“… a nikdo už s ním nikdy nehne.“ III

3

„Nebudu se bát, až když tady demokracie vydrží padesát let.“ (Slova TGM ke Karlu Čapkovi po 28.říjnu 1918, kdy přešel náš stát z rakouskouherské monarchie do samostatné demokratické republiky. Demokracie tenkrát vydržela pouhých 20 let.)

Na slavnostní odhalení sochy Tomáše Garrigua Masaryka dne 10.3.1990 byl pozván i prezident Václav Havel. I když svoji účast přislíbil, krátce před významným dnem se telegraficky omluvil pro neodkladné pracovní záležitosti. Přepisuji zde osobní dopis určený panu prezidentovi (pro představu o atmosféře a náladě lidí v té době), bohužel se nedochovala ani jeho odpověď, ani dopis od prezidentova poradce pro kulturu Petra Oslzlého, ve kterém sděloval, že navštíví Humpolec v červenci téhož roku v souvislosti se 130.výročím narození rodáka z Kališť, hudebního génia Gustava Mahlera.


Vážený pane prezidente,


již několik týdnů prožívám „vnitřní boj“, zda je vhodné, abych Vás zatěžoval mým dopisem. Vás, pro něhož by i 48 hodinový den byl krátký. Všichni v naší zemi víme, jak jste zaměstnán a přetížen starostmi a Vaší obdivuhodnou aktivitou. Vždyť to, co jste dosud vykonal ať už v literatuře nebo ve Vašich postojích k vývoji událostí v naší zemi, kdy jste se odhodlaně všemi silami postavil proti bezpráví, lži a násilí, to překonalo všechny možné představy. Za to přijměte, pane prezidente, vyjádření úcty a obdivu ode mě, mojí rodiny i od všech poctivých a slušných lidí našeho města. Jsem Vám všichni nesmírně vděčni. Snad tato moje slova jako od Vašeho neznámého vrstevníka přijmete jako upřímně vyjádřená.


Tolik jen v úvodu a nyní mi dovolte, abych Vám sdělil důvod, proč jsem se k dopisu Vám nakonec přece jen odhodlal. Jako jeden ze zakladatelů a mluvčích OF v našem městě Vám tlumočím společné přání nás všech z OF i široké občanské veřejnosti našeho města i měst okolních, abychom Vás mohli přivítat na našem znovuodhalení humpoleckého pomníku prezidenta Osvoboditele – Tomáše Garrigua Masaryka (v pořadí již čtvrtém). Historie našeho pomníku je skutečně velmi pohnutá. Jsou pouze tři místa v naší zemi, kde se socha TGM v těchto dnech již po čtvrté bude odhalovat: Hodonín (kde budete aktu přítomen), Bystřice nad Perutýnem a Humpolec. Všechny bližší informace o humpoleckém pomníku a jeho historii („anabázi“) uvádíme v mimořádném vydání „humpoleckého zpravodaje“, jehož výtisk přikládám.


Pozvání k nám bylo v časovém předstihu pro Vás po třech liniích odesláno a jeho příjem Vaší kanceláří potvrzen. Obáváme se, že jej nebudete moci asi akceptovat, a proto bychom uvítali, kdyby v takovém případě mohl naše město navštívit někdo z Vašich nejbližších spolupracovníků.


Když jsem první týden po 17.listopadu promluvil na prvním – tehdy ještě ilegálním setkání rodícího se OF se studenty, sešlo se nás kolem 50 mladých lidí a asi 20 starších občanů. Tehdy jsem k přítomným promluvil a seznámil je s tím, že naše setkání je symbolické a hořící svíčky jsou pokládány právě na místo, na kterém v minulosti stával pomník velikého filozofa, demokrata a muže evropských i světových dějin – TMG a vyslovil jsem požadavek, abychom v budoucnu všichni usilovali o návrat pomníku na jeho původní místo. Tento požadavek jsem pak zopakoval na dalších každodenních setkáních, kde už jsme se počítali na stovky účastníků. V té době jsem ještě nevěřil, že se nám náš záměr podaří do 7.března (datum narození TGM – pozn.red.) uskutečnit, neměl jsem ani jistotu, zda bronzová socha nebyla rozřezána, zda nebyl zlikvidován i podstavec z leštěné žuly. Jsem šťasten, že po všech překážkách v cestě se nám podařilo náš společný cíl realizovat. Vrcholnou odměnou za naše úsilí by byl „Havel v Humpolci“. (Snad mi prominete ten tón v duchu občanského pojetí.)


V závěru mi prosím, pane prezidente, dovolte, ať už Vaše rozhodnutí dopadne jakkoliv, poděkovat Vám za to, že Vás máme. Že máme druhého prezidenta Osvoboditele, který jde v nové době ve „šlépějích“ prvého, v duchu všech jeho nádherných myšlenek, který je opět důstojným představitelem naší země, a mužem, který má obdiv celého světa.


V nadějném očekávání Vám přeji za nás všechny pevné zdraví, neubývající energii,  státnickou moudrost a rozhodnost, které denně svým jednáním prokazujete.


Za humpolecké OF – v 57 letech znovu omládlý občan


Jaroslav Vošický 
 
 
Ke 140.výročí narození prezidenta T.G.Masaryka a k čtvrté instalaci jeho sochy na Tyršově náměstí v Humpolci vydal Klub filatelistů známku s podobiznou TGM


V sobotu 10.března 1990 se konala slavnost znovupostavení pomníku prvého prezidenta ČSR Tomáše Garrigua Masaryka za nepřízně počasí. I tak ale bylo Tyršovo náměstí zcela zaplněno účastníky aktu.


Čestnými hosty oslavy byli ing.Otakar Havlín – člen Masarykovy společnosti, ing.Jan Litomiský – signatář a mluvčí Charty 77 a Vít Bohumil Tajovský – opat želivského kláštera.


Úvodní slovo přednesl Jaroslav Vošický, který seznámil účastníky s osudy sochy T.G.Masaryka. Dále přečetl telegram Václava Havla, v němž novodobý prezident pozdravoval všechny účastníky shromáždění.


Hlavní projev přednesl ing.Otakar Havlín, který se zaměřil na význam Masarykova díla a plnění jeho odkazu v dnešní době. S velmi příznivou odezvou byl přijat projev želivského opata Víta Tajovského, který byl založen na prezidentově hesle „Pravda vítězí“.


Za vysokoškolské studenty pozdravila shromáždění humpolecká studentka Vladka Podhorská, regionální básnířka Libuše Pamětnická napsala k této slavnosti báseň „Na uvítanou“, kterou přednesla Jarmila Neomytková.


Poté za tónů Masarykem oblíbené písně „Ach synku, synku“ v podání dětského pěveckého souboru Skřivánek zaujali u sochy místo Junáci s chlapci a dívkami v horáckých krojích. Zástupce OF ing.Fousek, čestný tajemník MěNV Klap a ředitel SZeŠ ing.Červený položili k soše kytice květů. Jaroslav Vošický symbolicky předal sochu předsedovi MěNV se slovy: „Dovolte, pane předsedo, abych vám jménem široké občanské veřejnosti sochu předal. Budeme všichni usilovat, aby pomník zůstal na tomto místě již natrvalo.“


A Jan Vondrák odpověděl: „Jsem přesvědčen, že tentokrát byl pomník pevně postaven a nikdo s ním už nikdy nehne.“


Zazněla československá státní hymna…


 


Epilog


Zprávu o oslavě přinesla ten den hlavní rozhlasová stanice v 19:30 hodin ve zpracování redaktora Jana Klimenta. V ní vystoupil i mluvčí OF ing.Vojmír Kubíček, který vyzvedl podíl tehdejšího předsedy MěNV Jana Vondráka na zachránění sochy v roce 1972.


C’est la vie


 


 


   


Na uvítanou


Libuše Pamětnická


 


Byli jsme bez vás dlouho sami


a, věřte, chyběl jste nám všem.


Teď, díky Bohu, jste tu s námi


a my vzýváme se slzami


návratku písmen TGM.


 


Ten symbol, ty tři pouhé hlásky,


čas temna páčil heverem,


snad že v nich bylo příliš lásky


a odpovědí na otázky,


kam bez nich spěje naše zem.


 


Teď jsou zde. S nimi vaše jméno.


Náš Tomáš Garrigue Masaryk.


Slinami zášti potřísněno,


už zase v bronzu rozzářeno.


Nesmí tě lekat mnohý vzlyk,


 


ty hrdá socho Makovského,


jež vítězně ses vrátila


do Humpolce, do města svého.


Nelekej se slz lidu jeho,


to radost se v ně přelila


 


a palčivost svíc, jež tu plály


(kde jinde taky mohly plát


než právě zde, kde žalovaly


a i za tebe bojovaly.)


TGM.. Buďte s námi rád!


 



 

myska

3 thoughts on ““… a nikdo už s ním nikdy nehne.“ III

  1. Citovaný dopis pana Vošického je opravdu výrazem té doby. Trochu až moc pochvalný vůči tehdejšímu prezidentovi.
    Bohužel stačí si připomenout jeho slova z 16.12. 89 v televiz. projevu a pozdější jeho jednání a je po iluzi.

    1. Mě osobně více vyhovuje prezident Václav Klaus i když má také „svoje mouchy“, ale kdo jsme ideální, že? 🙂
      Václav Havel nadělal hodně kopanců a přemetů a je otázkou zda by výše uvedený dopis aktualizovaný po dvaceti letech obsahoval tolik chvály.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Next Post

Oblastní přebor v basketbalu

Po Pro 7 , 2009
„Nebudu se bát, až když tady demokracie vydrží padesát let.“ (Slova TGM ke Karlu Čapkovi po 28.říjnu 1918, kdy přešel náš stát z rakouskouherské monarchie do samostatné demokratické republiky. Demokracie tenkrát vydržela pouhých 20 let.) Na slavnostní odhalení sochy Tomáše Garrigua Masaryka dne 10.3.1990 byl pozván i prezident Václav Havel. […]

Témata