Betlémy z Vysočiny putují do Říma

Do Říma na velkou výstavu nejkrásnějších betlémů světa byly zaslány také dva betlémy z Třebíče. Mezi stovkou výtvorů z celého světa si tak návštěvníci Bramantských sálů na náměstí Piazza del Popolo budou moci už od tohoto týdne prohlédnout i výtvory klientů centra zdravotně postižených z Tasova na Třebíčsku a třebíčského betlémáře Antonína Žamberského. Pro autory, ale i pro celou Třebíč je to nesmírná čest.

Soutěžní výstavu Sto nejkrásnějších betlémů světa bude reprezentovat netradiční betlém z pálené hlíny, vyrobený v centru pro zdravotně postižené v Tasově na Třebíčsku, druhým exponátem je skříňkový betlém třebíčského autora Antonína Žamberského. Na výstavě je možno vidět soudobé betlémy z celého světa, přičemž betlémy z Vysočiny se výstavy zúčastní už potřetí. V předcházejících dvou letech byly jedinými reprezentanty českého betlémářství na římské výstavě. Vernisáž třicátého ročníku výstavy se uskuteční od 24. listopadu v Bramantských sálech na římském náměstí Piazza del Popolo.


Unikátní hliněný betlém vyrobili nevidomí a zdravotně postižení klienti Mezinárodního výukového centra Axmanovy techniky modelování pro zdravotně postižené v Tasově technikou hmatového modelování. Technika umožňuje postiženým při práci s hlínou samostatný trojrozměrný výtvarný projev, založený na vlastních dovednostech autora, nikoliv napodobování jiných. Nepoužívá se voda, s hlínou se pracuje bez pomoci nástrojů. Betlém je složen z několika figur svaté rodiny a hudebníků s výškou kolem osmdesáti centimetrů.


Autor druhého betlému, složeného z papírových figurek, použil při výrobě tradiční kompozici a zachoval klasickou formu betlému z přelomu 19. a 20. století. V malé sololitové skříňce se nachází více než šedesát ručně malovaných figurek. Jsou zasazeny do klasického prostředí jeskyně s jesličkami. Figurky, které autor vytvořil, jsou věrnými kopiemi originálů, které třebíčští mistři používali už v devatenáctém století. Betlémář Antonín Žamberský si pouze stěžuje, že musí používat soudobé barvy, jejichž krycí síla světla už není taková, jaká bývala před mnoha lety. Barvy si dnes kupuje v obchodech, zatímco staří mistři si je doma třeli sami.
Úspěšné dílo vznikalo zhruba dva roky, jednu figurku vyrábí autor až dva večery. Antonínu Žamberskému ale přirostly betlémy k srdci již od mládí. Se starou třebíčskou tradicí, kdy bylo zvykem vyrábět si betlémy snad v každé chalupě po několik generací, se seznámil díky svému dědečkovi. V roce 1965, kdy mu bylo třináct let, se v Třebíči otevřela stálá výstava betlémů. Nyní má na starost výstavu betlémů v třebíčském muzeu právě on a do rodinné betlémářské tradice chce co nejdříve zasvětit i svého syna.


Na Vysočině vznikla kromě Třebíče i další betlémářská střediska v Jihlavě, Telči a Třešti. Tam převládaly figurky trojrozměrné ze dřeva nebo z vosku, zatímco v Třebíči se prosadily výhradně figurky lepenkové.

myska

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Pochvala silničářům

Pá Lis 25 , 2005
Do Říma na velkou výstavu nejkrásnějších betlémů světa byly zaslány také dva betlémy z Třebíče. Mezi stovkou výtvorů z celého světa si tak návštěvníci Bramantských sálů na náměstí Piazza del Popolo budou moci už od tohoto týdne prohlédnout i výtvory klientů centra zdravotně postižených z Tasova na Třebíčsku a třebíčského […]

Témata