Úsekové měření na Rozkoši: není to pokuta. Tak co to je?

Po článku o městské policii mi na stole zůstala hromádka materiálů, které se do něj nevešly. Týkají se toho, co se stane, když vás na Rozkoši vyfotí. Ukázalo se, že je to samostatný příběh — a že se v něm skoro nikdy nemluví o řidiči a nikdy o pokutě.

Dopis, ve kterém dvě slova chybí

Do schránky, plechové nebo datové, dorazí písemnost nadepsaná Výzva k uhrazení určené částky. Tři až čtyři strany, popis skutku, paragrafy, poučení. Na konci tabulka s QR kódem, částkou, variabilním symbolem a číslem účtu. A věta, že zaplacením je věc vyřízena — nikdo nebude nic dál zjišťovat, nepřijdou body, nebude záznam.

Přečtěte si ten dopis pozorně a všimněte si že dvě slova v něm nejsou.

Není tam slovo „pokuta“. Je tam „určená částka“.

A není tam „řidič“ — tedy je, ale až vzadu, v kolonce, kam může provozovatel vozidla vyplnit, kdo v inkriminovanou dobu řídil.

Obojí je záměrné a obojí je v souladu se zákonem. A stojí to za vysvětlení.

Proč tam ta slova nejsou

Pokuta je trest. Aby mohl být uložen trest, musí někdo označit skutek, označit osobu, která ho spáchala, obě tvrzení doložit a rozhodnout o tom způsobem, který jde přezkoumat. To je páteř trestání v právním státě a je jedno, jestli jde o vraždu, nebo o rychlost na Rozkoši.

Kamera u radaru ale nezachytí osobu. Zachytí vozidlo. A ke každému vozidlu je v registru zapsán provozovatel, což bývá někdo jiný než ten, kdo řídil — u firemních, leasingových a půjčených aut skoro vždycky.

Zákonodárce to vyřešil institutem podle § 125h zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Úřad pošle provozovateli vozidla výzvu, aby buď sdělil, kdo řídil, nebo zaplatil určenou částku. Zaplatí-li, věc se odloží. Nejvyšší správní soud to popsal tak, že jde fakticky o obdobu blokové pokuty (rozsudek ze dne 26. 11. 2014, č. j. 1 As 131/2014-45).

Klíčové je, co to není. Není to sankce. Proto se nepřipisují body. Proto to není v rejstříku. A proto to není pokuta — pokuta by předpokládala, že někdo někoho z něčeho usvědčil, a to se tu nestalo a stát nemá.

Já vím, jak to zní: slovíčkaření, právničina, ať si to majitel s řidičem srovná doma, hlavně že je to zaplacené. Jenže z toho slovíčkaření plynou velmi praktické důsledky.

Cena dvou cest

Kdo výzvu ignoruje, nedostane pokoj. Úřad zahájí řízení, a pokud se řidiče nepodaří určit, povede řízení s provozovatelem vozidla podle § 125f — objektivní odpovědnost provozovatele. Tam už se ukládá pokuta a její sazba je jiná: za překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 10 km/h a více činí řádově tisíce korun.

V Humpolci bylo za listopad a prosinec 2025 uhrazeno 580 určených částek v celkové výši přes 427 tisíc korun. To dělá zhruba 736 Kč na jeden případ.

Zaplatíte hned — sedm set. Nezaplatíte — více tisícovek.

Náklady na straně úřadu se přitom liší o jednu odeslanou obálku navíc.

Nechci tvrdit, že to někdo dělá schválně. Tvrdím něco horšího: je to takhle nastavené a nikdo v tom systému nemá důvod to měnit. Instituce, která má na výběr mezi levnějším a dražším vyřízením téže věci a u dražšího inkasuje násobek za cenu jednoho dopisu navíc, nepotřebuje ke svému chování zlý úmysl. Vystačí si se setrvačností.

Ze stejného důvodu se nikomu nevyplatí označit skutečného řidiče. Formálně to jde a máte na to v dopise kolonku. Prakticky si tím koupíte správní řízení, dopisy z úřadu, dokazování a ztrácíte čas — a výsledek nebude lepší než těch sedm set korun. Zaplatit je tedy levnější než mít pravdu.

Princip použitý mimo své pole

Objektivní odpovědnost — odpovědnost bez zjišťování zavinění — není žádná zrůdnost. Vznikla pro situace, kde je vypátrání konkrétního viníka prakticky nemožné a přitom by bylo nespravedlivé, aby škoda zůstala bez postihu.

Klasický příklad: řidič cisterny vypustí do potoka něco, co tam nepatří. Jednal na pokyn vedoucího střediska, středisko má ředitele a zástupce, metodika není jasně přiřazena, středisko spadá pod celostátní firmu a ta pod zahraničního vlastníka. Označit konkrétního viníka tady je nad síly soudu. Proto se postihne firma a ta si vnitřně vyřeší, kdo za to může.

Aplikovat stejnou logiku na Škodovku, která na Rozkoši jela o 15km/h rychleji, je něco jiného. Žádná nepřehledná struktura tam není. Řidič je jeden, sedí za volantem a je dohledatelný. Jen to znamená práci navíc.

Trest funguje, když přijde rychle, dopadne na správnou osobu a je přiměřený. Tenhle přijde s odstupem týdnů, dopadne na toho, kdo je zapsán v registru, a řeší se jím vztah mezi majitelem a řidičem, ne mezi státem a pachatelem.

Zařízení, které umí vyfotit řidiče

A tady je ta věc, kvůli které jsem tenhle článek psal.

Město Humpolec uzavřelo 18. srpna 2025 s firmou DOSIP Servis s.r.o. kupní smlouvu na úsekové měření na I/34 v Rozkoši. Součástí smlouvy je příloha č. 1 s technickým zadáním. Podle ní musí zařízení zdokumentovat přestupek tak, aby byla zaznamenána registrační značka i tvář řidiče vozidla — a to i v noci a za zhoršených povětrnostních podmínek, u osobních i nákladních vozidel. Obrazový záznam má obsahovat mimo jiné detail řidiče vozidla.

Institut určené částky podle § 125h se přitom použije tehdy, když totožnost řidiče není známa nebo není zřejmá z podkladu pro zahájení řízení.

Město tedy koupilo zařízení, jehož zadání výslovně požaduje snímek řidičovy tváře, a řízení pak vede s provozovatelem vozidla, protože řidič není znám.

Nechci tvrdit, že je to protiprávní. Fotografie obličeje sama o sobě není totožnost a ztotožnit z ní člověka je práce, kterou by musel někdo odvést. Chci ukázat něco jiného: technika, kterou máme, by v mnoha případech umožnila jít po pachateli. Postup, který se používá, jde po tom, kdo je zapsán v registru. Protože je to rychlejší, levnější a spolehlivější.

Rád bych viděl jedno číslo: kolik případů z Rozkoše bylo vyřízeno určenou částkou a v kolika se vedlo řízení s konkrétním řidičem. Zatím ho nikdo nezveřejnil.

Trhové Sviny, kompletní cyklus

Kdo chce vidět, kam ten mechanismus vede, když se nechá běžet do konce, ať se podívá směrem jiho-jihozápad, asi 100km.

Město Trhové Sviny leží na silnici II/156, která jím prochází zhruba středem a vede na Novohradsko a dál do Rakouska. O Vánocích 2016 oznámil tehdejší starosta Pavel Randa, že město pořídí úsekové měření a že to zvýší bezpečnost. Ostrý provoz začal 1. dubna 2017. Obě měřená místa byla na vjezdech do města — jedno ve směru od Nových Hradů, druhé od Českých Budějovic u prodejny Lidl. Ne u školy, ne u školky, ne u polikliniky.

Dodavatelem se bez výběrového řízení stala firma DOSIP Servis s.r.o. z Okříšek. Nájemné bylo sjednáno jako 45 % z vybraných pokut, k tomu DPH, s minimem 25 000 Kč bez DPH měsíčně za jedno zařízení. Z tisícikoruny zaplacené řidičem odcházelo firmě zhruba pět a půl stovky. Poštovné, energie, pojištění a tři úředníky na přestupkové agendě platilo město ze svého. Ve smlouvě zveřejněné na webu města bylo procento vytečkováno; podle radnice si to přála dodavatelská firma.

Z účetnictví města: v roce 2017 odešlo firmě 835 895 Kč, v roce 2018 dalších 1 423 335 Kč.

A teď to podstatné. Platby za druhou polovinu roku 2018:

• 31. 8. 2018 — 60 500 Kč
• 26. 9. 2018 — 66 810 Kč
• 1. 11. 2018 — 60 500 Kč

60 500 Kč je přesně minimální nájemné za obě zařízení včetně DPH. Od srpna 2018 už výběr pokut nestačil ani na to, aby se aktivoval procentní podíl. Řidiči se naučili, kde se měří, přestupků ubylo a projekt spadl na smluvní minimum, ze kterého se už nezvedl. Náklady zůstaly.

Na začátku roku 2019 měření skončilo a zařízení bylo odstraněno.

Silnice II/156 tam zůstala. Vede pořád středem města, jezdí po ní pořád titíž lidé a pořád je stejně široká. Nezměnilo se na ní nic — jen přestala vydělávat.

Pokud existuje jediný důkaz o tom, čemu ten mechanismus doopravdy slouží, je to tenhle. Když se bezpečnost dostaví, měření zmizí.

Krajský úřad Jihočeského kraje k tomu v odvolacím řízení uvedl, že odměna ve výši 45 % z vybraných pokut je majetkovou účastí na výsledku provozu zařízení, a zdůraznil, že tatáž firma zajišťovala i ověření správnosti měřidla, jeho údržbu a přenos dat. Závěr: takové nastavení vzbuzuje důvodné pochybnosti o objektivitě celého přestupkového procesu a o zákonnosti získaných důkazů.

Trhové Sviny nebyly jediné. Podobné konstrukce byly shledány problematickými v Turnově, kde dodavatel dostával podíl z uhrazených pokut, a ve Šternberku, kde inkasoval pevnou částku za každý zaznamenaný přestupek.

A pak je tu Varnsdorf, kde měření pronajímala firma placená 280 korunami bez DPH za každé pozitivní měření a podle obžaloby tak neoprávněně získala přes 23 milionů. V prosinci 2019 policie zatkla tehdejší vedení města, starosta Stanislav Horáček strávil ve vazbě necelých osm týdnů. Obžaloba padla v roce 2022, hlavní líčení u krajského soudu v Ústí nad Labem začalo v lednu 2024 a v lednu 2025 navrhl státní zástupce v závěrečné řeči podmíněné, nepodmíněné i peněžité tresty. Rozsudek se mi dohledat nepodařilo, o vině tedy podle dostupných informací zatím nebylo pravomocně rozhodnuto. Uvádím to jen jako připomenutí, kam až může dojít věc, která začala jako opatření pro bezpečnost.

Případ, ve kterém nikdo nic neprovedl

Trhové Sviny se dají odbýt mávnutím ruky: „Ale tam si nastavili nezákonný obchod, přišlo na to a skončilo to.“
Vezměme tedy případ, kde nic takového není. Je nám bližší. Pětadvacet kilometrů směrem na východ a leží na stejné silnici jako Rozkoš.

Obec Krátká Ves leží na I/34 severně od Havlíčkova Brodu. Široká silnice vedoucí z kopce přímo obytnou zástavbou, žádný přechod pro chodce. Obec o úsekové měření dlouho usilovala a v roce 2020 ho město Havlíčkův Brod pořídilo — jako vlastník zařízení, na základě veřejnoprávní smlouvy o činnosti své městské policie na území Krátké Vsi. Tu schválilo zastupitelstvo Havlíčkova Brodu 26. října 2020. Měřit se začalo koncem téhož roku.

Zabralo to. Podle starosty se kázeň řidičů v obci výrazně zlepšila.

A přesně proto tam radar dnes není.

Havlíčkův Brod ho odstěhoval do Šmolov, své vlastní místní části, na I/34 ve směru na Humpolec a dálnici D1. Zdůvodnění tehdejšího místostarosty Libora Honzárka stálo v Deníku a je to nejpoctivější věta, jakou jsem k tomuto tématu našel:  … „radarový systém splnil svůj účel, takže je potřeba jinde.„

Starosta Krátké Vsi se to podle vlastních slov dozvěděl oklikou, od firmy, která zařízení montovala. Namítal, že u nich vede silnice přímo obytnou zónou a přechod tam pořád žádný není, zatímco ve Šmolovech vede mimo zástavbu a měřený úsek je kratší. Namítal také, že v okrese začínala série uzavírek a objížďky měly vést právě přes Krátkou Ves.

Radar odjel.

Co z toho plyne

Zastavme se u toho, co ta věta ve skutečnosti znamená.

Radarový systém „splnil svůj účel“, protože v Krátké Vsi ubylo přestupků. Nikoli protože se tam postavil přechod. Nikoli protože se tam zúžila vozovka nebo přibyl ostrůvek. Silnice zůstala stejně široká, stejně z kopce a stejně bez přechodu. Změnilo se jen chování řidičů — a to jen a pouze po tu dobu, co tam ta kamera visela.

Jestli má někdo pochybnost o tom, co takové opatření skutečně dělá, tady ji má rozptýlenou. Není to trvalá úprava silnice. Je to dočasný nájem cizí pozornosti, který se stěhuje tam, kde se ho zrovna víc naměří.

A tady je ta nepříjemná část: nemusí za tím být žádná chamtivost. Havlíčkův Brod tvrdí, že na radarech prodělává, a jeho čísla to podporují. Vedoucí odboru dopravy Martin Stehno uvedl, že za rok 2024 vybralo město na obou měřicích místech 2,2 milionu korun na pokutách, zatímco náklady na provoz, certifikace, správu softwaru, zpracování a poštovné se pohybovaly kolem 2,8 milionu.

Tedy: město, které na měření prokazatelně nevydělává, přesto přesune zařízení z obce s obytnou zástavbou bez přechodu do místa, kde se naměří víc přestupků.

Ne kvůli zisku. Kvůli tomu, že jediná metrika, kterou to zařízení umí vyprodukovat, je počet přestupků — a ta metrika pak rozhoduje, kam se postaví. Riziko se neměří. Nehody se neměří. Měří se překročení rychlosti, protože to je to jediné, co kamera pozná.

Když je jediné číslo, které máte, počet zaznamenaných přestupků, budete zákonitě alokovat podle něj. I když na tom proděláváte. I když má vedle bydlet vesnice bez přechodu.

A ještě dvě věci k zapamatování

Čísla ze Šmolov jsou pro nás poučná. Před instalací projelo obcí podle Havlíčkova Brodu kolem devíti tisíc vozidel denně a bezmála pět tisíc z nich denně překročilo padesátku. Po instalaci je to podle města nejvýš tři sta vozidel měsíčně.

Na Rozkoši, na téže silnici I/34 o necelých dvacet kilometrů dál, je to po roce provozu zhruba 296 přestupků měsíčně.

Ta shoda není náhoda. Je to normální ustálený stav úsekového měření po tom, co se informace o něm rozšíří. A je to zároveň číslo, na kterém se rozpočet postavit nedá.

A pak je tu Radostín. Když o měření požádala obec Radostín, Havlíčkův Brod odpověděl, že si zařízení musí koupit sama, protože není jeho místní částí; provozovat jí ho pak bude. Starosta Zbyněk Stejskal to Deníku vysvětlil tím, že provoz radaru je náročný ekonomicky i administrativně.

Tenhle model — město vlastní městskou policii, sousední obec si koupí zařízení a město ho pro ni provozuje — je přesně to, o čem se v roce 2024 mluvilo v souvislosti s Humpolcem a Želivem. Veřejnoprávní smlouvu se Želivem jsem dodnes nenašel. Vypadá to, že z toho zatím sešlo. Ale model existuje a je hned za kopcem.

A co Humpolec

Tady musím být korektní, i když to kazí pointu.

Humpolec to udělal jinak. Správněji. Uzavřel kupní smlouvu podle § 2079 občanského zákoníku, tedy koupi, ne podnájem. Zařízení je ve vlastnictví města. Cena je pevná — 2 788 500 Kč bez DPH, s DPH 3 374 085 Kč, včetně pětiletého servisu. Dodavatel nedostává podíl z pokut ani částku za přestupek a nemá žádný finanční zájem na tom, kolik se toho na Rozkoši naměří. Přesně to, co krajský úřad v Trhových Svinech vytkl, v Humpolci neexistuje.

A dodám ještě jednu věc, kterou by bylo nefér zamlčet: na Rozkoši to zabralo. Předinstalační měření ukázalo, že rychlost překračuje 64 % projíždějících a že za sedm dní projelo 683 vozidel rychleji než 70 km/h. Dnes je to zhruba 296 zaznamenaných přestupků za měsíc, proti 582 v prvních třech měsících provozu. Doprava se zklidnila a projevilo se to už ve chvíli, kdy tam radary visely, ale ještě nepokutovaly.

Zároveň ale platí tohle.

Peníze z Rozkoše nejdou do dopravní bezpečnosti. Jdou do rozpočtu města. Pracovní skupina, která zřízení městské policie připravovala, v červnu 2023 navrhla zřídit zvláštní účelový fond s předem dohodnutým cílem — přesně proto, aby výnos zůstal svázaný s účelem. Fond nevznikl. V závěrečném účtu za rok 2025 má město pět peněžních fondů a žádný z nich není na tohle.

Investice se veřejnosti prodávala číslem sedm milionů za první rok měření.

A pokud řidič na Rozkoši zaplatí sedm set korun a nezeptá se, je to pro všechny zúčastněné nejlepší možný výsledek.

Nechci Humpolci podsouvat, že mu o bezpečnost nešlo. Podle všeho šlo. Tvrdím něco jiného a myslím, že to z výše uvedeného plyne: město se zapojilo do mechanismu, který je postavený na výběru peněz, a ten mechanismus si vede svou bez ohledu na to, s jakým úmyslem do něj kdo vstoupil. Sedm set proti dvěma tisícům. Kamera, která umí vyfotit obličej, a řízení vedené proti registru. Fond, který nevznikl. A precedent města, kde radary zmizely ve chvíli, kdy přestaly sypat.

Číslo, které by to rozhodlo

Existuje jediný údaj, kterým by se dalo tvrzení „úsekové měření na Rozkoši zvýšilo bezpečnost“ doložit.

Kolik tam bylo dopravních nehod a zranění před instalací a kolik po ní.

Počet přestupků to neměří. Vybraná částka to neměří. Ta čísla říkají jen to, kolik lidí jelo rychle a kolik z nich zaplatilo.

Ve zprávě o činnosti městské policie za leden až květen 2026 nehody nejsou. V žádném dokumentu k úsekovému měření, který jsem prošel, nejsou. Přitom je to údaj, který město buď má, nebo si ho umí od policie vyžádat, a je to údaj, který by v případě příznivého výsledku byl tou nejlepší obhajobou celé investice — obhajobou, která nestojí na penězích.

Máte s úsekovým měřením na Rozkoši vlastní zkušenost — přišla vám výzva, bránil jste se, označil jste řidiče? Napište to do komentářů. Zajímá mě konkrétní průběh, ne obecné nadávání na radnici ani na řidiče.

Zdroje: kupní smlouva „Úsekové měření silnice I/34 v obci Rozkoš u Humpolce“ ze dne 18. 8. 2025 vč. příloh č. 1 a 2 (registr smluv; uzavření schválila Rada města Humpolce 11. 8. 2025 usnesením č. 1196/59/RM/2025) — zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, § 125c, 125f a 125h — rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2014, č. j. 1 As 131/2014-45 — závěrečný účet města Humpolec za rok 2025 — prezentace pracovní skupiny ke zřízení městské policie z 13. 6. 2023 — prezentace z veřejného projednání 2. 12. 2024 — stránka města k úsekovému měření — zpráva o činnosti Městské policie Humpolec za leden až květen 2026 (RM 10. 6. 2026). K Rozkoši dále: iROZHLAS, 10. 11. 2025 — iROZHLAS, 15. 1. 2026 — Pelhřimovský deník, 31. 3. 2026 — Jihlavská drbna, 27. 11. 2024 a 9. 9. 2025. Ke Krátké Vsi a Šmolovům: Havlíčkobrodský deník, 3. 7. 2020 — iDNES, 7. 12. 2023 — Havlíčkobrodský deník, 6. 11. 2024 — Havlíčkobrodský deník, 22. 3. 2025 — Havlíčkobrodský deník, 2. 4. 2025 — přehled úsekových měření na webu města Havlíčkův Brod. K Trhovým Svinům: účetní sestavy a smluvní dokumentace města Trhové Sviny a rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje; faktografii přebírám z článku D-FENSe „Jak se (do)měřila rychlost v Trhových Svinech“ ze 16. 9. 2022, hodnocení v něm obsažená nepřebírám. K Varnsdorfu: iROZHLAS, 13. 12. 2019 — ČT24, 25. 2. 2022 — iROZHLAS, 9. 1. 2024 — Děčínský deník, 9. 1. 2024 — Děčínský deník, 13. 1. 2025.