Házet hasičskou hadicí nebo poznat slavnou Kaplanovu turbínu. To měli za úkol účastníci třináctého ročníku setkání majitelů vozů značky Renault. Auta ikonické francouzské značky si mohli její obdivovatelé prohlédnout na náměstí v Humpolci na Pelhřimovsku.
Na Vysočinu v sobotu 31. května přijelo skoro třicet majitelů Renaultů. Mezi nimi například Tadeáš Narovec z městečka Loučeň u Nymburka. Malého modrého Renaulta, který jako kdyby vypadl z pamětnických francouzských filmů, koupil od jednoho hostinského.
„Renaulta měl schovaného v kůlně pod závějí pavučin a hromadou slámy. Tvrdil, že s ním jezdí, ale autu chyběla hlava motoru a bylo v hrozném stavu,“ vzpomíná majitel. Auto opravil tak, že ho znova složil ze tří dalších vraků stejné značky.
Sehnat součástky ve Francii, kde je tato značka doma, prý není problém, Trvalo to sedm let. Ale teď se může chlubit originálním vozítkem, jaké každý nemá. „Proč mám rád stará auta Renault? Líbí se mi jejich design, pohodlí a kvalitní práce, kterou dnes marně hledám. Každé auto je originál, na rozdíl od těch, co sjíždějí z moderních linek,“ prohlásil.
Setkání majitelů vozů Renault organizuje každoročně Renault Car Cub. „Letos je to už potřinácté. Je to setkání mezinárodní,“ upřesnil hlavní pořadatel Pavel Vypler. Na Vysočinu přijely necelé tři desítky Renaultů různého vzhledu i stáří.
„Nejstarší je z roku 1956. Má najeto 980 tisíc kilometrů,“ upřesnil Vypler. Setkání majitelů a fanoušků vozů Renault začalo v sobotu orientačním závodem z Přibyslavi do Humpolce. Pokračovalo soutěží elegance na náměstí a skončilo druhou soutěžní jízdou z Humpolce zpět do Přibyslavi.
Hlavní organizátor setkání Pavel Vypler nedá na vozy Renault dopustit. Doma jich má pět. „Renault to je diagnóza. Nemoc od mládí. Láska k téhle značce je také láskou k Francii. Renault to je pohodlí, styl a elegance, což je Francouzům vlastní,“ zdůraznil.
