám
podařilo odhalit zbytky kamenné přístavby, která byla klenutá a
podsklepená. Pravděpodobně se jednalo o přístavek presbytáře.

Kosterní pozůstatky v těsném sousedství kostela naznačují, že se zde pohřbívalo. Při vykopávkách jste však narazili na záhadu.

Polovina nebožtíků byla pohřbena v orientaci západ- východ a
zbylí ve směru jih- sever. Snažíme se nalézt odpověď na otázku, proč
tomu tak bylo. S největší pravděpodobností změna orientace ukládání do
hrobů souvisí s určitým časovým obdobím. Nebožtíci uložení ve směru
západ- východ jsou starší a v novověku došlo ke změně orientace o
devadesát stupňů. Přesné letopočty se bohužel zjistit nepodařilo,
protože se v těchto místech dlouhou dobu intenzivně pohřbívalo a hroby
se vzájemně narušovaly. Nalezli jsme a následně prozkoumali 95
kosterních pozůstatků. S pohřbíváním se v této lokalitě začalo asi ve
13. století, kdy už zde stál kostel a skončilo v období vlády Josefa
II. V té době se rušily městské hřbitovy.

V hrobech se vám podařilo nalézt i drobné předměty.

V období vrcholného středověku se předměty do hrobu nepokládaly.
Nalezli jsme například přívěšek madony s dítětem z barevného kovu. Ani
objevené korálky z růžence neurčily časové období, protože se objevují
v hrobech už od konce 13. století. Pouze měděná mince určila konkrétní
časové období. Pochází z konce 18. století, závěru pohřbívání u
kostela.

Součástí archeologického průzkumu je i laboratorní vyšetření
kosterních pozůstatků. Trpěli naši předci nějakými vývojovými
odchylkami?

Prováděli jsme antropologické analýzy se zaměřením na staré
choroby. Na vyzvednutých kostrách bylo totiž nalezeno několik
patologických jevů. Jedním z nejzajímavějších byla pravá dolní
končetina, na které se podařilo zjistit, že zemřelý trpěl zánětlivým
onemocněním kosti. Muselo být bolestivé a zároveň mohlo přispět ke
smrti. Podle sdělení lékaře se pohřbená populace nikterak nelišila a
jednalo se o zcela normální vzorek lidstva. Vyzvednuté kosterní
pozůstatky se po průzkumu vrátily opět do Humpolce a byly pietně
pohřbeny na hřbitově v hromadném hrobě.

Je možné v Humpolci narazit na další zajímavé nálezy?

Určitě bychom se dostali do dvacátých let 13. století, kdy bylo
město založeno. Teoreticky bychom mohli nalézt pozůstatky ještě o
sedmdesát let starší. U kostela je už prokázáno 13. století a další
nálezy se mohou nacházet kdekoliv.

Převzato s okresního tisku – autor Miloš Vosyka

Axl

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

S přívalem vod bojovalo přes sto hasičů

St Kvě 25 , 2005
Mezinárodní den muzeí to humpolecké oslavilo vskutku žánrově, vypravilo se do minulosti. Archeologové, kteří v minulém roce prováděli vykopávky v okolí kostela svatého Mikuláše, posluchače seznámili s nálezy a dalším laboratorním průzkumem. Před zahájením přednášky poskytl zajímavé informace Petr Hejhal ze společnosti Archia Brno. O vykopávkách prováděných v okolí kostela […]

Témata