Tvrz ve vsi Frýdnavě, dnes Mírovce

Víte, že u Havlíčkova Brodu stával zámeček, který se svou malebnou polohou mohl rovnat Červené Lhotě?
V tomto příspěvku trošku odbočím od běžného způsobu, kterým Vás seznamuji se zajímavostmi z našeho kraje a jeho okolí. S pomocí dobových map a snímků Vám představím zajímavé místo poblíž Havlíčkova Brodu tak, jak jej už spatřit nemůžete.

Onou potencionální konkurencí notoricky známé Červené Lhoty byla tvrz ve vsi Frýdnavě, dnes Mírovce, ležící v nivě řeky Šlapanky, zhruba čtyři kilometry jihovýchodně od středu Havlíčkova Brodu. Na rozdíl od červenolhoteckého sídla nemělo to frýdnavské tolik štěstí. Doplatilo na nemilost vrchnosti a jeho skrovné pozůstatky z hloupého důvodu nedávno podlehly nesmyslnému řádění těžké techniky.
Kdy byla „In friedlicher Au“, tedy na mírné nivě založena ves Friedenau, nevíme. Jak její německý název napovídá, mohlo to být již v polovině 13. století. Tehdy byl téměř vyčerpán humpolecký zlatonosný revír a pozornost převážně německých či poněmčených těžařů a důlních podnikatelů se obrátila k bohatým ložiskám stříbra na královském Jihlavsku a šlechtickém Brodsku.
Z brodských stříbrných dolů a hlavně z obchodní činnosti s doly spojené koncem 13. a počátkem 14. století profitoval rod pánů z Lichtenburka, tehdejší držitel Brodska. Ten na tomto statku zřídil manský systém. To znamená, že někomu z významných a výsadami obdarovaných poddaných, anebo někomu z řad nižších šlechticů propůjčil nějaký statek, za což požadoval protislužbu. Držitel zástavy – man byl buď služebný, tedy, že musel pro pána vykonávat nějakou manuální činnost, anebo ušlechtilý, který měl povinnost přijít pánovi na pomoc se zbrojí a lidem.
Pojem manství vysvětluji proto, že od první zmínky byla Frýdnava jedním z ušlechtilých manských statků. Roku 1310 se odtud poprvé psali manové z řad méně zámožné šlechty, jistý Michal se svým stejnojmenným synem.
Po Lichtenburcích Brodsko získali páni z Lipé. Ti o brodský statek přišli po polovině 14. století, ale ponechali si některé tamní manské statky, včetně Frýdnavy, v jejíž držbě se střídali zástupci regionální nižší šlechty.
Avšak roku 1533 již byli páni z Lipé těžce zadluženi, a tak Jan z Lipé rozprodal svá manství. To frýdnavské kupil jeho tehdejší držitel Jindřich Naz z Chřenovic. Jindřichův nástupce Hynek Naz si roku 1543 nechal do po požáru obnovených desek zemských zapsat „tvrz Frýdnavu s příslušenstvím“.
Jak frýdnavská tvrz zhruba vypadala, to se dozvídáme roku 1605, kdy si její tehdejší majitelé, bratři Jan a Pavel Šenovcové z Ungrsvertu, dělili statek. Pavel si ponechal výstavní dům v Jihlavě, v němž přespávali i panovníci, a Jan frýdnavskou tvrz „dobře ve čtyři úhly vystavěnou od kamene a červenými kůrkami (taškami) přikrytou a (vodním) příkopem objatou, v níž se nacházely čtyři klenuté místnosti, osm sklepů, dva mazhauzy, klenutá pavlač, klenutá kuchyně a dva podzemní sklepy“. Do tvrze se jezdilo branskou věží, ve které bývalo vězení.
Do počátku 18. století se v držbě frýdnavského statku vystřídala řada původem cizích šlechtických rodů. Potom byla Frýdnava připojena k většímu a významnějšímu střítěžskému statku s centrem ve Štokách. Byť v té době již tvrz přestavbami získala podobu čtyřkřídlého zámečku s výstavní kaplí a tabulnicí (jídelnou) s kazetovým stropem, stala se pro vrchnost nepotřebnou, začala upadat a chátrat.
Přibližný půdorys tvrze ještě zachytilo první vojenské mapování z 80. let 18. století. Na druhém, o více jak půl století mladším mapování je již jen její příkop. Hrubý popis tvrze od pamětníků zaznamenal August Sedláček, věhlasný znalec hradů konce 19. a počátku 20. století, ve 12. dílu jeho monumentálních Hradů, zámků a tvrzí království Českého.
Na leteckém mapování z poloviny 20. století jsou z tvrze ještě znát základy a sklep. V té době, v euforii po konci II. světové války, byl odstraněn německý název vsi a nahrazen označením Svobodná. Pamětníci tvrdí, že když paní průvodčí vlaku z Brodu do Jihlavy hlásila „Svobodná!“, odpovídali jí mládenci: „Taky sem svobodnej, nedáme to dohromady?“ V případě pana průvodčího se zase ptali, kde se ona „svobodná“ nachází a zda je hezká. Roku 1947 byl tento nešťastný název vsi změněn na dnešní Mírovku.
Ale to jsem odbočil od tvrze, jejíž zbytky během druhé poloviny 20. století rychle zanikaly. Já (pamětník, který zažil i diskotéku ve Fabrikobaru), jsem ještě spatřil při mé první návštěvě Mírovky krásně znatelný příkop půlměsícového tvaru s bahnitým a rákosem porostlým dnem, a také někdejší ostrůvek s tvrzištěm. Bohužel, roku 2017 se majitelé rozhodli z příkopu udělat obyčejný rybníček. Nápad zrealizovali pomocí těžké techniky, která zarovnala i tvrziště. Na můj dotaz, adresovaný několika institucím, zda před tímto počinem věnoval tvrzi pozornost někdo z odborníků, se mi nedostalo kalé odpovědi.
A tak jsme zase přišli od další historicky zajímavou lokalitu.
Vím, že jsem se dnešním tématem dostal dále od Humpolecka, kde je také dost zajímavých míst, a ještě Vás vlastně ani nemám na co pozvat. Pro mě je však takovéto bádání volnočasovým koníčkem, který jsem Vám chtěl takto odlehčeně představit, stejně jako jsem Vám i tímto příspěvkem chtěl ukázat, že všude se najde něco zajímavého. A je jedno, jestli je to nějaká památka, anebo jen krásný kout přírody.
Proto využijte léta a běžte objevovat místa, která Vás zaujmou, anebo jen potěší!
Za staveniště tvrze posloužil mírný terénní zlom pod vsí, nad říčkou Šlapankou. Zřejmě na něm vyvěral pramen, anebo po něm stékala drobná vodoteč. To stavebníkovi tvrze bohatě stačilo. Vykopal ve zlomu příkop do podoby rybníčku, v němž nechal ostrůvek, a svedl do něj vodu. Vykopaný materiál použil na násep okolo příkopu a na zarovnání ostrůvku. Na něm vystavěl ohrazený dvůr s bránou ve věži, do které se z bezpečnostních důvodů nejezdilo přímo od jihozápadu ze stoupajícího terénu, ale z náspu od jihovýchodu. V rohu dvora vystavěl obdélné obytné stavení – palác, jehož horní patra mohla původně být i dřevěná.
Na obrázku je můj pokus o vypodobnění tvrze podle popisu z roku 1605. Tehdy už palác tvrze zabíral minimálně celou jednu její stranu a pro spojení jednotlivých pokojů vznikla přinejmenším v přízemí kamenná zdobná pavlač – arkáda. Tehdy snad už na náspu za tvrzním vodním příkopem stávala ohradní zeď, do které možná vedla branská věžička, kterou by mohla ještě zachycovat mapa stabilního katastru z pol. 19. století.
Jediné dochované zpodobnění tvrze nám poskytuje I. vojenské mapování z 80. let 18. století. Před tvrzí je možná areál dvora, dnešního čp. 1, anebo hodně divoce nakreslená branská věž. Nejistotu způsobuje fakt, že mapu zhotovovali školení důstojníci, kteří do daného místa dojeli a od oka jej načrtli. Při překreslování pak došlo k dalšímu zkomolení.
K tomu, abych mohl říct, jak mohla tvrz upravená na zámek vypadat, musím najít stavbu s podobnou stavební historii a polohou. K této kresbě posloužila inspirace zámkem v Lešanech u Týnce nad Sázavou. Díky tomu jsem si třeba mohl vypodobnit zámeckou kapli jako velkou prostoru, která svou výškou zabírá dvě patra, neboť podobná je právě na lešanském zámku. Takto hledají podobnosti i restaurátoři a tvůrci hmotových rekonstrukcí zaniklých staveb. Místo branské věžičky jsem v této kresbě použil variantu průjezdu hospodářským zázemím tvrze, dnešním čp. 1.
Místo zámku na mapě stabilního katastru z poloviny 19. století. Tyto mapy jsou již poměrně přesné, jen jejich přísná geometrie parcely lehce deformuje. Tvrziště je již prázdné a před vjezdem na něj z návsi je drobná čtverhranná kamenná stavba. Může se jednat o hospodářské stavení, anebo o někdejší branskou zámeckou věž.
Letecké snímkování z roku 1953, na němž jsou ještě znát základy a sklep tvrze, který údajně vedl mimo její areál.
Tvrziště od severu roku 2013. Tvořil jej pahorek, na němž kdysi stávala tvrz, a půlměsícový zavodněný příkop s náspem na severu.
Severní stranu tvrziště roku 2013 ještě stále chránil vypuštěný, ale zablácený příkop.
Roku 2017 se do areálu pustila těžká technika, díky níž se z tvrziště v původní podobě dochovala jen část severního náspu. V roce 2019, kdy byl snímek pořízen, už tuto horlivou a nesmyslnou činnost zahladila příroda.
Čtěte dále:   Antropolog Aleš Hrdlička: Z Humpolce až k celosvětové slávě

Jakub Vazač

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Muzeum na zámku Větrný Jeníkov - výstava "Na křídlech za lva"

Ne Čvn 26 , 2022
CZECH SPITFIRE CLUB – Výstava „Na křídlech za lva“ Větrný Jeníkov.  Hlavním cílem výstavy je přiblížit návštěvníkům odkaz 2500 československých letců a vojáků, kteří za II. světové války bojovali za naši svobodu v řadách britského  královského letectva RAF a kterým se poúnorový režim odvděčil kriminály a uranovými doly… Exponáty jsou rozděleny […]

You May Like

Témata