Chovatel z Kletečné chce zpátky svá zvířata, tygry mu stát zatím pořád nesebral

Lev ve znaku, tygři pod zámkem. Proč má Česko dostat na starost kočkovité šelmy z Kletečné? Co znamená, že byly nelegálně chované? A kam půjdou? A neměli bychom zpřísnit pravidla pro ty, kteří se exotická zvířata rozhodnou chovat? Téma pro Vítka Kubanta z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Česko má prý nově vlastnit asi dvě desítky kočkovitých šelem. Už se tak stalo?
Ještě se tak nestalo. To byla informace z konce srpna, kdy po jednáních na vládní úrovni došlo k tomuto rozuzlení, té celé situace v Kletečné. Ale podle informací, které teď mám, tak s městem Humpolec zatím nikdo nekomunikuje a zatím jsou všechny šelmy stále v držení chovatelů.

Takže jsou stále v Kletečné na Vysočině…?
Přesně tak. Nedaleko Humpolce je malá vesnička Kletečná. Tam, v bývalém JZD, je zvěřinec, kde se v současné době nachází dvacet kočkovitých šelem.

Ale je to kolik? 14 dní? Možná ani to ne, co ti několik ministrů potvrdilo, že český stát skutečně zvířata zabaví?
Před zhruba 14 dny se konala schůzka na ministerské úrovni, kterou inicioval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který kandiduje ve sněmovních volbách. Přizval na ni i ministra zemědělství, také kandidujícího, Marka Výborného (KDU-ČSL). Potkali se na ministerstvu zemědělství za účasti zástupců policie, veteriny, státních zástupců, České inspekce životního prostředí a právě tam řešili i situaci v Kletečné. Výsledkem schůzky bylo, že stát, respektive ministerstva a veterina, pomůžou městu Humpolec co nejdřív – pokud možno ihned – aby město mohlo tyto šelmy zabavit, aby propadly státu.

„Je potřeba opravdu výrazným způsobem postihnout nelegální chovy v ČR. Nejenom ten jeden, teď mediálně velmi známý (…) Doposavaď, pokud zvířata propadla českému státu, tak jsme se o ně vždy dokázali postarat.“

Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí; ve sněmovních volbách 2025 kandiduje za koalici Spolu (Archiv Víta Kubanta, Český rozhlas, srpen 2025)

Tím by se vyřešila situace, která tam v tuhle chvíli je, protože Humpolec zvířata nemůže zabavit. Chtěli jít přes institut předběžné náhradní péče pro zvířata…

To existuje?
Ano. Týká se to třeba právě týraných zvířat, na které si jako město nebo obec s rozšířenou působností můžeš sáhnout. Chtěli tedy jít přes tenhle institut, ale narazili na problém, že v momentě, kdy půjdou pouze tímto předběžným opatřením, tak zvířata stále patří chovateli. A musí je umístit do specializovaného záchranného centra…

Stanice nebo něco takového? 
Ne, je to přímo centrum. Je totiž rozdíl mezi záchrannou stanicí a záchranným centrem. Je to záchranné centrum CITES, to znamená pro celosvětově uznaná ohrožená zvířata. Všechny kočkovité šelmy, o kterých se tady bavíme, by do takového záchranného centra měly putovat.

Problém je, že v Česku je takové záchranné centrum jen jedno, a to soukromé centrum v Táboře. To je v současné chvíli plně obsazené, protože má omezenou kapacitu. Jsou tam vlci, které zabavili už asi před rokem. Druhé záchranné centrum se teď v září otevírá ve Zlíně, ale to má taky omezenou kapacitu. Především je určené pro několik lvů, ale v tomto našem případě se bavíme především o tygrech – 16 tygrů ussurijských, kteří jsou považováni za největší kočkovité šelmy na světě. Lvi jsou v tomto chovu pouze dva, takže se situace přesunem do Zlína nedá vyřešit.

Bavíme se tedy o 16 tygrech ussurijských, o dvou lvech, o…
Dva lvi pustinní a dvě pumy americké.

Takže dvacet dohromady.
Dvacet kočkovitých šelem. Humpolec by tedy měl zvířata zabavit tak, že by propadla státu, který už si pak s nimi může nakládat, jak chce. Může je dát záchranným centrům, chovateli, do zoologické zahrady, nebo je může přesunout do zahraničí. Tím by se ministerstvu nebo celkově státu uvolnily ruce. Město Humpolec k tomu ale potřebuje podporu od nadřízených orgánů.

„Bohužel tento chov je dlouhodobým problémem (…) Město se tento problém snaží dlouhodobě řešit, bohužel neexistují stanice, do kterých bychom tyto velké kočkovité šelmy mohli umístit.“

Jiří Aujezdský, mluvčí města Humpolec (Archiv Víta Kubanta, Český rozhlas, srpen 2025)

Maso ze supermarketu

Jde tedy o zvířata, u nichž veterináři zjistili, že u chovatele Ladislava Váni žijí v nevyhovujících podmínkách.
Ještě bych doplnil, že je to dvojice chovatelů – Ladislav Váňa a Jana Svatošová. Žijí spolu a zvířata jsou různě napsaná na oba. Je to trochu nepřehledná situace. Ladislav Váňa je známý tím, že si už někdy v roce 2006 nebo 2007 zřídil takový zookoutek, ale tvářilo se to jako záchranná stanice pro zvířata. V jednu chvíli tam choval snad i 1700 zvířat. Je to takový statek… Jak říkám, bývalé JZD.

A lidé ho mohli navštěvovat…? 
Přesně tak. Přijímal i různé sponzorské dary na jeho provoz. Zhruba v roce 2014 si pořídil první dva lvy, které tam choval, a od té doby těch zvířat značně přibylo. Největší problém je s tygry, protože se mezi sebou množí a každým rokem přibývají. Jen za poslední rok se jejich počet zdvojnásobil – ještě před rokem jich tam bylo osm, nyní jich je 16.

To je na jednu stranu samozřejmě hezké, na druhou jsou tu ty podmínky, o nichž mluví veterináři. To je taky důvod, proč se o to začal zajímat stát. Co jsou to ty nevyhovující podmínky? Malé kotce a klece, špatná strava…?
Je to vlastně kombinace všeho. Měl jsem možnost nahlédnout do zpráv, které vypracovali veterináři. Tygři ussurijští jsou opravdu velké šelmy, potřebují tedy velké prostory. Kotce musí splňovat určité parametry, musí mít vnitřní a venkovní prostory… To je pár z těch důvodů, proč veterináři vyhodnotili podmínky jako nevyhovující. Některé šelmy se nemají kam schovat před nepříznivým počasím, další žijí v opravdu malém kotci, po několika kusech. Jsou tam ale i problémy s potravou – veterináři si nejsou jistí, čím je Váňa se Svatošovou krmí. Paní Svatošová jim měla říct, že nakupují maso ve slevách v supermarketu, že kupují třeba kuřata a další maso určené k lidské spotřebě. To zároveň není úplně vyhovující pro kočkovité šelmy, které by se měly živit spíš sudokopytníky. Strava by měla být pestrá, měly by tam mít možnost konzumovat kůži a kosti těch zvířat, aby prospívaly.

Zároveň je mají údajně živit sudokopytníky neznámého původu. Veterináři měli na jedné z kontrol objevit uhynulou kozu, jejíž původ nebyl úplně jasný. Když se zeptali, odkud je, tak chovatelé řekli, že jim lidé nechávají před branou uhynulá zvířata, takže je potom využívají ke zkrmení. Je otázka, proč to zvíře uhynulo a jestli je vůbec vhodné ke krmení.

Ptal ses chovatelů, jak by vysvětlili výtky, které na ně směřují veterináři? Co na to říkali?
Chtěl jsem se na to zeptat. Jel jsem tam. Bouchal jsem na ta jejich velká dřevěná vrata, ale nikdo o tom se mnou nechtěl mluvit. Paní Svatošová řekla pouze to, že její druh, pan Váňa, není v dobrém psychickém stavu.

To znamená, že na něj ta situace teď doléhá?
Zřejmě ano. Určitě to souvisí s tím, že během prázdnin mu úředníci z Humpolce ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí odebrali 108 zvířat.

Mimo ty lvy a tygry, o kterých se bavíme…? 
Přesně tak. Šlo především o dravce, sovy, lišky, fretky a mývaly. Zase to bylo na základě toho, že veterináři dospěli k závěru, že žijí v nevyhovujících podmínkách. Proto je město Humpolec – když to velmi zjednoduším – umístilo do předběžné náhradní péče, kvůli podezření na týrání zvířat.

Můžou se pan Váňa a jeho partnerka proti tomu bránit? 
Ano. V minulých dnech mi mluvčí města Humpolec Jiří Aujezdský potvrdil, že se oba chovatelé proti rozhodnutí o odebrání 108 zvířat odvolali. Celý případ tak musí nyní postoupit na krajský úřad, který se tím bude znovu zabývat.

To ale není první problém se zookoutkem pana Váni a jeho partnerky, na začátku jsme mluvili o zabavení dvou desítek kočkovitých šelem…? 
Tehdy mu je zabavili na základě kontroly veterinářů, která se zabývala jak těmi 108 zvířaty, které nakonec umístili do předběžné náhradní péče, tak těmi kočkovitými šelmami. Kdyby byla v Česku dostatečná kapacita, tak by mu zabavili všechno. Ale ta zvířata prostě není kam umístit, takže šelmy zatím zůstávají u chovatelů.

Došlo tam i k nějaké pokutě?
V tuhle chvíli došlo k umístění do náhradní péče. O pokutě zatím nejsou informace, ale víme, že třeba v roce 2019 dostal zookoutek pokutu dvacet tisíc korun. Chovatelé měli tehdy nezajištěnou lvici v domácnosti, tedy mimo kotec. Humpolec pak přistoupil k další pokutě osmdesát tisíc korun za chov zvířat v nevyhovujících podmínkách a za porušení zákazu rozmnožování kočkovitých šelem. Tuhle pokutu ale nakonec zrušil nadřízený krajský úřad. Proti ní se chovatelé taky odvolali.

Zákaz rozmnožování – co to znamená? Zookoutek nemůže rozmnožovat kočkovité šelmy?
Od roku 2022 platí zákon, že některé kočkovité šelmy může rozmnožovat pouze zoologická zahrada, nemůže je rozmnožovat soukromý chovatel. Ale přesně k tomu v Kletečné dochází. Ještě s víc šokující skutečností, že se tygři mezi sebou množí v příbuzenském vztahu. Od České inspekce životního prostředí, která tam zkoumala genetiku tygrů, víme, že první pár tygrů v zookoutku byli sourozenci. Od nich je tam najednou 16 tygrů, kteří se mezi sebou stále množí. Takže i mluvčí inspekce Miriam Loužecká se zamýšlela nad tím, do jaké míry je takové rozmnožování žádoucí.

Lvi na zahradě

Říkal jsi, že zookoutek stojí na bývalých pozemcích JZD. To jsou státní pozemky?
Jsou to státní pozemky, které si chovatel Váňa pronajal v roce 2006. Když si představíš bývalý kravín – taková ta podlouhlá budova – tak on ji má vepředu zřejmě předělanou na obytné prostory. Čelo kravína vypadá jako normální dům, dál má kotce se zvířaty. Státní pozemkový úřad mu to pronajal s tím, že to má pro zemědělské účely. Nyní ale prověřuje, jakým způsobem pozemky využívá a jakým způsobem postavil ty kotce. Už totiž nejde jenom o dům, ale i o přiléhající pozemky kolem. Zřejmě budou zkoumat, jestli to nejsou černé stavby. S dočasnou stavbou souhlasili někdy v roce 2018 a jednou mu to prodlužovali. Nyní chtějí znovu prověřit, k čemu tam došlo.

Řeší někdo třeba to, odkud zvířata jsou?
Kde přesně je chovatelé nabyli, to ti asi neřeknu, ale od České inspekce životního prostředí víme, že mají legální původ. A i když jsme se bavili o tom, že se tygři množí mezi sebou, tak i ti mají legální původ. Nepocházejí z volné přírody a je doložený jejich prvotní majitel nebo rodokmen. Z tohohle pohledu nemůže inspekce zvířata zabavit.

Tohle je v Česku první takový případ, který Česká inspekce životního prostředí, veterináři a ministerstva řeší?
Určitě to není první případ. Myslím, že to byl lev pana Vémoly, kterého úřady taky zabavily a následně ho předaly jinému chovateli.

Bojovníka MMA.
Přesně tak. A ještě nedávnější případ je útěk lva ze zookoutku ve Zvoli u Prahy, kdy lev zřejmě nebyl úplně dobře zabezpečen. Víme, že chov byl problematický a že se mu úřady opakovaně pokoušely zamezit. Tento příběh ale bohužel skončil tragicky – policisté lva zastřelili.

Víme tedy, že případů je v Česku víc. Zároveň víme, že ani případ v Kletečné, kdy zvířata stále zůstávají u chovatele, není ojedinělý. V současné době veterina eviduje zhruba pět nebo šest takových chovů, kde jsou kočkovité šelmy, které není kam umístit, takže zůstávají u chovatelů. Buď jsou v nevyhovujících podmínkách, anebo je to prostě nelegální chov kočkovitých šelem.

Můžu si to tedy představit tak, že mimo zoologické zahrady žijí desítky, možná stovky kočkovitých šelem někde v zookoutcích? 
Asi bych ani neřekl, že žijí v zookoutcích. Žijí prostě u soukromých chovatelů.

Na zahradě.
Je to možné. Šelem, které žijí mimo zoologickou zahradu, je v Česku opravdu obrovské množství. Podle statistik, které nám už dříve poskytla inspekce, je v Česku u soukromých chovatelů 341 kusů ohrožených kočkovitých šelem – tygři, lvy a další velké kočkovité šelmy. Zatímco v zoologických zahradách jich je pouze 173. Jde o 87 tygrů, 120 lvů, 30 levhartů nebo 100 pum. Všechna tahle zvířata, která jsem vyjmenoval, žijí u soukromých chovatelů, nežijí v zoologických zahradách. Nutno podotknout, že drtivá většina chovatelů má šelmy legálně. Nemá žádné problémy s úřady a jsou to regulérní soukromí chovatelé. Česko je chovatelská velmoc, což platí i u kočkovitých šelem.

Legislativní změny

Můžou lidé zookoutek v Kletečné pořád navštěvovat? Zůstávají tam ještě nějaká zvířata?
Je možné, že tam nějaká zvířata ještě zůstávají. Je i možné, že tam od doby, co chovatelům zabavili 108 zvířat, další přibyla. A je taky možné, že se tam některá vrátí. Jak jsme už zmínili, chovatelé se proti rozhodnutí o náhradní předběžné péči odvolali. Osobně jsem se dovnitř nedostal, nechtěli mě tam pustit. Asi se nezdá, že by to bylo hojně navštěvované, protože tam vede špatná příjezdová cesta. Na vratech je vidět, že se úplně neočekává nával zájemců, kteří by se tam chtěli podívat.

Zároveň víme o tom, že chovatelé inzerovali školám v okolí Humpolce možnost jim malé tygry a další zvířata přivézt ukázat. Město Humpolec před asi dvěma nebo třemi týdny všechny školy v jejich působnosti varovalo, aby do tohoto zookoutku nejezdili, protože má město podezření, že šelmy nemusejí být dobře zabezpečené a že by to mohlo být pro děti riskantní. Takže i z toho důvodu podalo trestní oznámení na obecné ohrožení, kterým se teď zabývá policie.

Může se stát, že se nakonec nic nestane? Od konce srpna, kdy jsi o tom mluvil s ministry, se nic nestalo. Zůstanou zvířata v Kletečné?
Myslím, že probíhá příprava toho, jak to udělat. Proto nám z našeho vnějšího pohledu přijde, že se nic nestalo, ale veterina řeší, kam zvířata přemístí. Přemístit někam dvacet kočkovitých šelem není úplně jednoduchý proces. Musíš najít chovatele, místo, kam je umístit… Až pak je můžeš odebrat. Neexistuje žádné překladiště, kde by mohly během toho zůstat. Předpokládám tedy, že to stát řeší a že se to vyřeší. A spoléhá na to i město Humpolec. Čekají na to, co za pokyny a doporučení jim přijde od veteriny nebo od ministerstva.

Může tomu Česko do budoucna předejít? Třeba častějšími kontrolami v místech, kde chovatelé zvířata mají? A bude to dál řešit právě na té legislativní úrovni?
Když jsem říkal, že se sešli ministři Hladík s Výborným, tak na schůzce byli přítomni i zástupci policie a státního zastupitelství, protože právě od nich vzešel podnět k legislativní změně. Uvědomují si, že to, jak je to teď v zákonech nastavené, není úplně ideální. I z toho důvodu, že je velká zodpovědnost hozena na obce s rozšířenou působností. Ale obce, jak už jsme probrali, nemají moc manévrovacího prostoru.

Když jsem se bavil s panem ministrem Výborným, tak říkal, že se dohodli na legislativním balíčku, který by měly připravovat všechny zapojené instituce – inspekce, veterina a ministerstva – právě kvůli tomu, aby se mohlo předejít problémům. A aby se i lépe řešilo, když už k něčemu takovému dojde. Je to obrovsky složitý proces, navíc to nezasahuje jen do jednoho zákona. V tomto ohledu jsme tedy na úplném začátku.

Zdroj – podcast Českého rozhlasu: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/chovatel-z-kletecne-chce-zpatky-sva-zvirata-tygry-mu-stat-zatim-porad-nesebral_2509080600_lar#transkripce

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, Pixabay a ElevenLabs.